Rok Bohuslava Fuchse
Osmý díl seriálu nese název Povolání architekt – otec – dcera i syn. Na formování osobnosti i tvůrčí filozofie dětí architekta Bohuslava Fuchse působilo od počátku prostřední brněnské architektonické avantgardy.Osmý díl seriálu nese název Povolání architekt – otec – dcera i syn. Na formování osobnosti i tvůrčí filozofie dětí architekta Bohuslava Fuchse působilo od počátku prostřední brněnské architektonické avantgardy.
Historie
Naformování osobnosti itvůrčí filozofie
dětí architekta Bohuslava Fuchse atextilní
návrhářky Drahomíry Fuchsové – Aleny
aKamila, zpočátku jistě působilo prostředí
brněnské architektonické avantgardy,
vníž bezprostředně vyrůstali ažili. Prosa
-
dit se vestejné profesi, které sevěnoval
jejich slavný otec, však může být nelehkým
úkolem, oba si však nalezli vlastní cestu,
vníž zúročili ivelký výtvarný talent.
Alena Fuchsová (1925–2008), provdaná
Korvasová (Mojmír Korvas, 1923–2004, ar
-
chitekt aaktivní sportovec) vesvé pracovní
činnosti propojovala architektonickou tvorbu
sprůmyslovým avýtvarným designem. Zpo
-
čátku svého profesního života byla zaměst-
nána, stejně jako její bratr Kamil, vbrněnské
pobočce Státního ústavu pro rekonstrukci
památkových měst aobjektů (SÚRPMO)
aposléze coby svobodná výtvarnice často
podnikala přes Český fond výtvarného
umění. Její tvorba zatím není zcela vyjas
-
něna. Vsoučasnosti však probíhá výzkum
jejího života idíla již sdílčími poznatky. Ty
poukazují najejí intenzivní spolupráci jak
sotcem, tak ibratrem.
Kamil Fuchs (1930–1995) si díky svým his
-
toricko-kulturním zájmům ivýtvarnému es-
pritu brzy vytvořil vlastní celoživotní cestu
atvůrčí profil. Svůj talent zapojil dorekon
-
strukcí a znovuoživování stavebních pa-
mátek. Stal se kmenovým pracovníkem
SÚRPMO, pobočky Brno, ato brzy pojeho
založení vroce 1954. Působil vněm jako
hlavní projektant, vedoucí svého Ateliéru 20.
Neustrnul vesvém tvůrčím vývoji, naopak
stále úspěšněji hledal, nalézal azvýrazňo
-
val chráněnou podstatu památek. Uplatňoval
své výtvarné vlohy vcelkové koncepci, ale
ivsebemenším detailu. Dosáhl posléze ta
-
kové osobitosti vpojetí své architektonické
práce, vcitu pro klasické stavební řemeslo,
vaplikaci tradičních přírodních materiálů,
vevystihnutí podstaty apotřeby oživené
památky, že se stal uznávaným arespek
-
tovaným tvůrcem amistrem svého oboru.
Dostal se tak až kvlastnímu architektonic
-
kému rukopisu, najehož základě můžeme
identifikovat jeho realizovaná díla.
Během prvních dvaceti let svého archi
-
tektonického působení Kamil Fuchs pra-
videlně spolupracoval sotcem. Společně
se často soustředili naurbanistické řešení
historických měst aúpravy jejich veřejných
prostor. Lze připomenout soutěžní návrh
naurbanistickou úpravu Moravského ná
-
městí aokolí novostavby divadla naKolišti
(1956, druhá cena, sJosefem Němcem –
architekt aurbanista, 1928–2021), soutěžní
návrh nabrněnský komunikační okruh (1956,
sJosefem Němcem) nebo návrh asanačního
plánu historického centra Brna (1957, sJo
-
sefem Němcem). Nejprestižnějším úkolem
celostátního kulturního významu byla sou
-
těž naarchitektonicko-urbanistické řešení
zástavby okolí Národního divadla vPraze.
Byla uskutečněna vedvou etapách vletech
1962 a1964, účelem třetí etapy vroce 1966
bylo zpracování konečné studie. Zaobě
soutěže obdržel „rodinný“ kolektiv veslo
-
žení Bohuslav Fuchs, Kamil Fuchs, Alena
Korvasová Fuchsová aMojmír Korvas první
cenu. Autory konečné studie vypracované
vroce 1966 byli již jen otec asyn Fuchsové.
Doba však realizaci nepřála. Následné poli
-
tické ispolečenské změny poroce 1968, ale
též zákulisní ovlivňování aúmrtí Bohuslava
Fuchse vroce 1972 (náhrobek Bohuslava
Fuchse sposmrtným odlitkem ruky byl re
-
alizován podle Kamilova projektu vletech
1973–1974) vedly Kamila Fuchse ktěžkému
rozhodnutí: v roce 1973 se další práce
natomto projektu vzdal.
Oba Fuchsové aAlena Korvasová Fuch
-
sová tvořili autorský tým při realizaci první
poválečné rekonstrukce divadla Reduta
vBrně (1955–1957). Dále oba Fuchsové byli
autory stále kontroverzně veřejností vní
-
maného projektu novostavby obchodního
domu Dyje (1969–1975) nahlavním památ
-
kově cenném náměstí veZnojmě ajednoho
znejmenších brněnských sídlišť Jabloňová
(1968–1979), nakterém snimi participovala
architektka aurbanistka Eva Rozehnalová
(1936–2022, dcera architekta Bedřicha Ro
-
zehnala). Vroce 1968 oba Fuchsové vypra-
covali návrh dovyzvané soutěže nasídliště
Jižní Svahy veZlíně.
Poslední společnou prací Bohuslava aKa
-
mila Fuchsových iAleny Korvasové Fuch-
sové byla realizace brněnské pamětní desky
architekta Jana Kotěry zroku 1972.
Kamil Fuchs byl také autorem několika
projektů intervencí doobjektů svého otce.
Ktéto práci přistupoval svelkou pokorou
acitlivostí, ato zejména pokud byly tyto
akce realizovány za života Bohuslava
Fuchse. Realizační projekty tak vznikaly
nazákladě jejich vzájemného aplodného
dialogu. Tak tomu bylo například uprvní
úpravy vinárny Muzeum, takzvaného Mu
-
zejního klubu, někdy uváděného ijako Mu-
zejní sklípek (1957, druhá úprava proběhla
1974–1975 zaspolupráce Aleny Korvasové
Fuchsové), či uadaptace interiérů spole
-
čenských prostor brněnského hotelu Avion
(1969–1970).
Krátce posmrti Bohuslava Fuchse vstoupil
Kamil Fuchs dootcových realizací adaptací
interiéru Dětského domova Dagmar vBrně
(1974–1975) anavrhl nové vybavení interiérů
Moravské banky (1972–1973). Mimo Brno to
byly částečné přístavby ainteriérové pro
-
měny objektů zotavovny Morava vTatranské
Lomnici (1973–1981) ahotelu Vlčina veFren
-
štátě pod Radhoštěm (1978–1988).
Vroce 1993 naposledy Kamil Fuchs za
-
reagoval natvorbu svého otce konzulta-
cemiprojektu repliky jeho funkcionalistické
Zemanovy kavárny zroku 1926 (Ateliér ERA,
Zbyněk Pech aJana Janíková, 1994–1995),
zbořené všedesátých letech zdůvodu vý
-
stavby Janáčkova divadla vtěsném soused-
ství. (Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
■
Kamil a Alena Fuchsovi, čtyřicátá léta
20. století, Brno, soukromý archiv
Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2025 | 15
ROK BOHUSLAVA FUCHSE
(
8
)
POVOLÁNÍ ARCHITEKT: OTEC
–
DCERA I SYN
Kamil Fuchs, interiér kavárny a restaurace
hotelu Avion, 1969–1970, Brno, foto: Miloš
Budík, Muzeum města Brna