Informujeme

PAMĚTNÍ DESKA JAKO POCTA

PROFESORU VLADIMÍRU GROHOVI

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

sídlí na brněnské ulici Grohova. Název ulice odkazuje k Vladimíru Grohovi, profesorovi starověkých dějin a děkanovi fakulty v letech 1936 a 1937. Tuto významnou

osobnost dějin univerzity i Brna od

30. září připomíná také bronzová pamětní

deska na nároží ulic Grohova a Arne

Nováka.

Pamětní desku společně odhalili Milan Pol,

děkan Filozofické fakulty MU, a Vojtěch Mencl

(ODS), starosta městské části Brno-střed,

přesně v den osmdesátého výročí úmrtí pro-

fesora Groha, který byl v září roku 1941 obviněn z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí. Jeho tělo pak bylo zpopelněno. Byl prvním popraveným pedagogem

Masarykovy univerzity.

„To, že jsme pamětní desku odhalili, je

ukázkou spolupráce a propojení občanské

iniciativy, radnice Brno-střed, studentů

a vedení Masarykovy univerzity. Jsem ráda,

že jsem mohla být u zrodu pamětní desky,

protože věřím, že významné osobnosti města

je potřeba ctít a jejich činy si připomínat,“

uvedla Marie Jílková (KDU-ČSL), radní Brno-střed pro oblast sociální a zdravotní.

„Profesor Groh byl významnou osobností,

která si tuto poctu zaslouží. Těší mě, že

pamětní desku odhalujeme společně s vedením městské části Brno-střed a děkuji jejím

představitelům za velmi dobrou spolupráci.

Je to mimo jiné doklad toho, že jako fakulta

nežijeme v izolaci, nýbrž jsme součástí městského prostoru a snažíme se v něm aktivně

vystupovat,“ doplnil Milan Pol, děkan Filozofické fakulty MU.

Profesor Vladimír Groh se narodil 26. ledna

1895 v Holešově. Po studiu II. českého gymnázia na Starém Brně se v roce 1913 zapsal

ke studiu klasické filologie na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1916 se zapsal také na

německou univerzitu v Praze, kde absolvoval

semináře římských dějin a papyrologie. Habilitoval se jako docent starověkých dějin na

Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací

Státní zřízení římské, docentem se stal ve

věku pouhých 26 let. V roce 1926 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě

Masarykovy univerzity. Také zde vedl sekci

starověkých dějin, jeho vědecký zájem se

orientoval na starověký Řím. Je autorem celé

řady monografií, učebnic a popularizačních

článků. Ve 30. letech publikoval svou nejobsáhlejší knihu Starý Řím. V roce 1930 se stal

jednatelem Matice moravské a o tři roky později i jejím předsedou. Sám do Časopisu Matice moravské také často přispíval.

V letech 1936 a 1937 byl děkanem filozofické fakulty. V této době byla budoucnost

univerzity nejistá a Groh se osobně při jednání s prezidentem Benešem zasadil o udržení jednoty univerzity. V Brně se také stal

členem místního Sokola, kde pravidelně cvičil. Byl náměstkem starosty a později také

starostou Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka

a členem předsednictva Československé

obce sokolské. Po okupaci se zapojil do ilegální činnosti, byl členem odbojové skupiny

Obrana národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme. Byl v kontaktu i s odbojem v Praze,

se sokolským odbojem a prostřednictvím

vysílačky byl napojen i na zahraniční odboj.

6. února 1941 byl zatčen a po nástupu Reinharda Heydricha byl v září roku 1941 obviněn

z velezrady a popraven na nádvoří Kounicových kolejí.

(kad) ■

Foto V. Groha: Archiv Masarykovy univerzity

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 7