Informujeme

NA KRAVÍ HOŘE

NEMOCNICE NEBUDE

KNIHOVNA KŘIŽOVATKA

JE OPĚT V PROVOZU

Pobočka Knihovny Jiřího Mahena na Křížové 24 se dočkala celkové rekonstrukce.

Křižovatka, jak je této pobočce přezdíváno,

je opět otevřena, a to ve zcela novém

a moderním provedení.

Prostory knihovny byly v havarijním stavu,

a tak v roce 2017 přišel s nápadem na její celkovou renovaci mentor knihovny Martin Krčál

z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Pod názvem Knihovna – pulzující křižovatka

Starého Brna přihlásil projekt do participativního rozpočtu Dáme na vás.

„To vlastně ani tak nebyl můj nápad, ale

spíš nápad mých studentů, kteří v té době

tady na Křižovatce působili,“ upřesnil Martin

Krčál. Provoz pobočky zajišťují totiž studenti

Katedry informačních studií a knihovnictví

Masarykovy univerzity, a to jak pro potřeby

školy, tak pro veřejnost.

Projekt se umístil na 9. místě a z participativního rozpočtu tak byly poskytnuty finance

na realizaci, kterou provedla městská část

Brno-střed.

„Z výsledné realizace jsem nadšený. Společné úsilí stálo za to a studenti knihovnictví

nyní mohou experimentovat a zkoušet nové

postupy v důstojných prostorách,“ doplnil

Krčál. Podle vedoucího pobočky, Tomáše

Marka, má rekonstrukce pozitivní ohlasy i od

veřejnosti a přilákala mnoho nových lidí.

„Každý týden řešíme registrace nových

čtenářů. Láká to sem i spoustu nejmladších

čtenářů, pro které je zde zcela nově vybudovaná část,“ dodal.

Studenti, kteří na Křižovatce působí, zde

mohou v praxi uplatňovat znalosti získávané

studiem. Výhodou pro ně je také to, že se na

pobočce využívá jiný systém než na klasických pobočkách KJM. „V tomto otevřeném

systému si mohou studenti zkoušet, co chtějí,

a mohou do něj implementovat různé funkce,

které nejsou v klasických knihovnách běžné,“

vysvětlil Tomáš Marek. Informace o aktuální

otevírací době naleznete na www.kjm.cz nebo

na facebooku Knihovna Na Křižovatce.

Ing. Linda Seitlerová

■

Rada města Brna projednala materiál,

jehož hlavním obsahem byly úpravy návrhu

nového územního plánu, které vycházely

z připomínek a požadavků městských částí

a často se shodovaly i s připomínkami

veřejnosti.

Jednou ze zásadních schválených změn

v městské části Brno-střed je nová územní

rezerva pro městskou nemocnici. Ta nebude

na Kraví hoře, kde zůstane i nadále plocha

zeleně, ale v městské části Brno-jih. Vybrána

byla lokalita u křížení ulice Černovické a řeky

Svitavy, v úvahu připadá ještě také část Technologického parku. Projekt městské nemocnice nyní bude pokračovat prověřovací studií,

kterou zadá Odbor zdraví Magistrátu města

Brna.

Radní celkově projednali 21 úprav v návrhu

územního plánu ve třinácti městských částech. Většina projednaných a doporučených

úprav se týkala rozšíření ploch zeleně, a to

především na sídlištích, jako jsou Líšeň

a Kohoutovice. Došlo ale i k rozšíření ploch

krajinné zeleně v místě ornitologicky hod(kad) ■

notné Černovické terasy.

NOVÉ KAMENY ZMIZELÝCH V BRNĚ

Na začátku září bylo v Brně položeno

jedenáct nových Kamenů zmizelých. Takzvané Stolpersteine, neboli Kameny zmizelých, připomínají v evropských městech

oběti nacistické totality formou mosazných destiček ve tvaru dlažební kostky,

které se umisťují před dům, ve kterém tito

lidé žili.

V Brně se Kameny zmizelých pokládají už

od roku 2001 a celkem nyní připomínají 210

osob. Dva z 11 nových kamenů budou připomínat manžele Eugena a Elsu Teltscherovy.

Eugen Teltscher byl židovský obchodník

s vínem, pocházející původně z Mikulova,

který se spolu s manželkou ve dvacátých

letech přestěhoval do Brna. Zde si zakoupili

dva nájemní domy na Hlinkách 46. Jejich

dcera Johanna se v roce 1931 provdala za

Richarda Herdana a její rodiče jim věnovali

funkcionalistický byt v domě na Hlinkách 46,

který se v loňském roce podařilo nalézt

v zachovalém stavu. Manželé Herdanovi se

zachránili odchodem z Československa

v roce 1938, ale Eugen a Elsa Teltscherovi

byli v roce 1942 deportováni do Terezína

a následně zavražděni v koncentračním

táboře.

Podobně i židovskou rodinu Löwy, která

si vystavěla v roce 1937 vlastní dům na nároží

Erbenovy a Fišovy ulice podle projektu

židovského architekta Maxe Tintnera, nyní

připomínají tři kameny před domem na Erbenově 14. Richard Löwy byl brněnský židovský

obchodník. V meziválečné době si vzal ženu

Grétu, s níž měl dvě děti, syna Jana Hanuše

a dceru Margot. Zatímco Margot se podařilo

válku přežít, její rodiče a bratr zahynuli

během holocaustu. Další kámen byl položen

na Botanické 19. Ten iniciovala zednářská

lóže Cestou Světla a byl věnován jejímu členovi Dr. Florianovi. Protinacistického odbojáře a sokola Františka Garguláka nově připomíná kámen na Ferrerově 8, dva kameny

na Václavské 12 jsou věnovány manželům

Brodyovým a poslední dva kameny za Ludvíka a Klotyldu Schulzovy byly umístěny na

Mučednické 29.

Mgr. Michal Doležel

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021 | 7