Historie

VÝVOJ BRNA PO ROCE 1848 S novým rokem, ve kterém si budeme připomínat 100 let od vzniku Československa, se v našem historickém povídání přesuneme v čase z období středověku o několik století dopředu. Do doby, kdy město Brno stanulo na prahu starého a moderního světa a kdy se začala dynamicky proměňovat jeho dosavadní podoba. Před 170 lety, tedy v roce 1848, nastaly v evropských státech včetně rakouské monarchie významné společenské, politické a ekonomické změny, které se odrážely i do lokálního měřítka. Nejvýrazněji se tato proměna začala odrážet zejména v životě městské společnosti. Historická sídla, která se od středověku vyvíjela jen pozvolna a v limitech, které k tomu umožňoval fortifikační (obranný) systém a strategická válečná opatření, nechávaly s příchodem nové doby odstraňovat bastionová opevnění. Vznikaly nové urbanistické koncepce měst, ulice se rozšiřovaly, vzduch ve městě se pročišťoval, zlepšilo se zásobování měst vodou, na svět přicházely nové vynálezy a technologie, města se industrializovala. Tyto změny, které se ve městech začaly po roce 1848 odehrávat ve spojení s politickými změnami, zejména se zrušením poddanství a plnou náboženskou svobodou, byly příčinou, že do měst migrovali lidé za prací a za kulturou. Do Brna se tak dostávají nejen podhoráci – jak se jim říkalo – tedy venkované z blízkého okolí města, ale od svého vypovězení v roce 1454, po 500 letech, také židovské obyvatelstvo, které bude mít v následujících bezmála sto letech lví podíl na proměně Brna v město evropského významu. Je tedy jasné, že s přílivem nového obyvatelstva v důsledku všeobecných změn přestávala středověká a barokní města zcela odpovídat představám a nárokům moderní doby, a to nejen z hlediska velikostí měst, ale i komfortu bydlení a hygienických požadavků jejich obyvatel. Rakouská, česká i moravská města se nejdříve musela vypořádat z mnohdy objemným fortifikačním systémem, který vymezoval po staletí životní prostor jejich obyvatel. V Brně vznikl hradební systém společně s právní institucionalizací města v první polovině 13. století. Výrazně bylo zesíleno v 17. a 18. století, ale teprve rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 25. prosince 1852 přestalo být Brno, vyjma Špilberku, pevností. Městu Brnu tak bylo umožněno začít hradební

pás postupně likvidovat. Ještě téhož roku byla zbořena vnitřní část Brněnské brány na dnešním Šilingrově náměstí s několika sousedními budovami. Jen pro srovnání, Praze byla možnost likvidace opevnění dána teprve v roce 1866. V průběhu padesátých let 19. století sice došlo k jisté stagnaci v rozvoji měst a také politickému absolutismu, známému jako Bachovský absolutismus, ale s pádem tohoto systému se už počátkem šedesátých let společenský vývoj opět plně rozjel a byl k nezastavení. Roku 1864 byla v Brně zřízena městská požární stráž a o tři roky později k ní přibyl sbor dobrovolných hasičů. Na konci šedesátých let se také podstatně zlepšilo zásobování Brna vodou. Roku 1867 byl totiž zřízen nový vodovod, zbudovaný Tomášem Doowerem. Tehdy byla dána do provozu pisárecká vodárna, jejíž parní čerpadla hnala přečištěnou říční vodu ze Svratky do vodojemů na Žlutém kopci a na Špilberku. Bylo tak možné zavést kropení ulic a zanedbané městské dlažby. Město alespoň upravilo ulice do takového stavu, aby vyhovovaly tehdejší dopravě. Asi 80 % ulic v Brně bylo však ještě na přelomu 19. a 20. století štěrkovaných a jen 20 % dlážděných. Od šedesátých let 19. století započal kvas občanského života. Vlivem národního uvědomění a v důsledku nového fenoménu, totiž volného času obyvatel, se začali lidé sdružovat do spolků nejrůznějšího zaměření od tělocvičných přes čtenářské až k muzejním a vlastivědným. Ve městě dochází také k zakládání kaváren, kam chodí obyvatelé nejen za orientálním nápojem, ale kde se společně scházejí a kde díky dennímu tisku, který byl v kavárnách k dispozici, získávají přehled o aktuálním dění. Zde stojí za připomenutí, že redakce brněnské Rovnosti byla založena v roce 1885. V prosinci 1863 byla založena společnost pro hromadnou dopravu povozy, jímž se říkalo omnibusy. To však nestačilo, a tak byla v roce 1869 zřízena Brněnská tramvajová

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018

společnost. Ta zavedla provoz tramvaje tažené koňským spřežením. Opravdová pouliční dráha v Brně byla zřízena až roku 1884 s tramvajemi poháněnými párou. Roku 1896 koupila parní dráhu Rakouská spojená elektrická společnost, která přebudovala brněnský tramvajový park a parní pohon nahradila elektřinou. Zvýšenému tempu života měl pak sloužit také nový dorozumívací prostředek, telefon, který od roku 1885 nabízel Brněnský telefonní ústav. Bankám, přepravcům, redakcím novin, továrníkům, obchodníkům, řemeslníkům, lékařům, advokátům, hotelům a jiným bylo nabízeno zavedení telefonu, jehož využitím se získala časová úspora. Byla také upravena kanalizační soustava, napřímen tok řeky Svitavy a okolo města vznikla řada industriálních staveb. Z Brna se stalo obchodní a průmyslové centrum, kterému se přezdívalo rakouský či moravský Manchester, a které v roce 1900 bylo šestým největším městem západní poloviny monarchie za Vídní, Prahou, Terstem, Lvovem a Štýrským Hradcem. Několikanásobné zvětšení Brna, ke kterému došlo připojením 27 sousedních obcí už v roce 1850, si vyžádalo regulační plány města. Mezi akutně nejdůležitější patřilo vybudování novodobé okružní třídy, Ringstrasse, na místě zbořeného bastionového opevnění. Brněnská okružní třída se stala jedním z nejvýraznějších rysů urbanistické struktury města v celém jeho vývoji a současně jednou z nejvýznamnějších urbanistických realizací v druhé polovině 19. století v českých zemích. Försterův regulační plán, dokončený již v červnu 1860, představuje první komplexní řešení brněnské okružní třídy. Po realizaci okružní třídy byla na pořadu dalších přeměn tváře města, úplná asanace historického jádra města. Až do devadesátých let 19. století téměř intaktně dochované středověké městské jádro s převážně barokní a klasicistní zástavbou nemohlo sílícímu tlaku dále odolávat. Více informací se dozvíte na stránkách Internetové encyklopedie dějin Brna na www.encyklopedie.brna.cz nebo na stránkách archeologické společnosti Archaia Brno, o. p. s. www.archaiabrno.org. Článek čerpá také z bakalářské práce Martina Koti Proměny města Brna v letech 1848–1914. Michal Doležel, ■ člen Rady MČ Brno-střed