Paměť národa: Eva Pytelová
Eva Pytelová, rozená Beerová, se narodila 6. listopadu v Holešově do židovské rodiny.
Rozhovor
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2025
Oba vaši rodiče jsou hudebníci,
učí nazákladní umělecké
škole, ajejich potomek téměř
oddětského věku pracuje
vlaboratoři molekulární
biologie – věru netradiční
symbióza. Nebo byly doma
inějaké rozpory?
Vůbec ne. Mám obrovské štěstí, že rodiče
mě ani mého bratra nikdy doničeho nenutili.
Přáli si, abychom se věnovali tomu, co nás
baví anaplňuje. Khudbě mě pochopitelně
vedli odmalička, odútlého věku jsem dochá
-
zela dozákladní umělecké školy nahodiny
flétny, později pak iklavíru aklarinetu, ale
zároveň mě vždy plně podporovali ivob
-
lastech, které jsem si vybrala sama.
Přestože rodiče molekulární biologii nero
-
zumí, aktivně se zajímají ovšechno, co dělám
avpodstatě neustále se mě vyptávají, čemu
se zrovna vlaboratoři věnuji. Dokonce jsem už
několikrát doma utelevize vysvětlovala takové
detaily, jako je třeba mechanismus Wnt/β-cate
-
nin signalizace, vliv autofosforylace načinnost
kináz apodobně. Byla to zábava.
Načem teď vlaboratoři
pracujete? Samozřejmě,
jde ozákladní výzkum, ale
rýsují se vbudoucnu nějaké
praktické výsledky? Zaslechl
jsem, že jdete popříčinách
leukémie.
Hlavním objektem mého zájmu je enzym
kasein kináza 1 alfa, zkráceně CK1α, který
se podílí napřenášení signálů vbuňce.
Když buňka obdrží informaci zvnějšího
prostředí, třeba odjiné buňky, komplexy
rozličných proteinů vjejím vnitřku určují,
zdali tato informace bude dále zpraco
-
vána, nebo ne. Vpodstatě můžeme říci,
že tyto proteinové komplexy jsou takoví
malí buněční pošťáci, kteří pobuňce roz
-
nášejí dopisy, tedy přijaté informace. En-
zym CK1α je součástí takového komplexu,
takže se jedná ovelmi důležitého činitele
vbuněčné komunikaci. Někdy se stane, že
se začne chovat nestandardně. To může
pak vést krozvoji onemocnění krve, kon
-
krétně myelodysplastického syndromu
aakutní myeloidní leukémie. Vsoučasné
době se pod vedením mých konzultantů
Vítězslava Bryji, Tomáše Gybeľa, Zuzany
Hayek aMarka Šebesty věnuji studiu vlast
-
ních regulačních mechanismů CK1α, tedy
jak aproč se může tento enzym sám vypí
-
nat azapínat, atím výrazně ovlivnit přenos
signálů vbuňce.
Co byste doporučila mladým
lidem, aby také mohli už
vestředoškolském věku
nastartovat zajímavou,
dobrodružnou aúspěšnou
kariéru voblasti svého
zájmu?
Nejdůležitější podle mého názoru je nemít
ostych anebát se aktivně vyhledávat různé
možnosti stáží vlaboratoři pro středoškoláky.
Student, který má zájem věnovat se vědecké
činnosti již nastřední škole, může přímo
kontaktovat někoho, kdo se vdaném oboru
pohybuje, ať už je to vedoucí laboratoře, vě
-
decký pracovník či vysokoškolský pedagog.
Pokud bych měla mluvit ze své vlastní zku
-
šenosti, takřka nikdy se mi nestalo, že by mě
oslovení vedoucí laboratoře odmítli. Ikdyž
vten moment neměli vlaboratoři místo pro
nového člena, pokusili se mě alespoň navést
apřípadně ispojit sčlověkem, který by mi
mohl dále pomoci.
Druhou možností je pak navštívit danou
instituci vrámci některé zakcí pro veřejnost
aosobně se zeptat organizátorů. Co se
týče Masarykovy univerzity, tak každý rok
napřelomu ledna aúnora pořádají všechny
fakulty včetně mé domovské přírodovědy
dny otevřených dveří, kde se prezentují
jednotlivé ústavy nejen zájemcům ostu
-
dium.
Avneposlední řadě je nutno zmínit plat
-
formy pro nadšené středoškoláky, jejichž cí-
lem je právě spojovat studenty sodbornými
pracovišti, například jihomoravská organizace
JCMM, zmíněný Bioskop či Nadace RSJ.
Miroslav Sedláček
■
Foto poskytla Nadace RSJ,
autor Václav Šálek, ČTK
Foto vobsahu: Česká hlava
Eva Pytelová, rozená Beerová, se narodila
6. listopadu 1925 vHolešově dožidovské
rodiny. Prožívala klidné aveselé dětství,
posmrti jejího otce vroce 1934 však nastaly
jí, její mamince asestře Erice krušné časy.
Vroce 1943 byly transportovány doTere
-
zína, kde strávily jeden apůl roku. Sestry
se rozhodly matku neopustit avšechny tři
společně pokračovaly dokoncentračních
táborů vOsvětimi, Christianstadtu aBergen
-
-Belsenu. Maminka isestra zemřely krátce
poválce nanásledky utrpení.
Pamětnice vzpomíná naútrapy, nemoci
adeprimující zážitky, ale inasvětlé momenty
zpobytu vterezínském ghettu: „Snažily jsme
se zúčastňovat táborového života, vždyť zde
byla vězněna kulturní elita Evropy! Pro mne
znamenal pobyt vTerezíně také mou první
velkou lásku. Byl jí Jirka Schulz zBrna. Proží
-
vali jsme krásné chvíle při procházkách pote-
rezínských hradbách asnili otom, jaký bude
náš život poválce, až to všechno skončí. Těšili
jsme se nanáš společný život.“
Jejich sen se skutečně naplnil, Eva jako
jediná zrodiny přežila avrátila se doHole
-
šova, kde se později setkala se svou tere-
zínskou láskou. Dva roky spolu žili vBrně, Jiří
vroce 1947 získal stipendium aodjel studo
-
vat doUSA, odkud se již nevrátil. Vzámoří se
oženil astal se zněj úspěšný fyzik. Zemřel
vroce 1976. Vroce 1979 se Eva, toho času již
Pytelová, setkala smanželkou asynem Jiřího
Schulze, který byl otci velice podobný.
Vroce 1949 se Eva Beerová provdala zaMi-
loše Pytelu, společně vychovali dva syny aod-
stěhovali se doHolic, kde paní Pytelová žila až
dokonce svého života. Zemřela 17. června 2017.
Celý příběh Evy Pytelové naleznete nawebu
Paměti národa: www.pametnaroda.cz.
Anna Varausová
■
PAMĚŤ NÁRODA: EVA PYTELOVÁ
Historie