Rozhovor
domu a současně sochařské dílny jeho otce
Adolfa Loose staršího. Pomník patří podle
mého názoru k nejkvalitnějším realizacím
z dlouholetého projektu Sochy pro Brno.
Věnovala jste se ale
i mimobrněnským stopám
slavného architekta.
Tyto stopy jsou docela blízko, a sice v Hrušovanech u Brna. Zde navrhl Loos na objednávku majitele brněnského zámečku Viktora
Bauera vilu ředitele zdejší cukerní rafinerie
(Bauer v ní s rodinou i nějaký čas bydlel), která
byla postavena už v roce 1914 a bývá považována za první dům s plochou střechou na
našem území. Vila je nyní v majetku obce
a připravuje se její kompletní obnova. Odborníci také dlouho spekulovali o Loosově autorství tovární budovy, vybudované v těsné blízkosti vily v letech 1916 až 1918 po ničivém
požáru staršího cukrovaru. Díky pečlivým
archivním rešerším Jany Kořínkové, které
doposud nikdo z našich ani zahraničních
badatelů neprovedl, se však podařilo tyto
úvahy snad definitivně vyvrátit a Loosovo
autorství lze v tomto případě odmítnout. I to
patří v rámci výzkumu jeho díla k zásadním
poznatkům. Jana naopak objevila právě
v Hrušovanech u Brna jiný objekt, který lze
Loosovi hypoteticky připsat, a sice nádražní
restauraci s hotelem z roku 1915. I když se
nepodařilo zatím objevit žádnou plánovou
ani písemnou dokumentaci, charakter stavby
je výrazně loosovský: plochá střecha, terasa,
členění průčelí a oken a podobně. Architekt
Karel Lhota, který s Loosem spolupracoval
na projektu pražské Müllerovy vily, připomíná
v jednom ze svých textů, že Loos měl
navrhnout restauraci s hotelem někde na
Moravě. Možná je to právě tato stavba.
Jste také spoluautorkou nové
knihy Evropan Adolf Loos.
Nejen brněnské stopy / Adolf
Loos, European. His Legacy in
Brno and Beyond, kterou na
sklonku loňského roku vydalo
Muzeum města Brna ve
spolupráci s Fakultou
výtvarných umění Vysokého
učení technického v Brně. Jaké
jsou to stopy?
Tato kniha patří vedle pomníku a loosovské
stezky na BAMu k trvalým příspěvkům Brna
k loňskému výročí. Přináší řadu doposud nikdy neuveřejněných badatelských poznatků
k Loosovu dílu, které zpracoval širší autorský
kolektiv s účastí zahraničních odborníků.
Jeho vazby s rodným Brnem rozkrylo systematické studium pramenů a literatury a ukázalo se, že byly téměř kontinuální. V Brně
často přednášel, k jeho významným klientům
patřil brněnský rodák Viktor Bauer. Loos ovlivnil řadu brněnských architektů a zanechal
zde tak významnou společenskou stopu. Právě v Brně se seznámil s Bohumilem Markalousem, zásadní osobností pro Loosův vztah
k českým zemím, potkal se zde s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, se kterými poté intenzivně spolupracoval. Kniha v česko-anglické
mutaci má 496 stran a 308 obrazových příloh,
je zásadním příspěvkem k osobnosti světoznámého architekta a brněnského rodáka
a je vysoce oceňována domácími i zahraničními badateli.
Čím se v současné době
zabýváte? A jak moc chybí
prostorám Špilberku
návštěvníci?
Z našich sbírkových fondů připravujeme
k vydání deníky stavitele Bořivoje Kriegerbecka, Loosova plzeňského spolupracovníka. Od roku 1928 se podílel na projektech
některých bytů v Plzni a pražské Müllerovy
vily. Jeho záznamy se staly zásadním pramenem při obnově těchto dnes již významných
památek a zároveň jsou živým obrazem Loosovy osobnosti, myšlení, povahy, a především
jeho tvůrčích postupů. Na knize pracujeme
opět s Jindřichem Chatrným a Janou Kořínkovou a také s kolegou Karlem Zochem
z Plzně, kterému se podařilo získat cenné
poznatky o téměř neznámé osobnosti Bořivoje Kriegerbecka.
Návštěvníci Muzeu města Brna velmi chybí,
jako všem výstavním institucím. Naši loosovskou výstavu se podařilo prodloužit do
PhDr. Dagmar Černoušková (*1965)
vystudovala střední průmyslovou školu
stavební v Brně a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1984
až 1985 a 1989 až 1991 pracovala ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v ateliéru arch. Kamila
Fuchse, mezi roky 1991 až 2004 se věnovala stavebně-historickým průzkumům
ve svobodném povolání. V letech 1998
a 1999 absolvovala stipendijní pobyty ve
Vídni. Od roku 2005 působí v Muzeu
města Brna, a to do roku 2015 ve Studijním
a dokumentačním centru ve vile Tugendhat, od roku 2016 v oddělení dějin architektury. Je autorkou, spoluautorkou a editorkou řady publikací o brněnské
a moravské architektuře 19. a 20. století,
například: Mies v Brně. Vila Tugendhat;
Brněnské stopy Adolfa Loose; Slavné
brněnské vily; Ve znamení paraboly;
Nový dům Brno 1928; Vize modernosti.
Rudolf Sandalo a další. Dagmar Černoušková je brněnská rodačka a s rodinou žije
v městské části Brno-střed. Na fotografii
ve vile Tugendhat je se spisovatelem Jiřím
Kratochvilem, s jehož literárním dílem
město Brno a jeho moderní architektura
významně rezonuje.
18. července 2021 a doufáme, že se ještě alespoň na pár týdnů otevře. Všechny zájemce
o osobnost Adolfa Loose a jeho vztah k rodnému Brnu proto už teď srdečně zveme.
Olga Jeřábková
■
Foto: Ondřej Surý, Jef Kratochvil
a Miloš Strnad
Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2021 | 15