Kultura

K ZÁCHRANĚ VILY

NAKROČENO

Muzeum města Brna podepsalo partnerskou smlouvu s Národním muzeem

umění, architektury a designu v Oslu

o spolupráci na projektu Centrum dialogu – záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily.

Národní muzeum umění, architektury

a designu je ústřední norská státní

muzejní instituce, která uchovává, chrání,

prezentuje a propaguje kulturní dědictví

své země prostřednictvím nejrozsáhlejší

sbírky umění, architektury a designu

v Norsku. První Národní muzeum v této

severské zemi vzniklo roku 1837, posléze

jeho roli centrální instituce převzala

Národní galerie a postupně, stejně jako

v českých zemích, vznikala další národní

muzea: Uměleckoprůmyslové muzeum,

Muzeum moderního umění a Muzeum

architektury, které je nositelem hlavní

partnerské spolupráce a které prezentuje historická i současná díla z oblasti

architektury. Hlavní sbírky jsou z období

modernismu, konkrétně pak z meziválečného období. Kolekce se skládá převážně z archivů soukromých norských

architektů a zahrnuje kresby, fotografie,

modely a podobně. Obdobně jako

Muzeum města Brna má ve své správě

vilu Tugendhat, spravuje Muzeum architektury vilu Stenersen z roku 1939, která

je špičkovým reprezentantem norského

funkcionalismu.

Spolupráce obou partnerů na projektu

rekonstrukce Arnoldovy vily navazuje na

předchozí společné aktivity. Muzeum

města Brna bude s norským partnerem

konzultovat metodiku památkové obnovy Arnoldovy vily a současné aktuální

přístupy k možnostem prezentace dějin

architektury veřejnosti právě v domech,

jejichž původní funkcí bylo privátní bydlení. Spolupráce v přípravné a realizační

fázi se bude odehrávat formou konzultací

na místě a spoluprací norských odborníků s projektanty. Uskuteční se dva česko-norské semináře, je plánována aktivní

účast norského partnera na mezinárodní

odborné konferenci Arnoldova vila a zrození moderního města a životního stylu

dlouhého století, kterou Muzeum města

Brna uspořádá v průběhu realizace projektu, dále studijní cesta našich odborných pracovníků do Norska.

Alena Šedivá

■

ZNOVUNALEZENÝ

SKLADATEL

Moravská zemská knihovna podepsala

memorandum o spolupráci s Bibliothèque

nationale de France a přináší virtuální

výstavu Antonín Rejcha znovunalezený.

Moravská zemská knihovna podepsala

memorandum o spolupráci s Francouzskou

národní knihovnou, které ujednává spolupráci obou institucí především v oblasti

vědy, výzkumu i digitalizace a výměnných

stáží.

Impulzem ke vzájemné užší spolupráci

byly přípravy společného projektu v podobě výstavy a konference o česko-francouzském skladateli Antonínu Rejchovi. Společná práce odkryla nejen hloubku sdíleného

kulturního dědictví, pokud jde o skladatele

Rejchu, značnou šíři sbírky Rejchovy hudby

ve fondech francouzské knihovny, ale poukázala též na možnou kooperaci, která je

příslibem vzájemného předávání zkušeností

například na poli digitalizace fondů a odborných výzkumů obou knihoven.

Virtuální výstava vznikala při příležitosti

výročí 250 let od narození tohoto českého

skladatele, jehož život i tvorba byly významně spojeny s Francií a pobytem v Paříži. Rejcha, který se narodil v Praze, byl vrstevníkem a přítelem Ludwiga van Beethovena,

naturalizovaným Francouzem, široce uznávaným profesorem skladby a prvním rodilým

Čechem zvoleným za člena Francouzské

30 | Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2021

akademie krásných umění. Jeho všeobecně uznávaný přínos v hudební teorii a pedagogice v posledních letech doplňuje hlubší

poznání Rejchy, jako odvážného a nápaditého skladatele.

„Výstava zpřístupňuje současný stav

bádání včetně nejnovějších Rejchovských

objevů. V devíti tematických celcích přibližuje pomocí autografních rukopisů z fondu

Francouzské národní knihovny, archivních

dokumentů, původních tisků z fondů Moravské zemské knihovny a dobových rytin místa, na nichž se odehrával Rejchův život,

plný zvratů, počínaje rodnými Čechami přes

Německo, Vídeň až do Paříže. Zaměřuje

se také na různé aspekty jeho hudební

a teoretické tvorby,“ uvedli k výstavě její

autoři Jana Franková z Moravské zemské

knihovny a François-Pierre Goy z Francouzské národní knihovny.

Výstava měla být podle původního plánu

instalována vloni k příležitosti Rejchova

kulatého výročí. Pandemická opatření však

vedla k jejímu přenesení do virtuálního prostoru, kde získala mnohem rozsáhlejší

podobu. Díky tomu je obohacena například

o ukázky z nové nahrávky Rejchovy kantáty

Lenore v podání Filharmonie Brno, která

vyšla na konci minulého roku.

Českou verzi výstavy zájemci naleznou na

adrese: rejcha.knihovny.cz a francouzská verze

je k dispozici na: reicha.knihovny.cz.

Mgr. Radoslav Pospíchal

■