Rozhovor
Miloš Štědroň a Milan Uhde spolu vytvořili řadu muzikálů
Do jakého období svého života
byste se rád vrátil, kdyby to
bylo možné?
V každém období bylo něco dobrého
a něco špatného a mnoho věcí mezi tím.
Samozřejmě, že nejlepší je mládí. Minerva
v Monteverdiho opeře zpívá: Giovanezza e
bell tesoro – mládí je krásný poklad.
Při své pedagogické činnosti se
potkáváte s mladými lidmi,
překvapují vás něčím?
U dnešních studentů s obavami sleduji
jejich sociální potřeby. Pokud jde o odbornost, nůžky se velmi rozevřely. Máme studenty, kteří nás převyšují cestovatelsky, zkušenostmi a dalšími přednostmi, ale dřívější
jakási nivelizace je nahrazena velkými rozdíly
v úrovni vzdělání.
Jak se udržujete v kondici?
Každé ráno cvičím: kliky, něco z Pěti Tibeťanů a také stoj na hlavě.
Jste vegetarián, co vás k tomu
vedlo?
Jsem vegetarián už 41 let. V srpnu 1980
jsem byl na dlouhém zájezdu s Provázkem
a mohl jsem to snadno uskutečnit, aniž bych
někoho z rodiny obtěžoval. Tušil jsem, že tím
odstraním veškeré zdravotní potíže, a to skutečně nastalo.
Co posloucháte a co čtete za
dlouhých zimních večerů?
Momentálně pozoruji už asi popáté DVD
Semaforu k šedesátému výročí vzniku, je
vkusné, strhující, krásné, Jiří Suchý dovede
vážit slova. Čtu posledního Milana Kunderu,
knihu Nevědění. Četl jsem ji už kdysi dávno
v němčině jako Unwissenheit, ale překlad
Anny Kareninové a doslov Sylvie Richterové
jsou dokonalé.
Co z brněnské kultury si
nenecháte ujít?
Brněnskou kulturu sleduji a obdivuji. Opera,
činohra a balet za Heřmana a Glasera dosahují špičkových výkonů. Městské divadlo
Brno pod Stanislavem Mošou má nekonečné
zásluhy o hudební divadlo.
Máte v městské části Brno-střed
nějaké oblíbené místo? Co byste
v centru města rád viděl a co by
tu vůbec nemuselo být?
Já jsem Brňák z gruntu, miluji zde vše, vadí
mi každá proluka, pozoruji s obavami třeba
„sherwoodský les", jaký vzniká na parcele po
bývalých kasárnách mezi Hrnčířskou
a Šumavskou. Někdo nesvéprávný posunul
hranice Králova Pole k Lužánkám, nedovedu
pochopit, proč?!?, takže je teď toto místo
v Krpoli.
Jak vnímáte dnešní dobu
poznamenanou epidemií,
změnila vám život?
Život se nám změnil všem. Dobré na tom
je, že jsme dostali možnost konečně si trochu
oddechnout. Pro mě největší změnou bylo
to, že jsem se musel naučit přednášet on-line. Vadí mi, že nevidím a neslyším reakce
svých posluchačů, které jsou pro mě velmi
důležité.
Co byste přál sobě i našim
čtenářům do nového roku?
Popřál bych nám všem, abychom se konečně zbavili epidemie a všeho, co je za ní a aby
Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942
v Brně. Matka byla učitelka hudby, otec
hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan
Štědroň houslista, také jeho syn Miloš
Orson je hudební skladatel a klavírista. V
letech 1959 až 1964 studoval muzikologii
a bohemistiku na Filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně, dál pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění. Roku
1972 získal místo odborného asistenta na
Katedře muzikologie Filozofické fakulty
UJEP a zároveň externě vyučoval na
Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a na Janáčkově akademii múzických
umění. Roku 1978 získal titul kandidáta
věd, roku 1988 se habilitoval jako docent
a v roce 1994 byl na Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby
a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění. V letech
1998 až 2000 působil jako proděkan pro
vědu a výzkum Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zpočátku se věnoval
spíše hudební teorii a historii. Kompozice
začala převažovat v polovině sedmdesátých let. Jádro muzikologického zájmu
Miloše Štědroně představuje hudba
20. století a epoch renesance, manýrismu
a baroka. Komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu
pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje
se soudobým hudebním uměním. V jeho
díle převažuje komorní hudba. Dlouhodobě spolupracoval s Divadlem Na provázku, pro které složil hudbu k legendární
Baladě pro banditu. Hudbu napsal také
pro operu Chameleon, muzikál Pohádka
máje, komedii se zpěvy Justýna aneb
Maléry ctnosti a pro inscenaci Leoš aneb
Tvá nejvěrnější, za kterou dostal Cenu
Alfréda Radoka za hudbu. Je autorem
hudby muzikálů Nana, Červený a černý,
Divá Bára a Viki kráčí za štěstím, které
byly uvedeny v Městském divadle Brno.
V roce 2003 mu byla udělena Cena města Brna.
Brno vzkvétalo. Můj zemřelý kamarád
Ing. František Jemelka, velká postava Provázku, autor textu písně Válka je vůl, kdysi
napsal, že vzal svoji první lásku do divadla
Na provázku a že by Brno za jiné město
neměnil už proto, že během té první lásky
byl svědkem polibků krokodýl. Cítím to
Marta Vojáčková
podobně.
Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2022 | 15