Informace z radnice

Stromy do města patří. Chloubou městské části

je letitá alej jerlínů na Baštách

ní, zasolení půdy a sucho, jiné

jsou odolnější k napadení škůdci

či chorobami. Jako poměrně odolné dřeviny do zastavěného městského prostředí lze označit např.

javor babyku, akát v různých tvarově odlišných kultivarech, habr

ve sloupovité formě, z okrasných

třešní se v průběhu času osvědčil

tradiční kultivar Kanzan.

Délka dožití stromů se

zkracuje

Alej jerlínů na ulici Bašty

Na veřejných projednáních,

která jsme připravili v souvislosti s chystanými úpravami

a revitalizacemi vnitrobloků,

parků, parčíků a dalších prostranství, opakovaně od obyvatel zaznívá, jak moc je pro ně

důležitá zeleň v okolí jejich bydlišť, a vzrostlé stromy především.

O zeleň v naší městské části se

stará Odbor životního prostředí

ÚMČ Brno-střed (část parků

a ostatní zeleň) a příspěvková

organizace města Brna - Veřejná

zeleň, která pečuje o větší parky

a uliční stromořadí. Právě těm

věnujeme dnešní text.

Proč v některých ulicích

stromy chybějí?

Často od obyvatel Brna-střed

zaznívají dotazy, proč se na některých místech stromy nevysazují, i když tam v minulosti bývaly.

Častou příčinou jsou pod

povrchem umístěné inženýrské

sítě, kde je třeba podle norem

dodržovat ochranná pásma, nebo

plánovaný stavební zásah do ulice v horizontu zhruba pěti let.

U rekonstrukcí ulic se snažíme

prosazovat, aby zde stromy byly

a aby zároveň měly pro svůj růst

dostatek prostoru. V některých

lokalitách pak Veřejná zeleň

nemůže stromy v ulicích vysazovat proto, že se nejedná o pozemek města. Nejčastěji tyto

pozemky spadají do správy státu

(Úřadu pro zastupování státu ve

věcech majetkových). To se týká

např. části ulic Botanické, Bayerovy, Tučkovy, Mendlova náměstí,

ulice Tvrdého, Lidické, Kotlářské

a dalších. V těchto případech je

snaha ze strany města pozemky

získat do svého majetku a správy.

Nově vysazené stromy

Pro výsadbu je vhodným termínem jaro a podzim, ze zkušeností

z minulých let je však preferovaný

podzimní termín. Jaro bývá kratší,

mívá extrémně rychlý nástup

a ujmutí sazenic je problematičtější. Na jaře jsou tedy prováděny

pouze nezbytné výsadby – předepsané náhrady za pokácené stromy, výsadby navazující na opravy

ulic nebo doplnění uhynulých či

vandaly zničených stromů v centru města (např. náhrada za zlomený platan v přednádražním

prostoru). Na podzim 2015 bylo

Veřejnou zelení města Brna, p. o.

v uličních stromořadích na Brně-střed vysázeno celkem 54 stromů.

Historie, prostor a odolnost

Při volbě druhu stromů určených

k vysazení je zohledňovaná historická stopa – snahou je navázat

na v dané ulici již vysázený druh.

Významnou roli hrají prostorové

možnosti ulic – šířka, vzdálenost

místa výsadby od domů, přítomnost sloupů veřejného osvětlení,

trakčního vedení i podzemní podmínky nutné pro kvalitní zakořenění.

Neméně důležitým faktorem jsou

vlastnosti prostředí a schopnosti

dřevin se na ně adaptovat. Některé stromy lépe snášejí zadláždě-

6

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Květen 2016

S ohledem na měnící se prostředí

ve městech se zcela viditelně

zkrátil i věk dožití stromů, a to

v důsledku úbytku volné plochy

na úkor zadláždění. Následkem

je menší kořenový prostor pro

stromy se všemi negativními

dopady – méně prostoru pro kořeny a tedy růst, výživu, zásobu

vody.

Zpevnění ploch a zástavba má za

následek změnu místního klimatu

– menší vzdušná vlhkost, větší

výkyvy teplot, prašnost, menší

odolnost vůči chorobám a škůdcům. Na to stromy logicky reagují

zkrácením svého životního cyklu,

odhadovaná délka života stromu

vysazeného v zadlážděném

městském prostředí je 50 let, tvarové kultivary stromů se dožijí třeba jen 20–30 let.

Proto je snahou chránit stávající

dospělé stromy, protože na jejich

místě už pravděpodobně nikdy

nevyroste podobně vzrostlý a letitý exemplář.

Pozoruhodné stromy v MČ

Brno-střed

Kombinací věku a dobré vitality

se může pochlubit třeba alej jerlínů na ulici Bašty (odhadovaný

věk 150 let), výraznou dominantou jsou tři mohutné javory na ulici

Arne Nováka, památný platan

v ostrůvku uprostřed vozovky ulice Benešovy. Velmi významná

a hodnotná je dvojřadá alej lip na

třídě Kpt. Jaroše a jírovce na ulici

Hlinky. Stromy v obou alejích sice

postupně odumírají, ale je snahou

pravidelnými dosadbami udržet

obě aleje v kompletním počtu.

Raritou je také např. jeřáb oskeruše na ulici Vídeňská.

V parcích se najde více podobných stromů, ty však mají nesrov-

natelně lepší podmínky pro život.

K parkům se vrátíme v některém

z dalších čísel zpravodaje.

Města stromy potřebují

V letním období, kdy se teploty

dokázaly v posledních extrémně

horkých létech vyšplhat až na

42 °C ve stínu, se v ulicích bez

vegetace dalo naměřit nad chodníky 60–70 °C. Přitom středně velký listnatý strom (lípa, buk, dub,

javor, kaštan a další) dokážou

v létě odpařit až 400 litrů vody za

den. To znamená, že takový strom

funguje jako geniální klimatizační zařízení. Nejenom že strom ve

svém okolí zvlhčí vzduch, ale

odparem vody dochází také

k razantnímu snížení okolní

teploty. Stromy zároveň snižují

prašnost (některé studie udávají

zachycení až 80% polétavého

prachu v jejich okolí), zabraňují

tvorbě nebezpečného přízemního

ozónu. Pokud bychom místo stromu instalovali klimatizační zařízení stejného výkonu a měli jeho

provoz (energie, voda) uhradit,

dostali bychom se na částku

v řádech desítek, možná i stovek

tisíc Kč ročně a to nepočítáme vliv

na zlepšení zdraví obyvatel.

Důležité je i optické oddělení silnic

od obytných částí či chodníků

a zvýšení estetického vnímání

intravilánu měst. Studie britských

výzkumníků vedou navíc k závěrům, že nejen větší zelené plochy,

ale i stromy na ulicích mohou

zlepšovat duševní zdraví obyvatel

v jejich okolí.

Tipy na výsadbu stromů

Pokud víte o místě, na kterém by

podle vašeho mínění bylo vhodné

vysadit nový strom, dejte nám

vědět na adresu: Městská část

Brno-střed, Útvar 3. místostarostky, Dominikánská 2, 601 69 Brno,

nebo telefonicky na čísle 542 526

341. Prověříme, zda majetkové

a technické podmínky výsadbu

v této lokalitě umožní a pokud

ano, učiníme potřebné kroky

k vysazení stromu.



Mgr. Jasna Flamiková,

3. místostarostka MČ BS

za přispění

Ing. Alexandry Koutné,

VZmB, p.o.