Stalo se v naší městské části
VÝROČÍ ADOLFA LOOSE
Ornament a zločin. Název této zásadní stati
z roku 1908, která ovlivnila směřování
moderní architektury, zná snad každý.
Letos v prosinci uplynulo 147 let od narození jejího autora, brněnského rodáka
Adolfa Loose.
Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně
v rodině známého kameníka a sochaře Adolfa Loose staršího. Jeho rodný dům s kamenickou dílnou otce stával v blízkosti
někdejšího městského hřbitova na dnešní
Kounicově ulici, v místech, kde se nachází
hotel Continental. V rodném městě začal
Loos navštěvovat nejdříve obecnou školu
a později také gymnázium. Po dalších studiích
v Jihlavě a Melku nakonec odmaturoval na
Státní průmyslové škole v Liberci. Krátce nato
studoval technickou univerzitu v Drážďanech,
ale brzy odjel čerpat zkušenosti do Spojených států amerických. V USA vystřídal řadu
aktivit a pohyboval se především v New Yorku, Chicagu a Filadelfii. Po návratu se usadil
v hlavním městě monarchie ve Vídni, kde
krátce působil v ateliéru architekta Carla Mayredera, ale již roku 1897 si založil vlastní projekční kancelář. Umělecké kritiky začal Loos
psát již na svých cestách po USA, ale po příchodu do Vídně své teoretické myšlení zintenzívnil a začal své fejetony publikovat.
V roce 1908 formuloval architektonické názo-
ry ve stati Ornament a zločin, která vyšla roku
1913 a stala se základním manifestem puristické architektury. Její ukázkou v praxi byl
obchodní dům firmy Hofschneider Goldman
& Salatsch, postavený roku 1911 na Michalském náměstí naproti císařskému Hofburgu.
Loosova novostavba ve Vídni vzbudila nebývalý rozruch svým moderním tvaroslovím
a absencí dekorativních prvků. Před první
světovou válkou se Loos vrátil na Moravu,
aby pro majitele hrušovanského cukrovaru
Viktora Bauera projektoval několik realizací,
z nichž jednu – interiér zámečku – najdeme
v Brně v areálu výstaviště. Ve dvacátých
letech přednášel dějiny umění na brněnské
technice, spolupracoval s brněnskými UP
závody a v Paříži udržoval četné kontakty
s Le Corbusierem. Pro dadaistického básníka
Tristana Tzaru navrhl v Paříži rodinný dům
s galerií. Z Paříže se často vracel do Čech,
kde nejen přednášel, ale navrhoval také řadu
interiérů, zejména v Plzni. Po návratu do Vídně roku 1928 vyprojektoval své dvě nejlepší
stavby – Mollerovu vilu ve Vídni a Müllerovu
vilu v Praze. Adolf Loos zemřel po delší nemoci 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu
u Vídně.
Město Brno tuto výraznou osobnost moderní architektury dlouhou dobu opomíjelo.
Na základě podnětu současného brněnské-
ho architekta Ludvíka Gryma z ateliéru PAW
byla zařazena osoba Adolfa Loose do projektu Sochy pro Brno. Už v letošním roce tak
bude probíhat výtvarná soutěž na podobu
Loosovy sochy, která bude umístěna na
Janáčkově náměstí, tedy v blízkosti někdejšího Loosova rodného domu.
Michal Doležel ■
člen Rady MČ Brno-střed
LERCHOVA OPĚT OŽÍVÁ
Přesně před rokem jsme zde referovali
o dění v bývalém vojenském areálu na Lerchově ulici v článku s názvem: Včera lampiony, dnes vánoční stromek – a zítra?
Asi málokdo tušil, jak prorocká ta slova
byla, když v rámci prvního ročníku brněnského participativního rozpočtu tak úspěšně
dopadly projekty Komunitního a společenského centra se zázemím pro Kraví horu
a oprava oplocení, díky nimž by do areálu
měly konečně plynout investice v celkové
výši necelých 2,7 mil. Kč. I přesto však obyvatelé Masarykovy čtvrti neustávají v jeho
oživování pořádáním nejrůznějších akcí.
Podruhé se uvnitř něj odehrála oslava státního svátku 17. listopadu, kam si našla cestu
řada rodičů s dětmi na lampionový průvod.
Ten se zastavil u památníčku před Sušilovými
kolejemi, kde přítomní zapálili svíčky, vyslechli
si krátkou řeč zastupitele Ing. Bohumila Bílka,
zazpívali hymnu a vzpomněli obětí nacistických perzekucí. Zbytek večera se všichni
mohli v dobré náladě zahřát svařeným vínem,
čajem či guláškem a zakončit zpíváním s kytarou u ohně. Předvánoční doba pak tradičně
již podeváté patřila rozsvícení Vánočního
stromku Masarykovy čtvrti. Předminulý rok
se poprvé lidé mohli potkat přímo v areálu
28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2018
a jsme rádi, že ani nyní to nebylo jinak. Díky
této akci se nejen místní vzájemně potkali
v krásný adventní čas za doprovodu zpívání
koled s živou kapelou, ochutnávkou cukroví
a dalších laskomin i zahřívajících tekutin. Děti
si užily prskavky nebo poznávání vánočních
tradic a všichni si domů opět mohli odnést
Betlémské světlo. Jak potvrzují všechny
dosavadní ankety i aktivity místních, může se
bývalý vojenský areál stát živým tepajícím
srdcem Masarykovy čtvrti. A za to je třeba
poděkovat neutuchajícímu úsilí Nadačního
fondu Lerchova – otevřeno všem a Občanskému sdružení Masarykova čtvrť i podpoře
místních obyvatel, kteří se o osud lokality
stále intenzivně zajímají a nechtějí ji přenechat napospas soukromému developerovi.
Michal Závodský ■
předseda OS Masarykova čtvrť
Foto Martin Rybák