Informujeme

DIAMANTOVÉ VÝROČÍ Manželé Eva a Blahoslav Šimkovi jdou spolu životem 60 let. Přestože jsou oba už upoutáni na kolečkové křeslo a v současnosti obývají svobodárnu v domově pro seniory, celý život bydleli v rodinném domě na Bílého ulici v Masarykově čtvrti. „Bylo tam skvělé bydlení, je to nejkrásnější část Brna,“ vzpomíná Blahoslav Šimek na dům, který jeho rodiče postavili tři roky předtím, než se roku 1931 narodil. Jeho osudem se stala chemie. Nejprve pracoval jako chemik, pak metodik chemie a po revoluci jako inspektor. Manželka Eva zase trávila pracovní dobu mezi mikrofony a radiovými frekvencemi. Její životní láskou se stal brněnský rozhlas, kde vedla redakci zábavy. A zábavy si určitě za celý život se svým manželem užila dost, dodnes má nepřehlédnutelný smysl pro humor. Sama paní Eva nemluví kvůli plíživé mozkové příhodě, která ji před dvěma lety postihla. Po těch společně strávených letech ale umí s  manželem komunikovat pouze očima. Oba celý život milovali pohyb,

volné chvíle Šimkovi trávili na Vysočině v malebné vesničce Nedvězí na Poličsku. Mají dvě dcery, obě jsou lékařky, dva vnuky a šest pravnoučat. Pohromadě se však setkají málokdy, část rodiny je ve světě. Minulý měsíc se ale důvod k rodinné sešlosti našel – diamantová svatba je už dost významná příle-

žitost. Čas si rád našel i starosta MČ Brno-střed Martin Landa, aby dlouholetým obyvatelům Brna-střed osobně pogratuloval. Poblahopřáli i pracovníci maloměřického Domu důstojného stáří, kam se před půlrokem Šimkovi přestěhovali. A ke gratulaci se (kad) ■ přidává i redakce zpravodaje.

POBOČKA PAMĚTI NÁRODA V BRNĚ „Rozhodla jsem se vystoupit ze křoví, jenže oni na mě začali střílet. Opravdu nevím, jak jsem to přežila,“ vzpomíná pro Paměť národa Vlasta Černá. V pouhých sedmnácti letech Vlasta Černá pomáhala ukrývat kněze, vůdčí osobnost tzv. podzemní církve, Felixe Mariu Davídka, jemuž se podařilo uniknout zatčení StB. F. M. Davídek se snažil mladým lidem tajně zajistit vzdělání neovlivněné marxistickoleninskou ideologií. Spolu s ním a jedním studentem se pak Vlasta v září 1950 pokusila na jižní Moravě v rámci tzv. akce Kámen přejít hranice do Rakouska. Muž, jenž jim v útěku pomáhal, byl ale provokatér StB, který nahnal skupinu přímo do rukou pohraniční stráže. Vlasta se tak v necelých osmnácti letech ocitla ve vězení. V různých věznicích strávila rok života a nakazila se žloutenkou. Její stav byl velmi vážný. Propustili ji a poslali do domácího léčení. Musela se ale každý den hlásit na policii. Pro zdravotní potíže nemohla vykonávat těžší práce a jako bývalou trestankyni ji nikde nechtěli

přijmout. Velmi proto usilovala o další studium. Nakonec dostala povolení ke zdravotnickému kurzu ve Svitavách. Po jeho ukončení pracovala v Psychiatrické léčebně Brno-Černovice. Až po mnoha letech jí bylo povoleno vystudovat vysokou školu v oboru psychologie. Příběh paní Vlasty Černé v roce 2014 natočili brněnští dokumentaristé projektu Paměti národa, který vytváří organizace Post Bellum. Od roku 2001 spolupracovníci společnosti natočili přes 7 000 celoživotních vzpomínek nejrůznějších pamětníků fenoménů moderní historie. Příběhy jsou dostupné v největší on-line sbírce v  Evropě na stránkách www.pametnaroda.cz. Od začátku roku 2018 Post Bellum postupně otevírá nahrávací video studia a pobočky v Plzni, Hradci Králové, Ostravě, Olomouci a Zlíně. 28. října, u příležitosti 100. výročí vzniku republiky, otevře pobočku v Brně v bývalé káznici na Cejlu s působností pro Jihomoravský kraj. „Každá oblast v České republice má zcela specifickou minulost a paměť. Stále mezi námi žijí lidé, kteří mají co vyprávět a jejich vzpomínky by neměly být zapomenuty. Bez spolupráce veřejnosti

se však neobejdeme,“ říká Martin Kroupa, předseda správní rady Post Bellum. Chcete-li pomoci pobočce Paměti národa v Brně, staňte se členy klubu přátel. „Pokud víte o člověku, jehož příběh by měli dokumentaristé zaznamenat, dejte nám vědět. Děkujeme,“ dodává Kroupa. Více na www.postbellum.cz. (kad) ■

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2018 | 7