Rozhovor

BOHUSLAV BINKA

AKADEMIK S VELKÝM SRDCEM

O jeho inovativním projektu Symbios, sdíleném bydlení studentů Masarykovy univerzity

a mladých dospělých opouštějících dětské

domovy, si můžete přečíst na straně 5. Bohuslav Binka svůj život spojil s Brnem-střed, se

studenty, s mladými lidmi a akademickou

dráhou. Co své studenty učí a jak vidí centrum Brna? Dozvíte se v rozhovoru.

Proč jste se rozhodl pro

akademickou práci?

Rozhodl jsem se při nástupu do doktorského studia na filozofické fakultě. Předtím jsem

strávil půl roku ve Spojených státech, kde jsem

studoval personální management a zvažoval

zůstat na univerzitě nebo se vydat jinou cestou.

Po návratu ze světa jsem už věděl, že mě práce na akademické půdě dává smysl. Ovlivnili

mě lidé, kteří mě učili tady v Česku, ale také

ti, se kterými jsem se setkal v zahraničí. Měl

jsem pocit, že je dobré tyto vzory následovat.

Které předměty učíte nejraději?

Mám rád skoro všechny, ale nejvíc mě určitě baví environmentální etika a personální

management.

Jak byste čtenářům vysvětlil,

co je to environmentální?

Environmentální znamená něco, co se týká

prostředí, ve kterém žijeme. Je to příroda

a vztah člověka k přírodě, způsoby, jakými

přírodu ovlivňujeme a čím vším příroda přispívá k tomu, jací jako lidé jsme. Řešíme, jestli

má příroda vliv na to, jak přemýšlíme o světě,

jakou máme náladu, jak komunikovat témata

ohrožení přírody s veřejností. Je to hodně

široké, ale v podstatě se to týká přírody a vztahu člověka k přírodě.

Jaká jsou environmentální

témata v Brně-střed?

Je jich spousta, třeba městská zeleň, rozdíl

mezi tím, když je kolem ulice vysázená alej

stromů nebo keřů, a pak když je ulice zcela

prázdná a jaký to má vliv na teplotu v létě nebo

míru znečištění. Co se dá dělat se znečištěním,

které v současnosti z nemalé části zapříčiňuje

doprava? A třeba oblast urbanismu, učíme se,

jak chápat město jako celek, ve kterém by příroda měla mít svůj prostor a hrát nějakou roli.

Třeba role zahrádek a zahrádkaření, role parků

– co všechno znamená park pro obyvatele,

kteří kolem něj bydlí. Těch témat je hrozně moc.

Jak je na tom Brno-střed

ve vztahu k přírodě?

Nemám pocit, že Brno-střed by bylo pozadu

v zodpovědnosti k přírodě. Ale to, že na tom

jsme dobře, můžeme říct až v okamžiku, kdy

to bude trvale udržitelné. Podle několika výzkumů kolegů z katedry je hodnota přírody a životního prostředí u české veřejnosti považovaná

za něco zásadního. A jsou i oblasti, ve kterých

jsme, dá se říci, premianti Evropy. Třeba třídění

odpadu a to třeba pro Brno-střed pěkně platí.

Jakou změnu byste v centru

města viděl rád?

Máme dobrou, řekl bych spíš výbornou,

veřejnou dopravu. Používání aut se spalovacími

motory je v centru Brna ale poměrně razantní.

Kdyby se podařilo, abychom ještě větší část

veřejnosti přilákali k veřejné dopravě, bylo by

to moc dobře. A doufám, že jsem to řekl srozumitelně. Ne abychom zakázali používat auta.

A kdybychom dokázali proměnit část vozového parku za elektromobily, hned bychom žili

v čistším prostředí a měli čistší vzduch. A druhá

věc, myslím, že je dobré pamatovat na to, že

městská zeleň je zásadní, ona opravdu pomáhá v letních vedrech a paradoxně i v zimních

mrazech. A pomáhá i od znečištění ovzduší.

A třetí, kterou považuji za zásadní, je hospodaření s vodou. Kdyby se Brno-středu povedlo

proměnit do stavu, kdy bude umět zadržovat

vodu, bude s ní lépe hospodařit. Už brzy budeme na jižní Moravě čelit velkému suchu.

A jak se dá s vodou pracovat?

Je špatně, že nám dešťová voda okapy

a kanály odteče pryč. Existuje mnoho způsobů,

jak ji zadržet a využít. Existuje krásný příklad,

Otevřená zahrada na Údolní. Jejich dům má

zelenou střechu, která jim výrazně ochlazuje

prostory a naprostou většinu vody zadrží. Část

se znovu odpaří do vzduchu a část se využije

při splachování na toaletách. Kdyby polovina

domů takto fungovala, to bychom pokročili.

Jaké je vaše motto?

Mně se zdá, že takové to Masarykovské heslo: důvěřuj, ale prověřuj, se v poslední době

začalo měnit do hesla: nic si neprověřuj a nikomu nevěř. Což je prostředí, ve kterém se dobře

daří lidem, kteří nemají žádnou úctu k pravdě.

Takže možná moje motto by bylo: Je strašně

důležité umět věřit, ale je strašně důležité i proKateřina Dobešová ■

věřovat.

doc. Mgr. Bohuslav Binka,

Ph.D.

se narodil 4. ledna 1973 v Českých

Budějovicích. V roce 1997 dosáhl titulu

Mgr. v oborech filozofie a estetika na

Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v roce 2002 získal titul Ph.D. oboru

filozofie tamtéž. V letech 2000–2001

byl asistentem na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ale v roce 2001 se vrátil zpět do

Brna. Do roku 2004 působil jako odborný asistent Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty

Masarykovy univerzity. V roce 2008

přešel na Katedru environmentálních

studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde působí dodnes.

V roce 2014 se habilitoval spisem Slepé

skvrny environmentální etiky a získal

titul docent. Jeho kmenovými předměty

jsou environmentální filozofie, environmentální etika a teorie vědy. Podílí se

na vědeckovýzkumné činnosti a absolvoval několik odborných stáží, například

na Glasgow University a The Catholic

Univerzity of America. V rámci Masarykovy univerzity se podílel na mnoha rozvojových projektech, od roku 2009 je

předsedou disciplinární komise Fakulty

sociálních studií Masarykovy univerzity.

Je také členem komise Ceny Josefa

Vavrouška Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a členem oborové rady

Norway Grants Národního vzdělávacího

fondu. V roce 2003 se stal laureátem

Ceny Josefa Vavrouška v kategorii

vědecko-výzkumné (dizertační) práce

udělované Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Fondem Petry

a Josefa Vavrouškových. Akademická

dráha ho naplňuje. Je ženatý, má dceru,

ve volném čase, kterého moc nemá, se

věnuje rodině a sportu, rád běhá.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 15