Historie

Vila Karla von Skeneho

na Hybešově 43

Zraky kolemjdoucích zaujme vila Karla von

Skeneho, nejstaršího ze synů Williama Skeneho, který od roku 1830, kdy se přestěhoval

do Rakouska, řídil brněnskou továrnu na jemná sukna Carla Offermanna. O čtyři roky později už si založil vlastní továrnu na vlněná sukna, kterou později převzali jeho synové Karl,

Alfred a August. Prostřední ze synů v letech

1864 až 1866 dokonce vykonával funkci

brněnského starosty. To již bydlel v domě na

tehdejší Silniční ulici, nyní Hybešově, který

jeho bratr Karl vystavěl naproti rodinnému

podniku. Autorem stavby na pomezí paláce,

zámečku a vily je pravděpodobně Ludwig

von Förster, který žil mezi lety 1797 až 1863.

Byl ústřední postavou architektury habsburské říše, vydavatelem prvního architektonického časopisu v monarchii, zásadní vliv měl

také na vývoj brněnské architektury a urbanismu – je autorem prvního regulačního plánu

okružní třídy, paláce Franze von Kleina nebo

Kasina v Lužánkách. Poté, co se Alfred Skene

v roce 1866 odstěhoval do Vídně, dům prodal

a vystřídala se v něm řada majitelů. V roce

1924 dům získaly dvě brněnské židovské školy, v interiérech byla upravena modlitebna,

provedena nadstavba o další poschodí s podkrovím a přestavba schodišťového traktu.

Nadstavba byla v letech 2005 až 2007 upravena a podle návrhu Petra Rumiana v historizujících formách a interiéry byly komplexně

modernizovány.

Zajímavosti na trase

V budově hlavního vlakového nádraží je

umístěna pamětní deska připomínající příjezd

prvního vlaku do Brna.

Leitnerovy. Za parkovištěm a likusáky se zde

rozkládá parčík, který tvoří v centru města

nečekané, tajuplné, nepříliš udržované zákoutí, ve kterém se skrývá i původní kašna.

(mav)

I

Na budově pošty je umístěna pamětní deska Petra Bezruče, který zde před válkou pracoval jako vyšší úředník.

Názvy ulic

Proč se jmenují ulice Vodní a Nádražní není

třeba vysvětlovat, ulice Hybešova je pojmenována po redaktoru a politiku Josefu Hybešovi, který žil mezi lety 1850 a 1921. Od devíti

let pracoval jako tkadlec. V dospělém věku

byl mimo jiné organizátorem sjednocovacího

lužáneckého sjezdu Českoslovanské sociální

demokracie v Brně roku 1887 a organizátor

dělnických textiláckých stávek na Brněnsku.

Od roku 1920 až 1921 zastával funkci senátora

Národního shromáždění ČSR.

Název ulice se spolu s historií města proměňoval, v roce 1782 se jmenovala Strassengasse, od roku 1898 Wawrastrasse, od roku

1918 Wawrova, v roce 1919 Silniční, v roce

1928 se stala ulicí Josefa Hybeše, v roce 1939

Josef-Hybeš-Strasse – ulice Josefa Hybeše

a téhož roku změnila jméno na Strassengasse – Silniční. V roce 1942 dostala opět nové

pojmenování – Dr. Fritz-Todt-Strasse – třída

Dra Fritze Todta, v roce 1945 Silniční a od

roku 1946 až do dnešních dnů nese název

Hybešova.

Na Hybešově 42 je před domem osazen

do chodníku kámen zmizelých, který připomíná tragický osud Friedricha Redlicha.

Zdroje:

Na Hybešově 43 za vilou Karla von Skeneho se rozkládá nepřehlédnutelný památný

strom, platan javorolistý. Do jeho blízkosti je

možné se dostat vstupem do areálu z ulice

I Slavné brněnské vily, vydalo nakladatelství

FOIBOS BOOKS, 2013

I Brněnský architektonický manuál:

www.bam.brno.cz

I Encyklopedie Brna:

www.encyklopedie.brna.cz

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2023 | 13