Informace z radnice

Brněnský ústřední hřbitov jak ho neznáte!

Hrobka rodiny Rabas. Foto Michal Doležel

Hrobka rodiny Herring. Foto Michal Doležel

Komentovaná prohlídka poodhalí důležité historické události

a zajímavosti spjaté s největším

hřbitovem v České republice.

Brněnský ústřední hřbitov, německy BrünnerZentralfriedhof je

největší hřbitov v České republice,

rozkládá se na ploše 56 hektarů

a je zde pochováno více jak 400

tisíc osob. Vznik ústředního hřbitova se datuje do roku 1883, kdy

přestal z kapacitních důvodů

a z důvodů rozšiřujícího se města

sloužit původní městský hřbitov

na dnešní Kounicově ulici,

v oblasti kolem Tyršova sadu.

Autorem projektu brněnského

ústředního hřbitova se stal vídeňský architekt Alois Prastorfer.

První pohřeb se zde konal 3. listopadu 1883, přičemž řada

náhrobků, převážně významných

osobností nebo podnikatelských

rodin sem byla druhotně přemístěna ze zrušeného hřbitova na

Kounicově ulici.

Od svého vzniku se brněnský

ústřední hřbitov postupně rozšiřoval do současné rozlohy a jeho

areál byl v meziválečné době obohacen o dvě vynikající architektonická díla, a to jednak obřadní

síň z let 1924–1926 od Bohuslava

Fuchse a Josefa Poláška a od

roku 1930 také krematorium od

Ernsta Wiesnera, který celý objekt

pojal jako sakrální prostor nového

způsobu pohřebního ritu. Pro

Wiesnera bylo důležité dosažení

expresivního účinku vnějšího

a vnitřního, který by nový pohřební ritus reflektoval. Celý objekt je

tak postaven na nejvyšším místě

hřbitova a představuje symbolickou pohřební hranici, dominující

celému areálu, která je viditelná

i z města především díky svým

hrotitým travertinovým pilířům,

představující plameny.

Při procházení hřbitova je možné

vidět i tragické události, které

postihly české země během

posledních 130 let, proto jsou

součástí hřbitova také areály

vojenských hřbitovů padlých

během první a druhé světové války, popravených odbojářů z Kounicových kolejí nebo pomník

popraveným protikomunistickým

8

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Květen 2016

odbojářům z 50 let, jejichž popel

zde byl rozsypáván na neznámá

místa v rámci areálu hřbitova. Je

zde také možné vidět, jak se

v průběhu času proměňuje funerální architektura a najdeme zde

náhrobky pozdně klasicistní,

secesní, modernistické nebo

i funkcionalistické, z nichž mnohé

jsou pro svoji vynikající práci na

základě autorství známých architektů památkově chráněné.

Brněnský ústřední hřbitov lze také

s trochou nadsázky označit za

poslední místo, kde jsou stále

vedle sebe brněnští Češi i Němci.

Najdeme zde totiž celou řadu

vynikajících osobností jak z českého prostředí, tak i německého,

paradoxně na jednom místě jsou

pochovány osoby, které spolu

během svého života mnohdy vedly národnostní pře, nicméně kterým vděčíme za to, jak naše město vypadá. V Čestném kruhu

najdeme tak známé osobnosti

jakými jsou Leoš Janáček, Jiří

Mahen, Karel Absolon, Bohuslav

Fuchs. Jinde v rámci areálu ale

najdeme také hrob třeba Jana

Máši, někdejšího náměstka starosty Brna, který se zasloužil

o vybudování brněnského výsta-

viště a letiště, redaktora Rudolfa

Těsnohlídka nebo skladatelky

Vítězslavy Kaprálové. K výrazným

osobnostem německé národnosti, jejichž hrob lze na ústředním

hřbitově nalézt patří samozřejmě

známý opat augustiniánského

kláštera Johann Gregor Mendel,

průmyslníci Eduard Till, Heinrich

Storek, Adolf Anton Löw nebo

rodina Lindenthalova. Svého času

bychom zde našli i hrob jedné

z nejznámějších brněnských průmyslnických rodin Offermannů,

jejichž podnik na výrobu jemných

suken stával v místech dnešního

obchodního domu Tesco. Bohužel

však jejich hroby byly zrušeny

v 70. letech 20. století.



Michal Doležel,

člen Rady MČ Brno-střed

Komentovaná prohlídka

po ústředním hřbitově

pátek 27. května,

16.00 hod.

(sraz účastníků

před vchodem

na Vídeňské ulici)