Informace z radnice
Stromy do města patří. Chloubou městské části
je letitá alej jerlínů na Baštách
ní, zasolení půdy a sucho, jiné
jsou odolnější k napadení škůdci
či chorobami. Jako poměrně odolné dřeviny do zastavěného městského prostředí lze označit např.
javor babyku, akát v různých tvarově odlišných kultivarech, habr
ve sloupovité formě, z okrasných
třešní se v průběhu času osvědčil
tradiční kultivar Kanzan.
Délka dožití stromů se
zkracuje
Alej jerlínů na ulici Bašty
Na veřejných projednáních,
která jsme připravili v souvislosti s chystanými úpravami
a revitalizacemi vnitrobloků,
parků, parčíků a dalších prostranství, opakovaně od obyvatel zaznívá, jak moc je pro ně
důležitá zeleň v okolí jejich bydlišť, a vzrostlé stromy především.
O zeleň v naší městské části se
stará Odbor životního prostředí
ÚMČ Brno-střed (část parků
a ostatní zeleň) a příspěvková
organizace města Brna - Veřejná
zeleň, která pečuje o větší parky
a uliční stromořadí. Právě těm
věnujeme dnešní text.
Proč v některých ulicích
stromy chybějí?
Často od obyvatel Brna-střed
zaznívají dotazy, proč se na některých místech stromy nevysazují, i když tam v minulosti bývaly.
Častou příčinou jsou pod
povrchem umístěné inženýrské
sítě, kde je třeba podle norem
dodržovat ochranná pásma, nebo
plánovaný stavební zásah do ulice v horizontu zhruba pěti let.
U rekonstrukcí ulic se snažíme
prosazovat, aby zde stromy byly
a aby zároveň měly pro svůj růst
dostatek prostoru. V některých
lokalitách pak Veřejná zeleň
nemůže stromy v ulicích vysazovat proto, že se nejedná o pozemek města. Nejčastěji tyto
pozemky spadají do správy státu
(Úřadu pro zastupování státu ve
věcech majetkových). To se týká
např. části ulic Botanické, Bayerovy, Tučkovy, Mendlova náměstí,
ulice Tvrdého, Lidické, Kotlářské
a dalších. V těchto případech je
snaha ze strany města pozemky
získat do svého majetku a správy.
Nově vysazené stromy
Pro výsadbu je vhodným termínem jaro a podzim, ze zkušeností
z minulých let je však preferovaný
podzimní termín. Jaro bývá kratší,
mívá extrémně rychlý nástup
a ujmutí sazenic je problematičtější. Na jaře jsou tedy prováděny
pouze nezbytné výsadby – předepsané náhrady za pokácené stromy, výsadby navazující na opravy
ulic nebo doplnění uhynulých či
vandaly zničených stromů v centru města (např. náhrada za zlomený platan v přednádražním
prostoru). Na podzim 2015 bylo
Veřejnou zelení města Brna, p. o.
v uličních stromořadích na Brně-střed vysázeno celkem 54 stromů.
Historie, prostor a odolnost
Při volbě druhu stromů určených
k vysazení je zohledňovaná historická stopa – snahou je navázat
na v dané ulici již vysázený druh.
Významnou roli hrají prostorové
možnosti ulic – šířka, vzdálenost
místa výsadby od domů, přítomnost sloupů veřejného osvětlení,
trakčního vedení i podzemní podmínky nutné pro kvalitní zakořenění.
Neméně důležitým faktorem jsou
vlastnosti prostředí a schopnosti
dřevin se na ně adaptovat. Některé stromy lépe snášejí zadláždě-
6
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Květen 2016
S ohledem na měnící se prostředí
ve městech se zcela viditelně
zkrátil i věk dožití stromů, a to
v důsledku úbytku volné plochy
na úkor zadláždění. Následkem
je menší kořenový prostor pro
stromy se všemi negativními
dopady – méně prostoru pro kořeny a tedy růst, výživu, zásobu
vody.
Zpevnění ploch a zástavba má za
následek změnu místního klimatu
– menší vzdušná vlhkost, větší
výkyvy teplot, prašnost, menší
odolnost vůči chorobám a škůdcům. Na to stromy logicky reagují
zkrácením svého životního cyklu,
odhadovaná délka života stromu
vysazeného v zadlážděném
městském prostředí je 50 let, tvarové kultivary stromů se dožijí třeba jen 20–30 let.
Proto je snahou chránit stávající
dospělé stromy, protože na jejich
místě už pravděpodobně nikdy
nevyroste podobně vzrostlý a letitý exemplář.
Pozoruhodné stromy v MČ
Brno-střed
Kombinací věku a dobré vitality
se může pochlubit třeba alej jerlínů na ulici Bašty (odhadovaný
věk 150 let), výraznou dominantou jsou tři mohutné javory na ulici
Arne Nováka, památný platan
v ostrůvku uprostřed vozovky ulice Benešovy. Velmi významná
a hodnotná je dvojřadá alej lip na
třídě Kpt. Jaroše a jírovce na ulici
Hlinky. Stromy v obou alejích sice
postupně odumírají, ale je snahou
pravidelnými dosadbami udržet
obě aleje v kompletním počtu.
Raritou je také např. jeřáb oskeruše na ulici Vídeňská.
V parcích se najde více podobných stromů, ty však mají nesrov-
natelně lepší podmínky pro život.
K parkům se vrátíme v některém
z dalších čísel zpravodaje.
Města stromy potřebují
V letním období, kdy se teploty
dokázaly v posledních extrémně
horkých létech vyšplhat až na
42 °C ve stínu, se v ulicích bez
vegetace dalo naměřit nad chodníky 60–70 °C. Přitom středně velký listnatý strom (lípa, buk, dub,
javor, kaštan a další) dokážou
v létě odpařit až 400 litrů vody za
den. To znamená, že takový strom
funguje jako geniální klimatizační zařízení. Nejenom že strom ve
svém okolí zvlhčí vzduch, ale
odparem vody dochází také
k razantnímu snížení okolní
teploty. Stromy zároveň snižují
prašnost (některé studie udávají
zachycení až 80% polétavého
prachu v jejich okolí), zabraňují
tvorbě nebezpečného přízemního
ozónu. Pokud bychom místo stromu instalovali klimatizační zařízení stejného výkonu a měli jeho
provoz (energie, voda) uhradit,
dostali bychom se na částku
v řádech desítek, možná i stovek
tisíc Kč ročně a to nepočítáme vliv
na zlepšení zdraví obyvatel.
Důležité je i optické oddělení silnic
od obytných částí či chodníků
a zvýšení estetického vnímání
intravilánu měst. Studie britských
výzkumníků vedou navíc k závěrům, že nejen větší zelené plochy,
ale i stromy na ulicích mohou
zlepšovat duševní zdraví obyvatel
v jejich okolí.
Tipy na výsadbu stromů
Pokud víte o místě, na kterém by
podle vašeho mínění bylo vhodné
vysadit nový strom, dejte nám
vědět na adresu: Městská část
Brno-střed, Útvar 3. místostarostky, Dominikánská 2, 601 69 Brno,
nebo telefonicky na čísle 542 526
341. Prověříme, zda majetkové
a technické podmínky výsadbu
v této lokalitě umožní a pokud
ano, učiníme potřebné kroky
k vysazení stromu.
Mgr. Jasna Flamiková,
3. místostarostka MČ BS
za přispění
Ing. Alexandry Koutné,
VZmB, p.o.