Informujeme

Děkanem Divadelní fakulty JAMU byl zvolen Petr Francán

Divadelní fakulta Janáčkovy

akademie múzických umění

v Brně (DIFA JAMU) začátkem

dubna zvolila nového děkana

pro období 2016–2020. Bude

jím stávající pedagog školy

doc. Mgr. Petr Francán.

Akademický senát fakulty po bezmála pětihodinovém veřejném

zasedání, na němž se představili

tři kandidáti, oznámil jméno vítěze. „Nový děkan byl zvolen jednomyslně počtem devíti hlasů,“

dodal předseda akademického

senátu DIFA JAMU doc. MgA.

Lukáš Rieger, Ph.D.

Fotograf, scenárista, kameraman

a režisér Petr Francán (ročník 1973)

působí na brněnské Divadelní

fakultě jako vedoucí Ateliéru audiovizuální tvorby a divadla. „Děkan je

strážcem fakultního dialogu. Preferuji artistnost před komercí,

a když už o ní musíme mluvit, povyšujme ji nad mainstreamovou úroveň,“ prohlásil ve svém volebním

vystoupení. Francán chce kupříkladu zvýšit prestiž senátu jako jediného přímo voleného orgánu fakulty. Senát začne mít i vyšší

pravomoci, co se týče kvality studia.

Sám už tři roky předsedá celoškolnímu Akademickému senátu

JAMU. Na umělecké akademii

začal pracovat v roce 2002.

Svoji kandidaturu Francán obhajoval před zcela zaplněným auditoriem a hovořil kupříkladu o tom,

že bude třeba snížit počet studentů

a zlepšit vztahy absolventů JAMU

k jejich alma mater. „Je nutné, aby

na školu vzpomínali v dobrém a byli

vděční, že tady studovali.“ Na otázky z pléna poznamenal, že obdivuje práci divadelníků jako jsou

režiséři J. A. Pitínský, Jiří Havelka

či tvůrčí duo SKUTR. Vystudovaného muzikologa Filozofické fakulty Masarykovy univerzity dále přitahuje tvorba J. S.Bacha, Gabriela

Faurého či Antonína Dvořáka, ve

výtvarném umění mu konvenuje

dílo malíře Mikuláše Medka či

Michelangela Buonarottiho.

Francán má za sebou přes šedesát

samostatných a třicet společných

fotografických výstav v českých

i zahraničních galeriích. Spolupracuje s Českou televizí, podílel se

na více než třiceti dokumentárních

filmech. Jako kurátor zajišťoval

výstavy například pro občanské

sdružení Vaňkovka, Jihomoravský

kraj, Biskupství brněnské či Nadaci

Partnerství.Vydal fotografické publikace: Prameny země (1997); Příběhy soch (1998); Brněnské podzemí I a II (2001 a 2005);

Proměněné sny (2006), Brněnské

podzemí III (2013), Svatojakubská

kostnice (2014).

Mezi jeho hlavní fotografické

výstavy za poslední roky patří:

– únor 2010, samostatná výstava

v Galerii Českého centra Brusel, Belgie

– říjen 2010, samostatná výstava

v Galerii Husa na provázku

– duben 2011, stálá expozice

brněnského podzemí, lokalita

Zelný trh, Brno

– 2014–2015, společná výstava

Velká Morava a počátky křesťanství (Brno–Praha–Bratislava)

I (rob)

tašky s čistým prádlem, a pak by

odjeli na záchytné parkoviště.

Dojíždějící by vám ráno nebloudili

pod okny, ale jeli by rovnou na placené parkoviště. Nebo by přijeli

tramvají ze záchytného parkoviště. Už to rezidenční parkování

začíná dávat větší smysl?

Ale možná se pořád ptáte, proč

má zmizet i část parkovacích

míst? Část musí, část by měla.

Rezidenční parkování vyžaduje,

aby všechna parkovací místa byla

vyznačena. Proto zmizí část parkovacích míst, která dnes vlastně

ani skutečnými parkovacími místy

nejsou. Zavedením zón 30, pro

které platí trochu jiné dopravně

stavební předpisy, se snažíme

část těchto míst nově legalizovat.

Ale jiná parkovací místa je vhodné

zrušit jednoduše proto, aby naše

ulice byly příjemnější pro lidi.

Toho, že jsou brněnské ulice přeplněny auty, si naposledy všimla

i Tina Saaby, hlavní architektka

Kodaně. Nepotřebujete však oko

architekta, abyste si mohli na místě parkovacího stání představit

strom, lavičku, zahrádku restaurace nebo jen volný kus chodníku,

kde se pohodlně vyhnou i dvě

maminky s kočárkem.

Jenže když večer zoufale kroužíte

autem, může být těžké představit

si, že by vybrané ulice mohly

vypadat trochu jinak. Že by vám

některá parkovací místa nemusela až tolik chybět. Tak až příště

půjdete pěšky přes Moravské

náměstí, stoupněte si pod Jošta.

Zkuste se nedívat nahoru, ale

kolem sebe. A pak si místo příjemného náměstí plného života

zkuste vybavit to parkoviště, co

tam dřív bývalo. Stýská se vám

po něm? Mně ne. A to se přiznávám, že po Brně jezdím autem

častěji, než bych chtěl.

Jošta do každé ulice vám neslíbím. Ale věřím, že i vaše ulice má

na víc, než být jen parkovištěm.

I

Zdeněk Ručka,

zastupitel za Stranu zelených

Názory

Parkovací místo, nebo život

Už hezkých pár

minut kroužíte

ulicemi a hledáte

parkovací místo.

Ve

zpětném

zrcátku

jste

zahlédli, že za

vámi někdo odjel.

Spěcháte, kličkujete jednosměrkami, chcete to stihnout. Ale zase

vás někdo předběhl. To je hrozný

pocit. A pak si doma přečtete, že

radnice chce snížit počet parkovacích míst. To už se vám zatmí

před očima.

Veřejné besedy s občany i diskuse na internetu jasně ukazují, že

otázka parkování vzbuzuje silné

emoce. Řidiči dobře vědí, jak těžké je tady najít parkovací místo.

A bojí se, že to bude ještě horší.

A když jim pak někdo tvrdí, že

méně parkovacích míst může

znamenat pohodlnější dopravu

autem, jen nevěřícně kroutí hlavou. Ale i toto je záměrem chystaných změn.

Brno-střed pod náporem aut skutečně strádá. Zeptejte se kamaráda astmatika, ten ví o emisích

z dopravy své. Možná vás to taky

potká. A pokud občas telefonujete

na ulici, víte své o hladině hluku.

A k tomu ten stres nejen na chodníku, ale i za volantem. Jezdit

autem po naší městské části zkrátka není žádný med. Tak co s tím?

Zkuste si položit několik otázek.

Kdopak to stojí na „vašem“ parkovacím místě? Je to váš soused? Dost možná ne. Asi jste si

všimli, jak o prázdninách zázračně přibude parkovacích míst. Stačí, když odjedou studenti. A co

když ráno vyjdete před dům?

Míjejí vás auta vašich sousedů?

Nebo vás spíše dusí kouřem lidé,

co do centra dojíždějí za prací.

A ti klidně budou po vaší čtvrti jezdit i přes deset minut jen proto,

aby zadarmo zaparkovali.

A teď si zkuste představit, že by

ta auta jednoduše zmizela. Studenti by si v neděli večer složili

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese

zodpovědnost za její obsah (§ 4a tiskového zákona).

13

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Květen 2016