Kultura

DUŠE BRNA – ČÁST VIII.

Je mnoho možností, jak vnímat svoje město. Vyhledávat zelené oázy, zastavit se

a zvednout oči ke střechám domů, objevovat málo známá zákoutí, hledat rušná

náměstí nebo nové hospůdky, každý podle

svých zálib. Možností je v našem městě

jistě nepřeberně, každé město má navíc

svoji duši. Jak hledat duši Brna, o to se

v minulosti pokoušeli básníci, historici,

architekti i umělci.

V našem miniseriálu vám nabízíme pohled

na naše město z mnoha různých pohledů

známých osobností. Dnes jsme vybrali ukázku z textu profesora Jana Jelínka Poselství

Anthroposu. Jan Jelínek (1926–2004), celosvětově uznávaný vědec, byl v letech 1958

až 1971 ředitelem Moravského zemského

muzea, ale především byl zakladatelem

Ústavu a pavilonu Anthropos. Jeho Velký

obrazový atlas pravěkého člověka vyšel ve

14 zemích světa.

Poselství Anthroposu

Čím je dán genius loci, jímž tak často rádi

zdůvodňujeme výjimečné počiny? Není dán

sám sebou. Mění se podle měnících se podmínek. Přírodních i společenských. Společenské podmínky byly ovlivňovány různými,

vzájemně na sebe působícími kulturními tradicemi, jakými bylo u nás v nedávné minulosti soužití Čechů, Němců a Židů, nebo kulturní a etnické proudy setkávající se na jižní

Moravě, které oplodnily místní lidovou kul-

turu tak, že na malém území vykvetla v jedinečné bohatství lidové písně.

Jižní Morava byla na křižovatce cest

západ–východ podél Dunaje a sever–jih

podél Odry a Moravy. A na sever od Brna

se prostíral tajuplný Moravský kras, jehož

okrajové velké jeskyně vyzývaly pravěkého

člověka k osídlení i k rituálům. Tam najdeme

pradávnou, až neandertálskou minulost lidského rodu. A v jižním sousedství, na jihomoravských pláních pod Pavlovskými vrchy

u Dolních Věstonic, sídlili a využívali zdejší

bohatá loviště před 25 000 lety tehdejší lovci mamutů.

Pomocí přírodních podmínek se tedy

můžeme v našich úvahách dostat daleko do

minulosti, dokonce až do dávného pravěku.

Může naše nevelká a nepříliš známá oblast

kolem Brna i zde něco říci našim dnešním

zájmům a potřebám?

V době lovců mamutů byl život soustředěn do blízkosti hlavních řek a sídliště se

zakládala především u jejich soutoků. To

proto, že v místě soutoků kontrolovali

a využívali tehdejší lovci současně tři říční

údolí: dvě proti proudu, před soutokem,

a třetí po soutoku, po proudu řeky. Říční

údolí a jejich okolí byla oblíbená místa

mamutů, kteří potřebovali vodu a pastviny

v jejím sousedství. Věstonice a Předmostí

jsou nejznámější a největší sídliště z té doby.

Celkové osídlení Evropy bylo řídké

a Morava se stala jedním z výjimečných kul-

26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2022

turních center. Neuvěřitelná různost uměleckých stylů v jedné kulturní tradici svědčí

o vnitřní toleranci v této populaci. Umělec

nejen volně tvořil, a tedy i volně myslel, ale

jeho tvorba, jakkoliv různorodá, byla populací přijímána. S úžasem pozorujeme zcela

geometrizované rytiny – i figurální, vedle

krajně zjednodušených figurek nebo unikátního realistického portrétu ženy řezaného z mamutoviny.

A samozřejmě světoznámou nejstarší

keramiku, ženské a zvířecí figurky vymodelované z hlíny a vypálené v ohni. Tito lidé

objevili již tehdy, že pomocí ohně mohou

změnit kvalitu měkké hlíny na tvrdou keramiku. A co technologická dovednost doložená například nálezem prstýnků z Pavlova

vyřezaných z mamutoviny a silných pouze

dva milimetry. Nebo mužská soška – pohyblivá montovaná loutka z mamutoviny. Pochází z Brna. I nálezy řezaných a hlazených

kamenů, někdy i z velmi tvrdého hematitu,

ukazují neuvěřitelný stupeň technologické

úrovně, se kterou se jinak setkáváme teprve

o mnoho tisíciletí později.

Kdo byli tito lidé, přinášející evropskému

kulturnímu vývoji takové objevy do té doby

neznámé? Nebyli jiní nežli ostatní Evropané.

Žili jen v odlišných podmínkách, které dovolovaly – alespoň občas – nadbytek potravy,

a tak mohlo dojít k mnohým slavnostem,

setkáním, výměnám vědomostí a předmětů

i k objevům, které nás dnes vpravdě ohromují. Že této situaci odpovídal i sociální

vývoj, dokládající také objevy pohřbu šamana z Brna i společných pohřbů většího počtu

jedinců stejně ve Věstonicích jako v Předmostí.

Co všechno tato překvapující zjištění ukazují? Výhodné prostředí a ekonomie, kontakty uvnitř tlupy i mezi tlupami umožňující

poznání různých tradic a názorů se promítly

do mimořádného technologického, uměleckého i společenského vývoje a do celé

řady nečekaných inovací. V době, kdy

neexistovaly státní hranice a kdy jen jazyková bariéra ztěžovala kontakt vzdálených

populací, byl vzájemný styk a výměna znalostí a názorů, která jednotlivé skupiny

navzájem obohacovala, k dobru všem. Tak

jako tehdy i dnes, a vlastně po celou dobu

lidské existence, byl náš společný životní

zájem žít spolu v toleranci a navzájem se

obohacovat ku prospěchu všech.

To je poselství Anthroposu, instituce uchovávající poklady z nejdávnější minulosti pro

(je) 

dnešek.