Informace z radnice
Brněnský ústřední hřbitov jak ho neznáte!
Hrobka rodiny Rabas. Foto Michal Doležel
Hrobka rodiny Herring. Foto Michal Doležel
Komentovaná prohlídka poodhalí důležité historické události
a zajímavosti spjaté s největším
hřbitovem v České republice.
Brněnský ústřední hřbitov, německy BrünnerZentralfriedhof je
největší hřbitov v České republice,
rozkládá se na ploše 56 hektarů
a je zde pochováno více jak 400
tisíc osob. Vznik ústředního hřbitova se datuje do roku 1883, kdy
přestal z kapacitních důvodů
a z důvodů rozšiřujícího se města
sloužit původní městský hřbitov
na dnešní Kounicově ulici,
v oblasti kolem Tyršova sadu.
Autorem projektu brněnského
ústředního hřbitova se stal vídeňský architekt Alois Prastorfer.
První pohřeb se zde konal 3. listopadu 1883, přičemž řada
náhrobků, převážně významných
osobností nebo podnikatelských
rodin sem byla druhotně přemístěna ze zrušeného hřbitova na
Kounicově ulici.
Od svého vzniku se brněnský
ústřední hřbitov postupně rozšiřoval do současné rozlohy a jeho
areál byl v meziválečné době obohacen o dvě vynikající architektonická díla, a to jednak obřadní
síň z let 1924–1926 od Bohuslava
Fuchse a Josefa Poláška a od
roku 1930 také krematorium od
Ernsta Wiesnera, který celý objekt
pojal jako sakrální prostor nového
způsobu pohřebního ritu. Pro
Wiesnera bylo důležité dosažení
expresivního účinku vnějšího
a vnitřního, který by nový pohřební ritus reflektoval. Celý objekt je
tak postaven na nejvyšším místě
hřbitova a představuje symbolickou pohřební hranici, dominující
celému areálu, která je viditelná
i z města především díky svým
hrotitým travertinovým pilířům,
představující plameny.
Při procházení hřbitova je možné
vidět i tragické události, které
postihly české země během
posledních 130 let, proto jsou
součástí hřbitova také areály
vojenských hřbitovů padlých
během první a druhé světové války, popravených odbojářů z Kounicových kolejí nebo pomník
popraveným protikomunistickým
8
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Květen 2016
odbojářům z 50 let, jejichž popel
zde byl rozsypáván na neznámá
místa v rámci areálu hřbitova. Je
zde také možné vidět, jak se
v průběhu času proměňuje funerální architektura a najdeme zde
náhrobky pozdně klasicistní,
secesní, modernistické nebo
i funkcionalistické, z nichž mnohé
jsou pro svoji vynikající práci na
základě autorství známých architektů památkově chráněné.
Brněnský ústřední hřbitov lze také
s trochou nadsázky označit za
poslední místo, kde jsou stále
vedle sebe brněnští Češi i Němci.
Najdeme zde totiž celou řadu
vynikajících osobností jak z českého prostředí, tak i německého,
paradoxně na jednom místě jsou
pochovány osoby, které spolu
během svého života mnohdy vedly národnostní pře, nicméně kterým vděčíme za to, jak naše město vypadá. V Čestném kruhu
najdeme tak známé osobnosti
jakými jsou Leoš Janáček, Jiří
Mahen, Karel Absolon, Bohuslav
Fuchs. Jinde v rámci areálu ale
najdeme také hrob třeba Jana
Máši, někdejšího náměstka starosty Brna, který se zasloužil
o vybudování brněnského výsta-
viště a letiště, redaktora Rudolfa
Těsnohlídka nebo skladatelky
Vítězslavy Kaprálové. K výrazným
osobnostem německé národnosti, jejichž hrob lze na ústředním
hřbitově nalézt patří samozřejmě
známý opat augustiniánského
kláštera Johann Gregor Mendel,
průmyslníci Eduard Till, Heinrich
Storek, Adolf Anton Löw nebo
rodina Lindenthalova. Svého času
bychom zde našli i hrob jedné
z nejznámějších brněnských průmyslnických rodin Offermannů,
jejichž podnik na výrobu jemných
suken stával v místech dnešního
obchodního domu Tesco. Bohužel
však jejich hroby byly zrušeny
v 70. letech 20. století.
I
Michal Doležel,
člen Rady MČ Brno-střed
Komentovaná prohlídka
po ústředním hřbitově
pátek 27. května,
16.00 hod.
(sraz účastníků
před vchodem
na Vídeňské ulici)