Informujeme
NA KRAVÍ HOŘE
NEMOCNICE NEBUDE
KNIHOVNA KŘIŽOVATKA
JE OPĚT V PROVOZU
Pobočka Knihovny Jiřího Mahena na Křížové 24 se dočkala celkové rekonstrukce.
Křižovatka, jak je této pobočce přezdíváno,
je opět otevřena, a to ve zcela novém
a moderním provedení.
Prostory knihovny byly v havarijním stavu,
a tak v roce 2017 přišel s nápadem na její celkovou renovaci mentor knihovny Martin Krčál
z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Pod názvem Knihovna – pulzující křižovatka
Starého Brna přihlásil projekt do participativního rozpočtu Dáme na vás.
„To vlastně ani tak nebyl můj nápad, ale
spíš nápad mých studentů, kteří v té době
tady na Křižovatce působili,“ upřesnil Martin
Krčál. Provoz pobočky zajišťují totiž studenti
Katedry informačních studií a knihovnictví
Masarykovy univerzity, a to jak pro potřeby
školy, tak pro veřejnost.
Projekt se umístil na 9. místě a z participativního rozpočtu tak byly poskytnuty finance
na realizaci, kterou provedla městská část
Brno-střed.
„Z výsledné realizace jsem nadšený. Společné úsilí stálo za to a studenti knihovnictví
nyní mohou experimentovat a zkoušet nové
postupy v důstojných prostorách,“ doplnil
Krčál. Podle vedoucího pobočky, Tomáše
Marka, má rekonstrukce pozitivní ohlasy i od
veřejnosti a přilákala mnoho nových lidí.
„Každý týden řešíme registrace nových
čtenářů. Láká to sem i spoustu nejmladších
čtenářů, pro které je zde zcela nově vybudovaná část,“ dodal.
Studenti, kteří na Křižovatce působí, zde
mohou v praxi uplatňovat znalosti získávané
studiem. Výhodou pro ně je také to, že se na
pobočce využívá jiný systém než na klasických pobočkách KJM. „V tomto otevřeném
systému si mohou studenti zkoušet, co chtějí,
a mohou do něj implementovat různé funkce,
které nejsou v klasických knihovnách běžné,“
vysvětlil Tomáš Marek. Informace o aktuální
otevírací době naleznete na www.kjm.cz nebo
na facebooku Knihovna Na Křižovatce.
Ing. Linda Seitlerová
■
Rada města Brna projednala materiál,
jehož hlavním obsahem byly úpravy návrhu
nového územního plánu, které vycházely
z připomínek a požadavků městských částí
a často se shodovaly i s připomínkami
veřejnosti.
Jednou ze zásadních schválených změn
v městské části Brno-střed je nová územní
rezerva pro městskou nemocnici. Ta nebude
na Kraví hoře, kde zůstane i nadále plocha
zeleně, ale v městské části Brno-jih. Vybrána
byla lokalita u křížení ulice Černovické a řeky
Svitavy, v úvahu připadá ještě také část Technologického parku. Projekt městské nemocnice nyní bude pokračovat prověřovací studií,
kterou zadá Odbor zdraví Magistrátu města
Brna.
Radní celkově projednali 21 úprav v návrhu
územního plánu ve třinácti městských částech. Většina projednaných a doporučených
úprav se týkala rozšíření ploch zeleně, a to
především na sídlištích, jako jsou Líšeň
a Kohoutovice. Došlo ale i k rozšíření ploch
krajinné zeleně v místě ornitologicky hod(kad) ■
notné Černovické terasy.
NOVÉ KAMENY ZMIZELÝCH V BRNĚ
Na začátku září bylo v Brně položeno
jedenáct nových Kamenů zmizelých. Takzvané Stolpersteine, neboli Kameny zmizelých, připomínají v evropských městech
oběti nacistické totality formou mosazných destiček ve tvaru dlažební kostky,
které se umisťují před dům, ve kterém tito
lidé žili.
V Brně se Kameny zmizelých pokládají už
od roku 2001 a celkem nyní připomínají 210
osob. Dva z 11 nových kamenů budou připomínat manžele Eugena a Elsu Teltscherovy.
Eugen Teltscher byl židovský obchodník
s vínem, pocházející původně z Mikulova,
který se spolu s manželkou ve dvacátých
letech přestěhoval do Brna. Zde si zakoupili
dva nájemní domy na Hlinkách 46. Jejich
dcera Johanna se v roce 1931 provdala za
Richarda Herdana a její rodiče jim věnovali
funkcionalistický byt v domě na Hlinkách 46,
který se v loňském roce podařilo nalézt
v zachovalém stavu. Manželé Herdanovi se
zachránili odchodem z Československa
v roce 1938, ale Eugen a Elsa Teltscherovi
byli v roce 1942 deportováni do Terezína
a následně zavražděni v koncentračním
táboře.
Podobně i židovskou rodinu Löwy, která
si vystavěla v roce 1937 vlastní dům na nároží
Erbenovy a Fišovy ulice podle projektu
židovského architekta Maxe Tintnera, nyní
připomínají tři kameny před domem na Erbenově 14. Richard Löwy byl brněnský židovský
obchodník. V meziválečné době si vzal ženu
Grétu, s níž měl dvě děti, syna Jana Hanuše
a dceru Margot. Zatímco Margot se podařilo
válku přežít, její rodiče a bratr zahynuli
během holocaustu. Další kámen byl položen
na Botanické 19. Ten iniciovala zednářská
lóže Cestou Světla a byl věnován jejímu členovi Dr. Florianovi. Protinacistického odbojáře a sokola Františka Garguláka nově připomíná kámen na Ferrerově 8, dva kameny
na Václavské 12 jsou věnovány manželům
Brodyovým a poslední dva kameny za Ludvíka a Klotyldu Schulzovy byly umístěny na
Mučednické 29.
Mgr. Michal Doležel
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021 | 7