Informujeme

KDE SE NARODIL

HEREC HUGO HAAS

Pokud se ve veřejných zdrojích dočtete, že

se slavný herec, Hugo Haas (1901–1968)

a jeho starší bratr, Pavel Haas (1899–1944),

narodili v Biskupské ulici 11, není tomu tak.

Jejich rodný dům stojí v ulici Bezručova

(tehdy Gomperzova) č. 5. Krátce po dostavění

domu (1907–1908) v Biskupské 8, se celá

rodina Haasova (táta Zikmund, máma Olga

a dva kluci) přestěhovala do prostorného

bytu 4 a 1/4 plus 1 s překrásným výhledem.

V tomto bytě bratři Haasové prožili své první

umělecké začátky. Při příležitosti 50 let výročí

úmrtí Hugo Haase bude koncem letošního

roku na jeho rodném domě v Bezručově 5

slavnostně odhalena pamětní deska. Máte-li chuť, budeme velmi rádi, když přispějete

jakoukoliv částkou na výrobu a umístění této

pamětní desky. Vždyť jedinečný Hugo byl

přece od nás, z Brna! Tuto výjimečnou událost

organizují StaroBrněnské noviny, které vám

předem srdečně děkují. Transparentní účet

StaroBrněnských novin: 9442810001/5500.

Do poznámky napište: Hugo Haas-deska.

Martin Cibulka

■

VÝSTAVNÍ CYKLUS

REPUBLIKA 100

Příběhy vojáků a vznik nových států včetně

toho našeho, prohlubování moravsko-slovenských vztahů, průmyslový rozmach,

prvorepublikové symboly i umění. To vše

je obsahem výstavního cyklu Republika 100, který oslavuje sto let od vzniku

samostatného Československa.

Na společném projektu se podílejí čtyři

muzejní instituce: Technické muzeum v Brně,

Moravské zemské muzeum, Muzeum města

Brna a Muzeum Brněnska. Připraveno je celkem jedenáct výstav, vědecká konference,

seminář pro pedagogy i společný katalog.

Společně chystají také veřejnou rekonstrukci

událostí, které se dne 29. října 1918 odehrály

v Brně.

Každé muzeum památný rok 1918 uchopí

po svém. Muzeum města Brna chystá na Špilberku výstavu Rok 1918 – co nám válka vzala

a dala…, která přiblíží závěr první světové války a vznik nových evropských států včetně

Československa. Připomene také vojáky vracející se z fronty do Brna a jejich příběhy.

Technické muzeum v Brně se na výstavě Prů-

mysl na Moravě 1918 zaměří na důležité oblasti a podniky, které stály za průmyslovým rozmachem nejen za Rakouska-Uherska, ale i

v době první republiky. Uzavírá ji rok 1928,

kdy bylo slavnostně otevřeno brněnské

výstaviště.

Vazbám mezi dvěma národy se zase bude

věnovat Moravské zemské muzeum na výstavě Jak se poznávali: moravsko-slovenské

vztahy v letech 1848–1919 a Tradiční kultura –

výkladní skříň státu.

Do výstavního projektu se několika menšími výstavami zapojí i Muzeum Brněnska.

V galerii Celnice u Vily Löw-Beer v Brně chystá výstavu o textilní firmě továrníka Mořice

Fuhrmanna v době od vzniku republiky po

znárodnění. V Památníku Mohyla míru připravuje muzeum výstavu o sochaři a legionáři

Rudolfu Březovi, v Památníku písemnictví na

Moravě zase výstavu o státních symbolech.

Muzeum Brněnska ale chystá i další menší

výstavy na ostatních pobočkách. Více na

www.technicalmuseum.cz.

10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018

Mgr. Michael Kalábek

■

STRACH JSEM SI

NEPŘIPOUŠTĚL

Tak se jmenuje kniha,

která vyšla

u příležitosti

95. narozenin generálmajora Emila

Bočka, válečného hrdiny

a veterána

bojů druhé

světové války.

Životní příběh Emila Bočka je vpravdě

fascinující. Narodil se roku 1923 v Brně,

odkud odešel tajně na konci roku 1939,

balkánskou cestou se dostal do Bejrútu.

Jako vojín pěšího pluku se účastnil ústupových bojů ve Francii v létě 1940. V září

1940 byl již v Británii a přihlásil se k letectvu. Nejdříve sloužil jako mechanik u stíhacích strojů, v říjnu 1942 byl přijat do

pilotního výcviku a mohl se tak stát jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů, kteří měli za sebou operační lety během druhé světové války.

Byl přijat do RAF, nejdříve sloužil jako

mechanik, poté jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě, za sebou

má 26 operačních letů.

Výjimečný projekt je založený na rozhovorech a vzpomínkách Emila Bočka,

vedený historikem Jiřím Plachým, který

se specializuje na problematiku československých vojáků působících v RAF.

Generálmajor Emil Boček je nositelem

Řádu Bílého lva za mimořádné zásluhy

o obranu a bezpečnost státu a vynikající

bojovou činnost.

Autorem knihy je PhDr. Jiří Plachý,

PhD., který vystudoval FF UK v Praze,

obor historie se specializací na dějiny

východní a jihovýchodní Evropy. Mezi

lety 2000 a 2007 pracoval jako historik

v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v Praze, od roku 2007

je vědeckým pracovníkem historickodokumentačního odboru Vojenského

historického ústavu v Praze. V letech

2009–2012 byl současně vedoucím

Oddělení vědy na FF UK, kde nadále

působí jako vědecký pracovník.

Jana Ptáčková

■