Rozhovor
BOHUSLAV BINKA
AKADEMIK S VELKÝM SRDCEM
O jeho inovativním projektu Symbios, sdíleném bydlení studentů Masarykovy univerzity
a mladých dospělých opouštějících dětské
domovy, si můžete přečíst na straně 5. Bohuslav Binka svůj život spojil s Brnem-střed, se
studenty, s mladými lidmi a akademickou
dráhou. Co své studenty učí a jak vidí centrum Brna? Dozvíte se v rozhovoru.
Proč jste se rozhodl pro
akademickou práci?
Rozhodl jsem se při nástupu do doktorského studia na filozofické fakultě. Předtím jsem
strávil půl roku ve Spojených státech, kde jsem
studoval personální management a zvažoval
zůstat na univerzitě nebo se vydat jinou cestou.
Po návratu ze světa jsem už věděl, že mě práce na akademické půdě dává smysl. Ovlivnili
mě lidé, kteří mě učili tady v Česku, ale také
ti, se kterými jsem se setkal v zahraničí. Měl
jsem pocit, že je dobré tyto vzory následovat.
Které předměty učíte nejraději?
Mám rád skoro všechny, ale nejvíc mě určitě baví environmentální etika a personální
management.
Jak byste čtenářům vysvětlil,
co je to environmentální?
Environmentální znamená něco, co se týká
prostředí, ve kterém žijeme. Je to příroda
a vztah člověka k přírodě, způsoby, jakými
přírodu ovlivňujeme a čím vším příroda přispívá k tomu, jací jako lidé jsme. Řešíme, jestli
má příroda vliv na to, jak přemýšlíme o světě,
jakou máme náladu, jak komunikovat témata
ohrožení přírody s veřejností. Je to hodně
široké, ale v podstatě se to týká přírody a vztahu člověka k přírodě.
Jaká jsou environmentální
témata v Brně-střed?
Je jich spousta, třeba městská zeleň, rozdíl
mezi tím, když je kolem ulice vysázená alej
stromů nebo keřů, a pak když je ulice zcela
prázdná a jaký to má vliv na teplotu v létě nebo
míru znečištění. Co se dá dělat se znečištěním,
které v současnosti z nemalé části zapříčiňuje
doprava? A třeba oblast urbanismu, učíme se,
jak chápat město jako celek, ve kterém by příroda měla mít svůj prostor a hrát nějakou roli.
Třeba role zahrádek a zahrádkaření, role parků
– co všechno znamená park pro obyvatele,
kteří kolem něj bydlí. Těch témat je hrozně moc.
Jak je na tom Brno-střed
ve vztahu k přírodě?
Nemám pocit, že Brno-střed by bylo pozadu
v zodpovědnosti k přírodě. Ale to, že na tom
jsme dobře, můžeme říct až v okamžiku, kdy
to bude trvale udržitelné. Podle několika výzkumů kolegů z katedry je hodnota přírody a životního prostředí u české veřejnosti považovaná
za něco zásadního. A jsou i oblasti, ve kterých
jsme, dá se říci, premianti Evropy. Třeba třídění
odpadu a to třeba pro Brno-střed pěkně platí.
Jakou změnu byste v centru
města viděl rád?
Máme dobrou, řekl bych spíš výbornou,
veřejnou dopravu. Používání aut se spalovacími
motory je v centru Brna ale poměrně razantní.
Kdyby se podařilo, abychom ještě větší část
veřejnosti přilákali k veřejné dopravě, bylo by
to moc dobře. A doufám, že jsem to řekl srozumitelně. Ne abychom zakázali používat auta.
A kdybychom dokázali proměnit část vozového parku za elektromobily, hned bychom žili
v čistším prostředí a měli čistší vzduch. A druhá
věc, myslím, že je dobré pamatovat na to, že
městská zeleň je zásadní, ona opravdu pomáhá v letních vedrech a paradoxně i v zimních
mrazech. A pomáhá i od znečištění ovzduší.
A třetí, kterou považuji za zásadní, je hospodaření s vodou. Kdyby se Brno-středu povedlo
proměnit do stavu, kdy bude umět zadržovat
vodu, bude s ní lépe hospodařit. Už brzy budeme na jižní Moravě čelit velkému suchu.
A jak se dá s vodou pracovat?
Je špatně, že nám dešťová voda okapy
a kanály odteče pryč. Existuje mnoho způsobů,
jak ji zadržet a využít. Existuje krásný příklad,
Otevřená zahrada na Údolní. Jejich dům má
zelenou střechu, která jim výrazně ochlazuje
prostory a naprostou většinu vody zadrží. Část
se znovu odpaří do vzduchu a část se využije
při splachování na toaletách. Kdyby polovina
domů takto fungovala, to bychom pokročili.
Jaké je vaše motto?
Mně se zdá, že takové to Masarykovské heslo: důvěřuj, ale prověřuj, se v poslední době
začalo měnit do hesla: nic si neprověřuj a nikomu nevěř. Což je prostředí, ve kterém se dobře
daří lidem, kteří nemají žádnou úctu k pravdě.
Takže možná moje motto by bylo: Je strašně
důležité umět věřit, ale je strašně důležité i proKateřina Dobešová ■
věřovat.
doc. Mgr. Bohuslav Binka,
Ph.D.
se narodil 4. ledna 1973 v Českých
Budějovicích. V roce 1997 dosáhl titulu
Mgr. v oborech filozofie a estetika na
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v roce 2002 získal titul Ph.D. oboru
filozofie tamtéž. V letech 2000–2001
byl asistentem na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ale v roce 2001 se vrátil zpět do
Brna. Do roku 2004 působil jako odborný asistent Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty
Masarykovy univerzity. V roce 2008
přešel na Katedru environmentálních
studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde působí dodnes.
V roce 2014 se habilitoval spisem Slepé
skvrny environmentální etiky a získal
titul docent. Jeho kmenovými předměty
jsou environmentální filozofie, environmentální etika a teorie vědy. Podílí se
na vědeckovýzkumné činnosti a absolvoval několik odborných stáží, například
na Glasgow University a The Catholic
Univerzity of America. V rámci Masarykovy univerzity se podílel na mnoha rozvojových projektech, od roku 2009 je
předsedou disciplinární komise Fakulty
sociálních studií Masarykovy univerzity.
Je také členem komise Ceny Josefa
Vavrouška Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a členem oborové rady
Norway Grants Národního vzdělávacího
fondu. V roce 2003 se stal laureátem
Ceny Josefa Vavrouška v kategorii
vědecko-výzkumné (dizertační) práce
udělované Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Fondem Petry
a Josefa Vavrouškových. Akademická
dráha ho naplňuje. Je ženatý, má dceru,
ve volném čase, kterého moc nemá, se
věnuje rodině a sportu, rád běhá.
Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 15