Informace z radnice

PŘIPOMÍNKA ÚMRTÍ

T. G. MASARYKA

V úterý 14. září tomu bylo přesně osmdesát

čtyři roků, kdy na zámku v Lánech zemřel

první československý prezident Tomáš

Garrigue Masaryk. Pietním aktem si tento

den Brňané připomněli u sochy prvního

prezidenta na Komenského náměstí.

Pietní setkání uspořádala Československá

obec legionářská Brno, oblastní jednoty

Brno I a Brno II, s podporou ČSBS Brno-město.

Za městskou část Brno-střed památku uctil

a květiny k soše položil Ing. arch. Vojtěch Mencl

(ODS), starosta městské části Brno-střed.

„Je mi velkou ctí účastnit se za městskou

část vzpomínkových a pietních akcí. Zvláště

v případě filozofa, pedagoga a našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka,

jehož myšlenky, vybízející k demokracii a svobodě, jsou stále aktuální a měli bychom si je

připomínat,“ doplnil starosta.

Socha T. G. Masaryka na Komenského

náměstí je dílem Vincence a Zdeňka Tomáše

Makovských. Bronzová socha v nadživotní

velikosti je umístěna na světle žíhaném hranolovém žulovém podstavci. Slavnostní

odhalení proběhlo 7. března 2000 u příleži(kad) ■

tosti 150 let od jeho narození.

VJEZD A PARKOVÁNÍ

VE VNITROBLOCÍCH

Vnitrobloky jsou zajímavou symbiózou zeleně, prostoru pro volnočasové aktivity a současně lokality využívané k parkování, což

bývá problém.

Většina vnitrobloků je účelovými komunikacemi a ty nemohou být zařazeny do systému modrých zón. „Dlouhou dobu jsme se

potýkali s otázkou, jak zabezpečit lokalitu

vnitrobloků proti parkování vozidel bez oprávnění do modrých zón. Po zhruba dvou letech

složitých jednání se podařilo prosadit unikátní

systém regulace parkování ve vnitroblocích,

který omezuje vjezd pouze pro rezidenty

a abonenty“, upřesnil Mgr. Jan Mandát (ODS),

do jehož sekce spadá doprava a bydlení.

V počátcích kontrolovali parkování zaměstnanci městské části, kteří plnili spíš osvětovou

funkci a nabádali řidiče k vyřízení povolení,

poté kontrolu převzala Městská policie Brno.

„Ze statistik vyplývá, že počet neoprávněných vjezdů se postupně snižuje a systém

začíná fungovat ke spokojenosti obyvatel.

Strážníci každý týden zkontrolují na 1500

vozidel, a to se výrazně odráží na dodržování

dopravního značení. Za běžný týden hlídky

odhalí zhruba 40 přestupků, což představuje

18 % všech ověřených vjezdů, přičemž v červenci to bylo 36 %,“ doplnil Jan Mandát.

(kad)

■

PRVNÍ HNÍZDĚNÍ V NAŠICH BUDKÁCH

V dubnovém a květnovém zpravodaji jste

si mohli přečíst o programu podpory hnízdění vybraných druhů synantropních ptáků, poštolek, kavek a rorýsů. Městská část

Brno-střed pro ně na svých domech nainstalovala více než 150 budek.

Zmíněné druhy totiž často trpí ztrátou hnízdních příležitostí při rekonstrukcích domů. Práce

na budovách mnohdy probíhají v hnízdní

sezóně a na přítomnost ptáků neberou ohled.

Ti jsou však na svá hnízdiště úzce vázáni,

a nová bezpečná místa hledají s velkou obtíží.

„Společně s odborníky z jihomoravské

pobočky České společnosti ornitologické

jsme nejprve ohodnotili všechny domy ve

správě naší městské části z pohledu jejich

vhodnosti pro hnízdění ptáků, a poté jsme

vybrali 14 nejvhodnějších domů, na které

odborníci umístili více než 150 budek. Výsledky jsou zatím výborné, mnohé budky byly už

letos obsazené,“ doplnil Ing. Ivo Komárek

(ODS), radní Brno-střed, do jehož gesce spadají investice a správa bytových domů.

I když byly budky umisťovány prakticky až

těsně před začátkem nebo v průběhu hnízdní

sezóny, zaregistrovali ornitologové hnízdění

v několika z nich.

„V budce instalované 9. března na Francouzské se zalíbilo poštolkám. Již 22. dubna

zde byla viděna samice zalétající do budky,

11. a 12. května byl pozorován celý pár a samice

tou dobou pravděpodobně seděla na vejcích.

V průběhu července poštolky pilně krmily

a postupně se začaly objevovat malé bílé

ochmýřené hlavičky několika mláďat, která

4 | Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021

se měla čile k světu. V budce byla mláďata

naposledy pozorována 16. července. To už

bylo nejstarší mládě mimo hnízdo a z budky

koukaly ještě čtyři páry zvědavých očí,“ za ornitologickou společnost upřesnil Kryštof Horák.

Poštolky jsou běžní sokolovití dravci, díky

svému výskytu v lidských sídlech jsou obecně

známé. Hnízdit mohou jak na stromech, tak

na skalách nebo budovách. Hnízdo si ale

nestaví, využívají hnízda jiných ptáků. Často

hnízdí ve městech například v kostelních

věžích, ozdobných prvcích zdiva, římsách, balkónech, nebo i v truhlících za okny. Samice

snáší obvykle čtyři až šest hnědočervených

skvrnitých vajec a rovnou na nich zasedne.

Mláďata se líhnou postupně, a tak jsou rozdíly

ve stáří dobře patrné. Poštolky se živí drobnými

hlodavci, větším hmyzem nebo ptáky. Za hlodavci létají do polí na okrajích sídel, jedinci

hnízdící ve středu měst častěji loví ptáky.

Instalace budek pro synantropní ptáky byla

kromě radnice Brno-střed podpořena i projektem Živá města v rámci grantového pro(kad) ■

gramu Interreg.