Rozhovor
HANA ONDRYÁŠOVÁ: MOJE
SRDCOVKA JSOU SRDCOVKY ZDEŇKA JUNÁKA
Jako dítě chtěla být nejdřív archeoložkou
a pak novinářkou. Cestou přes studium počítačů nakonec zakotvila nejdřív v soukromém
rádiu a poté v Českém rozhlase, kde od roku
2018 stojí v čele brněnského i zlínského studia. A jak sama říká, její práce je více než
pestrá, takže se jí vlastně tak trochu splnily
všechny sny najednou. Je energická, milá
a o brněnském rozhlasu ví snad úplně vše.
Má brněnské studio nějaká
specifika?
Myslím, že postavení Brna mezi regionálními
studii Českého rozhlasu je opravdu výjimečné.
Jsme nejstarší stanice ajsme nejposlouchanější
stanice. A to si dovolím říct, i když zapojím veškerou svoji skromnost. Jsme také studio, kde
se tradičně nejvíce natáčí, jsou to například
audioknihy, rozhlasové hry nebo hudební pořady a písničky. Samozřejmě produkujeme aktuální zpravodajství a v neposlední řadě živé pořady, které jdou rovnou do éteru k posluchačům.
Jaké máte rozložení posluchačů?
Jsme stanice, která primárně cílí na celý Jihomoravský kraj, ale tradičně máme posluchače
i za jeho hranicemi. Je to tím, že Brno má vysokou přitažlivost, spousta lidí tu studovalo nebo
tu studují jejich děti. A Brno je také město, do
kterého se jezdí nakupovat, kam se jezdí klékařům, specialistům. Je pravda, že pokud se podíváme na Jihomoravský kraj, naše publikum je
spíš venkovské než brněnské. Teď nemyslím
absolutní počty, Brno je velké město, ale myslím
procentuálně. Český rozhlas Brno je o něco
úspěšnější na venkově než v krajském městě.
Máte velmi kvalitní
zpravodajství, je vaší prioritou?
Zpravodajství je pro nás klíčové a vlastně je
to čím dál výraznější konkurenční výhoda oproti
ostatním, protože každý, kdo se pohybuje
v médiích dlouho nebo je sleduje, tak ví, že
regionálního zpravodajského obsahu v posledních letech velmi výrazně ubylo, a to jak v regionálních rádiích, tak i v tištěných médiích. Je
pravda, že na naše reportéry zpravodajství jsou
kladeny velké nároky amusí toho umět opravdu
hodně. Vyhledávají témata, domlouvají natáčení, vyjíždějí do terénu, musí zvládnout natáčení obsahově i technicky. A potom je na nich
i finální střih a zpracování reportáží. Portfolio
témat, které pokrývají, je poměrně široké, od
ryzí zpravodajštiny až po hravější témata, která
jsou ale náročnější právě na rozhlasové zpracování, aby byl výsledek zvukomalebný.
Sídlíte v nádherném domě od
Ernsta Wiesnera. Jste tu rádi?
Sídlíme tu od 50. let, tedy relativně krátkou
dobu. Když vezmete, že má brněnský rozhlas
97 let, tak je to sice už větší část, ale ne úplně
celá. Když jsme 1. září před 97 lety začali vysílat,
bylo to ze střechy současného hejtmanství.
Jsme rádi, že jsme tady, protože centrum Brna
je velkou výhodou, všechno je tady po ruce,
navíc střed Brna má úžasnou atmosféru. Konečně také končila několikaletá rekonstrukce
domu, 23. září se naše budova slavnostně zase
otevřela. A to doslova, rádi bychom už brzy
obnovili dny otevřených dveří a komentované
prohlídky pro veřejnost.
Kolik tady máte studií?
Brněnská redakce je zaměřena na
posluchače zhruba 40+ a starší.
Nechcete oslovit i mladší?
Působíme v rámci Českého rozhlasu, který
má přes 20 stanic a jimi zvládne pokrýt kvalitním programem celé věkové spektrum. Máme
rádio pro děti, pro mladé, pro náročné posluchače, kteří chtějí jen mluvené slovo v podobě
zpravodajství a publicistiky, máme artovou stanici, regionální stanice, takže ČRo uspokojí
každého. Udělat jednu stanici, která by byla
pro všechny, to je cesta do pekel, to nejde. My
se v Brně snažíme nabízet určité hodnoty
a konkrétní styl a je pravda, že vyhovuje spíše
starším posluchačům, usedlejším. Chtějí trochu
více mluveného slova než je průměr. Hodně
je zajímají informace z místa. Nejde přitom jen
o ryzí zpravodajství, chtějí slyšet například místní lékaře či odborníky z dalších oborů.
Máme tady celkem sedm studií a navíc ještě
takzvanou kontribuční budku, což je takové
malé studio bez režie. Dá se připojit na dálku
ke kterémukoliv jinému rozhlasovému studiu,
včetně toho na Vinohradské v Praze. Hlavně
pražští kolegové budku využívají pro své brněnské hosty, třeba z řad politologů nebo představitelů soudních institucí. Takže například
předseda ústavního soudu přijde k nám do
kontribuční budky, usedne se sluchátky k mikrofonu a díky webkameře je v kontaktu s pražskou
režií. A pokud se posluchačům neprozradí, že
host sedí v Brně, tak to nemají šanci ani poznat.
Pracovala jste i jako redaktorka?
Já jsem vlastně téměř celý život pracovala
jako redaktorka, nejdříve v soukromém rádiu,
potom tady, takže jsem si rozhlas vyšlapala
úplně od začátku, od externí reportérky zpra-
Hana Ondryášová se narodila ve Valticích, žije v Břeclavi a pracuje v Brně.
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě
sociálních studií Masarykovy univerzity
v Brně. V Českém rozhlase pracuje od
roku 2002. Působila jako reportérka,
moderátorka a editorka. V čele brněnského studia stojí od roku 2018. Volný
čas tráví ve fitness centru, v lese na kole
anebo s knížkou v posteli. Její životní
motto zní: Je lepší shořet než shnít.
vodajství, přes editorku, vedoucí redakce
a vedoucí programu až do kanceláře ředitele.
Je to výhoda, vím, jak to tu všechno funguje.
Díváte se na televizi nebo
posloucháte jen rozhlas?
Dívám se i na televizi, je to pro mě ale většinou
kulisa. Nejsem ten divák, který si sedne do křesla
a věnuje obrazovce veškerou pozornost. Doma
mám televizi umístěnou strategicky tak, abych
na ni viděla z kuchyně. Z filmů nejraději sleduji
ty, které už notoricky znám. Nevadí pak, když
je nevidím celé, protože vím, jak dopadnou.
Takže já si vlastně i z televize dělám rádio.
Jaký je váš nejoblíbenější
rozhlasový pořad?
Moje srdcovka jsou Srdcovky Zdeňka Junáka. Říkám to spíš jako dlouholetý bývalý dramaturg tohoto pořadu. Se Zdeňkem Junákem
se skvěle spolupracovalo. Je to brněnský patriot, velký profesionál a navíc z něho sálá neustále
hodně energie. On je přesně ten typ, který se
ve vysílání do ničeho nestylizuje, je tam opravdu
sám za sebe. Tak, jak ho posluchači znají z rádia,
takový on je pořád. Nenasazuje si hereckou
masku, je prostě pořád dobře naladěným Zdeňkem Junákem. K tomu všemu si na každého
rád udělá čas, což vědí posluchači i z různých
setkání, kdy se Zdeněk Junák do roztrhání těla
Kateřina Dobešová ■
podepisuje.
Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021 | 15