Kultura

DUŠE BRNA – ČÁST VII.

Je mnoho možností, jak vnímat svoje město. Vyhledávat zelené oázy, zastavit se

a zvednout oči ke střechám domů, objevovat málo známá zákoutí, hledat rušná

náměstí nebo nové hospůdky, každý podle

svých zálib. Možností je v našem městě

jistě nepřeberně – každé město má navíc

svoji duši. Jak hledat duši Brna, o to se

v minulosti pokoušeli básníci, historici,

architekti i umělci. V našem miniseriálu

vám nabízíme pohled na naše město

z mnoha různých pohledů známých osobností. Dnes jsme vybrali pohled spisovatele

Jiřího Kratochvila.

Spisovatel Jiří Kratochvil se narodil v roce

1940 v Brně, je absolventem brněnské filozofické fakulty. Vystřídal mnoho zaměstnání, několik let pracoval v rozhlase. Je autorem řady

románů a povídek, k jeho nejznámějším dílům

patří například Medvědí román, Orfeus z Kénigu, Avion. Z jeho knihy fejetonů Brno nostalgické i ironické přinášíme dnešní ukázku.

Velká řeka s dvěma srdci

K velkým městům patří i velké řeky: nábřeží

s lucernami a lavičkami, stáda mostů, zdy-

madla, zakotvené hausbóty, darebný křik racků, hučení jezů a houkání remorkérů, noční

světla na potemnělé hladině, ranní rybáři

a pach rybiny zavátý někdy až nad městskou

křižovatku.

Brno však není Paříž ani Vídeň ani Budapešť a dokonce ani Břeclav nebo Hodonín

s pořádnými řekami a důstojnou navigací.

Brno má jistěže řeky dvě, ale žádná z nich

není řekou velkoměstskou. Jedna z nich se

jen tak dotýká města při periferiích, ale ani

druhá neprotéká středem, ale až za někdejšími městskými hradbami. A obě jsou přitom

jak nějaké ženské bez boků a navíc ploché

jak žehlicí prkna. A někdy jen tak přehrnují

vodní sliz přes říční kameny.

A přesto. Řeka je cosi, co mě vždycky hluboce vzrušovalo. Řeka ve městě pak zvlášť.

A řeka v Brně úplně nejvíc. A dvě řeky už

nepředstavitelně moc. Každý den se snažím

přejít v Brně aspoň jedem most, i kdybych

si měl kvůli tomu nevímjak zajít. Brněnské

řeky jsou něco jako má oblíbená zvířata

a chodívám je hladit aspoň pohledem. A tu

mě najednou napadlo: co vlastně znamenají

ty dvě řeky – Svitava a Svratka – v mytologii

města?

Poslyšte. Už když se pozastavíte nad jejich

jmény a nad zvukovými asociacemi těch

jmen, hned jak byste se dotkli čehosi základního. Svitava: svítání, Svratka: svraštění, svrákání, smrákání. Cítíte to vnitřní spříznění těch

dvou názvů? Řeka ranní a večerní. Řeky jsou

ostatně už v nejstarších mytologiích spojené

jak se začátkem, tak s koncem, a takto protékají celými lidskými dějinami: nositelky života i rozsévačky smrti, plaví světlo i tmu a proudí tepnami radosti i vlásečnicemi úzkosti.

Takže. Na jedné straně temná řeka Svratka,

jak ji známe i z Nezvalovy básně, a na druhé

Svitava lišky Bastróšky, řeka ledňáčků a bílovických jezů, řeka plavící na jaře barevné

květy a na podzim barevné listí. Svitava

a Svratka. Řeky jako dvě sestry, každá tak

jiná, a přece jako by se rozdvojily z jedné velké městské řeky, rozpojily do světla a do tmy,

do dvou přadének a dvou cest. Nad jednou

visí závoj z mlhy a komárů, nad druhou závoj

smogu.

O Svratce jsem věděl mnohem dřív než

o Svitavě. Jako kluk jsem bydlel v Žabovřeskách a odtud je to na dostřel praku do Jundrova, do Komína, do Bystrce, všude tam,

kde Svratka vystavuje slunci našeho dětství

svou vlídnější tvář. Ale taky si pamatuju, že

někdy počátkem padesátých let Svitava

zamrzla i po celém městském toku, běžíc tu

jak bílá svatební stužka a my po ní na bruslích

a ve stínu vysokých činžáků otlučených ještě

docela čerstvými kulkami německých kulometů a ruských samopalů.

Velká řeka s dvěma srdci, tak nazval kdysi

Ernest Hemingway jednu ze svých povídek,

totiž dvojpovídku, vyslovující jedno společné

trauma. I dovolil jsem si ten název vypůjčit,

abych tak pojmenoval svou traumatickou lásku ke dvěma řekám, které už dávno cítím

jako jedinou. A její dvě srdce tlukou každá

na jednom konci mého města i mého života.

A když se v Brně zastavíte v pravou chvíli

a na pravém místě, smíte je také slyšet.

(je) ■

Foto: Radek Miča, MAFRA

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 29