Stalo se v naší městské části

K NEDOŽITÝM 93. NAROZENINÁM PROF. ARMINA DELONGA V roce 1958 obdržel na světové výstavě EXPO Brusel český elektronový mikroskop zlatou medaili. Vyvinula ho v roce 1951 dvojice českých vědců, Armin Delong a Vladimír Drahoš, s jasným cílem: vyrábět mikroskopy malých rozměrů pro praktické využití. Svůj vynález předali brněnskému podniku Tesla. Byl to neobyčejný příklad výstupu vědecké práce v rychlé realizaci průmyslového výrobku. Avšak to, co nebylo na první pohled viditelné, ale mimořádně důležité pro dnešek, se odehrávalo jak při výrobě v Tesle, tak v Ústavu přístrojové techniky AV v Brně docela nenápadně. Pod vedením A. Delonga vyrostlo mnoho mladých lidí, kteří převzali štafetu vývoje a výroby elektronových mikroskopů a rozvíjejí ji dodnes. Díky tomu je dnes nejméně 25 % celkové výroby těchto přístrojů na světě vyrobeno v Brně. Naše město se stalo centrem vývoje a výroby elektronových mikroskopů na světové úrovni. Výroba elektronových mikroskopů je v Brně soustředěna do tří hlavních podniků, Tescanu, FEI a Delong Instruments, a vytváří obrat v miliardách korun. Průměrná cena jednoho mikroskopu je milion US dolarů. Tescan jich vyráběl před třemi lety 600 ročně. Díky

elektronovým mikroskopům se Brno, město strojírenství, změnilo na město hi-technologií mikromechaniky a optiky. Společnost FEI byla nejúspěšnějším exportérem kraje minulých let a její vrcholný, světově uznávaný manažer, je osobním žákem prof. A. Delonga. Podobně je tomu i v dvou dalších jmenovaných podnicích a servisních organizacích. Už jen těchto pár řádků by stačilo k tomu, abychom v Brně vzpomínali na výročí narození prof. A. Delonga s úctou a zájmem o jeho život. Jde o příběh o zarputilosti vědce, který musel projít všemi změnami vědeckých pracovišť této země, jichž nebylo málo, ale vždy považoval vědu za základ výroby inovativních výrobků pro společnost – tedy trendu současné doby, který začal prosazovat už před 70 lety. Vždy vzpomínal na první zmínku o elektronové mikroskopii z  úst svého učitele prof. Aleše Bláhy, který mu prorocky řekl: „Měl byste se na ty nové možnosti mikroskopie podívat blíže, nabízejí netušené perspektivy.“ Prof. Bláha měl na mysli nejen biologické preparáty, které díky obrovskému zvětšení nabízely vhled do mikrostruktur živých organismů, ale viděl i dál. Dnes je využití elektronových mikroskopů

všestranné, nejen díky různým zobrazovacím metodám, ale především, a to byla základní myšlenka a posedlost pana profesora, zmenšením původně velkého zařízení do stolního rozměru. Jen díky jeho myšlence a jeho nebývalé houževnatosti se dnes může elektronový mikroskop vejít na operační sál a během operace objasnit chirurgům, o jaký typ tkáně se jedná. Podobně dokážeme okamžitě detekovat struktury materiálů během jejich výroby, odhalovat chyby v architektuře mikroprocesorů, můžeme sledovat struktury nanovláken a blížíme se dokonce k bodu, kdy bude možné sledovat životní procesy v živé buňce. V roce 2005 obdržel prof. Delong cenu Česká hlava za stolní elektronový mikroskop s rozlišením 2 nanometry, tedy stonásobku nejvyššího rozlišení optického mikroskopu. Sen prof. Delonga se naplnil, vidíme živé struktury v 10 000násobném zvětšení. Jeho životní filozofie, pracovat obklopen nadanými žáky na realizaci vědeckých poznatků, přináší ovoce nám všem a Brnu především. Profesor Armin Delong se narodil 29. ledna 1925 a zemřel 5. října 2017. Jan Baltus

■

PRVNÍ DOLOŽENÉ PŘISTÁNÍ MARŤANA V BRNĚ V roce 3 500 křesťanského letopočtu byl ve sklepě pod zbořenou kulturní památkou ve Štýřicích objeven záhadný rukopis. Po letech sporů, tahanic a luštění vydal své tajemství. Byl sepsán jistým Františkem, občanem Marsu, který nedopatřením přistál na Zemi, ve Štýřicích, koncem vrcholného středověku, na přelomu 20. a 21. století. Tak začíná text útlé knížky Karla Hudce s názvem Štýřická kronika. Knížku plnou proslulého autorova jemného humoru vydal k jeho devadesátinám 18. 11. 2017 spolek SOLITON.CZ. Bohužel, o týden dříve, ve stejný den, kdy byla expedována z tiskárny, nás doc. Karel Hudec navždy opustil. Na výdaje

s tiskem tohoto originálního brunensia přispěla městská část Brno-střed, za což nakladatel jménem autorů děkuje. František, který z Marsu na Zemi odstartoval nedopatřením, popisuje podivuhodné situace, v nichž se ocital jak v místě přistání, tak v nedalekém Oltecu, v šaškecu, pardon, v karanténním zařízení pro mimozemšťany, dále na fotbale, v hospodě u piva, u soudního přelíčení, na tiskové konferenci ve vědeckém ústavu ve Starém Brně aj. Průvodcem a bytným mu byl výtvarník Sonny Halas. Text doprovázejí barevné fotografie kameramana a režiséra Petra Barana. Na fotografii můžete vidět původní obyvatele Štýřic. Unikátní obraz z jeskyně na Červeném kopci je

patrně tablem frekventantů Střední geologické školy ve Štýřicích, s portrétem třídní učitelky, náležející nesporně již druhu Homo sapiens. Rozhovor s tímto obdivuhodným mužem, Karlem Hudcem, jsme vám přinesli v listopadovém Zpravodaji MČ Brno-střed. Miroslav Sedláček

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018 | 29