Kultura

OSUDY REŽISÉRA

ZDEŇKA POSPÍŠILA

Nakladatelství JAMU vydalo v letošním

roce knihu o životní a umělecké dráze režiséra Zdeňka Pospíšila.

„Člověk obrovské imaginace, posedlosti,

vnitřního napětí, neklidu – zkrátka člověk,

inspirující pozitivně i negativně. Pospíšila

nelze lhostejně minout nebo přehlédnout.“

Těmito slovy charakterizoval režiséra Zdeňka

Pospíšila hudební skladatel Miloš Štědroň,

který se podílel na mnoha jeho slavných

inscenacích. Citát uvádí i autorka Klára Hanáková ve své nedávno vydané obsáhlé publikaci, kterou nazvala Pospa… s vysvětlujícím

podtitulem životní a umělecká dráha režiséra

Zdeňka Pospíšila.

Brněnská rodačka Klára Hanáková (1978),

vystudovaná teatroložka, rozčlenila knihu

do osmi kapitol, které, jak uvádí v úvodu, se

snaží zachytit Pospíšilovu tvorbu převážně

chronologicky. Po kapitolách, v nichž mapuje Pospíšilovy životní peripetie, studia na

Janáčkově akademii múzických umění

a působení v Slováckém divadle v Uherském Hradišti, otevírá dobu, která má svůj

KNIHA ZAVEDE

DO SLAVNÉ VILY

počátek v roce 1967, kdy se spolužáky Evou

Tálskou a Peterem Scherhauferem a profesorem Bořivojem Srbou zakládá Divadlo

Husa na provázku. Je to období, které autorka knihy právem označuje jako dobu, kdy

je Pospíšil na vrcholu tvůrčích sil. Tehdy vznikají jeho proslavené provázkovské inscenace. Patří k nim i ty, které pro divadlo připravil, tehdy ovšem tajně a na zapřenou,

spisovatel Milan Uhde: dramatizace Páralovy

Profesionální ženy, Olbrachtova Nikoly

Šuhaje pod názvem Balada pro banditu

a Mrštíkovu Pohádku máje.

Milan Uhde později charakterizoval Zdeňka Pospíšila jako režiséra, jenž měl „nápady

snoubící se s duchem textu“. A autorka Klára

Hanáková dodává: „Je to jeho nejslavnější

etapa, v níž vytvořil nejvíce inscenací s relativně konstantním souborem (…), jednak

období, kdy paradoxně v nejvyšší nesvobodě

normalizačních let sedmdesátých mohl pracovat zároveň nejsvobodněji. Ano, i tak

absurdní byla tato doba.“

Další kapitoly knihy rozebírají Pospíšilovu

spolupráci s amatérskými soubory a pohostinské režie v jiných divadlech. Podstatná,

a především velmi záslužná, je kapitola

o Pospíšilově švýcarském exilu. To je období,

pro něž autorka měla asi nejméně podkladů,

přesto přináší velmi ucelený, poučený

a dosud v tomto rozsahu nepublikovaný text

o jistě nelehké etapě Pospíšilova života. Zdeněk Pospíšil s rodinou emigroval v roce 1980,

vrátil se a roku 1990 se stal ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Ani toto bohužel nebylo

jeho šťastné období. Divadlo opustil za tři

roky v roce 1993. V témže roce odešel dobrovolně ze života.

Životní i umělecké osudy Zdeňka Pospíšila

by vydaly materiál na samostatný film, píše

v závěru monografie o tomto výjimečně talentovaném režisérovi autorka. Knihu doplnila

velmi podrobným soupisem Pospíšilových

režií, dále bibliografií i použitými prameny. Je

to dílo, které velmi pečlivě a s odbornou erudicí představuje výraznou osobnost nejen

(je) 

brněnského divadelnictví.

Foto: archiv Lenky Loubalové

Fotografie nahoře z archivu Lenky Loubalové zachycuje Zdeňka Pospíšila se spolupracovníky z Divadla Na provázku, zleva: František Mareš, Iva Bittová, Zdeněk Pospíšil,

Miroslav Donutil, Jan Vyskočil a Jana Zbořilová.

Brněnské vydavatelství Mapcards oživilo

napínavý válečný příběh továrníka Alfreda

Löw-Beera v knize Tanec s gestapem.

Kniha rozvíjí skutečnou událost z konce éry

této významné židovské podnikatelské rodiny

v Brně. Když se továrník neobjeví v exilu,

najme rodina slavného agenta britské tajné

služby, který se na vlastní pěst vydává do protektorátu, aby pátral po zmizelém. Stopy hledá

v Berlíně, Praze i Karlových Varech a mimoděk

tak podává zajímavou a velmi neobvyklou

zprávu o životě v naší zemi těsně před vypuknutím samotné války. Díky chladnokrevnosti,

chytrosti, lsti, kontaktům, úplatkům i prostému

štěstí a náhodě se agent postupně dostává

až na místo, kde stopa po starém pánovi mizí.

Napínavá je i historie samotné knížky. Po

návratu do Anglie vydá agent o celé misi

a výsledku svého pátrání napínavou zprávu.

Ta poprvé vyjde knižně v roce 1940 v Londýně,

ale trvá plných osmdesát let, než se objeví

poprvé v češtině. Původní kniha byla doplněna

také četnými fotografiemi a doplňujícími informacemi, které v době anglického vydání nebyly

známy a které autor musel zatajit, aby neohrozil

své kontakty. Samotný Sir Paul Dukes, autor

a agent, byl i zajímavou historickou postavou

a působil nejen u nás či v Německu, ale především v bolševickém Rusku. Knihu je možné

zakoupit v e-shopu: www.mapcards.cz, ve vile

a také v knihkupectvích.

Vila Löw-Beer na Drobného ulici na základě napínavého příběhu připravila také zážitkovou pátrací hru V kůži tajného agenta, kterou si zájemci zahrají přímo na půdě této

Ivana Bílková 

slavné vily.

Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2021 | 27