Rok Bohuslava Fuchse
Druhý díl seriálu, který vznikl na počest 130. výročí narození architekta Bohuslava Fuchse, přibližuje jeho brněnskou tvorbu.
Historie
ROK BOHUSLAVA FUCHSE
(
)
TVORBA BOHUSLAVA FUCHSE VBRNĚ
Bohuslav Fuchs patřil knejproduktivněj-
ším projektantům (přes sto realizovaných
staveb audivující množství soutěžních
návrhů astudií) ikarchitektům smimo
-
řádným smyslem pro soulad funkcionalis-
tické novostavby sprostředím. Při hledání
vlastního stylu architekt postupně reago
-
val nařadu domácích azahraničních pod-
nětů. Byl to vliv Kotěrův, rondokubismus,
myšlenky atvorba Adolfa Loose, holand
-
ská architektura, zejména stavby členů
skupiny De Stijl, ruský konstruktivismus,
německý Bauhaus anásledně estetika Le
Corbusierova.
Fuchsovy avantgardní objekty přispěly
velkou měrou ktomu, že se zBrna stalo
moderní velkoměsto asvou myšlenkovou
avýtvarnou hodnotou patří kohniskům nejen
československé, ale ievropské moderní ar
-
chitektury. Lze uvést například Masnou burzu
(1924–1926) aObřadní síň Ústředního hřbi
-
tova (1925–1926, spolupráce Josef Polášek),
obě charakteristické členitostí hmot apouži
-
tím režného zdiva nebo Zemanovu kavárnu
(1925–1926, 1964 zbořena, 1995 postavena
replika vevzdálenější části původní lokality),
která je jednou zprvních důsledně funkcio
-
nalistických staveb včeských zemích. Prostá
aušlechtilá stavba působí přirozenou ele
-
gancí architektonického výrazu inovátor-
stvím prostorového řešení, vytvářejícím
dohromady jedinečné dílo. Velká spouštěcí
okna vželezných rámech umožnila propo
-
jení interiéru kavárny sexteriérem. Fuchs tak
zde jižopět let dříve aplikoval systém, který
později použil LudwigMies van der Rohe
vevile Tugendhat. Hotel Avion (1925–1929),
jehož si architekt vedle mladšího koupaliště
Zelená žába naSlovensku cenil nejvíce, si
naextrémně úzké stavební parcele vynutil
úsporné řešení dispozice. Dynamicky konti
-
nuálně řešený prostor zbavil vnitřek objektu
stísněnosti auživatelům nabídl ojedinělý
prožitek ztvarových proměn, průhledů či
světelných efektů. Hotel Avion je jedním ze
symbolů české avantgardní architektury, je
-
hož věhlas překročil ihranice země.
Kdalším Fuchsovým realizacím patří Pa
-
vilon města Brna naZemském výstavišti
(1927–1928), kde velkorysé řešení vstupní
části sprosklenou vertikálně členěnou plo
-
chou adynamicky plastickým akcentem ote-
vřeného šnekovitého schodiště kontrastuje
slapidárností horizontálního bloku, Masary
-
kův studentský domov (1929–1931), skulp-
turálně působící komplex budov stavebně
náročného programu, bohatý ve hmotě,
dispozici isiluetě, Moravská banka (1928–
1931, spolupráce Ernst Wiesner) svelkory
-
sým interiérem koncipovaným pro potřeby
bankovního provozu moderního peněžního
ústavu. Odborná škola pro ženská povolání
Vesna (1929–1931, spolupráce Josef Polá
-
šek) aDomov Elišky Machové (1929–1931)
architektonickým řešením dokonale vyjadřují
své poslání asoučasně vytvářející urbani
-
stický celek, přirozeně situovaný vterénu
aotevírající se členitou skladbou jeho pro
-
středí. VDomově Elišky Machové architekt
unás patrně jako první aplikoval holandský
princip příčných nosných zdí, který umožnil
proměnit průčelí vsoustavu hlubokých lo
-
džií. Hra abstraktních tvarů, linií ibarev po-
výšila funkční objekt napůsobivé umělecké
dílo. Opomenout nelze ani městské lázně
v Brně-Zábrdovicích (1929–1932) poklá-
dané zanejpokročilejší dílo českosloven-
ské avantgardy, Administrativní budovu firmy
Alpa (1936) snevšedním estetickým účinkem
keramického obkladu vkontrastu sproskle
-
nou fasádou uličního průčelí, Zemské vojen-
ské velitelství (1935–1937, dnes Univerzita
obrany), kde segmentové prohnutí objektu
vnáší dopuristicky pojaté fasády sgeomet
-
rickým rastrem oken dynamický emocionální
prvek, Nádražní poštovní úřad (1937–1938)
nebo řadu školských staveb, nájemných
arodinných domů (1927–1928, vlastní ro
-
dinný dům naHvězdárenské ulici) ivilových
objektů (1936, Petrákova vila, 1937–1938,
Tesařova vila).
Nejen Fuchsova pedagogická činnost, ale
zejména jeho brněnské realizace ovlivnily
tvorbu poválečné, ale také porevoluční ge
-
nerace architektů, kteří svůj obdiv kbrněn-
skému funkcionalismu převedli doarchitek-
tonických forem vlastních návrhů.
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
■
Foto: Muzeum města Brna
Kavárna Josefa Zemana Pavillon
Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2025 | 15
Masná burza