Informace z radnice

VNITROBLOKY

V BRNĚ-STŘED JDOU

PŘÍKLADEM

V listopadu jsme uvítali exkurzi organizovanou pražským spolkem Bieno

v několika brněnských vnitroblocích.

Spolek je neziskovou organizací zaměřující se na oživení zelených dvorů, vnitrobloků a městských veřejných

prostranství.

Mezi účastníky exkurze byli kromě členů spolku také studenti, zaměstnanci

pražských městských částí a obyvatelé

vnitrobloků, kteří chtěli načerpat nové

poznatky a zkušenosti. Cílem exkurze

bylo představit řešení parkování pro rezidenty, tedy místní obyvatele tak, jak jej

nastavila městská část Brno-střed.

„Exkurze ve vnitrobloku Nádvorní-Náplavka byla věnována představení

našeho systému regulace vjezdů do vnitrobloků. Vše jsem se účastníkům snažil

vysvětlit, zodpověděl jsem řadu dotazů,

setkání s kolegy z Prahy bylo velmi přínosné pro obě strany,“ uvedl radní Brno-střed

Mgr. Jan Mandát, LL.M. (ODS), do jehož

gesce patří doprava a bytová politika.

Po úvodním výkladu následovala asi

hodinová debata věnovaná jak správě

vnitrobloků na území města Brna, tak

celkově problematice života ve vnitroblocích a hledání vhodné symbiózy mezi

zájmy všech skupin obyvatel, které vnitrobloky užívají.

„Z diskuze vyplynulo, že brněnský systém regulace vjezdů do vnitrobloků je

poměrně unikátní a například v Praze,

odkud pocházela většina návštěvníků,

neexistuje jednotný systém regulace

vjezdů a parkování ve veřejných vnitroblocích. V tom je brněnský koncept jedinečný. Ze spolupráce městské části

Brno-střed a Magistrátu města Brna vzešel univerzální koncept, který bude

postupně uplatňován ve všech městských částech, kde je a nebo bude brzy

zavedeno rezidentní parkování,“ doplnil

(kad) 

Jan Mandát.

JE NÁJEMNÉ V OBECNÍCH

BYTECH VYSOKÉ?

O obecním bydlení panují mnohé mýty

a mezi lidmi se šíří často zkreslené a neúplné informace. A ty se mimo jiné týkají také

ceny za bydlení. Je drahé? Hodí se pro mě?

Co od něj mám očekávat? Podívejme se na

malé porovnání.

S několika přáteli chodíme pravidelně sportovat a po sportu často probíráme různá

témata. Minulý týden jsme rozebrali to naše

sportování a v následné diskuzi jsme se

dostali k otázce bydlení. Já žiji v řadovém

rodinném domku, Petr bydlí v nájemním bytě

s tržním nájmem, Zdeněk žije v družstevním

bytě, Honza v obecním bytě a Jirka ve vlastním bytě. Každý způsob bydlení má svoje

výhody a nevýhody. My jsme se shodli na

tom, že nám naše bydlení v zásadě vyhovuje

a že bychom neměnili. Až na jednu věc, a tou

jsou přímé náklady na bydlení. A začal to

Honza. Že má v obecním bytě vysoký nájem,

že se město o dům pořádně nestará a podobně. Začali jsme se překřikovat, tahat argumenty o nájemném jako kouzelník králíky

z klobouku a samo sebou, neshodli jsme se

na ničem. Rozešli jsme se večer tak trochu

rozhádaní a naštvaní jeden na druhého.

Doma jsem si řekl, že přece nás nerozeštvou

náklady na bydlení, ne? Sedl jsem k papíru

a začal počítat:

 Kolik stojí postavit průměrně velký byt

v Brně v současnosti? Zaplatíme zhruba

100 000 korun za metr čtvereční. Při výměře 70 metrů čtverečních činí cena nového

bytu 7 milionů korun.

 Jsem město, které chce postavit pro své

obyvatele nové bydlení. Nepotřebuji proto

na bytech vydělávat, ale potřebuji peníze

i na jejich obnovu a údržbu, prostě na bytovou správu. Použijeme proto pro výpočet

odpisovou sazbu nemovitostí, která činí

40 let. Ročně by tedy mělo město požadovat 2,5 % z pořizovací ceny na pouhou

reprodukci. To je 175 000 korun ročně,

6 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2022

14 583 korun měsíčně, nebo také 208

korun za metr a měsíc.

 Nájemné v obecních bytech podle portálu

www.bydleni.brno.cz je v 15 městských

částech do 100 korun za metr čtvereční

a měsíc, v dalších čtyřech pak do 133 korun.

Můžeme proto pravdivě tvrdit, že nájemné

v obecním bytě s výměrou 70 metrů činí

7 000 korun.

 Z toho vyplývá, že město požaduje po

svých občanech většinou méně než 50 %

nájemného na čistou obnovu bytového

fondu. A to se nebavíme o nákladech na

správu nemovitostí.

 Ptáte se, jak je to možné? Bytové domy se

nestaví každých 40 let nové. A to dokonce

ani ty paneláky, které už měly být za svojí

plánovanou životností. Dále je to odpověď

na otázku, proč se zrovna s tím vaším

domem konečně něco neudělá?

 A ještě jedna věc, o které se mluví velmi

neoficiálně, ale která reálně existuje – nelegální pronájem obecních bytů. Jestliže platí

nájemník v obecním bytě v průměru

100 korun za metr a měsíc, zatímco tržní

nájem se pohybuje okolo 200–250 korun,

pak je tady prostor pro nelegální přivýdělek. Obecní byt je stále psaný na původního

nájemníka platícího 100 korun, v bytě žije

podnájemník za 200 korun, služby si hradí,

do bytu investuje ze svého a nájemník

v 70 metrovém bytě inkasuje každý měsíc

7000 nezdaněných korunek.

Takže to bychom měli k výši nájmu v obecním bytě. A jak dopadli další kamarádi?

 Nájemné v domě vlastníka fyzické osoby:

15–20 000 korun za měsíc.

 Nájemné v družstevním bytě: 5–10 000

korun za měsíc.

 Náklady ve vlastním bytě – platba do fondu

na správu domu: 1500–3000 korun za

měsíc.

 Náklady ve vlastním domě - podle stáří

a péče vlastníka: 10 000 korun za měsíc.

Jak vidíte, náklady na znovupostavení bytu

se skutečně pohybují na úrovni minimálního

nájemného, tedy zhruba 15 000 korun za

měsíc. Bez ohledu na druh vlastnictví se do

nemovitosti musí investovat stejně. Pokud ne,

musí se to někde projevit. Další zajímavé informace ke správě bytů a bytových domů najdete

na www.pronasdum.cz. Máte-li dotazy, zašlete

nám je na e-mail: info@pronasdum.cz.

Ing. Vladislav Hrdlička