Kultura
V letohrádku Mitrovských jsou k vidění knihy v rozličných podobách
– od Ďáblovy bible po obří leporelo
Po loňském úspěchu výstavy
České korunovační klenoty na
dosah v Letohrádku Mitrovských připravili další návštěvnický tahák – tentokrát tematicky zaměřený na knihu
v rozličných podobách.
Historická část výstavy přiblíží
vývoj knižní kultury (Egypt –
Mezopotámie – Čína – Indie –
Evropa), knihu ve středoevropském kontextu (od skriptorií po
knihařsko-tiskařskou dílnu) pak
připomene ústřední exponát –
mistrovská maketa Ďáblovy bible,
kterou vytvořil přední český umělecký knihař Jiří Fogl ze Žamberka. Přechod mezi historickou částí
a částí soudobou zaopatří obří
leporelo Lucie Seifertové, které
nejen dětské návštěvníky provede dějinami „udatného českého národa“. Nedávno minulou
a především současnou knižní
vazbu představí jedinečné práce
významných českých a moravských knihařů. Nebudou chybět
ani unikátní knižní objekty a recesistické knižní kuriozity.
Z historie Ďáblovy bible
z Podlažic
Codex gigas neboli Ďáblova bible
je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je
pokládán za největší zachovalý
evropský rukopis, zadruhé obsahuje velký téměř celostránkový
portrét ďábla (což společně
s dobovou legendou vysvětluje
druhý název rukopisu).
Rukopis vznikl někdy mezi lety
1200 až 1230. Podle odborníků
je pozoruhodné, že prakticky celý
rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je podle všeho dílem jediného
člověka, který zřejmě pracoval
v zaniklém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Dílo bývá nazýváno Knihou
knih nebo také Knihovnou v jedné
knize. Minulé věky ji právem označily superlativy jako Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas
librorum či Codex gigas a ve středověku byla považována za osmý
div světa. První zmínky o Ďáblově
bibli pocházejí z roku 1295, ale
předpokládá se o půl století starší
původ. Nedochovaly se však
Obří leporelo Dějiny udatného národa českého autorky Lucie Seifertové
žádné doklady o jejím vzniku,
autorovi či důvodu sepsání. Její
dřevěné desky, potažené bělavou
kůží s kovovým zdobením, měří
920 x 510 x 22 mm. Obsahuje 320
pergamenových fólií (640 stran)
o průměrném formátu 890 x 490
mm; z neznámých důvodů však
někdo 8 stránek vyřízl… Soudí
se, že k získání materiálu pro tak
velkou knihu bylo zapotřebí kůží
asi ze 160 oslů. Do knihy je latinsky vepsán text nejen celé bible,
tj. Starý a Nový zákon, ale i Kosmova Kronika česká, řada
různých traktátů a menších spisů,
kalendář s nekrology, seznam
podlažického bratrstva i zaklínadla a všelijaké dobové záznamy.
Celá výzdoba knihy je ojedinělá,
iluminace tohoto díla je tvořena
nádhernými barevnými iniciálami,
zpracování je dokonalé – je to dílo
písařského mistra!
Původním majitelem byl benediktinský klášter v Podlažicích, krátce
bible pobyla u bratří v Sedlci.
Odtud ji zakoupil převor Břevnovského kláštera a uložil ji v Broumovském klášteře. Z východu
Čech byla převezena na Pražský
hrad do sbírek kuriozit císaře
Rudolfa II., odkud ji za třicetileté
války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní je
uložena v Královské knihovně ve
Stockholmu.
Výrobou makety strávil Jiří Fogl
a jeho spolupracovníci asi 500
hodin. Na zhotovení desek byla
použita hovězí kůže dovezená
z Polska o rozměrech 1,2 krát
1,4 metru. V knize jsou kopie 200
stran z 620 stránek v originále. Do
26
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2016
původního počtu je doplňují bílé
archy. Její rozměry jsou 92 cm
krát 51 cm krát 28 cm. Maketa
váží kolem 75 kilogramů, rozměrově i váhově je stejná jako originál. Na zdobení byla použita
vůbec nejstarší technika, a to slepotisk. Dílo ale neobsahuje
všechny stránky jako originál.
„Švédové nedali souhlas k celému
okopírování Codexu gigas. Povolili pouze asi třetinu knihy. I tak
je cena makety vyšší než 350 tisíc
korun,“ dodal autor Jiří Fogl.
Obří leporelo Dějiny
udatného národa českého
od Lucie Seifertové
Barevný komiks Dějiny udatného
národa českého od Lucie Seifertové má rozměry 2 výškové metry
x 70 délkových metrů. Procházkou skrze knihu si malí i velcí diváci, kteří nedávali v hodinách
dějepisu pozor, mohou osvěžit
paměť. Jak název díla napovídá,
vydáte se na vtipnou a veselou
procházku českými dějinami, a to
od pravěku až po současnost.
Podle autorky se jedná o nejdelší
knihu světa. Originální kniha-leporelo byla vytvořena v roce 2003.
Lucie Seifertová vystudovala malbu na pražské AVU a poté pracovala jako výtvarný redaktor a grafik v různých časopisech pro děti
i dospělé. Zlom v kariéře přišel
s vydáním autorské knihy Tajemná Praha (1999). Následovaly další knihy: Tajemné hrady a zámky
království českého (2001), Pražský hrad a jeho tajemství (2003),
Tajemný Golem (2004), Český
Ráj a jeho tajemství (2007)
a Tajemná Ostrava (2009). Nejznámější se však staly Dějiny
udatného českého národa (2003).
Anglická verze projektu procestovala Spojené státy i Evropu,
česká výstava navštívila několik
desítek míst. Stejnojmenné knihy
Lucie Seifertové se prodalo přes
70 000 kusů. Autorka získala cenu
Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu r. 2004, dále Zlatou
stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro děti a Zlatou pečeť
za nejlepší polygrafický počin
roku 2003, byla také mezi třemi
nominovanými Magnesií Literou
na dětskou Knihu desetiletí. Film
o Dějinách udatného českého
národa získal Trilobita a byl nominován na cenu TýTý.
20. století, 21. století
a speciality
20. století na výstavě zastupují
vynikající zesnulí umělečtí knihaři
profesor Jindřich Svoboda, Jiří
Hadlač a Jaroslav Olšák – všechny exponáty pochází ze sbírek
Moravské galerie v Brně nebo ze
soukromé sbírky Františka Šimla.
Několik méně známých ukázek
zastoupí také mistr „pop-up“ knih
Vojtěcha Kubaštu.
21. století představí práce vynikajících knihařů z různých koutů
České republiky. Kromě Jiřího
Fogla ze Žamberku to budou
manželé Krupkovi z Úval, Eliška
Čabalová z Ostravy, Jana Trnková
z Plzně, Jana Přibíková z Kadaně,
Pavla Lukasová z Brna, Jan
Perůtka ze Zlína, Dalibor Nesnídal ze Žlutic, další exponáty
zapůjčí Expozice knižní vazby
v Lokti nad Ohří, Muzeum Vyškovska a Národní archiv v Praze.
Speciální kategorií výstavy bude
kolekce Iva Vodičky z Litoměřic,
například sada bubnových, lístkových nebo válečkových knih,
přesýpací básně, knižní kompot,
kniha–cd nebo magnetofonová
páska a další kuriózní ukázky.
Výstava v letohrádku Mitrovských
probíhá do 3. dubna 2016. Letohrádek je otevřen od úterý do
neděle od 10.00 do 16.30 hod.
Více informací je k dispozici na
webu www.letohradekbrno.cz.
(red)