Volný čas

VÝSTAVY V TECHNICKÉM MUZEU

Kromě stálých expozic nabízí Technické

muzeum v Brně řadu zajímavých výstav.

Až do 20. března je připravena expozice

přibližující život se zrakovým postižením Individuální cesta k samostatnosti, která mimo

jiné připomene 30. výročí od založení úspěšného projektu Tyfloservis, který vznikl pod

hlavičkou České unie nevidících a slabozrakých. Část nové výstavy, která je součástí stálé

expozice Kultura nevidomých, reflektuje život

v domácnosti. Návštěvníci poznají více než

třicet praktických pomůcek, které lidem

s postižením zraku ulehčují život. Navíc u příležitosti Mezinárodního dne nevidomých, který připadá na 13. listopadu, muzeum uspořádá

speciální akci, při které si návštěvníci na vlastní

kůži vyzkoušejí, jaké to je, obejít se bez zraku

a spolehnout se pouze na ostatní smysly.

Výstava Pálená hlína v historických stavbách Moravy představuje až do dubna

základní trendy v užití výrobků z pálené hlíny

v rámci architektury jednotlivých historických

období. Cihlová architektura bude rámcově

představena ve středoevropském kontextu,

v historické návaznosti na římskou tradici.

Důraz bude kladen především na architek-

turu středověku, jako počátek užívání cihel,

a to jak v prostoru středověkých měst a šlechtických sídel, tak sakrálních staveb.

Výstava Vietnam včera a dnes bude k vidění

od 2. listopadu do konce letošního roku. Založena je na konfrontaci starých stereosnímků

z Vietnamu, pořízených na přelomu 19. a 20.

století, instalovaných v expozici historická stereovize a klasických velkoformátových fotografií fotografky Zuzany Konvalinkové z roku 2019.

Záměrem je ukázat, že Vietnam je pro nás stále

(mav)

■

STRAŠIDELNÝ

LETOHRÁDEK

ŠPILBERK MÁ NOVOU

PROHLÍDKOVOU TRASU

Pro veřejnost se otevřel další kus brněnského podzemí. Jihozápadní bastion,

mohutný výběžek hradeb Špilberku, ve

svých útrobách skrývá působivý labyrint

chodeb a komor.

Prostory sloužily obráncům Brna, když město v roce 1645 bez úspěchu obléhala švédská

přesila. V dnešním obnoveném bastionu

návštěvníci uvidí původní fragmenty obranného systému a projdou se po stopách dávných statečných vojáků. Muzeum města Brna

zařadilo prohlídku jihozápadního bastionu

mezi pravidelné prohlídkové okruhy, vedle

prohlídky kasemat nebo Chrámu kamene,

bývalých vodojemů.

zajímavou až exotickou destinací a poskytnout

návštěvníkům možnost srovnat posun, k němuž

za přibližně sto let v této zemi došlo.

Jako předvánoční dárek muzeum každoročně připravuje Pohádkový advent, letos na

něj zve rodiny s dětmi 28. listopadu. Akce

vychází z klasických českých pohádek, její

atmosféru doplňují pohádkové kostýmy, na

malé návštěvníky se těší čert, vodník, Popelka, princ Bajaja a další známe postavičky.

Jihozápadní bastion sehrál důležitou roli

při švédském obléhání. Od západu totiž hrad

Špilberk, tehdy přesněji pevnost, čelil obřímu

náporu Švédů. Byl postaven narychlo během

dvou let, nejdůležitější úpravy při jeho dokončování vznikly z rozkazů slavného Raduita

de Souches, velitele obrany Brna. Uvnitř bastionu se nacházel důmyslný systém zdí, chodeb, a hlavně náslechových komor, v nichž

obránci poslouchali, zda Švédové odpalují

miny. Diagonální výběžek ve tvaru hrotu

z kamenného zdiva a vnější výztuží z cihel

dával vojákům velkoryse široký prostor,

odkud mohli čelit švédským dělostřelcům

i minérům.

Zatímco u vzniku jihozápadního bastionu

stály rozkazy Raduita de Souches, u jeho zkázy stál rozkaz jiného francouzského velikána.

Roku 1809 jej nechal Napoleon při svém

posledním vítězném tažení odstřelit. Před 15

lety byl bastion na dochovaných základech

obnoven, přestože Brno tehdy neočekávalo

žádný švédský útok. Kromě prohlídkové trasy

se dnes v bastionu ukrývají také depozitáře

Muzea města Brna. Michaela Budíková ■

Letohrádek Mitrovských připravil na podzimní měsíce strašidelnou podívanou pro

všechny nebojácné a zvídavé děti.

Výstavu Strašidelný letohrádek – Hrůzostrašné legendy ožívají můžete navštívit do

28. listopadu. Připomenete si zde rozporuplné historické osobnosti: středověk na Balkáně reprezentuje Vlad III. zvaný Dracula, dále

český šlechtic, majitel hradů Rabí, Kašperk

a Švihov Půta Švihovský z Rýzmberka nebo

Kateřina Komárova zvaná Karlštejnská paní.

Období renesance v Uhrách zastupují

Čachtická paní Alžběta Báthory a Šintavská

bosorka Anna Rosina Listius, v Čechách pak

duševně nemocný nelegitimní syn císaře

Rudolfa II., Julius Caesar d´Austria. Rok 1621

si z dějepisu pamatujeme jako rok popravy

27 českých pánů na Staroměstském náměstí,

kterou vykonal kat Jan Mydlář, baroko

v Čechách bylo časem honu na upíry a na

čarodějnice. Audiosmyčka návštěvníky

seznámí s upírskými legendami zaznamenanými v českých kronikách a také s příběhem

o žďárském zámeckém správci Aloisi Ulrichovi, který se ve městě zjevoval a děsil místní obyvatele i po své smrti.

Petr Lukas

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 23