Volný čas
VÝSTAVY V TECHNICKÉM MUZEU
Kromě stálých expozic nabízí Technické
muzeum v Brně řadu zajímavých výstav.
Až do 20. března je připravena expozice
přibližující život se zrakovým postižením Individuální cesta k samostatnosti, která mimo
jiné připomene 30. výročí od založení úspěšného projektu Tyfloservis, který vznikl pod
hlavičkou České unie nevidících a slabozrakých. Část nové výstavy, která je součástí stálé
expozice Kultura nevidomých, reflektuje život
v domácnosti. Návštěvníci poznají více než
třicet praktických pomůcek, které lidem
s postižením zraku ulehčují život. Navíc u příležitosti Mezinárodního dne nevidomých, který připadá na 13. listopadu, muzeum uspořádá
speciální akci, při které si návštěvníci na vlastní
kůži vyzkoušejí, jaké to je, obejít se bez zraku
a spolehnout se pouze na ostatní smysly.
Výstava Pálená hlína v historických stavbách Moravy představuje až do dubna
základní trendy v užití výrobků z pálené hlíny
v rámci architektury jednotlivých historických
období. Cihlová architektura bude rámcově
představena ve středoevropském kontextu,
v historické návaznosti na římskou tradici.
Důraz bude kladen především na architek-
turu středověku, jako počátek užívání cihel,
a to jak v prostoru středověkých měst a šlechtických sídel, tak sakrálních staveb.
Výstava Vietnam včera a dnes bude k vidění
od 2. listopadu do konce letošního roku. Založena je na konfrontaci starých stereosnímků
z Vietnamu, pořízených na přelomu 19. a 20.
století, instalovaných v expozici historická stereovize a klasických velkoformátových fotografií fotografky Zuzany Konvalinkové z roku 2019.
Záměrem je ukázat, že Vietnam je pro nás stále
(mav)
■
STRAŠIDELNÝ
LETOHRÁDEK
ŠPILBERK MÁ NOVOU
PROHLÍDKOVOU TRASU
Pro veřejnost se otevřel další kus brněnského podzemí. Jihozápadní bastion,
mohutný výběžek hradeb Špilberku, ve
svých útrobách skrývá působivý labyrint
chodeb a komor.
Prostory sloužily obráncům Brna, když město v roce 1645 bez úspěchu obléhala švédská
přesila. V dnešním obnoveném bastionu
návštěvníci uvidí původní fragmenty obranného systému a projdou se po stopách dávných statečných vojáků. Muzeum města Brna
zařadilo prohlídku jihozápadního bastionu
mezi pravidelné prohlídkové okruhy, vedle
prohlídky kasemat nebo Chrámu kamene,
bývalých vodojemů.
zajímavou až exotickou destinací a poskytnout
návštěvníkům možnost srovnat posun, k němuž
za přibližně sto let v této zemi došlo.
Jako předvánoční dárek muzeum každoročně připravuje Pohádkový advent, letos na
něj zve rodiny s dětmi 28. listopadu. Akce
vychází z klasických českých pohádek, její
atmosféru doplňují pohádkové kostýmy, na
malé návštěvníky se těší čert, vodník, Popelka, princ Bajaja a další známe postavičky.
Jihozápadní bastion sehrál důležitou roli
při švédském obléhání. Od západu totiž hrad
Špilberk, tehdy přesněji pevnost, čelil obřímu
náporu Švédů. Byl postaven narychlo během
dvou let, nejdůležitější úpravy při jeho dokončování vznikly z rozkazů slavného Raduita
de Souches, velitele obrany Brna. Uvnitř bastionu se nacházel důmyslný systém zdí, chodeb, a hlavně náslechových komor, v nichž
obránci poslouchali, zda Švédové odpalují
miny. Diagonální výběžek ve tvaru hrotu
z kamenného zdiva a vnější výztuží z cihel
dával vojákům velkoryse široký prostor,
odkud mohli čelit švédským dělostřelcům
i minérům.
Zatímco u vzniku jihozápadního bastionu
stály rozkazy Raduita de Souches, u jeho zkázy stál rozkaz jiného francouzského velikána.
Roku 1809 jej nechal Napoleon při svém
posledním vítězném tažení odstřelit. Před 15
lety byl bastion na dochovaných základech
obnoven, přestože Brno tehdy neočekávalo
žádný švédský útok. Kromě prohlídkové trasy
se dnes v bastionu ukrývají také depozitáře
Muzea města Brna. Michaela Budíková ■
Letohrádek Mitrovských připravil na podzimní měsíce strašidelnou podívanou pro
všechny nebojácné a zvídavé děti.
Výstavu Strašidelný letohrádek – Hrůzostrašné legendy ožívají můžete navštívit do
28. listopadu. Připomenete si zde rozporuplné historické osobnosti: středověk na Balkáně reprezentuje Vlad III. zvaný Dracula, dále
český šlechtic, majitel hradů Rabí, Kašperk
a Švihov Půta Švihovský z Rýzmberka nebo
Kateřina Komárova zvaná Karlštejnská paní.
Období renesance v Uhrách zastupují
Čachtická paní Alžběta Báthory a Šintavská
bosorka Anna Rosina Listius, v Čechách pak
duševně nemocný nelegitimní syn císaře
Rudolfa II., Julius Caesar d´Austria. Rok 1621
si z dějepisu pamatujeme jako rok popravy
27 českých pánů na Staroměstském náměstí,
kterou vykonal kat Jan Mydlář, baroko
v Čechách bylo časem honu na upíry a na
čarodějnice. Audiosmyčka návštěvníky
seznámí s upírskými legendami zaznamenanými v českých kronikách a také s příběhem
o žďárském zámeckém správci Aloisi Ulrichovi, který se ve městě zjevoval a děsil místní obyvatele i po své smrti.
Petr Lukas
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 23