Informace z radnice
PŘIPOMÍNKA ÚMRTÍ
T. G. MASARYKA
V úterý 14. září tomu bylo přesně osmdesát
čtyři roků, kdy na zámku v Lánech zemřel
první československý prezident Tomáš
Garrigue Masaryk. Pietním aktem si tento
den Brňané připomněli u sochy prvního
prezidenta na Komenského náměstí.
Pietní setkání uspořádala Československá
obec legionářská Brno, oblastní jednoty
Brno I a Brno II, s podporou ČSBS Brno-město.
Za městskou část Brno-střed památku uctil
a květiny k soše položil Ing. arch. Vojtěch Mencl
(ODS), starosta městské části Brno-střed.
„Je mi velkou ctí účastnit se za městskou
část vzpomínkových a pietních akcí. Zvláště
v případě filozofa, pedagoga a našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka,
jehož myšlenky, vybízející k demokracii a svobodě, jsou stále aktuální a měli bychom si je
připomínat,“ doplnil starosta.
Socha T. G. Masaryka na Komenského
náměstí je dílem Vincence a Zdeňka Tomáše
Makovských. Bronzová socha v nadživotní
velikosti je umístěna na světle žíhaném hranolovém žulovém podstavci. Slavnostní
odhalení proběhlo 7. března 2000 u příleži(kad) ■
tosti 150 let od jeho narození.
VJEZD A PARKOVÁNÍ
VE VNITROBLOCÍCH
Vnitrobloky jsou zajímavou symbiózou zeleně, prostoru pro volnočasové aktivity a současně lokality využívané k parkování, což
bývá problém.
Většina vnitrobloků je účelovými komunikacemi a ty nemohou být zařazeny do systému modrých zón. „Dlouhou dobu jsme se
potýkali s otázkou, jak zabezpečit lokalitu
vnitrobloků proti parkování vozidel bez oprávnění do modrých zón. Po zhruba dvou letech
složitých jednání se podařilo prosadit unikátní
systém regulace parkování ve vnitroblocích,
který omezuje vjezd pouze pro rezidenty
a abonenty“, upřesnil Mgr. Jan Mandát (ODS),
do jehož sekce spadá doprava a bydlení.
V počátcích kontrolovali parkování zaměstnanci městské části, kteří plnili spíš osvětovou
funkci a nabádali řidiče k vyřízení povolení,
poté kontrolu převzala Městská policie Brno.
„Ze statistik vyplývá, že počet neoprávněných vjezdů se postupně snižuje a systém
začíná fungovat ke spokojenosti obyvatel.
Strážníci každý týden zkontrolují na 1500
vozidel, a to se výrazně odráží na dodržování
dopravního značení. Za běžný týden hlídky
odhalí zhruba 40 přestupků, což představuje
18 % všech ověřených vjezdů, přičemž v červenci to bylo 36 %,“ doplnil Jan Mandát.
(kad)
■
PRVNÍ HNÍZDĚNÍ V NAŠICH BUDKÁCH
V dubnovém a květnovém zpravodaji jste
si mohli přečíst o programu podpory hnízdění vybraných druhů synantropních ptáků, poštolek, kavek a rorýsů. Městská část
Brno-střed pro ně na svých domech nainstalovala více než 150 budek.
Zmíněné druhy totiž často trpí ztrátou hnízdních příležitostí při rekonstrukcích domů. Práce
na budovách mnohdy probíhají v hnízdní
sezóně a na přítomnost ptáků neberou ohled.
Ti jsou však na svá hnízdiště úzce vázáni,
a nová bezpečná místa hledají s velkou obtíží.
„Společně s odborníky z jihomoravské
pobočky České společnosti ornitologické
jsme nejprve ohodnotili všechny domy ve
správě naší městské části z pohledu jejich
vhodnosti pro hnízdění ptáků, a poté jsme
vybrali 14 nejvhodnějších domů, na které
odborníci umístili více než 150 budek. Výsledky jsou zatím výborné, mnohé budky byly už
letos obsazené,“ doplnil Ing. Ivo Komárek
(ODS), radní Brno-střed, do jehož gesce spadají investice a správa bytových domů.
I když byly budky umisťovány prakticky až
těsně před začátkem nebo v průběhu hnízdní
sezóny, zaregistrovali ornitologové hnízdění
v několika z nich.
„V budce instalované 9. března na Francouzské se zalíbilo poštolkám. Již 22. dubna
zde byla viděna samice zalétající do budky,
11. a 12. května byl pozorován celý pár a samice
tou dobou pravděpodobně seděla na vejcích.
V průběhu července poštolky pilně krmily
a postupně se začaly objevovat malé bílé
ochmýřené hlavičky několika mláďat, která
4 | Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2021
se měla čile k světu. V budce byla mláďata
naposledy pozorována 16. července. To už
bylo nejstarší mládě mimo hnízdo a z budky
koukaly ještě čtyři páry zvědavých očí,“ za ornitologickou společnost upřesnil Kryštof Horák.
Poštolky jsou běžní sokolovití dravci, díky
svému výskytu v lidských sídlech jsou obecně
známé. Hnízdit mohou jak na stromech, tak
na skalách nebo budovách. Hnízdo si ale
nestaví, využívají hnízda jiných ptáků. Často
hnízdí ve městech například v kostelních
věžích, ozdobných prvcích zdiva, římsách, balkónech, nebo i v truhlících za okny. Samice
snáší obvykle čtyři až šest hnědočervených
skvrnitých vajec a rovnou na nich zasedne.
Mláďata se líhnou postupně, a tak jsou rozdíly
ve stáří dobře patrné. Poštolky se živí drobnými
hlodavci, větším hmyzem nebo ptáky. Za hlodavci létají do polí na okrajích sídel, jedinci
hnízdící ve středu měst častěji loví ptáky.
Instalace budek pro synantropní ptáky byla
kromě radnice Brno-střed podpořena i projektem Živá města v rámci grantového pro(kad) ■
gramu Interreg.