Zpravodaj Brno-střed
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 12
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 13
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 14
Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed| duben 2018
Město Brno vkročilo do nového 20. století
vskutku grandiózním způsobema začalo
ztrácet podobu, na kterou byli obyvatelé
města až doposud zvyklí. Zbořen byl nej-
prve hradební systém, symbol bezpečí, ale
i uzavřenosti města, poté byly nahrazeny
středověké domy novými nájemními domy
skomfortními byty a okolo města vyrostly
především textilní továrny jako symbol nové
průmyslové epochy.
Změnám, které se ve městě odehrávaly,
neunikly ani dvě brněnské dominanty, kate-
drála na Petrově a Stará radnice. Pravidelní
čtenáři našich historických toulek si jistě vzpo-
menou, že oběma stavbám jsme se již věnovali
vsouvislosti sjejich vznikem vobdobí stře-
dověku. I tak je jistě dobré připomenout, že
kostel na Hoře sv. Petra vznikl jako zeměpan-
ský někdy ve 12. století a stal se duchovním
centrem domácího slovanského obyvatelstva.
Jeho podoba i velikost se vprůběhu staletí
proměňovala a způvodního jednolodního
kostelíka vznikla současná objemná katedrála,
obsahující celkem sedm stavebních etap. Jed-
né znejmohutnějších přestaveb vbarokní éře
však předcházela pohroma vpodobě třiceti-
leté války. Jak známo, poté, co vzáří 1643 při -
táhla poprvé kBrnu švédská armáda a vydran-
covala předměstí na dnešním Dornychu, Trnité
a Kolišti, nechal tehdejší velitel Brna baron
Schönkirch zničená předměstí spálit, aby se
nestala opěrným bodem vpřípadě návratu
nepřítele. Během těchto opatření došlo i k pod-
pálení františkánského kláštera skostelem
sv. Bernardina, který se nacházel pod Petro-
vem na dnešních Nových sadech. Požár kláš-
tera se však rozšířil a přeskočil i na Petrov. Pla-
meny tehdy nezničily jenom kostel, ale
i kanovnické domy vjeho blízkosti. Nenávratně
bylo zničeno cenné vybavení interiérů, archiv
spapežskými privilegii, fundační listiny a další.
Švédové sice tehdy od Brna ještě vzáří téhož
roku odtáhli, ale počátkem května roku 1645
se kBrnu opět vrátili, aby zde zahájili téměř
čtyřměsíční obléhání, které nakonec vstoupilo
do evropské historie. Válečné události tak při-
rozeně žalostný stav celého kapitulního kos-
tela ještě prohloubily.
Po skončení třicetileté války, kdy došlo
k obnově hospodaření kapituly, se podařilo
staviteli Pavlu Weinbergerovi nově zaklenout
kněžiště kostela a osadit nové zvony. Teprve
18. století však přineslo rozsáhlou přestavbu
podle plánů Mořice Grimma. Ten navrhl místo
trojlodní pouze jednolodní loď uzavřenou
mohutně vzedmutou klenbou. Gotický plášť
stavby byl tehdy ponechán, ale západní vstup-
ní průčelí bylo uzavřeno volutovým štítem
snikami pro sochy sv. Petra a Pavla, Cyrila
a Metoděje. K dokončení přestavby došlo roku
1748 za účasti císařských manželů. I vnásle-
dujících letech docházelo na Petrově kúpra-
vám a doplňování mobiliáře vinteriérech, ze -
jména pak po roce 1777, kdy vzniklo Biskupství
brněnské se sídlem právě na Petrově.
Poslední a patrně nejradikálnější přestavba
kostela proběhla vzávěru 19. a na počátku
20. století. Vzávěru osmdesátých let 19. století
se rozhodlo vduchu tehdejšího purismu chrám
regotizovat podle projektu biskupského sta-
vebního rady a profesora brněnské a vídeňské
techniky Augusta Prokopa, který je vBrně
autorem také známé neogotické tělocvičny
pod Špilberkem. Vletech 1889–1891 nechal
Prokop odstranit štukaturu na Weinbergerově
klenbě a nahradil ji pseudogotickými novo-
tvary. Zároveň došlo i kregotizaci dalších vnitř-
ních prostor, zejména Mariánské kaple nebo
sakristie. Prokop ale usiloval o přetvoření celé
katedrály do jednoho stylu, a podle vídeň-
ských vzorů navrhoval ukončit západní průčelí
chrámu jednou vysokou věží. Prokopův návrh
však nevyhovoval představám Biskupství, kte-
ré se vroce 1901 rozhodlo vyhlásit novou veřej-
nou soutěž o návrh na stavbu věží, do níž se
přihlásil i vídeňský architekt August Kirstein.
Ten navrhl vystavit dvě symetrické věže, nikoliv
však u západního průčelí, ale blíže kchoru do
místa, kde je původní gotické podvěží. Vletech
1904–1906 tak na Petrově vznikly dvě nové
věže spseudogotickou výzdobou, které jsou
dnes pro katedrálu naprosto charakteristické.
Celou neogotickou přestavbu završila ještě
vletech 1906–1908 úprava barokního vstup-
ního průčelí. Celý chrám tak získal svoji sou-
časnou neogotickou podobu a město Brno
novou pohledovou dominantu.
Zatímco na Petrově vrcholila regotizace
chrámu, dole ve městě probíhaly, jak jsme si
řekli minule, rovněž rozsáhlé modernizace ulic
a stavby nových domů. Tyto stavební aktivity
se nevyhnuly ani blízkosti další městské domi-
nanty, kterou je Stará radnice. Radnice vznikla
ve 13. století jako ve městě neobvyklý dům
svěží. K významným úpravám radnice došlo
v průběhu 16. století. V roce 1511 vznikl pozdně
gotický portál od Antonína Pilgrama s dvojicí
heroldů a měšťanů, nad nimiž je umístěna ale-
gorická postava Spravedlnosti. Přibližně ve
stejné době také došlo kproražení součas-
ného vstupu do areálu vedoucího přímo pod
věží radnice a zvýšení hlavní budovy o druhé
patro. Počátkem 16. století došlo také ke stavbě
dvou pozdně středověkých objektů ve dvoře
radnice. Významnější z nich je budova bývalé
věznice. Renesanční přestavba radnice ze
sedmdesátých a osmdesátých let 16. století
je spjata zejména sbratry Gabriovými a kame-
níkem Antonio Silvem, kteří v roce 1577 a 1578
zhotovili ochoz věže a pavlač ve dvoře. Na
pavlači se do dnešních dnů dochovaly nama-
lované znaky, o nichž se obecně soudí, že
patřily tehdejším členům městské rady. Dalších
stavebních úprav se radnice dočkala přede-
vším po třicetileté válce. Na vstupním portálu
byla vyměněna alegorie Spravedlnosti a přibyl
zde upravený znak města nesoucí letopočet
1660. Jan Křitel Erna rozšířil radnici v roce 1668
o byt pro městského syndika a další úřední
místnosti. Proto město koupilo vedlejší dům
od zlatníka Kristiána Regentanze. V hlavních
rysech končí vývoj radničního komplexu
rokem 1668, kdy došlo k přestavbě a včlenění
domu na Radnické 8 do soustavy radnice.
Teprve ale modernizace města vrámci
brněnské asanace způsobila, že nově vzni-
kající objekty kolem Staré radnice začaly pře-
vyšovat do té doby suverénně vystupující rad-
niční věž. Proto vletech 1904–1905 došlo ke
zvýšení věže. Více se dozvíte na stránkách
www.encyklopedie.brna.cz nebo na stránkách
www.archaiabrno.cz.
Michal Doležel
člen Rady MČ Brno-střed
JAK ŠEL ČAS S PETROVEM?
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 15
Rozhovor
Zpravodaj městské části Brno-střed| duben 2018| 15
doc. Mgr. Bohuslav Binka,
Ph.D.
se narodil 4. ledna 1973 v Českých
Budějovicích. Vroce 1997 dosáhl titulu
Mgr. voborech filozofie a estetika na
Filozofické fakultě Masarykovy univer-
zity, vroce 2002 získal titul Ph.D. oboru
filozofie tamtéž. Vletech 2000–2001
byl asistentem na Katedře společen-
ských věd Pedagogické fakulty Jiho-
české univerzity vČeských Budějovi-
cích, ale vroce 2001 se vrátil zpět do
Brna. Do roku 2004 působil jako odbor-
ný asistent Katedry podnikového hos-
podářství Ekonomicko-správní fakulty
Masarykovy univerzity. Vroce 2008
přešel na Katedru environmentálních
studií Fakulty sociálních studií Masary-
kovy univerzity, kde působí dodnes.
V roce 2014 se habilitoval spisem Slepé
skvrny environmentální etiky a získal
titul docent. Jeho kmenovými předměty
jsou environmentální filozofie, environ-
mentální etika a teorie vědy. Podílí se
na vědeckovýzkumné činnosti a absol-
voval několik odborných stáží, například
na Glasgow University a The Catholic
Univerzity of America. Vrámci Masary-
kovy univerzity se podílel na mnoha roz-
vojových projektech, od roku 2009 je
předsedou disciplinární komise Fakulty
sociálních studií Masarykovy univerzity.
Je také členem komise Ceny Josefa
Vavrouška Fakulty sociálních věd Uni-
verzity Karlovy a členem oborové rady
Norway Grants Národního vzdělávacího
fondu. Vroce 2003 se stal laureátem
Ceny Josefa Vavrouška v kategorii
vědecko-výzkumné (dizertační) práce
udělované Fakultou sociálních věd Uni-
verzity Karlovy v Praze a Fondem Petry
a Josefa Vavrouškových. Akademická
dráha ho naplňuje. Je ženatý, má dceru,
ve volném čase, kterého moc nemá, se
věnuje rodině a sportu, rád běhá.
BOHUSLAV BINKA
AKADEMIK SVELKÝM SRDCEM
O jeho inovativním projektu Symbios, sdíle-
ném bydlení studentů Masarykovy univerzity
a mladých dospělých opouštějících dětské
domovy, si můžete přečíst na straně 5. Bohu-
slav Binka svůj život spojil sBrnem-střed, se
studenty, s mladými lidmi a akademickou
dráhou. Co své studenty učí a jak vidí cen-
trum Brna? Dozvíte se vrozhovoru.
Proč jste se rozhodl pro
akademickou práci?
Rozhodl jsem se při nástupu do doktorské-
ho studia na filozofické fakultě. Předtím jsem
strávil půl roku ve Spojených státech, kde jsem
studoval personální management a zvažoval
zůstat na univerzitě nebo se vydat jinou cestou.
Po návratu ze světa jsem už věděl, že mě prá-
ce na akademické půdě dává smysl. Ovlivnili
mě lidé, kteří mě učili tady vČesku, ale také
ti, se kterými jsem se setkal v zahraničí. Měl
jsem pocit, že je dobré tyto vzory následovat.
Které předměty učíte nejraději?
Mám rád skoro všechny, ale nejvíc mě urči-
tě baví environmentální etika a personální
management.
Jak byste čtenářům vysvětlil,
co je to environmentální?
Environmentální znamená něco, co se týká
prostředí, ve kterém žijeme. Je to příroda
a vztah člověka kpřírodě, způsoby, jakými
přírodu ovlivňujeme a čím vším příroda při-
spívá ktomu, jací jako lidé jsme. Řešíme, jestli
má příroda vliv na to, jak přemýšlíme o světě,
jakou máme náladu, jak komunikovat témata
ohrožení přírody sveřejností. Je to hodně
široké, ale vpodstatě se to týká přírody a vzta-
hu člověka kpřírodě.
Jaká jsou environmentální
témata v Brně-střed?
Je jich spousta, třeba městská zeleň, rozdíl
mezi tím, když je kolem ulice vysázená alej
stromů nebo keřů, a pak když je ulice zcela
prázdná a jaký to má vliv na teplotu vlétě nebo
míru znečištění. Co se dá dělat seznečištěním,
které vsoučasnosti znemalé části zapříčiňuje
doprava? A třeba oblast urbanismu, učíme se,
jak chápat město jako celek, ve kterém by pří-
roda měla mít svůj prostor a hrát nějakou roli.
Třeba role zahrádek a zahrádkaření, role parků
– co všechno znamená park pro obyvatele,
kteří kolem něj bydlí. Těch témat je hrozně moc.
Jak je na tom Brno-střed
ve vztahu kpřírodě?
Nemám pocit, že Brno-střed by bylo pozadu
vzodpovědnosti kpřírodě. Ale to, že na tom
jsme dobře, můžeme říct až vokamžiku, kdy
to bude trvale udržitelné. Podle několika výzku-
mů kolegů zkatedry je hodnota přírody a život-
ního prostředí učeské veřejnosti považovaná
za něco zásadního. A jsou i oblasti, ve kterých
jsme, dá se říci, premianti Evropy. Třeba třídění
odpadu a to třeba pro Brno-střed pěkně platí.
Jakou změnu byste vcentru
města viděl rád?
Máme dobrou, řekl bych spíš výbornou,
veřejnou dopravu. Používání aut se spalovacími
motory je vcentru Brna ale poměrně razantní.
Kdyby se podařilo, abychom ještě větší část
veřejnosti přilákali kveřejné dopravě, bylo by
to moc dobře. A doufám, že jsem to řekl sro-
zumitelně. Ne abychom zakázali používat auta.
A kdybychom dokázali proměnit část vozové-
ho parku za elektromobily, hned bychom žili
včistším prostředí a měli čistší vzduch. A druhá
věc, myslím, že je dobré pamatovat na to, že
městská zeleň je zásadní, ona opravdu pomá-
há vletních vedrech a paradoxně i vzimních
mrazech. A pomáhá i od znečištění ovzduší.
A třetí, kterou považuji za zásadní, je hospo-
daření svodou. Kdyby se Brno-středu povedlo
proměnit do stavu, kdy bude umět zadržovat
vodu, bude sní lépe hospodařit. Už brzy bude-
me na jižní Moravě čelit velkému suchu.
A jak se dá svodou pracovat?
Je špatně, že nám dešťová voda okapy
a kanály odteče pryč. Existuje mnoho způsobů,
jak ji zadržet a využít. Existuje krásný příklad,
Otevřená zahrada na Údolní. Jejich dům má
zelenou střechu, která jim výrazně ochlazuje
prostory a na prostou většinu vody zadrží. Část
se znovu odpaří do vzduchu a část se využije
při splachování na toaletách. Kdyby polovina
domů takto fungovala, to bychom pokročili.
Jaké je vaše moo?
Mně se zdá, že takové to Masarykovské hes-
lo: důvěřuj, ale prověřuj, se vposlední době
začalo měnit do hesla: nic si neprověřuj a niko-
mu nevěř. Což je prostředí, ve kterém se dobře
daří lidem, kteří nemají žádnou úctu kpravdě.
Takže možná moje motto by bylo: Je strašně
důležité umět věřit, ale je strašně důležité i pro-
věřovat.
Kateřina Dobešová
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 16
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 17
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 1
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 2
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 3
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 4
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 5
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 6
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 7
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 8
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 9
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 10
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 11
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 12
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 13
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 14
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 15
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 16
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 17
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 18
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 19
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 20
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 21
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 22
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 23
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 24
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 25
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 26
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 27
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 28
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 29
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 30
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 31
Zpravodaj Brno-střed 4/2018, Strana 32

Sending statistics … done (8869 ms)

Rendering Strana 17 (15578): (0/1)

Rendering Strana 16 (15577): (0/1)

Rendering Strana 15 (15576): (0/1)

Rendering Strana 14 (15575): (0/1)

Rendering Strana 13 (15574): (0/1)

Rendering Strana 12 (15573): (0/1)

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: article

--==[ RUN ]==--

Zpravodaj Brno-střed: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r30/pubLogo-46.png

 i687/vth22867-1.jpg

 i687/vth22868-1.jpg

 i687/vth22869-1.jpg

 i687/vth22870-1.jpg

 i687/bg15575.svg

 i687/bg15576.svg

 i687/vth22871-1.jpg (2x)

 i687/vth22872-1.jpg (2x)

 i687/vth22856-1.jpg

 i687/vth22857-1.jpg

 i687/vth22858-1.jpg

 i687/vth22859-1.jpg

 i687/vth22860-1.jpg

 i687/vth22861-1.jpg[p1]

 i687/vth22862-1.jpg[p1]

 i687/vth22863-1.jpg[p1]

 i687/vth22864-1.jpg[p1]

 i687/vth22865-1.jpg[p1]

 i687/vth22866-1.jpg[p1]

 i687/vth22873-1.jpg[p1]

 i687/vth22874-1.jpg[p1]

 i687/vth22875-1.jpg[p1]

 i687/vth22876-1.jpg[p1]

 i687/vth22877-1.jpg[p1]

 i687/vth22878-1.jpg[p1]

 i687/vth22879-1.jpg[p1]

 i687/vth22880-1.jpg[p1]

 i687/vth22881-1.jpg[p1]

 i687/vth22882-1.jpg[p1]

 i687/vth22883-1.jpg[p1]

 i687/vth22884-1.jpg[p1]

 i687/vth22885-1.jpg[p1]

 i687/vth22886-1.jpg[p1]

 i687/vth22887-1.jpg[p1]