Informujeme
DIAMANTOVÉ VÝROČÍ
Manželé Eva a Blahoslav Šimkovi jdou
spolu životem 60 let. Přestože jsou oba už
upoutáni na kolečkové křeslo a v současnosti obývají svobodárnu v domově pro
seniory, celý život bydleli v rodinném domě
na Bílého ulici v Masarykově čtvrti.
„Bylo tam skvělé bydlení, je to nejkrásnější
část Brna,“ vzpomíná Blahoslav Šimek na
dům, který jeho rodiče postavili tři roky předtím, než se roku 1931 narodil. Jeho osudem
se stala chemie. Nejprve pracoval jako chemik, pak metodik chemie a po revoluci jako
inspektor. Manželka Eva zase trávila pracovní
dobu mezi mikrofony a radiovými frekvencemi. Její životní láskou se stal brněnský rozhlas, kde vedla redakci zábavy. A zábavy si
určitě za celý život se svým manželem užila
dost, dodnes má nepřehlédnutelný smysl
pro humor. Sama paní Eva nemluví kvůli plíživé mozkové příhodě, která ji před dvěma
lety postihla. Po těch společně strávených
letech ale umí s manželem komunikovat
pouze očima. Oba celý život milovali pohyb,
volné chvíle Šimkovi trávili na Vysočině
v malebné vesničce Nedvězí na Poličsku.
Mají dvě dcery, obě jsou lékařky, dva vnuky
a šest pravnoučat. Pohromadě se však setkají
málokdy, část rodiny je ve světě. Minulý měsíc
se ale důvod k rodinné sešlosti našel – diamantová svatba je už dost významná příle-
žitost. Čas si rád našel i starosta MČ Brno-střed Martin Landa, aby dlouholetým obyvatelům Brna-střed osobně pogratuloval.
Poblahopřáli i pracovníci maloměřického
Domu důstojného stáří, kam se před půlrokem Šimkovi přestěhovali. A ke gratulaci se
(kad) ■
přidává i redakce zpravodaje.
POBOČKA PAMĚTI NÁRODA
V BRNĚ
„Rozhodla jsem se vystoupit ze křoví, jenže
oni na mě začali střílet. Opravdu nevím,
jak jsem to přežila,“ vzpomíná pro Paměť
národa Vlasta Černá.
V pouhých sedmnácti letech Vlasta Černá
pomáhala ukrývat kněze, vůdčí osobnost
tzv. podzemní církve, Felixe Mariu Davídka,
jemuž se podařilo uniknout zatčení StB.
F. M. Davídek se snažil mladým lidem tajně
zajistit vzdělání neovlivněné marxistickoleninskou ideologií. Spolu s ním a jedním
studentem se pak Vlasta v září 1950 pokusila na jižní Moravě v rámci tzv. akce Kámen
přejít hranice do Rakouska. Muž, jenž jim
v útěku pomáhal, byl ale provokatér StB,
který nahnal skupinu přímo do rukou pohraniční stráže. Vlasta se tak v necelých osmnácti letech ocitla ve vězení. V různých věznicích strávila rok života a nakazila se
žloutenkou. Její stav byl velmi vážný. Propustili ji a poslali do domácího léčení. Musela se ale každý den hlásit na policii. Pro zdravotní potíže nemohla vykonávat těžší práce
a jako bývalou trestankyni ji nikde nechtěli
přijmout. Velmi proto usilovala o další studium. Nakonec dostala povolení ke zdravotnickému kurzu ve Svitavách. Po jeho
ukončení pracovala v Psychiatrické léčebně
Brno-Černovice. Až po mnoha letech jí bylo
povoleno vystudovat vysokou školu v oboru
psychologie.
Příběh paní Vlasty Černé v roce 2014 natočili brněnští dokumentaristé projektu Paměti
národa, který vytváří organizace Post Bellum.
Od roku 2001 spolupracovníci společnosti
natočili přes 7 000 celoživotních vzpomínek
nejrůznějších pamětníků fenoménů moderní
historie. Příběhy jsou dostupné v největší
on-line sbírce v Evropě na stránkách
www.pametnaroda.cz.
Od začátku roku 2018 Post Bellum postupně otevírá nahrávací video studia a pobočky
v Plzni, Hradci Králové, Ostravě, Olomouci
a Zlíně. 28. října, u příležitosti 100. výročí
vzniku republiky, otevře pobočku v Brně
v bývalé káznici na Cejlu s působností pro
Jihomoravský kraj. „Každá oblast v České
republice má zcela specifickou minulost
a paměť. Stále mezi námi žijí lidé, kteří mají
co vyprávět a jejich vzpomínky by neměly
být zapomenuty. Bez spolupráce veřejnosti
se však neobejdeme,“ říká Martin Kroupa,
předseda správní rady Post Bellum. Chcete-li pomoci pobočce Paměti národa v Brně,
staňte se členy klubu přátel. „Pokud víte
o člověku, jehož příběh by měli dokumentaristé zaznamenat, dejte nám vědět. Děkujeme,“ dodává Kroupa.
Více na www.postbellum.cz. (kad) ■
Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2018 | 7