Informace z radnice
VNITROBLOKY
V BRNĚ-STŘED JDOU
PŘÍKLADEM
V listopadu jsme uvítali exkurzi organizovanou pražským spolkem Bieno
v několika brněnských vnitroblocích.
Spolek je neziskovou organizací zaměřující se na oživení zelených dvorů, vnitrobloků a městských veřejných
prostranství.
Mezi účastníky exkurze byli kromě členů spolku také studenti, zaměstnanci
pražských městských částí a obyvatelé
vnitrobloků, kteří chtěli načerpat nové
poznatky a zkušenosti. Cílem exkurze
bylo představit řešení parkování pro rezidenty, tedy místní obyvatele tak, jak jej
nastavila městská část Brno-střed.
„Exkurze ve vnitrobloku Nádvorní-Náplavka byla věnována představení
našeho systému regulace vjezdů do vnitrobloků. Vše jsem se účastníkům snažil
vysvětlit, zodpověděl jsem řadu dotazů,
setkání s kolegy z Prahy bylo velmi přínosné pro obě strany,“ uvedl radní Brno-střed
Mgr. Jan Mandát, LL.M. (ODS), do jehož
gesce patří doprava a bytová politika.
Po úvodním výkladu následovala asi
hodinová debata věnovaná jak správě
vnitrobloků na území města Brna, tak
celkově problematice života ve vnitroblocích a hledání vhodné symbiózy mezi
zájmy všech skupin obyvatel, které vnitrobloky užívají.
„Z diskuze vyplynulo, že brněnský systém regulace vjezdů do vnitrobloků je
poměrně unikátní a například v Praze,
odkud pocházela většina návštěvníků,
neexistuje jednotný systém regulace
vjezdů a parkování ve veřejných vnitroblocích. V tom je brněnský koncept jedinečný. Ze spolupráce městské části
Brno-střed a Magistrátu města Brna vzešel univerzální koncept, který bude
postupně uplatňován ve všech městských částech, kde je a nebo bude brzy
zavedeno rezidentní parkování,“ doplnil
(kad)
Jan Mandát.
JE NÁJEMNÉ V OBECNÍCH
BYTECH VYSOKÉ?
O obecním bydlení panují mnohé mýty
a mezi lidmi se šíří často zkreslené a neúplné informace. A ty se mimo jiné týkají také
ceny za bydlení. Je drahé? Hodí se pro mě?
Co od něj mám očekávat? Podívejme se na
malé porovnání.
S několika přáteli chodíme pravidelně sportovat a po sportu často probíráme různá
témata. Minulý týden jsme rozebrali to naše
sportování a v následné diskuzi jsme se
dostali k otázce bydlení. Já žiji v řadovém
rodinném domku, Petr bydlí v nájemním bytě
s tržním nájmem, Zdeněk žije v družstevním
bytě, Honza v obecním bytě a Jirka ve vlastním bytě. Každý způsob bydlení má svoje
výhody a nevýhody. My jsme se shodli na
tom, že nám naše bydlení v zásadě vyhovuje
a že bychom neměnili. Až na jednu věc, a tou
jsou přímé náklady na bydlení. A začal to
Honza. Že má v obecním bytě vysoký nájem,
že se město o dům pořádně nestará a podobně. Začali jsme se překřikovat, tahat argumenty o nájemném jako kouzelník králíky
z klobouku a samo sebou, neshodli jsme se
na ničem. Rozešli jsme se večer tak trochu
rozhádaní a naštvaní jeden na druhého.
Doma jsem si řekl, že přece nás nerozeštvou
náklady na bydlení, ne? Sedl jsem k papíru
a začal počítat:
Kolik stojí postavit průměrně velký byt
v Brně v současnosti? Zaplatíme zhruba
100 000 korun za metr čtvereční. Při výměře 70 metrů čtverečních činí cena nového
bytu 7 milionů korun.
Jsem město, které chce postavit pro své
obyvatele nové bydlení. Nepotřebuji proto
na bytech vydělávat, ale potřebuji peníze
i na jejich obnovu a údržbu, prostě na bytovou správu. Použijeme proto pro výpočet
odpisovou sazbu nemovitostí, která činí
40 let. Ročně by tedy mělo město požadovat 2,5 % z pořizovací ceny na pouhou
reprodukci. To je 175 000 korun ročně,
6 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2022
14 583 korun měsíčně, nebo také 208
korun za metr a měsíc.
Nájemné v obecních bytech podle portálu
www.bydleni.brno.cz je v 15 městských
částech do 100 korun za metr čtvereční
a měsíc, v dalších čtyřech pak do 133 korun.
Můžeme proto pravdivě tvrdit, že nájemné
v obecním bytě s výměrou 70 metrů činí
7 000 korun.
Z toho vyplývá, že město požaduje po
svých občanech většinou méně než 50 %
nájemného na čistou obnovu bytového
fondu. A to se nebavíme o nákladech na
správu nemovitostí.
Ptáte se, jak je to možné? Bytové domy se
nestaví každých 40 let nové. A to dokonce
ani ty paneláky, které už měly být za svojí
plánovanou životností. Dále je to odpověď
na otázku, proč se zrovna s tím vaším
domem konečně něco neudělá?
A ještě jedna věc, o které se mluví velmi
neoficiálně, ale která reálně existuje – nelegální pronájem obecních bytů. Jestliže platí
nájemník v obecním bytě v průměru
100 korun za metr a měsíc, zatímco tržní
nájem se pohybuje okolo 200–250 korun,
pak je tady prostor pro nelegální přivýdělek. Obecní byt je stále psaný na původního
nájemníka platícího 100 korun, v bytě žije
podnájemník za 200 korun, služby si hradí,
do bytu investuje ze svého a nájemník
v 70 metrovém bytě inkasuje každý měsíc
7000 nezdaněných korunek.
Takže to bychom měli k výši nájmu v obecním bytě. A jak dopadli další kamarádi?
Nájemné v domě vlastníka fyzické osoby:
15–20 000 korun za měsíc.
Nájemné v družstevním bytě: 5–10 000
korun za měsíc.
Náklady ve vlastním bytě – platba do fondu
na správu domu: 1500–3000 korun za
měsíc.
Náklady ve vlastním domě - podle stáří
a péče vlastníka: 10 000 korun za měsíc.
Jak vidíte, náklady na znovupostavení bytu
se skutečně pohybují na úrovni minimálního
nájemného, tedy zhruba 15 000 korun za
měsíc. Bez ohledu na druh vlastnictví se do
nemovitosti musí investovat stejně. Pokud ne,
musí se to někde projevit. Další zajímavé informace ke správě bytů a bytových domů najdete
na www.pronasdum.cz. Máte-li dotazy, zašlete
nám je na e-mail: info@pronasdum.cz.
Ing. Vladislav Hrdlička