Kultura

ATOL A PUTUJÍCÍ SLUNCE

Výstava na Špilberku přibližuje tvorbu

brněnského malíře Pavla Navrátila.

Pavel Navrátil zaujímá díky odvaze k experimentům a respektu k přírodě v české malbě

druhé poloviny 20. století důležité místo. Jeho

dílo představuje až do 29. dubna nová výstava Muzea města Brna na hradě Špilberku

nazvaná Atol a putující slunce.

Návštěvníci zde uvidí Navrátilovy rané malby ze sklonku padesátých let, abstrahující

kompozice z první poloviny šedesátých let,

obrazový cyklus Pompejí, etapu hlubokých

ponorů do krajiny sedmdesátých let i poslední práce z roku 1981. Jeho výtvarnou cestu

doplňují sochy Zdeňka Macháčka a malby

Miroslava Šimordy a Bohumíra Matala.

Životní příběhy čtyř brněnských výtvarníků

ilustrují tvůrčí snahy výrazné umělecké generace, jejíž dětství a dospívání postihly hrůzy

války a na jejíž výtvarný vývoj dopadaly nejdříve zrůdnosti stalinistických let a po krátkém intermezzu šedesátých let zlovůle nor-

malizační represe. Umělci na nepříznivou

dobu reagovali únikem do přírody a výtvarnou reflexí přírodních dějů, zákonitostí uni-

verza, plynutí a vrstvení času. Více na

www.spilberk.cz.

AFRIKA

OČIMA DĚTÍ

KOMENSKÝ

V KŘÍŽOVÉ CHODBĚ

OSLAVY

VE VILE STIASSNI

Botanická zahrada a humanitární organizace Centrum Dialog zvou od 11. dubna do

13. května 2018 na výstavu Afrika očima

dětí.

Výstava se koná ve sklenících Botanické

zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy

univerzity v Brně na Kotlářské 2 a je výsledkem ojedinělého fotografického projektu, na

jehož počátku byla jedna sbírka starých fotoaparátů.

Pod vedením místního profesionálního

fotografa Aliho Baristy zaznamenávaly děti

podporované Centrem Dialog momenty svého každodenního života. Po úvodních seminářích následovalo mnoho dní tvrdé práce,

ale zároveň i legrace a spousta nových zážitků. Na konci celého projektu vznikla série

fotografií, které zachycují Keňu, která je

domovem malých fotografů, pohledem, který

nezachytí snad ani ty nejlepší cestovatelské

dokumenty.

Veřejná vernisáž se koná 11. dubna v 16.00

hodin, doplněna bude o africkou hudbu Jiřího

Boudy z hudební skupiny Korajungefazz, který zahraje na africkou harfu kora.

Otevřeno je denně od 9.00 do 17.00 hodin,

prohlédnout si lze všechny skleníky i zahradu.

Výstava Duchovní odkaz Jana Amose

Komenského dnešku je umístěna v Křížové

chodbě Nové radnice na Dominikánském

nám. 1., k vidění je do 8. dubna. Otevřena

je každý den kromě pondělí, vždy od 11.00

do 18.00 hod.

Komenský je znám jako učitel národů.

Výstava však představuje Komenského nejen

jako pedagoga, ale také jako filozofa

a duchovního. Z jeho díla nelze vyčlenit fakt,

že byl ovlivněn neoplatonismem, hermetismem, rosekruciánstvím a reformními snahami.

Ve svém celostním přístupu nabádá k harmonii, míru, bratrství, nenásilí a realizaci lidství

prostřednictvím vnitřní obnovy.

Prostory Křížové chodby na Nové radnici

zvou k vnitřnímu ztišení a kontemplaci a dávají

tak vyniknout Komenského idejím, které mají

právě pro svou hloubku univerzální charakter

a neztrácejí na aktuálnosti.

Výstava vznikla na dobrovolnické a laické

bázi ze zájmu a nadšení pro Komenského.

Je pojata neziskově, a to včetně doprovodných programů, tedy bez vstupného. Více

informací o výstavě, doprovodném programu

i činnosti Rosekruciánského fondu, který akci

realizuje, najdete na www.rcfond.org.

Výročí 100 let od vzniku samostatné Československé republiky, ale také rovných

50 let od okupace v roce 1968 připomene

výstava Českoslovenští státníci ve vile.

Ve vile Stiassni je letošní sezona věnovaná

její historii coby vládní vily. Potrvá až do konce

roku a bude doplněna i o další doprovodné

aktivity. Návštěvníci se mohou těšit na speciální

komentované prohlídky výstavy, noční prohlídky vily a jiné netradiční prohlídky interiérů,

výstava módy 60.–80. let a mnoho dalšího.

Medailonky československých prezidentů

doplňuje také řada jiných významných jmen,

a to i ze zahraničí. Návštěvníkům výstava ukáže, jak vlastně vila fungovala, jak vypadal

a fungoval dům, který byl téměř ze dne na

den připraven pohostit i ty nejvýznamnější

hosty. „Návštěva byla často soukromá, novináři zůstávali za branou, proto se dochovalo

velmi málo fotografií. O to víc jsou cenné ty,

které zde vůbec poprvé zveřejníme,“ uvedla

kastelánka vily Mgr. Kateřina Konečná.

Výstava postihuje celou éru, kdy vila

Stiassni fungovala jako vládní vila a Krajský

národní výbor ji využíval jako reprezentativní

prostředí k jednání či k ubytování významných, nejčastěji politických, návštěv města

Marta Vojáčková ■

Brna.

Mgr. Magdaléna Chytrá

■

Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D.

■

Mgr. Michael Kalábek

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 25