Rozhovor

HANA ONDRYÁŠOVÁ: MOJE

SRDCOVKA JSOU SRDCOVKY ZDEŇKA JUNÁKA

Jako dítě chtěla být nejdřív archeoložkou

a pak novinářkou. Cestou přes studium počítačů nakonec zakotvila nejdřív v soukromém

rádiu a poté v Českém rozhlase, kde od roku

2018 stojí v čele brněnského i zlínského studia. A jak sama říká, její práce je více než

pestrá, takže se jí vlastně tak trochu splnily

všechny sny najednou. Je energická, milá

a o brněnském rozhlasu ví snad úplně vše.

Má brněnské studio nějaká

specifika?

Myslím, že postavení Brna mezi regionálními

studii Českého rozhlasu je opravdu výjimečné.

Jsme nejstarší stanice ajsme nejposlouchanější

stanice. A to si dovolím říct, i když zapojím veškerou svoji skromnost. Jsme také studio, kde

se tradičně nejvíce natáčí, jsou to například

audioknihy, rozhlasové hry nebo hudební pořady a písničky. Samozřejmě produkujeme aktuální zpravodajství a v neposlední řadě živé pořady, které jdou rovnou do éteru k posluchačům.

Jaké máte rozložení posluchačů?

Jsme stanice, která primárně cílí na celý Jihomoravský kraj, ale tradičně máme posluchače

i za jeho hranicemi. Je to tím, že Brno má vysokou přitažlivost, spousta lidí tu studovalo nebo

tu studují jejich děti. A Brno je také město, do

kterého se jezdí nakupovat, kam se jezdí klékařům, specialistům. Je pravda, že pokud se podíváme na Jihomoravský kraj, naše publikum je

spíš venkovské než brněnské. Teď nemyslím

absolutní počty, Brno je velké město, ale myslím

procentuálně. Český rozhlas Brno je o něco

úspěšnější na venkově než v krajském městě.

Máte velmi kvalitní

zpravodajství, je vaší prioritou?

Zpravodajství je pro nás klíčové a vlastně je

to čím dál výraznější konkurenční výhoda oproti

ostatním, protože každý, kdo se pohybuje

v médiích dlouho nebo je sleduje, tak ví, že

regionálního zpravodajského obsahu v posledních letech velmi výrazně ubylo, a to jak v regionálních rádiích, tak i v tištěných médiích. Je

pravda, že na naše reportéry zpravodajství jsou

kladeny velké nároky amusí toho umět opravdu

hodně. Vyhledávají témata, domlouvají natáčení, vyjíždějí do terénu, musí zvládnout natáčení obsahově i technicky. A potom je na nich

i finální střih a zpracování reportáží. Portfolio

témat, které pokrývají, je poměrně široké, od

ryzí zpravodajštiny až po hravější témata, která

jsou ale náročnější právě na rozhlasové zpracování, aby byl výsledek zvukomalebný.

Sídlíte v nádherném domě od

Ernsta Wiesnera. Jste tu rádi?

Sídlíme tu od 50. let, tedy relativně krátkou

dobu. Když vezmete, že má brněnský rozhlas

97 let, tak je to sice už větší část, ale ne úplně

celá. Když jsme 1. září před 97 lety začali vysílat,

bylo to ze střechy současného hejtmanství.

Jsme rádi, že jsme tady, protože centrum Brna

je velkou výhodou, všechno je tady po ruce,

navíc střed Brna má úžasnou atmosféru. Konečně také končila několikaletá rekonstrukce

domu, 23. září se naše budova slavnostně zase

otevřela. A to doslova, rádi bychom už brzy

obnovili dny otevřených dveří a komentované

prohlídky pro veřejnost.

Kolik tady máte studií?

Brněnská redakce je zaměřena na

posluchače zhruba 40+ a starší.

Nechcete oslovit i mladší?

Působíme v rámci Českého rozhlasu, který

má přes 20 stanic a jimi zvládne pokrýt kvalitním programem celé věkové spektrum. Máme

rádio pro děti, pro mladé, pro náročné posluchače, kteří chtějí jen mluvené slovo v podobě

zpravodajství a publicistiky, máme artovou stanici, regionální stanice, takže ČRo uspokojí

každého. Udělat jednu stanici, která by byla

pro všechny, to je cesta do pekel, to nejde. My

se v Brně snažíme nabízet určité hodnoty

a konkrétní styl a je pravda, že vyhovuje spíše

starším posluchačům, usedlejším. Chtějí trochu

více mluveného slova než je průměr. Hodně

je zajímají informace z místa. Nejde přitom jen

o ryzí zpravodajství, chtějí slyšet například místní lékaře či odborníky z dalších oborů.

Máme tady celkem sedm studií a navíc ještě

takzvanou kontribuční budku, což je takové

malé studio bez režie. Dá se připojit na dálku

ke kterémukoliv jinému rozhlasovému studiu,

včetně toho na Vinohradské v Praze. Hlavně

pražští kolegové budku využívají pro své brněnské hosty, třeba z řad politologů nebo představitelů soudních institucí. Takže například

předseda ústavního soudu přijde k nám do

kontribuční budky, usedne se sluchátky k mikrofonu a díky webkameře je v kontaktu s pražskou

režií. A pokud se posluchačům neprozradí, že

host sedí v Brně, tak to nemají šanci ani poznat.

Pracovala jste i jako redaktorka?

Já jsem vlastně téměř celý život pracovala

jako redaktorka, nejdříve v soukromém rádiu,

potom tady, takže jsem si rozhlas vyšlapala

úplně od začátku, od externí reportérky zpra-

Hana Ondryášová se narodila ve Valticích, žije v Břeclavi a pracuje v Brně.

Vystudovala žurnalistiku na Fakultě

sociálních studií Masarykovy univerzity

v Brně. V Českém rozhlase pracuje od

roku 2002. Působila jako reportérka,

moderátorka a editorka. V čele brněnského studia stojí od roku 2018. Volný

čas tráví ve fitness centru, v lese na kole

anebo s knížkou v posteli. Její životní

motto zní: Je lepší shořet než shnít.

vodajství, přes editorku, vedoucí redakce

a vedoucí programu až do kanceláře ředitele.

Je to výhoda, vím, jak to tu všechno funguje.

Díváte se na televizi nebo

posloucháte jen rozhlas?

Dívám se i na televizi, je to pro mě ale většinou

kulisa. Nejsem ten divák, který si sedne do křesla

a věnuje obrazovce veškerou pozornost. Doma

mám televizi umístěnou strategicky tak, abych

na ni viděla z kuchyně. Z filmů nejraději sleduji

ty, které už notoricky znám. Nevadí pak, když

je nevidím celé, protože vím, jak dopadnou.

Takže já si vlastně i z televize dělám rádio.

Jaký je váš nejoblíbenější

rozhlasový pořad?

Moje srdcovka jsou Srdcovky Zdeňka Junáka. Říkám to spíš jako dlouholetý bývalý dramaturg tohoto pořadu. Se Zdeňkem Junákem

se skvěle spolupracovalo. Je to brněnský patriot, velký profesionál a navíc z něho sálá neustále

hodně energie. On je přesně ten typ, který se

ve vysílání do ničeho nestylizuje, je tam opravdu

sám za sebe. Tak, jak ho posluchači znají z rádia,

takový on je pořád. Nenasazuje si hereckou

masku, je prostě pořád dobře naladěným Zdeňkem Junákem. K tomu všemu si na každého

rád udělá čas, což vědí posluchači i z různých

setkání, kdy se Zdeněk Junák do roztrhání těla

Kateřina Dobešová ■

podepisuje.

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021 | 15