Rozhovor

Miloš Štědroň a Milan Uhde spolu vytvořili řadu muzikálů

Do jakého období svého života

byste se rád vrátil, kdyby to

bylo možné?

V každém období bylo něco dobrého

a něco špatného a mnoho věcí mezi tím.

Samozřejmě, že nejlepší je mládí. Minerva

v Monteverdiho opeře zpívá: Giovanezza e

bell tesoro – mládí je krásný poklad.

Při své pedagogické činnosti se

potkáváte s mladými lidmi,

překvapují vás něčím?

U dnešních studentů s obavami sleduji

jejich sociální potřeby. Pokud jde o odbornost, nůžky se velmi rozevřely. Máme studenty, kteří nás převyšují cestovatelsky, zkušenostmi a dalšími přednostmi, ale dřívější

jakási nivelizace je nahrazena velkými rozdíly

v úrovni vzdělání.

Jak se udržujete v kondici?

Každé ráno cvičím: kliky, něco z Pěti Tibeťanů a také stoj na hlavě.

Jste vegetarián, co vás k tomu

vedlo?

Jsem vegetarián už 41 let. V srpnu 1980

jsem byl na dlouhém zájezdu s Provázkem

a mohl jsem to snadno uskutečnit, aniž bych

někoho z rodiny obtěžoval. Tušil jsem, že tím

odstraním veškeré zdravotní potíže, a to skutečně nastalo.

Co posloucháte a co čtete za

dlouhých zimních večerů?

Momentálně pozoruji už asi popáté DVD

Semaforu k šedesátému výročí vzniku, je

vkusné, strhující, krásné, Jiří Suchý dovede

vážit slova. Čtu posledního Milana Kunderu,

knihu Nevědění. Četl jsem ji už kdysi dávno

v němčině jako Unwissenheit, ale překlad

Anny Kareninové a doslov Sylvie Richterové

jsou dokonalé.

Co z brněnské kultury si

nenecháte ujít?

Brněnskou kulturu sleduji a obdivuji. Opera,

činohra a balet za Heřmana a Glasera dosahují špičkových výkonů. Městské divadlo

Brno pod Stanislavem Mošou má nekonečné

zásluhy o hudební divadlo.

Máte v městské části Brno-střed

nějaké oblíbené místo? Co byste

v centru města rád viděl a co by

tu vůbec nemuselo být?

Já jsem Brňák z gruntu, miluji zde vše, vadí

mi každá proluka, pozoruji s obavami třeba

„sherwoodský les", jaký vzniká na parcele po

bývalých kasárnách mezi Hrnčířskou

a Šumavskou. Někdo nesvéprávný posunul

hranice Králova Pole k Lužánkám, nedovedu

pochopit, proč?!?, takže je teď toto místo

v Krpoli.

Jak vnímáte dnešní dobu

poznamenanou epidemií,

změnila vám život?

Život se nám změnil všem. Dobré na tom

je, že jsme dostali možnost konečně si trochu

oddechnout. Pro mě největší změnou bylo

to, že jsem se musel naučit přednášet on-line. Vadí mi, že nevidím a neslyším reakce

svých posluchačů, které jsou pro mě velmi

důležité.

Co byste přál sobě i našim

čtenářům do nového roku?

Popřál bych nám všem, abychom se konečně zbavili epidemie a všeho, co je za ní a aby

Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942

v Brně. Matka byla učitelka hudby, otec

hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan

Štědroň houslista, také jeho syn Miloš

Orson je hudební skladatel a klavírista. V

letech 1959 až 1964 studoval muzikologii

a bohemistiku na Filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně, dál pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění. Roku

1972 získal místo odborného asistenta na

Katedře muzikologie Filozofické fakulty

UJEP a zároveň externě vyučoval na

Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a na Janáčkově akademii múzických

umění. Roku 1978 získal titul kandidáta

věd, roku 1988 se habilitoval jako docent

a v roce 1994 byl na Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby

a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění. V letech

1998 až 2000 působil jako proděkan pro

vědu a výzkum Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zpočátku se věnoval

spíše hudební teorii a historii. Kompozice

začala převažovat v polovině sedmdesátých let. Jádro muzikologického zájmu

Miloše Štědroně představuje hudba

20. století a epoch renesance, manýrismu

a baroka. Komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu

pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje

se soudobým hudebním uměním. V jeho

díle převažuje komorní hudba. Dlouhodobě spolupracoval s Divadlem Na provázku, pro které složil hudbu k legendární

Baladě pro banditu. Hudbu napsal také

pro operu Chameleon, muzikál Pohádka

máje, komedii se zpěvy Justýna aneb

Maléry ctnosti a pro inscenaci Leoš aneb

Tvá nejvěrnější, za kterou dostal Cenu

Alfréda Radoka za hudbu. Je autorem

hudby muzikálů Nana, Červený a černý,

Divá Bára a Viki kráčí za štěstím, které

byly uvedeny v Městském divadle Brno.

V roce 2003 mu byla udělena Cena města Brna.

Brno vzkvétalo. Můj zemřelý kamarád

Ing. František Jemelka, velká postava Provázku, autor textu písně Válka je vůl, kdysi

napsal, že vzal svoji první lásku do divadla

Na provázku a že by Brno za jiné město

neměnil už proto, že během té první lásky

byl svědkem polibků krokodýl. Cítím to

Marta Vojáčková 

podobně.

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2022 | 15