Historie

VÝVOJ BRNA PO ROCE 1848

S novým rokem, ve kterém si budeme připomínat 100 let od vzniku Československa,

se v našem historickém povídání přesuneme v čase z období středověku o několik

století dopředu. Do doby, kdy město Brno

stanulo na prahu starého a moderního světa a kdy se začala dynamicky proměňovat

jeho dosavadní podoba.

Před 170 lety, tedy v roce 1848, nastaly

v evropských státech včetně rakouské

monarchie významné společenské, politické

a ekonomické změny, které se odrážely i do

lokálního měřítka. Nejvýrazněji se tato proměna začala odrážet zejména v životě městské společnosti. Historická sídla, která se od

středověku vyvíjela jen pozvolna a v limitech,

které k tomu umožňoval fortifikační (obranný)

systém a strategická válečná opatření, nechávaly s příchodem nové doby odstraňovat bastionová opevnění. Vznikaly nové urbanistické

koncepce měst, ulice se rozšiřovaly, vzduch

ve městě se pročišťoval, zlepšilo se zásobování měst vodou, na svět přicházely nové

vynálezy a technologie, města se industrializovala.

Tyto změny, které se ve městech začaly

po roce 1848 odehrávat ve spojení s politickými změnami, zejména se zrušením poddanství a plnou náboženskou svobodou, byly

příčinou, že do měst migrovali lidé za prací

a za kulturou. Do Brna se tak dostávají nejen

podhoráci – jak se jim říkalo – tedy venkované z blízkého okolí města, ale od svého

vypovězení v roce 1454, po 500 letech, také

židovské obyvatelstvo, které bude mít

v následujících bezmála sto letech lví podíl

na proměně Brna v město evropského významu.

Je tedy jasné, že s přílivem nového obyvatelstva v důsledku všeobecných změn přestávala středověká a barokní města zcela

odpovídat představám a nárokům moderní

doby, a to nejen z hlediska velikostí měst, ale

i komfortu bydlení a hygienických požadavků

jejich obyvatel. Rakouská, česká i moravská

města se nejdříve musela vypořádat z mnohdy objemným fortifikačním systémem, který

vymezoval po staletí životní prostor jejich

obyvatel. V Brně vznikl hradební systém společně s právní institucionalizací města v první

polovině 13. století. Výrazně bylo zesíleno

v 17. a 18. století, ale teprve rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 25. prosince 1852 přestalo být Brno, vyjma Špilberku, pevností.

Městu Brnu tak bylo umožněno začít hradební

pás postupně likvidovat. Ještě téhož roku

byla zbořena vnitřní část Brněnské brány na

dnešním Šilingrově náměstí s několika sousedními budovami. Jen pro srovnání, Praze

byla možnost likvidace opevnění dána teprve

v roce 1866. V průběhu padesátých let 19. století sice došlo k jisté stagnaci v rozvoji měst

a také politickému absolutismu, známému

jako Bachovský absolutismus, ale s pádem

tohoto systému se už počátkem šedesátých

let společenský vývoj opět plně rozjel a byl

k nezastavení. Roku 1864 byla v Brně zřízena

městská požární stráž a o tři roky později k ní

přibyl sbor dobrovolných hasičů. Na konci

šedesátých let se také podstatně zlepšilo

zásobování Brna vodou. Roku 1867 byl totiž

zřízen nový vodovod, zbudovaný Tomášem

Doowerem. Tehdy byla dána do provozu

pisárecká vodárna, jejíž parní čerpadla hnala

přečištěnou říční vodu ze Svratky do vodojemů na Žlutém kopci a na Špilberku. Bylo

tak možné zavést kropení ulic a zanedbané

městské dlažby. Město alespoň upravilo ulice

do takového stavu, aby vyhovovaly tehdejší

dopravě. Asi 80 % ulic v Brně bylo však ještě

na přelomu 19. a 20. století štěrkovaných a jen

20 % dlážděných. Od šedesátých let 19. století

započal kvas občanského života. Vlivem

národního uvědomění a v důsledku nového

fenoménu, totiž volného času obyvatel, se

začali lidé sdružovat do spolků nejrůznějšího

zaměření od tělocvičných přes čtenářské až

k muzejním a vlastivědným. Ve městě dochází

také k zakládání kaváren, kam chodí obyvatelé nejen za orientálním nápojem, ale kde

se společně scházejí a kde díky dennímu tisku, který byl v kavárnách k dispozici, získávají

přehled o aktuálním dění. Zde stojí za připomenutí, že redakce brněnské Rovnosti byla

založena v roce 1885.

V prosinci 1863 byla založena společnost

pro hromadnou dopravu povozy, jímž se

říkalo omnibusy. To však nestačilo, a tak byla

v roce 1869 zřízena Brněnská tramvajová

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018

společnost. Ta zavedla provoz tramvaje

tažené koňským spřežením. Opravdová pouliční dráha v Brně byla zřízena až roku 1884

s tramvajemi poháněnými párou. Roku 1896

koupila parní dráhu Rakouská spojená elektrická společnost, která přebudovala brněnský tramvajový park a parní pohon nahradila

elektřinou. Zvýšenému tempu života měl

pak sloužit také nový dorozumívací prostředek, telefon, který od roku 1885 nabízel

Brněnský telefonní ústav. Bankám, přepravcům, redakcím novin, továrníkům, obchodníkům, řemeslníkům, lékařům, advokátům,

hotelům a jiným bylo nabízeno zavedení

telefonu, jehož využitím se získala časová

úspora. Byla také upravena kanalizační soustava, napřímen tok řeky Svitavy a okolo

města vznikla řada industriálních staveb.

Z Brna se stalo obchodní a průmyslové centrum, kterému se přezdívalo rakouský či

moravský Manchester, a které v roce 1900

bylo šestým největším městem západní

poloviny monarchie za Vídní, Prahou, Terstem, Lvovem a Štýrským Hradcem.

Několikanásobné zvětšení Brna, ke kterému došlo připojením 27 sousedních obcí už

v roce 1850, si vyžádalo regulační plány města. Mezi akutně nejdůležitější patřilo vybudování novodobé okružní třídy, Ringstrasse,

na místě zbořeného bastionového opevnění.

Brněnská okružní třída se stala jedním z nejvýraznějších rysů urbanistické struktury města

v celém jeho vývoji a současně jednou z nejvýznamnějších urbanistických realizací v druhé polovině 19. století v českých zemích. Försterův regulační plán, dokončený již v červnu

1860, představuje první komplexní řešení

brněnské okružní třídy.

Po realizaci okružní třídy byla na pořadu

dalších přeměn tváře města, úplná asanace

historického jádra města. Až do devadesátých let 19. století téměř intaktně dochované

středověké městské jádro s převážně barokní a klasicistní zástavbou nemohlo sílícímu

tlaku dále odolávat.

Více informací se dozvíte na stránkách

Internetové encyklopedie dějin Brna na

www.encyklopedie.brna.cz nebo na stránkách archeologické společnosti Archaia

Brno, o. p. s. www.archaiabrno.org. Článek

čerpá také z bakalářské práce Martina Koti

Proměny města Brna v letech 1848–1914.

Michal Doležel, ■

člen Rady MČ Brno-střed