Informace z radnice
Svratecké nábřeží prošlo až do finále grantové výzvy Nadace Proměny
Celkem 33 radnic z celé České
republiky požádalo v březnu
o podporu Nadace Proměny
s cílem obnovit konkrétní místo
ve veřejném prostoru svého
města. Žádost městské části
Brno-střed na obnovu Svrateckého nábřeží patřila mezi čtyři
vybrané projekty, které postoupily do dalšího kola grantového
řízení.
Soutěžila tak se zatím neexistujícím parkem u Cidliny na okraji
Jičína, Jiráskovým náměstím
s klášterní zahradou na plzeňských Slovanech a tzv. Ďáblickým
drakem, což je více než čtrnáctihektarové území na vrchu Ládví
na severu Prahy. A i když už bylo
v době uzávěrky podle informací
z Nadace Proměny zřejmé, že
projekt na obnovu Svrateckého
nábřeží nezvítězí, už jen postup
mezi čtveřici finalistů prokázal, že
se jedná o dobrý a životaschopný
nápad.
Záměrem radnice městské části
Brno-střed je vybudovat na pravém břehu řeky Svratky, v úseku
od Kamenné kolonie po Heršpickou ulici, celoročně využitelný
a přístupný městský park. Ten by
mít především rekreační funkci
s přístupem k řece, navrhována
je výstavba nových herních prvků
pro děti a osazení informačních
tabulí a interaktivních prvků
s informacemi o daném místě,
jeho biotopu a historii. Záměr
vychází z výstupů z terénního
šetření v dané lokalitě. Z nich
vyplývá, že je v území poptávka
po obnově či založení parku. Místními obyvateli je záměr vítán
a podporován, což se projevilo i na
vysoké účasti na posledním veřejném projednání záměru. Konkrétní pojetí je otázkou následné
architektonické soutěže.
Projekt usiluje o naplnění několika
důležitých momentů, které přináší
specifika řeky. Předně jde o snahu
znovuobnovit vztah mezi člověkem a řekou, který v současnosti
nefunguje. Cílem je tedy v nejvyšší možné míře zpřístupnění řeky
a naplnění prostoru různorodou
škálou aktivit spojených s přítomností vodního toku. Zároveň tento
přístup řeší i současnou izolovanost řeky od celkové struktury
města. Vedle snahy o integraci
řeky do struktury města, která
zároveň souvisí se zatraktivněním
prostoru a vytvořením plnohodnotného nábřeží, je však nutné
zohlednit i vodohospodářské hledisko, na které lze reagovat snad-
no odmontovatelným vybavením
(především zábradlí) či vybavením odolným vůči dočasnému
zaplavení a nekladoucím výrazné
bariéry.
I
(rob)
Celkový počet prodejních míst na Zelném trhu se zvýšil
Celková kapacita tržiště na Zelném trhu se zvýšila o pět prodejních míst. Přiděleno bylo
také několik dalších pozic, které se postupně uvolnily. Rozhodla o tom Rada městské části Brno-střed. Ta také potvrdila
výsledky losování, prostřednictvím kterého se místa přidělovala.
„Vzhledem k velkému zájmu prodejců se nám podařilo umístit na
Zelný trh pět nových míst. Další,
již dříve obsazené místa, nám
byla buď vrácena, nebo se uvolnila ke konci srpna s ukončením
nabídky sezónního zboží, třeba
borůvek,“ popsala situaci místostarostka městské části Brno-střed Mgr. Jasna Flamiková.
Celkově se v pondělí 1. srpna
obsazovalo 13 míst. Podaných
žádostí bylo také 13, z toho byly
2 žádosti od zemědělců, 8 žádostí
od subjektů s doložitelnou tradicí
prodeje na Zelném trhu a 3 od
ostatních zájemců.
Z losování byla vyřazena 1 žádost, a to pro nedoložení všech
požadovaných náležitostí. V jednom případě městská část Brno-střed využila svého práva přidělit
neobsazená místa bez losování,
a to prodejci, jehož stávající místo
sousedí s místem nově přiděleným.
Tradiční tržiště na Zelném trhu
bylo v provozu do poloviny listo-
padu 2013. Po rok a půl trvající
rekonstrukci náměstí se sem prodejci ovoce a zeleniny vrátili
v polovině května letošního roku.
Po rozšíření je zde k dispozici
113 prodejních míst.
Souběžně se Zelným trhem bude
také pokračovat prodej v parku
na Moravském náměstí, kde je na
hlavní a nejširší cestě vyhrazeno
42 prodejních míst. V této lokalitě
k žádným změnám nedochází.
I
(rob)
Radnice městské části Brno-střed zavede participativní rozpočet
Ve svém programovém prohlášení Rada městské části Brno-střed mimo jiné přislíbila, že
umožní veřejnosti podílet se na
rozhodování o využití části rozpočtu městské části Brno-střed. Jde o takzvaný participativní rozpočet.
Naším hlavním cílem je především zapojit veřejnost do tvorby
směru, jakým by se měla naše
městská část ubírat. Pořádáme
debaty, kde se lidé mohou vyjádřit
k plánovaným úpravám ve svém
okolí, zveřejníme veřejné zakázky
a faktury na internetu, aby mohl
každý dohlížet na naše hospodaření, spolupracujeme s občanskými a studentskými spolky. Půjde-
me však ještě dále a nabídneme
vám všem možnost, jak zažít
demokracii a správu věcí veřejných na vlastní kůži.
Budeme totiž jedni z prvních
v České republice, kdo zavedou
participativní rozpočet. Velmi zjednodušeně řečeno jde o to, že se
z rozpočtu městské části vyčlení
kolem tří milionů korun, a občané
sami rozhodnou, do jakých projektů by je rádi investovali. K tomu
samozřejmě nedojde jen tak.
Konečnému rozhodnutí budou
v příštím roce předcházet veřejné
debaty, na nichž budou občané
seznámeni jak s tvorbou rozpočtu,
tak budou moci představit i své
projekty. Detaily a celý proces
zatím připravujeme. Jakmile bude-
me mít hotovo, seznámím vás se
vším na stránkách Zpravodaje.
Mezitím bych vás rád stručně
seznámil s historií participativního
rozpočtu. Poprvé jej zavedli v roce
1989 v brazilském Porto Alegre.
Jakkoliv se tehdejší situace v Brazílii nedá s naší přítomností na
Brně-střed srovnávat, můžeme si
všimnout některých shodných
znaků – nedůvěra občanů v politiky a státní instituce, případně
nezájem lidí podílet se na správě
věcí veřejných. Projekt se osvědčil, protože nabídl prvky přímé
demokracie a vedl k diskuzní platformě, která fungovala i nadále.
Dnes již samotní občané v Porto
Alegre rozhodují o 200 milionech
dolarů. Postupně začínala tento
model přebírat další brazilská
města a rozšířil se i za hranice.
Rozmach nastal na přelomu století, kdy se již odstranily dětské
nemoci a participativní rozpočty
se rozšířily v Severní Americe
a zejména v západní Evropě,
pozadu však nejsou ani africká
nebo asijská města.
V dalších dílech plánované série
článků na toto téma představím,
jak se participativní rozpočet tvoří
nebo jaké jsou zkušenosti ze
světa. V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat na mobilu
778 700 118 nebo na e-mailu
landa@brno-stred.cz. Sjednat
schůzku si pak můžete i na tel.:
542 526 310. I Martin Landa,
starosta městské části Brno-střed
5
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Září 2015