Historie
Vila Karla von Skeneho
na Hybešově 43
Zraky kolemjdoucích zaujme vila Karla von
Skeneho, nejstaršího ze synů Williama Skeneho, který od roku 1830, kdy se přestěhoval
do Rakouska, řídil brněnskou továrnu na jemná sukna Carla Offermanna. O čtyři roky později už si založil vlastní továrnu na vlněná sukna, kterou později převzali jeho synové Karl,
Alfred a August. Prostřední ze synů v letech
1864 až 1866 dokonce vykonával funkci
brněnského starosty. To již bydlel v domě na
tehdejší Silniční ulici, nyní Hybešově, který
jeho bratr Karl vystavěl naproti rodinnému
podniku. Autorem stavby na pomezí paláce,
zámečku a vily je pravděpodobně Ludwig
von Förster, který žil mezi lety 1797 až 1863.
Byl ústřední postavou architektury habsburské říše, vydavatelem prvního architektonického časopisu v monarchii, zásadní vliv měl
také na vývoj brněnské architektury a urbanismu – je autorem prvního regulačního plánu
okružní třídy, paláce Franze von Kleina nebo
Kasina v Lužánkách. Poté, co se Alfred Skene
v roce 1866 odstěhoval do Vídně, dům prodal
a vystřídala se v něm řada majitelů. V roce
1924 dům získaly dvě brněnské židovské školy, v interiérech byla upravena modlitebna,
provedena nadstavba o další poschodí s podkrovím a přestavba schodišťového traktu.
Nadstavba byla v letech 2005 až 2007 upravena a podle návrhu Petra Rumiana v historizujících formách a interiéry byly komplexně
modernizovány.
Zajímavosti na trase
V budově hlavního vlakového nádraží je
umístěna pamětní deska připomínající příjezd
prvního vlaku do Brna.
Leitnerovy. Za parkovištěm a likusáky se zde
rozkládá parčík, který tvoří v centru města
nečekané, tajuplné, nepříliš udržované zákoutí, ve kterém se skrývá i původní kašna.
(mav)
I
Na budově pošty je umístěna pamětní deska Petra Bezruče, který zde před válkou pracoval jako vyšší úředník.
Názvy ulic
Proč se jmenují ulice Vodní a Nádražní není
třeba vysvětlovat, ulice Hybešova je pojmenována po redaktoru a politiku Josefu Hybešovi, který žil mezi lety 1850 a 1921. Od devíti
let pracoval jako tkadlec. V dospělém věku
byl mimo jiné organizátorem sjednocovacího
lužáneckého sjezdu Českoslovanské sociální
demokracie v Brně roku 1887 a organizátor
dělnických textiláckých stávek na Brněnsku.
Od roku 1920 až 1921 zastával funkci senátora
Národního shromáždění ČSR.
Název ulice se spolu s historií města proměňoval, v roce 1782 se jmenovala Strassengasse, od roku 1898 Wawrastrasse, od roku
1918 Wawrova, v roce 1919 Silniční, v roce
1928 se stala ulicí Josefa Hybeše, v roce 1939
Josef-Hybeš-Strasse – ulice Josefa Hybeše
a téhož roku změnila jméno na Strassengasse – Silniční. V roce 1942 dostala opět nové
pojmenování – Dr. Fritz-Todt-Strasse – třída
Dra Fritze Todta, v roce 1945 Silniční a od
roku 1946 až do dnešních dnů nese název
Hybešova.
Na Hybešově 42 je před domem osazen
do chodníku kámen zmizelých, který připomíná tragický osud Friedricha Redlicha.
Zdroje:
Na Hybešově 43 za vilou Karla von Skeneho se rozkládá nepřehlédnutelný památný
strom, platan javorolistý. Do jeho blízkosti je
možné se dostat vstupem do areálu z ulice
I Slavné brněnské vily, vydalo nakladatelství
FOIBOS BOOKS, 2013
I Brněnský architektonický manuál:
www.bam.brno.cz
I Encyklopedie Brna:
www.encyklopedie.brna.cz
Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2023 | 13