Názory zastupitelů
VIZE PRO MODERNÍ MĚSTO
NA PŘÍKLADU HYBEŠOVY ULICE
Mnozí občané jistě zaznamenali, že zastupitelstvo
města Brna na mimořádném jednání 27. února definitivně rozhodlo o poloze
vlakového nádraží v jeho
odsunuté variantě.
Bez ohledu na to, jaké toto rozhodnutí přineslo emoce, je nutné zdůraznit, že to bylo
rozhodnutí posledního zastupitelského orgánu, který k tomu měl pravomoc se závazně
vyjádřit. Nyní nastává situace, kdy se už
konečně po desítkách let nekonečných
dohadů, protestů, soudních tahanic, referend
a zadávání studií, má konečně začít vytvářet
moderní tvář města Brna. Jádro města není
kompaktní, pár minut od centra za Katastrálním úřadem pro Brno-venkov (ulice Úzká)
existují zanedbané a nevyužívané plochy,
které by se mohly stát po nezbytném napojení na městskou hromadnou dopravu
a novou infrastrukturu místem výstavby desítek bytových domů – vzniku celé nové městské čtvrti. Při současné extrémně vysoké
cenové hladině bytů je jen masivní bytová
výstavba nadějí zejména pro mladé rodiny
s dětmi a seniory na dostupné bydlení.
V kontrastu s tím máme jen kousek vedle
na Starém Brně lokality, kde stavební boom
proběhl už dávno, a i když celkové prostředí
vypadá rok od roku lépe, tak se Staré Brno
stalo svědkem dynamického rozvoje naposledy před první světovou válkou ohraničeném územím ulic Pekařská, Hybešova
a Václavská. Atmosféru úzkých uliček v okolí
dotvářel i svratecký náhon protékající souběžně s dnešní ulicí Vodní a Rybářskou, díky
kterému se místu říkalo malé Benátky či
brněnská Kampa. Během války některé lokality poškodilo bombardování a náhon byl zrušen a později i zasypán. Výstavba vysokých
funkcionalistických domů zejména na ulici
Hybešova probíhala zejména v období první
republiky (např. Hybešova 37 v roce 1937).
Poslední předválečný český starosta města
Brna Rudolf Spazier (1935–1939) usiloval
o koncepční rozvoj centra, což také dokládá
jím iniciované vydání publikace Brno zítřka,
to vše těsně před svým zatčením nacisty
v roce 1939. V padesátých letech byl navíc
po vykonstruovaném procesu uvězněn
i komunisty. V knize Brno zítřka najdeme
modernistické pojetí a velkolepé plány, přitom s důrazem na rozvoj sociálního postavení
drtivé většiny obyvatel.
Po této odbočce do minulosti se však chci
vrátit do současnosti a zejména budoucnosti.
I vlivem modernizace nádraží, které je za současného stavu jen pro ostudu všech Brňanů,
se otevírají nové možnosti. A to jak pro v úvodu zmíněné nové lokality, tak pro Staré Brno.
A to včetně další moderní výstavby, která
bude citlivě zasazena do okolního prostředí,
a také revitalizací zeleně a vodních prvků
v centru. Na Hybešově ulici by tak už neměla
zůstat žádná jednopatrová zástavba a za
Mendlovým náměstím v prostoru bývalé textilní továrny Kras zmizí zanedbaná plocha
o rozloze tří hektarů. Přál bych si, abychom
se všichni stali svědky zrození moderního
města Brna tak, jak o tom už kdysi snil pan
starosta Rudolf Spazier!
Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. ■
zastupitel MČ Brno-střed za ČSSD
BRUSLÁK POD JOŠTEM
Máme za sebou první sezonu provozu „Brusláku“, jak
se nazývá unikátní ledová
plocha provozovaná od
letoška na Moravském náměstí. Vyznačuje se několika technickými a provozními zajímavostmi a vymyká se tak
podobným konceptům nejen ve městě
Brně.
Plocha o velikosti 882 m2 se nachází
v samém centru města před historickou
budovou Místodržitelského paláce, u kostela
sv. Tomáše, budovy Nejvyššího správního
soudu a paláce DOPZ. Bylo proto nutné před
zahájením realizace dohodnout se na spolupráci se všemi dotčenými institucemi.
Absolvovali jsme mnoho jednání, na nichž
jsme zjišťovali možnosti provozu s ohledem
na potřeby zúčastněných. Podařilo se získat
souhlasy všech, Moravská galerie nabídla
velmi aktivní součinnost, která výslednému
efektu mnoho pomohla.
Základní myšlenkou konceptu bylo oživit
toto oblíbené místo také v zimních měsících,
a v předvánočním období lépe propojit
Adventní trhy na náměstí Svobody a na
Moravském náměstí. Záměrem bylo dát Brnu
ledovou plochu po vzoru měst, jako jsou Bratislava, Budapešť, Bruggy, Paříž, Londýn, Dilworth, Salt Lake City nebo New York. Důležitým aspektem bylo zapojit v maximální míře
stálý mobiliář náměstí přímo do ledové plochy. Do mantinelů tak byly začleněny např.
některé lavičky, které sloužily pro odpočinek
bruslařů přímo na kluzišti.
Dominantou náměstí samozřejmě zůstala
socha markraběte Jošta. Reakci autora jsme
očekávali s napětím, o to více nás potěšila.
J. Róna napsal: „Chtěl jsem vytvořit sochu
poněkud netradiční, bez soklu a s pozměněnými proporcemi tak, aby socha doslova
lákala k podejití a dotýkání se. Kluziště je tak
další vítané rozšíření interaktivních možností
sochy.“
A ještě několik technických zajímavostí:
Voda pro výrobu ledu je čerpána ze studny,
která sloužila Brňanům od konce 14. století
až do doby zřízení vodovodu. Po zhruba sto
letech tak znovu našla své uplatnění. Ledu
bylo na kluzišti téměř 63 000 litrů a byl vyráběn chladícím agregátem o chladícím výkonu
445 kW a maximální příkonu 168 kW. Pro rozvody elektřiny bylo použito 1 800 m kabeláže,
což je zhruba trasa z České na hlavní nádraží
a zpět. Délka chladícího potrubí je 17 640 m,
což je šestinásobek délky bývalých brněnských hradeb.
BcA. Petr Kalousek ■
zastupitel MČ Brno-střed za Žít Brno
Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 13