Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 14

Rozhovor / Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2025
Jan Sláma se narodil 16. června 1956
vBrně jako první dítě Miladě aFrantiškovi
Slámovým. Jeho dědeček František Sláma
inspirován Tomášem Baťou vybudoval
vBoskovicích zaprvní republiky stavební
firmu, výrobnu cementového zboží, pilu
aobchod se dřevem.
Vroce 1968 postihla rodinu tragédie, kdy
povážné nemoci zemřela Janova sedmi
-
letá sestra Renata. On sám byl svědkem
příjezdu tanků doBrna během okupace
vojsk Varšavské smlouvy. Ještě intenzivněji
naněj zapůsobil zásah ozbrojených složek
při demonstracích vcentru Brna vsrpnu
1969. „Když hned ráno přijely tanky, tak
my jsme utekli skamarádem nakřižovatku
aviděli jsme, jak sovětští vojáci hledají re
-
translační stanici, tak jsme jako kluci vzali
kameny arozbíjeli tabulky snázvy ulic, ob
-
racely se cedule, oni byli mimo, našli to až
zadva dny,“ zavzpomínal. Tehdy isdalšími
kamarády přes zákaz rodičů utekli zdomu
adostali se doulic knáměstí Svobody těsně
pozásahu policejních složek: „Tam jsme měli
takové expresivní dojmy, kdy tam stál třeba
invalida ofrancouzských holích, naprosto
mokrý, schovaný, to vodní dělo ho zatlačilo
donějaké proluky. Zásadní vjem byl ten, že
to už nebyli Rusi, ale to byli naši, to bylo to
formující pro dětskou duši.“
Vroce 1980 Jan Sláma dokončil studia
nastavební fakultě se zaměřením nakon
-
strukci mostů. Pracoval vpodniku Brnopro-
jekt aSilnice Brno abrzy se dostal dovedoucí
pozice. Odmítl nabídku členství vKomunis
-
tické straně Československa. Díky své práci
nastavbě Masarykova okruhu vBrně však
ipřesto zůstal vefunkci.
Aktivně se zapojil doudálostí po17. listopadu
1989, dostal nabídku napost náměstka ministra
stavebnictví. Teprve porevoluci se postupně
dozvídal ohistorii dědečkova podnikání vBo
-
skovicích, vyřizoval restituční nároky arozhodl
se obnovit činnost rodinné firmy.Celý příběh
Jana Slámy si můžete přečíst vdatabázi Paměti
národa: www.pametnaroda.cz.
Markéta Koubková
■
PAMĚŤ NÁRODA: JAN SLÁMA
mezi jejím ústavem aMoravským zemským
muzeem pracoval vletech 2012 až 2017.
Každoročně se jednalo odvou až třítýdenní
cestu. Spolupráce byla úspěšná, vyšlo nám
doposud šestnáct odborných článků.
Včem je Korea jiná?
Je to vysoce technicky vyspělá spo-
lečnost súplně jinou náturou lidí, pro něž
je velice důležitá korektnost vjednání.
Nadruhé straně, krásné přirozené lesy
zde, až namalé výjimky, nenajdeme. Prak
-
ticky všechny byly zlikvidovány nebo vyká-
ceny vprůběhu korejské války (1950–1953)
azalesňovací projekty vevelkém začaly až
napřelomu padesátých ašedesátých let
minulého století.
Běžný návštěvník muzea asi
netuší, že jste také pomáhal
zachraňovat životy takříkajíc
vpřímé akci.
To je trochu přehnané. Snad naokraji pří-
mých akcí. Dlouhá léta jsem spolupracoval
sFakultní nemocnicí usv. Anny, lidově řečeno:
dělal jsem naotravách houbami. Vpodstatě
šlo otoxikologické rozbory při podezření
naotravu houbami. Pacienti byli hlavně zbr
-
něnských nemocnic, ale vpodstatě zcelé jižní
Moravy, občas ze Zlínska, zVysočiny. Roz
-
hodně to nebyla nuda. Vzpomínám nanoční
telefonáty při akutních stavech.
Přivezli vám tedy pacienta…
To ne, co bych sním dělal. Přivezli mi
zbytky toho, co nasbíral, uvařil, nebo abych
tak řekl, co zněho lékaři nějak získali. Já
jsem si snažil mikroskopicky zjistit, co po
-
jedl. Nejčastějším zkoumaným vzorkem
byl výsledek výplachu žaludku. Houby se
vtomto případě určují zejména podle jejich
charakteristických mikroskopických struk
-
tur, zejména výtrusů. Jde hlavně oto, jestli
vevzorku není muchomůrka zelená, která
je smrtelně jedovatá. To by znamenalo
zvláštní léčebný postup. Také jsem natoto
téma nějakou dobu přednášel nalékař
-
ské fakultě jako součást cyklu přednášek
osoudním lékařství.
Jak takový speciální léčebný
postup při požití muchomůrky
zelené vypadá?
Základem léčby je odstraňování toxinů
zorganismu vyčištěním celého trávicího
traktu odzbytků hub avýtrusů apodáváním
aktivního uhlí, které váže toxiny. Zléků se
uplatňuje podávání vysokých dávek ace
-
tylcysteinu ahepatoprotektiv. Především je
však nutná co nejrychlejší hospitalizace.
Které houby bývají nejčastěji
příčinou potíží?
Obvykle ty, které dobře neznáme nebo
jsme lehkomyslní či nepozorní při jejich
sběru, kontrole azpracovávání, často
například muchomůrka tygrovaná (pan
-
terová) nebo pečárka zápašná. Dal bych
tedy čtenářům takovou univerzální radu:
Sbírejte jen apouze ty houby, které bez
-
pečně poznáte. To je hlavní zásada při
sběru hub najídlo.
Kam se lidé mohou obrátit
oradu, když si nejsou jistí, co
zlesa nesou?
VBrně působí už odpodzimu 1967 hou-
bařská poradna v Moravském zemském
muzeu vBiskupském dvoře. Pro veřejnost
je otevřena vždy vpondělí od9.00 do12.00
aod13.00 do18.00, vúterý od9.00 do12.00
aod13.00 do16.00.
Objevují se vporadně nějaké
kuriozity? Přiznávám, že když
jsem před dvaceti lety poprvé
uviděl vpřírodě květnatec
Archerův, napadla mě divoká
myšlenka meziplanetární
invaze.
Většina houbařů přinese samozřejmě
běžné druhy nebo druhy něčím nápadné,
barvou, tvarem, velikostí. Občas ale někdo
přinese opravdu zajímavou houbu, kterou
pak uložíme vnašem fungáři. Květnatec je
dnes už docela hojný. Velice nezvykle vy
-
padá mřížovka červená, ale ta je extrémně
vzácná. Vposlední době se vnaší přírodě
objevila hlíva citrónová, jinak pouze pěs
-
tovaná, pocházející zvýchodní Asie aDál-
ného východu. Je považována zainvazivní
druh. VSeverní Americe se poprvé obje
-
vila vpřírodě asi před patnácti lety, dnes je
známá už z25 států USA ataké zKanady.
Bylo prokázáno, že nakmenech, které
osidluje, silně snižuje diverzitu domácích
druhů hub.
Miroslav Sedláček
■
Zpravodaj Brno-střed