Stalo se v naší městské části
K NEDOŽITÝM 93. NAROZENINÁM
PROF. ARMINA DELONGA
V roce 1958 obdržel na světové výstavě
EXPO Brusel český elektronový mikroskop
zlatou medaili. Vyvinula ho v roce 1951 dvojice českých vědců, Armin Delong a Vladimír Drahoš, s jasným cílem: vyrábět mikroskopy malých rozměrů pro praktické
využití.
Svůj vynález předali brněnskému podniku
Tesla. Byl to neobyčejný příklad výstupu
vědecké práce v rychlé realizaci průmyslového výrobku. Avšak to, co nebylo na první
pohled viditelné, ale mimořádně důležité pro
dnešek, se odehrávalo jak při výrobě v Tesle,
tak v Ústavu přístrojové techniky AV v Brně
docela nenápadně. Pod vedením A. Delonga
vyrostlo mnoho mladých lidí, kteří převzali
štafetu vývoje a výroby elektronových mikroskopů a rozvíjejí ji dodnes. Díky tomu je dnes
nejméně 25 % celkové výroby těchto přístrojů
na světě vyrobeno v Brně. Naše město se
stalo centrem vývoje a výroby elektronových
mikroskopů na světové úrovni.
Výroba elektronových mikroskopů je
v Brně soustředěna do tří hlavních podniků,
Tescanu, FEI a Delong Instruments, a vytváří
obrat v miliardách korun. Průměrná cena jednoho mikroskopu je milion US dolarů. Tescan
jich vyráběl před třemi lety 600 ročně. Díky
elektronovým mikroskopům se Brno, město
strojírenství, změnilo na město hi-technologií
mikromechaniky a optiky. Společnost FEI byla
nejúspěšnějším exportérem kraje minulých
let a její vrcholný, světově uznávaný manažer,
je osobním žákem prof. A. Delonga. Podobně
je tomu i v dvou dalších jmenovaných podnicích a servisních organizacích.
Už jen těchto pár řádků by stačilo k tomu,
abychom v Brně vzpomínali na výročí narození prof. A. Delonga s úctou a zájmem o jeho
život. Jde o příběh o zarputilosti vědce, který
musel projít všemi změnami vědeckých pracovišť této země, jichž nebylo málo, ale vždy
považoval vědu za základ výroby inovativních
výrobků pro společnost – tedy trendu
současné doby, který začal prosazovat
už před 70 lety.
Vždy vzpomínal na první zmínku o elektronové mikroskopii z úst svého učitele
prof. Aleše Bláhy, který mu prorocky řekl:
„Měl byste se na ty nové možnosti mikroskopie podívat blíže, nabízejí netušené perspektivy.“ Prof. Bláha měl na mysli nejen biologické
preparáty, které díky obrovskému zvětšení
nabízely vhled do mikrostruktur živých organismů, ale viděl i dál.
Dnes je využití elektronových mikroskopů
všestranné, nejen díky různým zobrazovacím
metodám, ale především, a to byla základní
myšlenka a posedlost pana profesora, zmenšením původně velkého zařízení do stolního
rozměru. Jen díky jeho myšlence a jeho nebývalé houževnatosti se dnes může elektronový mikroskop vejít na operační sál a během
operace objasnit chirurgům, o jaký typ tkáně
se jedná. Podobně dokážeme okamžitě
detekovat struktury materiálů během jejich
výroby, odhalovat chyby v architektuře mikroprocesorů, můžeme sledovat struktury nanovláken a blížíme se dokonce k bodu, kdy
bude možné sledovat životní procesy v živé
buňce. V roce 2005 obdržel prof. Delong
cenu Česká hlava za stolní elektronový mikroskop s rozlišením 2 nanometry, tedy stonásobku nejvyššího rozlišení optického mikroskopu. Sen prof. Delonga se naplnil, vidíme
živé struktury v 10 000násobném zvětšení.
Jeho životní filozofie, pracovat obklopen nadanými žáky na realizaci vědeckých poznatků, přináší ovoce nám všem a Brnu především.
Profesor Armin Delong se narodil 29. ledna
1925 a zemřel 5. října 2017.
Jan Baltus
■
PRVNÍ DOLOŽENÉ PŘISTÁNÍ
MARŤANA V BRNĚ
V roce 3 500 křesťanského letopočtu byl
ve sklepě pod zbořenou kulturní památkou
ve Štýřicích objeven záhadný rukopis. Po
letech sporů, tahanic a luštění vydal své
tajemství. Byl sepsán jistým Františkem,
občanem Marsu, který nedopatřením přistál na Zemi, ve Štýřicích, koncem vrcholného středověku, na přelomu 20. a 21. století.
Tak začíná text útlé knížky Karla Hudce
s názvem Štýřická kronika. Knížku plnou proslulého autorova jemného humoru vydal
k jeho devadesátinám 18. 11. 2017 spolek
SOLITON.CZ. Bohužel, o týden dříve, ve stejný den, kdy byla expedována z tiskárny, nás
doc. Karel Hudec navždy opustil. Na výdaje
s tiskem tohoto originálního brunensia přispěla městská část Brno-střed, za což nakladatel jménem autorů děkuje.
František, který z Marsu na Zemi odstartoval nedopatřením, popisuje podivuhodné
situace, v nichž se ocital jak v místě přistání,
tak v nedalekém Oltecu, v šaškecu, pardon,
v karanténním zařízení pro mimozemšťany,
dále na fotbale, v hospodě u piva, u soudního
přelíčení, na tiskové konferenci ve vědeckém
ústavu ve Starém Brně aj. Průvodcem a bytným mu byl výtvarník Sonny Halas.
Text doprovázejí barevné fotografie kameramana a režiséra Petra Barana. Na fotografii
můžete vidět původní obyvatele Štýřic. Unikátní obraz z jeskyně na Červeném kopci je
patrně tablem frekventantů Střední geologické školy ve Štýřicích, s portrétem třídní
učitelky, náležející nesporně již druhu Homo
sapiens. Rozhovor s tímto obdivuhodným
mužem, Karlem Hudcem, jsme vám přinesli
v listopadovém Zpravodaji MČ Brno-střed.
Miroslav Sedláček
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018 | 29