Kultura

FESTIVAL JANÁČEK BRNO

Podzimní finále loňského ročníku festivalu

Janáček Brno 2020 se odehraje do 30. listopadu 2021. Diváci se mohou těšit na přesunuté premiéry a koncerty včetně představení programu festivalového ročníku

2022, který se koná od 2. do 20. listopadu

2022.

Jeho předprodej bude zahájen 30. listopadu 2021 v rámci písňového recitálu hvězdného tenoristy Pavola Breslika v divadle

Reduta.

Janáčkova opera Národního divadla Brno

festival v loňském roce zahájila premiérou

Osudu, plánovaný live stream pro OperaVision se však už uskutečnit nemohl. Teď jsou

hudba a divadlo zpět a s nimi se vrací i tato

Janáčkova opera. Nenechte si ujít inscenaci

světoznámého režiséra Roberta Carsena,

který letos získal International Opera Awards

jako režisér roku. Představení Osudu se

27. listopadu rozletí do celého světa prostřednictvím live streamu. Jedná se už o třetí janáčkovskou inscenaci, kterou brněnské divadlo

vysílá přes OperaVision.

V pátek 5. listopadu se Janáčkovým divadlem konečně rozezní tóny Řeckých pašijí

MUSICA DA CAMERA

Tvorba brněnských skladatelů rozezní

3. listopadu v 19.30 hodin Besední dům.

Smíšený komorní sbor Musica da

camera Brno uvede díla Dady Klementové, Martina Jakubíčka a Jana Šimíčka

za klavírního doprovodu autorů.

Sbor byl založen Martinem Franzem

v roce 1996. Členskou základnu tvoří

zkušení zpěváci, kteří se intenzivně

věnují ansámblovému zpěvu. Za dobu

své existence za sebou mají spoustu

úspěšných koncertů u nás i v zahraničí.

Repertoár sboru zahrnuje skladby téměř

všech slohových období. Sbor natočil

několik CD, poslední v roce 2019 se

skladbami brněnského skladatele ZdeňMartina Fialová ■

ka Krále.

Bohuslava Martinů. Jejich premiéru musela

opera divadla přeložit už dvakrát, zážitek to

proto bude jistě neopakovatelný. Vychutnat

si operu, v jejíž hudbě se zrcadlí stesk po

domově i víra v dobro člověka, mohou diváci

v listopadu hned třikrát. Martinů ji napsal

především pro sborová tělesa a v nové inscenaci Jiřího Heřmana a Roberta Kružíka účinkují hned tři: sbor Janáčkovy opery NdB, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno.

Stejně jako divadelní představení i koncerty

finále festivalu Janáček Brno 2020 nabídnou

skvělé interprety a mimořádný program. Do

Brna tak přijede Pražský filharmonický sbor

s programem, na němž zazní Stravinského

jedinečná skladba Svatba pro sbor, sólisty

a 4 klavíry se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, barytonistou Jiřím Brücklerem a dalšími. Festival také přenáší umělecké projekty

do architektonicky zajímavých míst. Tentokrát

se diváci mohou těšit na písňový recitál barytonisty Tomáše Krále a klavíristy Ivo Kahánka ve vile Tugendhat.

Loňský ročník festivalu Janáček Brno letos

vyvrcholí představením ročníku příštího. Program festivalu na rok 2022 a zahájení jeho

předprodeje proběhne na písňovém recitálu

tenoristy Pavola Breslika, laureáta prestižního ocenění Bayerischer Kammersänger

v Bavorské státní opeře. Na klavír jej v Mozartově sále divadla Reduta doprovodí Róbert

Pechanec. Fanoušek klasické hudby si jistě

nenechá ujít výjimečnou příležitost vidět

i v lichém roce program mezinárodně oceněného festivalu Janáček Brno.

Pavel Lojda

■

MALÁ ÚZEMÍ NA ŠPILBERKU

Výstava Malá území je věnovaná sochaři,

malíři, spisovateli a vysokoškolskému

pedagogu Vladimíru Preclíkovi, který část

svého života spojil s Brnem. K vidění je na

Špilberku do 2. ledna příštího roku.

Přestože Vladimír Preclík působil v Brně

jen od roku 1991 do roku 1997, významně se

zapsal do zdejšího kulturního dění. Podílel se

na založení brněnské Fakulty výtvarných umění a také byl zvolen jejím prvním děkanem.

Nikoli výběrová retrospektiva, ale širší kontext, v němž charismatická osobnost a nadaný

pedagog žil, to je smyslem a cílem Preclíkových Malých území. Jeho sochařské, kreslířské a malířské práce jsou stavěny do konfrontace s díly dalších čtyř sochařských

osobností. Jedná se především o Preclíkovu

ženu, významnou sochařku Zdenu Fibichovou, s níž se umělec oženil v roce 1955 krátce

po absolutoriu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Vedle soužití, společného

hledání a vzájemného tvůrčího ovlivňování

Preclíka a Fibichové se výstava zaměřuje na

dobový kontext – sociální, kulturní a politickou

situaci doby, ve kterém oba tvořili. Významný

milník pak představuje zejména vznik výtvarných tvůrčích skupin. K jedné z nejvýrazněj-

ších patřila skupina Trasa 54 založená žáky

ateliéru Emila Filly, k nimž se v roce 1959 připojili mladí sochaři z ateliéru Josefa Wagnera,

tedy právě Vladimír Preclík, Zdena Fibichová,

Eva Kmentová, Olbram Zoubek a o něco později Zdeněk Šimek. Jejich tvorbu vytvořenou

pod záštitou skupiny Trasa 54 mapují první

dvě místnosti výstavy.

Na výstavě je celkem k vidění 47 soch,

4 obrazy, 18 reliéfů a 37 kreseb zapůjčených

z 13 veřejných institucí a od řady soukromých

sběratelů.

Alena Šedivá ■

Foto: Michaela Budíková

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2021 | 27