Rozhovor

BOHUSLAV BINKA AKADEMIK S VELKÝM SRDCEM O jeho inovativním projektu Symbios, sdíleném bydlení studentů Masarykovy univerzity a mladých dospělých opouštějících dětské domovy, si můžete přečíst na straně 5. Bohuslav Binka svůj život spojil s Brnem-střed, se studenty, s mladými lidmi a akademickou dráhou. Co své studenty učí a jak vidí centrum Brna? Dozvíte se v rozhovoru.

Proč jste se rozhodl pro akademickou práci? Rozhodl jsem se při nástupu do doktorského studia na filozofické fakultě. Předtím jsem strávil půl roku ve Spojených státech, kde jsem studoval personální management a zvažoval zůstat na univerzitě nebo se vydat jinou cestou. Po návratu ze světa jsem už věděl, že mě práce na akademické půdě dává smysl. Ovlivnili mě lidé, kteří mě učili tady v Česku, ale také ti, se kterými jsem se setkal v zahraničí. Měl jsem pocit, že je dobré tyto vzory následovat.

Které předměty učíte nejraději? Mám rád skoro všechny, ale nejvíc mě určitě baví environmentální etika a personální management.

Jak byste čtenářům vysvětlil, co je to environmentální? Environmentální znamená něco, co se týká prostředí, ve kterém žijeme. Je to příroda a vztah člověka k přírodě, způsoby, jakými přírodu ovlivňujeme a čím vším příroda přispívá k tomu, jací jako lidé jsme. Řešíme, jestli má příroda vliv na to, jak přemýšlíme o světě, jakou máme náladu, jak komunikovat témata ohrožení přírody s veřejností. Je to hodně široké, ale v podstatě se to týká přírody a vztahu člověka k přírodě.

Jaká jsou environmentální témata v Brně-střed? Je jich spousta, třeba městská zeleň, rozdíl mezi tím, když je kolem ulice vysázená alej stromů nebo keřů, a pak když je ulice zcela prázdná a jaký to má vliv na teplotu v létě nebo míru znečištění. Co se dá dělat se znečištěním, které v současnosti z nemalé části zapříčiňuje doprava? A třeba oblast urbanismu, učíme se, jak chápat město jako celek, ve kterém by příroda měla mít svůj prostor a hrát nějakou roli. Třeba role zahrádek a zahrádkaření, role parků – co všechno znamená park pro obyvatele, kteří kolem něj bydlí. Těch témat je hrozně moc.

Jak je na tom Brno-střed ve vztahu k přírodě? Nemám pocit, že Brno-střed by bylo pozadu v zodpovědnosti k přírodě. Ale to, že na tom jsme dobře, můžeme říct až v okamžiku, kdy to bude trvale udržitelné. Podle několika výzkumů kolegů z katedry je hodnota přírody a životního prostředí u české veřejnosti považovaná za něco zásadního. A jsou i oblasti, ve kterých jsme, dá se říci, premianti Evropy. Třeba třídění odpadu a to třeba pro Brno-střed pěkně platí.

Jakou změnu byste v centru města viděl rád? Máme dobrou, řekl bych spíš výbornou, veřejnou dopravu. Používání aut se spalovacími motory je v centru Brna ale poměrně razantní. Kdyby se podařilo, abychom ještě větší část veřejnosti přilákali k veřejné dopravě, bylo by to moc dobře. A doufám, že jsem to řekl srozumitelně. Ne abychom zakázali používat auta. A kdybychom dokázali proměnit část vozového parku za elektromobily, hned bychom žili v čistším prostředí a měli čistší vzduch. A druhá věc, myslím, že je dobré pamatovat na to, že městská zeleň je zásadní, ona opravdu pomáhá v letních vedrech a paradoxně i v zimních mrazech. A pomáhá i od znečištění ovzduší. A třetí, kterou považuji za zásadní, je hospodaření s vodou. Kdyby se Brno-středu povedlo proměnit do stavu, kdy bude umět zadržovat vodu, bude s ní lépe hospodařit. Už brzy budeme na jižní Moravě čelit velkému suchu.

A jak se dá s vodou pracovat? Je špatně, že nám dešťová voda okapy a kanály odteče pryč. Existuje mnoho způsobů, jak ji zadržet a využít. Existuje krásný příklad, Otevřená zahrada na Údolní. Jejich dům má zelenou střechu, která jim výrazně ochlazuje prostory a naprostou většinu vody zadrží. Část se znovu odpaří do vzduchu a část se využije při splachování na toaletách. Kdyby polovina domů takto fungovala, to bychom pokročili.

Jaké je vaše motto? Mně se zdá, že takové to Masarykovské heslo: důvěřuj, ale prověřuj, se v poslední době začalo měnit do hesla: nic si neprověřuj a nikomu nevěř. Což je prostředí, ve kterém se dobře daří lidem, kteří nemají žádnou úctu k pravdě. Takže možná moje motto by bylo: Je strašně důležité umět věřit, ale je strašně důležité i proKateřina Dobešová ■ věřovat.

doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D. se narodil 4. ledna 1973 v Českých Budějovicích. V roce 1997 dosáhl titulu Mgr. v oborech filozofie a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v roce 2002 získal titul Ph.D. oboru filozofie tamtéž. V letech 2000–2001 byl asistentem na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ale v roce 2001 se vrátil zpět do Brna. Do roku 2004 působil jako odborný asistent Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. V roce 2008 přešel na Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde působí dodnes. V roce 2014 se habilitoval spisem Slepé skvrny environmentální etiky a získal titul docent. Jeho kmenovými předměty jsou environmentální filozofie, environmentální etika a teorie vědy. Podílí se na vědeckovýzkumné činnosti a absolvoval několik odborných stáží, například na Glasgow University a The Catholic Univerzity of America. V rámci Masarykovy univerzity se podílel na mnoha rozvojových projektech, od roku 2009 je předsedou disciplinární komise Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Je také členem komise Ceny Josefa Vavrouška Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a členem oborové rady Norway Grants Národního vzdělávacího fondu. V roce 2003 se stal laureátem Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné (dizertační) práce udělované Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Fondem Petry a Josefa Vavrouškových. Akademická dráha ho naplňuje. Je ženatý, má dceru, ve volném čase, kterého moc nemá, se věnuje rodině a sportu, rád běhá.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 15