Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 11

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2025 | 11
Informujeme
STO LET MASARYKOVY ČTVRTI
Vletošním roce uplyne sto let odpřejme-
nování tehdejší Úřednické čtvrti naMa-
sarykovu čtvrť. Ktéto významné události
budou připraveny zajímavé akce pro veřej
-
nost, podrobná pozvánka bude zveřejněna
vkvětnovém čísle zpravodaje. Jubileum
oslaví také kostel sv. Augustina, letos
uplyne 90 let odjeho vysvěcení.
Masarykova čtvrť je souvislá zahradní
zástavba nasvazích Žlutého kopce, nastrá
-
ních nad Pisárkami anadruhé straně pod
vrcholem Kraví hory. Rozkládá se navíce
katastrálních územích: Stránice, Žabovře
-
sky, Pisárky, Staré Brno aVeveří. Vznikala
postupně odkonce 19. století napozemcích
využívaných jako vinice, pastviny či zeměděl
-
sky obhospodařovaná půda.
VBrně byla činností několika stavebních
družstev odkonce 19. století doprvní svě
-
tové války budována německá Úřednická
čtvrť (Beamtenheim) formou maximálně
třípodlažní vilové historizující asecesní zá
-
stavby mezi ulicemi Údolní, Tvrdého aHein-
richova.
Povzniku Československa apřipojení
23 okolních obcí kvelkému Brnu vroce 1919
stavební družstva pokračovala vevýstavbě
navazující české Úřednické čtvrti.
Charakter této zástavby má vlastnosti
„zahradního města“ sprivátními předza
-
hrádkami, opticky propojenými se zelení
veveřejném prostoru. Podobné zahradní
čtvrti rostly odzačátku 20. století vPraze
idalších městech, ale Brno bylo vtomto smy
-
slu avantgardní, ato dokonce vevropském
měřítku. Typ zástavby byl inspirován myš
-
lenkou různých forem bydlení vzahradách
apřírodním prostředí, přitom dostupného
istředním vrstvám obyvatel.
Byl vytvořen regulační aparcelační plán
čtvrti, zejména zásluhou bytového družstva
Úřednická čtvrť aarchitektů Jindřicha Kum
-
pošta aBohuslava Fuchse. Velkým přínosem
krozvoji území bylo prodloužení tramvajové
dvoukolejné trati sjednokolejnou smyčkou
ukostela sv. Augustina vroce 1929.
Napřelomu dvacátých atřicátých let 20. sto
-
letí pokračovala rezidenční zástavba vduchu
Výstavy soudobé kultury vBrně roku 1928
a novém stylu mladého Československa
– funkcionalismu. Doroku 1939 tak bylo za
-
stavěno celé území mezi ulicemi Barvičova,
Údolní aWilsonovým lesem. Realizovaly se
samostatné iřadové rodinné domy různých
typů, vily, činžovní bytové domy anaBabá
-
kově náměstí (dnes náměstí Míru) aulici Ler-
chova vznikly celkem tři školy, dva objekty stu-
dentských kolejí akostel sv. Augustina sfarou.
Město Brno smnoha realizacemi avant
-
gardní meziválečné architektury je označo-
váno jako město funkcionalistické. Zhruba
dvě třetiny Masarykovy čtvrti jsou naúzemí
městské části Brno-střed, jedna třetina
naúzemí Žabovřesk.
Název Masarykova čtvrť
VArchivu města Brna se podařilo zjistit,
že kpřejmenování čtvrti došlo nazákladě
usnesení 12. schůze brněnského Městského
zastupitelstva č. 9771, přijatého naschůzi
17. července 1925. Natéto schůzi byl schvá
-
len návrh zrušit pojmenování Úřednická
čtvrť anově ji pojmenovat Masarykova čtvrť
napočest prvního prezidenta Českosloven
-
ska Tomáše Garriguea Masaryka. Zároveň
bylo rozhodnuto, že prezidentská kancelář
bude požádána osouhlas stímto aktem.
Název Masarykova čtvrť, přijatý vroce
1925, byl vminulém režimu změněn naJirás
-
kova čtvrť aaž poroce 1990 došlo knávratu
kpůvodnímu názvu.
Kostel sv. Augustina
Náměstí Míru je centrem Masarykovy
čtvrti nahranici dnešních městských částí
Brno-střed aBrno-Žabovřesky. Dominuje
mu kostel sv. Augustina, postavený k1500.
výročí smrti tohoto světce. Realizace pro
-
běhla vletech 1930–1934 podle projektu
architekta Vladimíra Fischera. Odjeho slav
-
nostního vysvěcení, které se uskutečnilo
vneděli 5. května 1935, letos uplyne rovných
devadesát let.
Naučné architektonické stezky
VBrněnském architektonickém manuálu
volně přístupném nawebu: www.bam.brno.cz
najdou zájemci ostavební kulturu podrobné
informace o pozoruhodných brněnských
stavbách ajejich autorech. Masarykově čtvrti
jsou věnovány dvě naučné architektonické
stezky odélce celkem 8,79 kilometru se za
-
staveními akomentářem ucelkem 110 staveb,
ato včetně informací ojejich autorech. Byli to
architekti astavitelé: Jindřich Kumpošt, Bohu
-
slav Fuchs, Jaroslav Grunt, Josef Kranz, Ev-
žen Škarda, Jiří Kroha, Oskar Poříska, Eduard
Žáček, Miloslav Kopřiva, Miloš Laml, Václav
Dvořák, Otto Eisler, Leopold Bauer, Ernst
Wiesner, Zikmund Kerekes adalší.
Ing.arch. Petr Hubáček, Ph.D.
aIng.arch. Blažena Hubáčková, Ph.D.
■
Kopie žádosti stavební společnosti Úřednická čtvrť opřejmenování, Archiv města Brna,
fond A1/24
Zpravodaj Brno-střed