Názory zastupitelů

VIZE PRO MODERNÍ MĚSTO NA PŘÍKLADU HYBEŠOVY ULICE Mnozí občané jistě zaznamenali, že zastupitelstvo města Brna na mimořádném jednání 27. února definitivně rozhodlo o poloze vlakového nádraží v jeho odsunuté variantě. Bez ohledu na to, jaké toto rozhodnutí přineslo emoce, je nutné zdůraznit, že to bylo rozhodnutí posledního zastupitelského orgánu, který k tomu měl pravomoc se závazně vyjádřit. Nyní nastává situace, kdy se už konečně po desítkách let nekonečných dohadů, protestů, soudních tahanic, referend a zadávání studií, má konečně začít vytvářet moderní tvář města Brna. Jádro města není kompaktní, pár minut od centra za Katastrálním úřadem pro Brno-venkov (ulice Úzká) existují zanedbané a nevyužívané plochy, které by se mohly stát po nezbytném napojení na městskou hromadnou dopravu a novou infrastrukturu místem výstavby desítek bytových domů – vzniku celé nové městské čtvrti. Při současné extrémně vysoké cenové hladině bytů je jen masivní bytová

výstavba nadějí zejména pro mladé rodiny s dětmi a seniory na dostupné bydlení. V kontrastu s tím máme jen kousek vedle na Starém Brně lokality, kde stavební boom proběhl už dávno, a i když celkové prostředí vypadá rok od roku lépe, tak se Staré Brno stalo svědkem dynamického rozvoje naposledy před první světovou válkou ohraničeném územím ulic Pekařská, Hybešova a Václavská. Atmosféru úzkých uliček v okolí dotvářel i svratecký náhon protékající souběžně s dnešní ulicí Vodní a Rybářskou, díky kterému se místu říkalo malé Benátky či brněnská Kampa. Během války některé lokality poškodilo bombardování a náhon byl zrušen a později i zasypán. Výstavba vysokých funkcionalistických domů zejména na ulici Hybešova probíhala zejména v období první republiky (např. Hybešova 37 v roce 1937). Poslední předválečný český starosta města Brna Rudolf Spazier (1935–1939) usiloval o koncepční rozvoj centra, což také dokládá jím iniciované vydání publikace Brno zítřka, to vše těsně před svým zatčením nacisty v roce 1939. V padesátých letech byl navíc

po vykonstruovaném procesu uvězněn i komunisty. V knize Brno zítřka najdeme modernistické pojetí a velkolepé plány, přitom s důrazem na rozvoj sociálního postavení drtivé většiny obyvatel. Po této odbočce do minulosti se však chci vrátit do současnosti a zejména budoucnosti. I vlivem modernizace nádraží, které je za současného stavu jen pro ostudu všech Brňanů, se otevírají nové možnosti. A to jak pro v úvodu zmíněné nové lokality, tak pro Staré Brno. A to včetně další moderní výstavby, která bude citlivě zasazena do okolního prostředí, a také revitalizací zeleně a vodních prvků v centru. Na Hybešově ulici by tak už neměla zůstat žádná jednopatrová zástavba a za Mendlovým náměstím v prostoru bývalé textilní továrny Kras zmizí zanedbaná plocha o rozloze tří hektarů. Přál bych si, abychom se všichni stali svědky zrození moderního města Brna tak, jak o tom už kdysi snil pan starosta Rudolf Spazier! Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. ■ zastupitel MČ Brno-střed za ČSSD

BRUSLÁK POD JOŠTEM Máme za sebou první sezonu provozu „Brusláku“, jak se nazývá unikátní ledová plocha provozovaná od letoška na Moravském náměstí. Vyznačuje se několika technickými a provozními zajímavostmi a vymyká se tak podobným konceptům nejen ve městě Brně. Plocha o velikosti 882 m2 se nachází v samém centru města před historickou budovou Místodržitelského paláce, u kostela sv. Tomáše, budovy Nejvyššího správního soudu a paláce DOPZ. Bylo proto nutné před zahájením realizace dohodnout se na spolupráci se všemi dotčenými institucemi. Absolvovali jsme mnoho jednání, na nichž jsme zjišťovali možnosti provozu s ohledem na potřeby zúčastněných. Podařilo se získat

souhlasy všech, Moravská galerie nabídla velmi aktivní součinnost, která výslednému efektu mnoho pomohla. Základní myšlenkou konceptu bylo oživit toto oblíbené místo také v zimních měsících, a v předvánočním období lépe propojit Adventní trhy na náměstí Svobody a na Moravském náměstí. Záměrem bylo dát Brnu ledovou plochu po vzoru měst, jako jsou Bratislava, Budapešť, Bruggy, Paříž, Londýn, Dilworth, Salt Lake City nebo New York. Důležitým aspektem bylo zapojit v maximální míře stálý mobiliář náměstí přímo do ledové plochy. Do mantinelů tak byly začleněny např. některé lavičky, které sloužily pro odpočinek bruslařů přímo na kluzišti. Dominantou náměstí samozřejmě zůstala socha markraběte Jošta. Reakci autora jsme očekávali s napětím, o to více nás potěšila. J. Róna napsal: „Chtěl jsem vytvořit sochu

poněkud netradiční, bez soklu a s pozměněnými proporcemi tak, aby socha doslova lákala k podejití a dotýkání se. Kluziště je tak další vítané rozšíření interaktivních možností sochy.“ A ještě několik technických zajímavostí: Voda pro výrobu ledu je čerpána ze studny, která sloužila Brňanům od konce 14. století až do doby zřízení vodovodu. Po zhruba sto letech tak znovu našla své uplatnění. Ledu bylo na kluzišti téměř 63 000 litrů a byl vyráběn chladícím agregátem o chladícím výkonu 445 kW a maximální příkonu 168 kW. Pro rozvody elektřiny bylo použito 1 800 m kabeláže, což je zhruba trasa z České na hlavní nádraží a zpět. Délka chladícího potrubí je 17 640 m, což je šestinásobek délky bývalých brněnských hradeb. BcA. Petr Kalousek ■ zastupitel MČ Brno-střed za Žít Brno

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah. Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2018 | 13