Informujeme
PAMĚTNÍ DESKA JAKO POCTA
PROFESORU VLADIMÍRU GROHOVI
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
sídlí na brněnské ulici Grohova. Název ulice odkazuje k Vladimíru Grohovi, profesorovi starověkých dějin a děkanovi fakulty v letech 1936 a 1937. Tuto významnou
osobnost dějin univerzity i Brna od
30. září připomíná také bronzová pamětní
deska na nároží ulic Grohova a Arne
Nováka.
Pamětní desku společně odhalili Milan Pol,
děkan Filozofické fakulty MU, a Vojtěch Mencl
(ODS), starosta městské části Brno-střed,
přesně v den osmdesátého výročí úmrtí pro-
fesora Groha, který byl v září roku 1941 obviněn z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí. Jeho tělo pak bylo zpopelněno. Byl prvním popraveným pedagogem
Masarykovy univerzity.
„To, že jsme pamětní desku odhalili, je
ukázkou spolupráce a propojení občanské
iniciativy, radnice Brno-střed, studentů
a vedení Masarykovy univerzity. Jsem ráda,
že jsem mohla být u zrodu pamětní desky,
protože věřím, že významné osobnosti města
je potřeba ctít a jejich činy si připomínat,“
uvedla Marie Jílková (KDU-ČSL), radní Brno-střed pro oblast sociální a zdravotní.
„Profesor Groh byl významnou osobností,
která si tuto poctu zaslouží. Těší mě, že
pamětní desku odhalujeme společně s vedením městské části Brno-střed a děkuji jejím
představitelům za velmi dobrou spolupráci.
Je to mimo jiné doklad toho, že jako fakulta
nežijeme v izolaci, nýbrž jsme součástí městského prostoru a snažíme se v něm aktivně
vystupovat,“ doplnil Milan Pol, děkan Filozofické fakulty MU.
Profesor Vladimír Groh se narodil 26. ledna
1895 v Holešově. Po studiu II. českého gymnázia na Starém Brně se v roce 1913 zapsal
ke studiu klasické filologie na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1916 se zapsal také na
německou univerzitu v Praze, kde absolvoval
semináře římských dějin a papyrologie. Habilitoval se jako docent starověkých dějin na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací
Státní zřízení římské, docentem se stal ve
věku pouhých 26 let. V roce 1926 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě
Masarykovy univerzity. Také zde vedl sekci
starověkých dějin, jeho vědecký zájem se
orientoval na starověký Řím. Je autorem celé
řady monografií, učebnic a popularizačních
článků. Ve 30. letech publikoval svou nejobsáhlejší knihu Starý Řím. V roce 1930 se stal
jednatelem Matice moravské a o tři roky později i jejím předsedou. Sám do Časopisu Matice moravské také často přispíval.
V letech 1936 a 1937 byl děkanem filozofické fakulty. V této době byla budoucnost
univerzity nejistá a Groh se osobně při jednání s prezidentem Benešem zasadil o udržení jednoty univerzity. V Brně se také stal
členem místního Sokola, kde pravidelně cvičil. Byl náměstkem starosty a později také
starostou Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka
a členem předsednictva Československé
obce sokolské. Po okupaci se zapojil do ilegální činnosti, byl členem odbojové skupiny
Obrana národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme. Byl v kontaktu i s odbojem v Praze,
se sokolským odbojem a prostřednictvím
vysílačky byl napojen i na zahraniční odboj.
6. února 1941 byl zatčen a po nástupu Reinharda Heydricha byl v září roku 1941 obviněn
z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí.
(kad) ■
Foto V. Groha: Archiv Masarykovy univerzity
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 7