Kultura

V letohrádku Mitrovských jsou k vidění knihy v rozličných podobách

– od Ďáblovy bible po obří leporelo

Po loňském úspěchu výstavy

České korunovační klenoty na

dosah v Letohrádku Mitrovských připravili další návštěvnický tahák – tentokrát tematicky zaměřený na knihu

v rozličných podobách.

Historická část výstavy přiblíží

vývoj knižní kultury (Egypt –

Mezopotámie – Čína – Indie –

Evropa), knihu ve středoevropském kontextu (od skriptorií po

knihařsko-tiskařskou dílnu) pak

připomene ústřední exponát –

mistrovská maketa Ďáblovy bible,

kterou vytvořil přední český umělecký knihař Jiří Fogl ze Žamberka. Přechod mezi historickou částí

a částí soudobou zaopatří obří

leporelo Lucie Seifertové, které

nejen dětské návštěvníky provede dějinami „udatného českého národa“. Nedávno minulou

a především současnou knižní

vazbu představí jedinečné práce

významných českých a moravských knihařů. Nebudou chybět

ani unikátní knižní objekty a recesistické knižní kuriozity.

Z historie Ďáblovy bible

z Podlažic

Codex gigas neboli Ďáblova bible

je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je

pokládán za největší zachovalý

evropský rukopis, zadruhé obsahuje velký téměř celostránkový

portrét ďábla (což společně

s dobovou legendou vysvětluje

druhý název rukopisu).

Rukopis vznikl někdy mezi lety

1200 až 1230. Podle odborníků

je pozoruhodné, že prakticky celý

rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je podle všeho dílem jediného

člověka, který zřejmě pracoval

v zaniklém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Dílo bývá nazýváno Knihou

knih nebo také Knihovnou v jedné

knize. Minulé věky ji právem označily superlativy jako Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas

librorum či Codex gigas a ve středověku byla považována za osmý

div světa. První zmínky o Ďáblově

bibli pocházejí z roku 1295, ale

předpokládá se o půl století starší

původ. Nedochovaly se však

Obří leporelo Dějiny udatného národa českého autorky Lucie Seifertové

žádné doklady o jejím vzniku,

autorovi či důvodu sepsání. Její

dřevěné desky, potažené bělavou

kůží s kovovým zdobením, měří

920 x 510 x 22 mm. Obsahuje 320

pergamenových fólií (640 stran)

o průměrném formátu 890 x 490

mm; z neznámých důvodů však

někdo 8 stránek vyřízl… Soudí

se, že k získání materiálu pro tak

velkou knihu bylo zapotřebí kůží

asi ze 160 oslů. Do knihy je latinsky vepsán text nejen celé bible,

tj. Starý a Nový zákon, ale i Kosmova Kronika česká, řada

různých traktátů a menších spisů,

kalendář s nekrology, seznam

podlažického bratrstva i zaklínadla a všelijaké dobové záznamy.

Celá výzdoba knihy je ojedinělá,

iluminace tohoto díla je tvořena

nádhernými barevnými iniciálami,

zpracování je dokonalé – je to dílo

písařského mistra!

Původním majitelem byl benediktinský klášter v Podlažicích, krátce

bible pobyla u bratří v Sedlci.

Odtud ji zakoupil převor Břevnovského kláštera a uložil ji v Broumovském klášteře. Z východu

Čech byla převezena na Pražský

hrad do sbírek kuriozit císaře

Rudolfa II., odkud ji za třicetileté

války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní je

uložena v Královské knihovně ve

Stockholmu.

Výrobou makety strávil Jiří Fogl

a jeho spolupracovníci asi 500

hodin. Na zhotovení desek byla

použita hovězí kůže dovezená

z Polska o rozměrech 1,2 krát

1,4 metru. V knize jsou kopie 200

stran z 620 stránek v originále. Do

26

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2016

původního počtu je doplňují bílé

archy. Její rozměry jsou 92 cm

krát 51 cm krát 28 cm. Maketa

váží kolem 75 kilogramů, rozměrově i váhově je stejná jako originál. Na zdobení byla použita

vůbec nejstarší technika, a to slepotisk. Dílo ale neobsahuje

všechny stránky jako originál.

„Švédové nedali souhlas k celému

okopírování Codexu gigas. Povolili pouze asi třetinu knihy. I tak

je cena makety vyšší než 350 tisíc

korun,“ dodal autor Jiří Fogl.

Obří leporelo Dějiny

udatného národa českého

od Lucie Seifertové

Barevný komiks Dějiny udatného

národa českého od Lucie Seifertové má rozměry 2 výškové metry

x 70 délkových metrů. Procházkou skrze knihu si malí i velcí diváci, kteří nedávali v hodinách

dějepisu pozor, mohou osvěžit

paměť. Jak název díla napovídá,

vydáte se na vtipnou a veselou

procházku českými dějinami, a to

od pravěku až po současnost.

Podle autorky se jedná o nejdelší

knihu světa. Originální kniha-leporelo byla vytvořena v roce 2003.

Lucie Seifertová vystudovala malbu na pražské AVU a poté pracovala jako výtvarný redaktor a grafik v různých časopisech pro děti

i dospělé. Zlom v kariéře přišel

s vydáním autorské knihy Tajemná Praha (1999). Následovaly další knihy: Tajemné hrady a zámky

království českého (2001), Pražský hrad a jeho tajemství (2003),

Tajemný Golem (2004), Český

Ráj a jeho tajemství (2007)

a Tajemná Ostrava (2009). Nejznámější se však staly Dějiny

udatného českého národa (2003).

Anglická verze projektu procestovala Spojené státy i Evropu,

česká výstava navštívila několik

desítek míst. Stejnojmenné knihy

Lucie Seifertové se prodalo přes

70 000 kusů. Autorka získala cenu

Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu r. 2004, dále Zlatou

stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro děti a Zlatou pečeť

za nejlepší polygrafický počin

roku 2003, byla také mezi třemi

nominovanými Magnesií Literou

na dětskou Knihu desetiletí. Film

o Dějinách udatného českého

národa získal Trilobita a byl nominován na cenu TýTý.

20. století, 21. století

a speciality

20. století na výstavě zastupují

vynikající zesnulí umělečtí knihaři

profesor Jindřich Svoboda, Jiří

Hadlač a Jaroslav Olšák – všechny exponáty pochází ze sbírek

Moravské galerie v Brně nebo ze

soukromé sbírky Františka Šimla.

Několik méně známých ukázek

zastoupí také mistr „pop-up“ knih

Vojtěcha Kubaštu.

21. století představí práce vynikajících knihařů z různých koutů

České republiky. Kromě Jiřího

Fogla ze Žamberku to budou

manželé Krupkovi z Úval, Eliška

Čabalová z Ostravy, Jana Trnková

z Plzně, Jana Přibíková z Kadaně,

Pavla Lukasová z Brna, Jan

Perůtka ze Zlína, Dalibor Nesnídal ze Žlutic, další exponáty

zapůjčí Expozice knižní vazby

v Lokti nad Ohří, Muzeum Vyškovska a Národní archiv v Praze.

Speciální kategorií výstavy bude

kolekce Iva Vodičky z Litoměřic,

například sada bubnových, lístkových nebo válečkových knih,

přesýpací básně, knižní kompot,

kniha–cd nebo magnetofonová

páska a další kuriózní ukázky.

Výstava v letohrádku Mitrovských

probíhá do 3. dubna 2016. Letohrádek je otevřen od úterý do

neděle od 10.00 do 16.30 hod.

Více informací je k dispozici na

webu www.letohradekbrno.cz.



(red)