Volný čas

KDYŽ ROZKVETOU MANDLONĚ

První květy mandloně se nám letos v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty

Masarykovy univerzity otevřely až 2. dubna. Jaro na sebe nechalo dva týdny čekat,

o to více nás potěšil jeho příchod.

Pěstování mandloní obecných v naší botanické zahradě je úzce spjato s rozmachem

pěstování mandloní na jižní Moravě.

Těsně po druhé světové válce, v rámci

obnovy zemědělství, zesílily snahy o samozásobitelství. Plánovala se výsadba teplomilných stromů. K tomu ale bylo málo zkušeností i odborné literatury. Proto byla

botanická zahrada pověřena výzkumem

mandloní. Pod odborným vedením profesora

Podpěry, inspektora botanické zahrady Františka Jiráska a spolupracovníků byly založeny

rozsáhlé školky sazenic mandloní a postupně byly předávány k vysazení na vhodných

pozemcích.

Průkopníkem výsadby produkčních mandloňových sadů a větrolamů byl vrchní rada

Jan Šrubař. Významnou roli při zakládání velkých produkčních sadů, které měly v šedesátých letech až 50 000 stromků, sehrál ředitel Brněnského průmyslu speciálních cukrovinek Prokop Beran. Z jeho popudu byla

značná část zpustlých vinohradnických strání

na Hustopečsku postupně přeměněna na

plantáže mandloní a lékořice jako první

domácí surovinové základny pro znárodněný

potravinářský průmysl.

První rozsáhlé sady tak byly vysázeny ve

snaze o soběstačnost socialistického hospodářství v roce 1949 právě v Hustopečích.

Časem se pěstování mandloní přestalo vyplácet a sady byly postupně opouštěny. Největší

devastací prošly po roce 1989. Město Hustopeče získalo část sadů při pozemkových

úpravách v roce 2004 a další významnou

část v roce 2008 odkoupilo. Od té doby se

věnuje jejich obnově. V současné době vzniká u sadů i Mandloňové arboretum.

Na základě výzkumu a zkušeností sepsal

František Jirásek roku 1950 velmi ceněnou

příručku Mandloně a jejich pěstování v ČSR.

Tuto knihu opatrujeme v naší knihovně jako

důležitou součást historie.

Dalšími památkami na výzkum mandloní

jsou krásné obrázky Antonína Procházky,

vojáka z povolání a amatérského malíře, které

zdobí prostory našich kanceláří.

A co samotné mandloně v botanické zahradě? Po ukončení pokusů jich byla celá řada

vykácena a na jejich místě byly vysazeny sbírkové rostliny. Zbytek ponechaných mandloní

postupně odumřel stářím. Z této doby se nám

zachovalo jedno torzo mandloně. Naleznete

jej před palmovým skleníkem. Ze semene

této mandloně jsme vypěstovali jejího nástupce a v roce 2017 jej vysadili. V zahradě máme

ještě dvě mandloně. Jedna roste pod borovicemi v části zahrady věnované mediteránním rostlinám a druhá v rohu zahrady před

knihovnou.

Hana Ondrušková

■

POZNEJTE VČELY Z BLÍZKA

Letošní sezóna bude v brněnské Otevřené

zahradě ve znamení včel a chytrého skleníku.

Opylovači, skleník a lokální zelenina. Tři

věci, které mají společného jmenovatele.

Udržitelný a spokojenější život. I když si je

nemůžeme pořídit všechny tři najednou,

můžeme si poodkrýt jejich tajemství.

Začneme opylovači. Je jich v přírodě celá

řada. Mezi nejznámější patří včela medonosná. Její obliba pramení z toho, že z chovu včel získáváme lahodný med. Včely jsou

velmi výkonné a inteligentní. Protože je od

roku 2015 chováme v Otevřené zahradě,

ledacos o nich víme. Chceme je ale blíže

ukázat i vám. Už letos v létě by tak měla být

zpřístupněná včelí pozorovatelna s posezením, vybudované vyvýšené záhony s medonosnými rostlinami a postavené nové

včelí úly, včetně jednoho ukázkového proskleného. Více o projektu na webové adrese: www.otevrenazahrada.cz/vcely-z-blizka.

Natočili jsme také poutavé vyprávění o životě včel, které najdete na youtube pod

názvem O včelách a lidech. Je vhodné i pro

děti školou povinné.

Medonosné rostliny poskytují potravu

i jiným opylovačům, jako jsou čmeláci, samotářské včely, motýli, včetně těch nočních,

drvodělky, ale také mouchy, komáři, ovádi

a pestřenky. Mezi včely samotářky patří

85 procent všech dosud popsaných druhů

včel. Nejčastěji hnízdí pod zemí v hlíně nebo

píscích v malých dutinách. Čmeláci jsou velmi

významní opylovači, kteří narozdíl od včel

létají už za mnohem nižších teplot a nevadí

jim ani déšť nebo mlha. Často se využívají

i na opylování rostlin ve skleníku nebo fóliovníku. Žijí totiž ve svých úlech, kde mají matku a staví si hnízdo. Mají výborný orientační

smysl. Velmi si zmapují prostředí a nemají

potřebu létat do vzdálenějších míst. Takže

opylovači chtějí zůstat ve vašem skleníku.

Skleník nám pomáhá vypěstovat zeleninu

rychleji a prodlužuje vegetační dobu. Pokud

máte málo času nebo energie, a přesto chcete lokální a dostupnou zeleninu, můžete

vyzkoušet chytrý skleník. Díky technologii se

vám zjednoduší péče o rostliny a budete mít

více času na nové pokusy v pěstování.

No a lokální zeleninu můžete pěstovat

téměř kdekoli. V truhlíku za oknem, na balkoně, ve vyvýšeném záhonu, na malém

záhonku, ve skleníku nebo na poli. Důležité

je mít na paměti, že když poskytnete pastvu

opylovačům, získáte tím cenné pomocníky

k získání rovnováhy vašeho záhonu. Pestrost

je totiž to nejdůležitější.

Pokud vás zajímá víc o skleníku, zahrádkaření, včelaření nebo se chcete na něco

zeptat, využijte facebookovou skupinu Rady

ze zahrady.

Hana Zuchnická

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2021 | 21