Vladimír Antonín: Co neznáte, nesbírejte

RNDr. Vladimír Antonín, CSc, je jedním z mykologů, kteří radí v Houbařské poradně Moravského zemského muzea, je autorem a spoluautorem devíti houbařských atlasů a řady odborných textů.RNDr. Vladimír Antonín, CSc, je jedním z mykologů, kteří radí v Houbařské poradně Moravského zemského muzea, je autorem a spoluautorem devíti houbařských atlasů a řady odborných textů.

Rozhovor

RNDr.Vladimír Antonín, CSc., se narodil

vBrně roku 1955. Vystudoval Přírodo

-

vědeckou fakultu tehdejší Univerzity

Jana Evangelisty Purkyně vBrně obor

odborná biologie. Postudiu nastoupil

do botanického oddělení nynějšího

Moravského zemského muzea, kde

pracuje dosoučasnosti. Vmykologii se

věnuje taxonomii (klasifikaci) zejména

špičkovitých, penízovkovitých a ně

-

kterých dalších rodů bělovýtrusých

hub ataké ochraně hub. Je autorem či

spoluautorem šesti odborných knižních

mykologických monografií, podílel se

napřípravě dvou toxikologických učeb

-

nic. Kromě publikací přednáší ovýsled-

cích své práce nadomácích imeziná-

rodních konferencích. Je šéfredaktorem

mezinárodního odborného časopisu

Czech Mycology, editorem časopisu

Mykologické listy ačlenem redakčních

rad dalších tří mezinárodních časopisů

ačlenem několika zahraničních myko

-

logických společností.

Podílel se natvorbě přehledu chráně

-

ných aohrožených druhů Červený se-

znam hub ČR.

Je autorem nebo spoluautorem devíti

houbařských atlasů adalších popula

-

rizačních knih ohoubách, podílel se

napřípravách řady výstav. Odpoloviny

osmdesátých let doroku 2021 prováděl

expertízy vpřípadech otrav houbami.

Byl řešitelem několika národních ime

-

zinárodních projektů. Česká vědecká

společnost pro mykologii, jejímž byl ně

-

kolik let předsedou, jej ocenila udělením

titulu Čestný člen.

Pomykologovi, kterého lidé znají zHou

-

bařské poradny vMoravském zemském

muzeu, bylo pojmenováno několik hub.

Naposledy objevil v Beskydech dosud

nepopsanou muchomůrku, která najeho

počest nese jméno Amanita vladimirii.

Oba už patříme, diplomaticky

řečeno, mezi pamětníky, ovšem

každý pamětník někdy začínal.

Jak tomu bylo svámi?

Jsem Brňák narozený ve štatlu, jak

se v Brně říká, bydlel jsem doroku 1981

naBeethovenově. Základní školu jsem absol

-

voval nadnešní Rašínově ulici naproti kostelu.

Tehdy to byla ještě úplná devítiletka, dnes je

tam jenom první stupeň. Následovalo gym

-

názium naKoněvce, dnes Vídeňské, apak

přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evan

-

gelisty Purkyně, nyní Masarykovy. Můj obor se

tehdy jmenoval odborná biologie, potřech

ročnících se dělila naspecializace botanika,

zoologie, mikrobiologie. Oborů bylo více.

Dnes je struktura studia samozřejmě jiná.

Co jste si tenkrát vybral?

Zakotvil jsem ubotaniky upana docenta

Zdeňka Šedy, vespecializaci, která byla vpod

-

statě něco jako produkční ekologie rostlin. Do-

cent Šeda byl nejen výborným pedagogem

avedoucím diplomové práce, ale iskvělým

člověkem. Houbaření mi bylo oddětství ko

-

níčkem, kterým jsem se nakazil odrodičů,

apracovně se kněmu postudiích vrátil. Hned

poukončení vysoké školy jsem 1. srpna 1979

nastoupil domuzea jako mykolog ajsem tam

dodneška. Takže už brzo dostanu inventární

číslo přicvaknuté naucho apatrně tu nakonec

zůstanu navždy, ale už jako exponát.

Každý máme zasebou nějaké

iniciační situace, každého znás

někdy něco někde nasměrovalo.

Jak to bylo svámi?

Umě ten vztah kpřírodě, nejen khoubám,

ale ikrostlinám adalším přírodninám byl

vrodině, ale úplně jiný význam to dostalo

nagymnáziu. Tam působily dvě výborné vyu

-

čující přírodopisu, paní profesorka J. Hrnčiří-

ková azvláště paní profesorka V. Klabanová,

která byla naprosto skvělá. Pod jejím vlivem

přešel ten můj povšechný dětský zájem

opřírodu postupně doodbornějších rovin.

Byla opravdu vynikající pedagožka, která do

-

kázala studenta zaujmout. Apak jsem tedy

šel napřírodovědu aposléze skončil, nebo

vlastně začal, utěch hub, které mě vždycky

zajímaly.

Poradenskou službou ovšem

vaše aktivity neskončily.

Vmuzeu jsem začal dělat ivědeckou my-

kologii. Seznámil jsem se svedoucím Mykolo-

gického oddělení Národního muzea vPraze

doktorem Zdeňkem Pouzarem. To byl bota

-

nický amykologický génius, obrovská hlava,

neuvěřitelná paměť, fantastická schopnost

propojování, syntézy apodobně, anavíc moc

hodný pán, ochotný vestudiu hub vždy po

-

moci. Třetí významná osobnost vmém životě,

pozakladateli houbařské poradny Ing.Kří

-

žovi apodlouholetém spolupracovníkovi

panu Vágnerovi. Vedl mě při kandidátské

dizertační práci aspolupracoval jsem sním

až dojeho odchodu zNárodního muzea.

Dlouho jsem byl řadovým pracovníkem.

Vroce 2014 se však Moravské zemské mu

-

zeum rozčlenilo natři muzea, Přírodovědné,

Historické aUměnovědné. Vroce 2015 jsem

byl jmenován ředitelem Přírodovědného mu

-

zea, kterým jsem byl dokonce roku 2022, pak

jsem začal svoje aktivity utlumovat. Nyní jsem

zase řadový pracovník, natři čtvrtě úvazku.

Zdá se, že patříte klidem, pro

které je věk jen číslo.

Poslední dobou už aktivity trochu tlumím.

Samozřejmě pořád budu něco dělat, ale už

to nebude takový workoholismus jako dříve.

Objevil či popsal jste více druhů

hub.

Vrámci studovaných skupin hub jsem

zasvou kariéru popsal kolem 150 nových

rodů adruhů hub, znichž asi tři čtvrtiny po

-

cházejí zjiných kontinentů. A je pravda, že

značnou část znich jsem takéobjevil.

Kam všude vás houby zavedly?

Navýzkumech jsem byl dvakrát vtropické

Africe, vSeverní Americe vroce 1991, kon

-

krétně dva měsíce nauniverzitě vKnoxville

v Tennessee. Několikrát jsem pobýval

vJižní Koreji. Poprvé to bylo díky profesoru

Hyeon-Dong Shinovi zKorejské univerzity

vSoulu. Vroce 2003 navštívil Mendelovu

univerzitu asetkal se ise mnou. Jelikož měl

studenty spodobným zaměřením jako já,

měl zájem ospolupráci. Rok nato jsem tedy

navštívil Jižní Koreu poprvé, vrámci svého

přednáškového turné jsem se seznamoval

sobdobnými pracovišti. Odva roky později

VLADIMÍR ANTONÍN:

CO NEZNÁTE, NESBÍREJTE

Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2025 | 13

vypsaly grantové agentury obou zemí granty

naspolečné projekty, my se svým projektem

uspěli, vletech 2007 až 2009 jsem díky tomu

absolvoval každoroční cestu dotéto země

aspolupracoval skolegy nastejné univer

-

zitě. Tehdy spolupracující studentka později

nastoupila doNárodního ústavu lesnických

věd vSoulu. Tam jsem vrámci memoranda