Informace z radnice

Svratecké nábřeží prošlo až do finále grantové výzvy Nadace Proměny

Celkem 33 radnic z celé České

republiky požádalo v březnu

o podporu Nadace Proměny

s cílem obnovit konkrétní místo

ve veřejném prostoru svého

města. Žádost městské části

Brno-střed na obnovu Svrateckého nábřeží patřila mezi čtyři

vybrané projekty, které postoupily do dalšího kola grantového

řízení.

Soutěžila tak se zatím neexistujícím parkem u Cidliny na okraji

Jičína, Jiráskovým náměstím

s klášterní zahradou na plzeňských Slovanech a tzv. Ďáblickým

drakem, což je více než čtrnáctihektarové území na vrchu Ládví

na severu Prahy. A i když už bylo

v době uzávěrky podle informací

z Nadace Proměny zřejmé, že

projekt na obnovu Svrateckého

nábřeží nezvítězí, už jen postup

mezi čtveřici finalistů prokázal, že

se jedná o dobrý a životaschopný

nápad.

Záměrem radnice městské části

Brno-střed je vybudovat na pravém břehu řeky Svratky, v úseku

od Kamenné kolonie po Heršpickou ulici, celoročně využitelný

a přístupný městský park. Ten by

mít především rekreační funkci

s přístupem k řece, navrhována

je výstavba nových herních prvků

pro děti a osazení informačních

tabulí a interaktivních prvků

s informacemi o daném místě,

jeho biotopu a historii. Záměr

vychází z výstupů z terénního

šetření v dané lokalitě. Z nich

vyplývá, že je v území poptávka

po obnově či založení parku. Místními obyvateli je záměr vítán

a podporován, což se projevilo i na

vysoké účasti na posledním veřejném projednání záměru. Konkrétní pojetí je otázkou následné

architektonické soutěže.

Projekt usiluje o naplnění několika

důležitých momentů, které přináší

specifika řeky. Předně jde o snahu

znovuobnovit vztah mezi člověkem a řekou, který v současnosti

nefunguje. Cílem je tedy v nejvyšší možné míře zpřístupnění řeky

a naplnění prostoru různorodou

škálou aktivit spojených s přítomností vodního toku. Zároveň tento

přístup řeší i současnou izolovanost řeky od celkové struktury

města. Vedle snahy o integraci

řeky do struktury města, která

zároveň souvisí se zatraktivněním

prostoru a vytvořením plnohodnotného nábřeží, je však nutné

zohlednit i vodohospodářské hledisko, na které lze reagovat snad-

no odmontovatelným vybavením

(především zábradlí) či vybavením odolným vůči dočasnému

zaplavení a nekladoucím výrazné

bariéry.



(rob)

Celkový počet prodejních míst na Zelném trhu se zvýšil

Celková kapacita tržiště na Zelném trhu se zvýšila o pět prodejních míst. Přiděleno bylo

také několik dalších pozic, které se postupně uvolnily. Rozhodla o tom Rada městské části Brno-střed. Ta také potvrdila

výsledky losování, prostřednictvím kterého se místa přidělovala.

„Vzhledem k velkému zájmu prodejců se nám podařilo umístit na

Zelný trh pět nových míst. Další,

již dříve obsazené místa, nám

byla buď vrácena, nebo se uvolnila ke konci srpna s ukončením

nabídky sezónního zboží, třeba

borůvek,“ popsala situaci místostarostka městské části Brno-střed Mgr. Jasna Flamiková.

Celkově se v pondělí 1. srpna

obsazovalo 13 míst. Podaných

žádostí bylo také 13, z toho byly

2 žádosti od zemědělců, 8 žádostí

od subjektů s doložitelnou tradicí

prodeje na Zelném trhu a 3 od

ostatních zájemců.

Z losování byla vyřazena 1 žádost, a to pro nedoložení všech

požadovaných náležitostí. V jednom případě městská část Brno-střed využila svého práva přidělit

neobsazená místa bez losování,

a to prodejci, jehož stávající místo

sousedí s místem nově přiděleným.

Tradiční tržiště na Zelném trhu

bylo v provozu do poloviny listo-

padu 2013. Po rok a půl trvající

rekonstrukci náměstí se sem prodejci ovoce a zeleniny vrátili

v polovině května letošního roku.

Po rozšíření je zde k dispozici

113 prodejních míst.

Souběžně se Zelným trhem bude

také pokračovat prodej v parku

na Moravském náměstí, kde je na

hlavní a nejširší cestě vyhrazeno

42 prodejních míst. V této lokalitě

k žádným změnám nedochází.



(rob)

Radnice městské části Brno-střed zavede participativní rozpočet

Ve svém programovém prohlášení Rada městské části Brno-střed mimo jiné přislíbila, že

umožní veřejnosti podílet se na

rozhodování o využití části rozpočtu městské části Brno-střed. Jde o takzvaný participativní rozpočet.

Naším hlavním cílem je především zapojit veřejnost do tvorby

směru, jakým by se měla naše

městská část ubírat. Pořádáme

debaty, kde se lidé mohou vyjádřit

k plánovaným úpravám ve svém

okolí, zveřejníme veřejné zakázky

a faktury na internetu, aby mohl

každý dohlížet na naše hospodaření, spolupracujeme s občanskými a studentskými spolky. Půjde-

me však ještě dále a nabídneme

vám všem možnost, jak zažít

demokracii a správu věcí veřejných na vlastní kůži.

Budeme totiž jedni z prvních

v České republice, kdo zavedou

participativní rozpočet. Velmi zjednodušeně řečeno jde o to, že se

z rozpočtu městské části vyčlení

kolem tří milionů korun, a občané

sami rozhodnou, do jakých projektů by je rádi investovali. K tomu

samozřejmě nedojde jen tak.

Konečnému rozhodnutí budou

v příštím roce předcházet veřejné

debaty, na nichž budou občané

seznámeni jak s tvorbou rozpočtu,

tak budou moci představit i své

projekty. Detaily a celý proces

zatím připravujeme. Jakmile bude-

me mít hotovo, seznámím vás se

vším na stránkách Zpravodaje.

Mezitím bych vás rád stručně

seznámil s historií participativního

rozpočtu. Poprvé jej zavedli v roce

1989 v brazilském Porto Alegre.

Jakkoliv se tehdejší situace v Brazílii nedá s naší přítomností na

Brně-střed srovnávat, můžeme si

všimnout některých shodných

znaků – nedůvěra občanů v politiky a státní instituce, případně

nezájem lidí podílet se na správě

věcí veřejných. Projekt se osvědčil, protože nabídl prvky přímé

demokracie a vedl k diskuzní platformě, která fungovala i nadále.

Dnes již samotní občané v Porto

Alegre rozhodují o 200 milionech

dolarů. Postupně začínala tento

model přebírat další brazilská

města a rozšířil se i za hranice.

Rozmach nastal na přelomu století, kdy se již odstranily dětské

nemoci a participativní rozpočty

se rozšířily v Severní Americe

a zejména v západní Evropě,

pozadu však nejsou ani africká

nebo asijská města.

V dalších dílech plánované série

článků na toto téma představím,

jak se participativní rozpočet tvoří

nebo jaké jsou zkušenosti ze

světa. V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat na mobilu

778 700 118 nebo na e-mailu

landa@brno-stred.cz. Sjednat

schůzku si pak můžete i na tel.:

542 526 310.  Martin Landa,

starosta městské části Brno-střed

5

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Září 2015