Historie
VÝVOJ BRNA PO ROCE 1848
S novým rokem, ve kterém si budeme připomínat 100 let od vzniku Československa,
se v našem historickém povídání přesuneme v čase z období středověku o několik
století dopředu. Do doby, kdy město Brno
stanulo na prahu starého a moderního světa a kdy se začala dynamicky proměňovat
jeho dosavadní podoba.
Před 170 lety, tedy v roce 1848, nastaly
v evropských státech včetně rakouské
monarchie významné společenské, politické
a ekonomické změny, které se odrážely i do
lokálního měřítka. Nejvýrazněji se tato proměna začala odrážet zejména v životě městské společnosti. Historická sídla, která se od
středověku vyvíjela jen pozvolna a v limitech,
které k tomu umožňoval fortifikační (obranný)
systém a strategická válečná opatření, nechávaly s příchodem nové doby odstraňovat bastionová opevnění. Vznikaly nové urbanistické
koncepce měst, ulice se rozšiřovaly, vzduch
ve městě se pročišťoval, zlepšilo se zásobování měst vodou, na svět přicházely nové
vynálezy a technologie, města se industrializovala.
Tyto změny, které se ve městech začaly
po roce 1848 odehrávat ve spojení s politickými změnami, zejména se zrušením poddanství a plnou náboženskou svobodou, byly
příčinou, že do měst migrovali lidé za prací
a za kulturou. Do Brna se tak dostávají nejen
podhoráci – jak se jim říkalo – tedy venkované z blízkého okolí města, ale od svého
vypovězení v roce 1454, po 500 letech, také
židovské obyvatelstvo, které bude mít
v následujících bezmála sto letech lví podíl
na proměně Brna v město evropského významu.
Je tedy jasné, že s přílivem nového obyvatelstva v důsledku všeobecných změn přestávala středověká a barokní města zcela
odpovídat představám a nárokům moderní
doby, a to nejen z hlediska velikostí měst, ale
i komfortu bydlení a hygienických požadavků
jejich obyvatel. Rakouská, česká i moravská
města se nejdříve musela vypořádat z mnohdy objemným fortifikačním systémem, který
vymezoval po staletí životní prostor jejich
obyvatel. V Brně vznikl hradební systém společně s právní institucionalizací města v první
polovině 13. století. Výrazně bylo zesíleno
v 17. a 18. století, ale teprve rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 25. prosince 1852 přestalo být Brno, vyjma Špilberku, pevností.
Městu Brnu tak bylo umožněno začít hradební
pás postupně likvidovat. Ještě téhož roku
byla zbořena vnitřní část Brněnské brány na
dnešním Šilingrově náměstí s několika sousedními budovami. Jen pro srovnání, Praze
byla možnost likvidace opevnění dána teprve
v roce 1866. V průběhu padesátých let 19. století sice došlo k jisté stagnaci v rozvoji měst
a také politickému absolutismu, známému
jako Bachovský absolutismus, ale s pádem
tohoto systému se už počátkem šedesátých
let společenský vývoj opět plně rozjel a byl
k nezastavení. Roku 1864 byla v Brně zřízena
městská požární stráž a o tři roky později k ní
přibyl sbor dobrovolných hasičů. Na konci
šedesátých let se také podstatně zlepšilo
zásobování Brna vodou. Roku 1867 byl totiž
zřízen nový vodovod, zbudovaný Tomášem
Doowerem. Tehdy byla dána do provozu
pisárecká vodárna, jejíž parní čerpadla hnala
přečištěnou říční vodu ze Svratky do vodojemů na Žlutém kopci a na Špilberku. Bylo
tak možné zavést kropení ulic a zanedbané
městské dlažby. Město alespoň upravilo ulice
do takového stavu, aby vyhovovaly tehdejší
dopravě. Asi 80 % ulic v Brně bylo však ještě
na přelomu 19. a 20. století štěrkovaných a jen
20 % dlážděných. Od šedesátých let 19. století
započal kvas občanského života. Vlivem
národního uvědomění a v důsledku nového
fenoménu, totiž volného času obyvatel, se
začali lidé sdružovat do spolků nejrůznějšího
zaměření od tělocvičných přes čtenářské až
k muzejním a vlastivědným. Ve městě dochází
také k zakládání kaváren, kam chodí obyvatelé nejen za orientálním nápojem, ale kde
se společně scházejí a kde díky dennímu tisku, který byl v kavárnách k dispozici, získávají
přehled o aktuálním dění. Zde stojí za připomenutí, že redakce brněnské Rovnosti byla
založena v roce 1885.
V prosinci 1863 byla založena společnost
pro hromadnou dopravu povozy, jímž se
říkalo omnibusy. To však nestačilo, a tak byla
v roce 1869 zřízena Brněnská tramvajová
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018
společnost. Ta zavedla provoz tramvaje
tažené koňským spřežením. Opravdová pouliční dráha v Brně byla zřízena až roku 1884
s tramvajemi poháněnými párou. Roku 1896
koupila parní dráhu Rakouská spojená elektrická společnost, která přebudovala brněnský tramvajový park a parní pohon nahradila
elektřinou. Zvýšenému tempu života měl
pak sloužit také nový dorozumívací prostředek, telefon, který od roku 1885 nabízel
Brněnský telefonní ústav. Bankám, přepravcům, redakcím novin, továrníkům, obchodníkům, řemeslníkům, lékařům, advokátům,
hotelům a jiným bylo nabízeno zavedení
telefonu, jehož využitím se získala časová
úspora. Byla také upravena kanalizační soustava, napřímen tok řeky Svitavy a okolo
města vznikla řada industriálních staveb.
Z Brna se stalo obchodní a průmyslové centrum, kterému se přezdívalo rakouský či
moravský Manchester, a které v roce 1900
bylo šestým největším městem západní
poloviny monarchie za Vídní, Prahou, Terstem, Lvovem a Štýrským Hradcem.
Několikanásobné zvětšení Brna, ke kterému došlo připojením 27 sousedních obcí už
v roce 1850, si vyžádalo regulační plány města. Mezi akutně nejdůležitější patřilo vybudování novodobé okružní třídy, Ringstrasse,
na místě zbořeného bastionového opevnění.
Brněnská okružní třída se stala jedním z nejvýraznějších rysů urbanistické struktury města
v celém jeho vývoji a současně jednou z nejvýznamnějších urbanistických realizací v druhé polovině 19. století v českých zemích. Försterův regulační plán, dokončený již v červnu
1860, představuje první komplexní řešení
brněnské okružní třídy.
Po realizaci okružní třídy byla na pořadu
dalších přeměn tváře města, úplná asanace
historického jádra města. Až do devadesátých let 19. století téměř intaktně dochované
středověké městské jádro s převážně barokní a klasicistní zástavbou nemohlo sílícímu
tlaku dále odolávat.
Více informací se dozvíte na stránkách
Internetové encyklopedie dějin Brna na
www.encyklopedie.brna.cz nebo na stránkách archeologické společnosti Archaia
Brno, o. p. s. www.archaiabrno.org. Článek
čerpá také z bakalářské práce Martina Koti
Proměny města Brna v letech 1848–1914.
Michal Doležel, ■
člen Rady MČ Brno-střed