Názory zastupitelů

VIZE PRO MODERNÍ MĚSTO

NA PŘÍKLADU HYBEŠOVY ULICE

Mnozí občané jistě zaznamenali, že zastupitelstvo

města Brna na mimořádném jednání 27. února definitivně rozhodlo o poloze

vlakového nádraží v jeho

odsunuté variantě.

Bez ohledu na to, jaké toto rozhodnutí přineslo emoce, je nutné zdůraznit, že to bylo

rozhodnutí posledního zastupitelského orgánu, který k tomu měl pravomoc se závazně

vyjádřit. Nyní nastává situace, kdy se už

konečně po desítkách let nekonečných

dohadů, protestů, soudních tahanic, referend

a zadávání studií, má konečně začít vytvářet

moderní tvář města Brna. Jádro města není

kompaktní, pár minut od centra za Katastrálním úřadem pro Brno-venkov (ulice Úzká)

existují zanedbané a nevyužívané plochy,

které by se mohly stát po nezbytném napojení na městskou hromadnou dopravu

a novou infrastrukturu místem výstavby desítek bytových domů – vzniku celé nové městské čtvrti. Při současné extrémně vysoké

cenové hladině bytů je jen masivní bytová

výstavba nadějí zejména pro mladé rodiny

s dětmi a seniory na dostupné bydlení.

V kontrastu s tím máme jen kousek vedle

na Starém Brně lokality, kde stavební boom

proběhl už dávno, a i když celkové prostředí

vypadá rok od roku lépe, tak se Staré Brno

stalo svědkem dynamického rozvoje naposledy před první světovou válkou ohraničeném územím ulic Pekařská, Hybešova

a Václavská. Atmosféru úzkých uliček v okolí

dotvářel i svratecký náhon protékající souběžně s dnešní ulicí Vodní a Rybářskou, díky

kterému se místu říkalo malé Benátky či

brněnská Kampa. Během války některé lokality poškodilo bombardování a náhon byl zrušen a později i zasypán. Výstavba vysokých

funkcionalistických domů zejména na ulici

Hybešova probíhala zejména v období první

republiky (např. Hybešova 37 v roce 1937).

Poslední předválečný český starosta města

Brna Rudolf Spazier (1935–1939) usiloval

o koncepční rozvoj centra, což také dokládá

jím iniciované vydání publikace Brno zítřka,

to vše těsně před svým zatčením nacisty

v roce 1939. V padesátých letech byl navíc

po vykonstruovaném procesu uvězněn

i komunisty. V knize Brno zítřka najdeme

modernistické pojetí a velkolepé plány, přitom s důrazem na rozvoj sociálního postavení

drtivé většiny obyvatel.

Po této odbočce do minulosti se však chci

vrátit do současnosti a zejména budoucnosti.

I vlivem modernizace nádraží, které je za současného stavu jen pro ostudu všech Brňanů,

se otevírají nové možnosti. A to jak pro v úvodu zmíněné nové lokality, tak pro Staré Brno.

A to včetně další moderní výstavby, která

bude citlivě zasazena do okolního prostředí,

a také revitalizací zeleně a vodních prvků

v centru. Na Hybešově ulici by tak už neměla

zůstat žádná jednopatrová zástavba a za

Mendlovým náměstím v prostoru bývalé textilní továrny Kras zmizí zanedbaná plocha

o rozloze tří hektarů. Přál bych si, abychom

se všichni stali svědky zrození moderního

města Brna tak, jak o tom už kdysi snil pan

starosta Rudolf Spazier!

Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. ■

zastupitel MČ Brno-střed za ČSSD

BRUSLÁK POD JOŠTEM

Máme za sebou první sezonu provozu „Brusláku“, jak

se nazývá unikátní ledová

plocha provozovaná od

letoška na Moravském náměstí. Vyznačuje se několika technickými a provozními zajímavostmi a vymyká se tak

podobným konceptům nejen ve městě

Brně.

Plocha o velikosti 882 m2 se nachází

v samém centru města před historickou

budovou Místodržitelského paláce, u kostela

sv. Tomáše, budovy Nejvyššího správního

soudu a paláce DOPZ. Bylo proto nutné před

zahájením realizace dohodnout se na spolupráci se všemi dotčenými institucemi.

Absolvovali jsme mnoho jednání, na nichž

jsme zjišťovali možnosti provozu s ohledem

na potřeby zúčastněných. Podařilo se získat

souhlasy všech, Moravská galerie nabídla

velmi aktivní součinnost, která výslednému

efektu mnoho pomohla.

Základní myšlenkou konceptu bylo oživit

toto oblíbené místo také v zimních měsících,

a v předvánočním období lépe propojit

Adventní trhy na náměstí Svobody a na

Moravském náměstí. Záměrem bylo dát Brnu

ledovou plochu po vzoru měst, jako jsou Bratislava, Budapešť, Bruggy, Paříž, Londýn, Dilworth, Salt Lake City nebo New York. Důležitým aspektem bylo zapojit v maximální míře

stálý mobiliář náměstí přímo do ledové plochy. Do mantinelů tak byly začleněny např.

některé lavičky, které sloužily pro odpočinek

bruslařů přímo na kluzišti.

Dominantou náměstí samozřejmě zůstala

socha markraběte Jošta. Reakci autora jsme

očekávali s napětím, o to více nás potěšila.

J. Róna napsal: „Chtěl jsem vytvořit sochu

poněkud netradiční, bez soklu a s pozměněnými proporcemi tak, aby socha doslova

lákala k podejití a dotýkání se. Kluziště je tak

další vítané rozšíření interaktivních možností

sochy.“

A ještě několik technických zajímavostí:

Voda pro výrobu ledu je čerpána ze studny,

která sloužila Brňanům od konce 14. století

až do doby zřízení vodovodu. Po zhruba sto

letech tak znovu našla své uplatnění. Ledu

bylo na kluzišti téměř 63 000 litrů a byl vyráběn chladícím agregátem o chladícím výkonu

445 kW a maximální příkonu 168 kW. Pro rozvody elektřiny bylo použito 1 800 m kabeláže,

což je zhruba trasa z České na hlavní nádraží

a zpět. Délka chladícího potrubí je 17 640 m,

což je šestinásobek délky bývalých brněnských hradeb.

BcA. Petr Kalousek ■

zastupitel MČ Brno-střed za Žít Brno

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 13