Prevence

Dokončení ze strany 6

předměty, například květináče

či zahradní nábytek.

• Pamatujte na možné nebezpečí úrazu větrem uvolněnými

předměty, pádem uvolněných

větví, stromů, dopravních značek, reklam a podobně.

• Za intenzivního deště může

dojít k zaplavení podjezdů

a podchodů.

• Pokud za bouřky a silného

větru řídíte auto, jezděte

maximálně opatrně a pomalu,

případně úplně zastavte auto

na bezpečném místě. Větrné

poryvy mohou auto učinit

neovladatelné a hrozí nebezpečí střetu s překážkou na silnici.

• V případě způsobení škod

povodní vše zdokumentujte a

obraťte se na pojišťovnu ve

věci pojistné události.

Průběh lokálních záplav ve městě

zhoršují velké betonové, dlážděné

fyzických a právnických osob

zpracovat a předložit příslušnému

městskému úřadu povodňový

plán u všech staveb, které se

nacházejí v pasivní zóně záplavového území. Ministerstvo životního prostředí ČR pak zpracovává

projekty, v nichž je uvažováno

prioritně s přírodě blízkými protipovodňovými opatřeními.

nebo asfaltové plochy. Jsou to zejména parkoviště, kde nahromaděná voda nemá možnost

průběžně se vsakovat. Dalším

problémem jsou kanálové vpustě,

které se často zanesou a voda

nemá kam odtékat. Velký objem

vody mnohdy končí v podchodech nebo restauracích a obchodech, které se nacházejí v přízemí

budov.

Opatřením na zmírnění škod při

povodních je zákonná povinnost

I

ků ve vnitroblocích už mohlo být

místo toho opraveno, lze jen těžko

odhadnout. Obdobně to třeba vidí

ve Vídni, kde se „lesu sloupků“

(Schilderwald) brání i tím, že

začali více využívat vodorovné

značení na zemi – kupř. žluté čáry

coby zákaz parkování místo nového sloupku se značkou. Došli

k tomu, že tato metoda vyjde levněji, nežli zřizování, údržba

a výměna kovovových značek,

dopravní prostor se stává přehlednější a také se zvyšuje celková kvalita prostředí.

Jak už tomu v Brně bývá, kamenem úrazu je i zde nekoordinovaný přístup různých institucí. Je

tragikomické i smutné zároveň,

že se jedná vesměs o městské

instituce, které by však měly táhnout za jeden provaz. Tak tu máte

sloupy ve správě Dopravního podniku nebo naopak Technických

sítí Brno; dopravní značení

navrhují Brněnské komunikace

a daný návrh schvaluje Odbor

dopravy brněnského magistrátu,

zatímco městský informační a orientační systém zase převážně

instalují jednotlivé městské části.

Z poslední doby se to například

ukázalo při rekonstrukci části ulice Barvičova, kde se plně ukázalo, jak město Brno coby investor

trestuhodně nedokázalo sjednotit

sloupy trolejbusových vedení

a veřejného osvětlení. Místo aby

se tedy úředníci domluvili, že na

jeden sloup nedají reklamu a osadí jej dopravním značením nebo

se pokusí různé informační cedule jinak sloučit, tak si každý jel po

své linii a sloupky se množily

a množily. Na konci dubna jsem

se obrátil na Technické sítě,

Brněnské komunikace i Odbor

dopravy MMB s prosbou o řešení

zcela konkrétních čtyřiceti (!) podnětů na sdružení značek. Z Technických sítí mi odpověděli, že

„historicky se takové případy stávaly a tyto případy je potřeba řešit

individuálně s majiteli konkrétního

značení“ a – ačkoliv se iniciativy

sami neujali – svou odpověď

zakončili: „pro Vaši věc jsme udělali, co bylo v našich silách“.

Zatímco Brněnské komunikace

mi neodpověděly vůbec, Odbor

dopravy se za čtyři měsíce

„vzchopil“ na nicneříkající alibistické sdělení, že postupují podle

zákona a „při stanovení příslušného DZ a VDZ postupují vždy

s vědomím hospodárnosti a hlavně odpovědnosti.“ Slibem „každý

podnět směřující ke zlepšení stávající dopravní situace … bude

realizován v rámci časových

a kapacitních možností“ a „případné odchylky a nedostatky jsou

průběžně odstraňovány“ mne

bohužel úředníci nepřesvědčili,

že by na daných místech seděli

lidé, kteří by byli schopni i nějaké

cílenější aktivity a jejichž zájem

o naše město by neopadl s koncem pracovní doby.

I

JUDr. Michal Závodský,

zastupitel MČ Brno-střed

(nez., za SZ)

Ludmila Zrůstová

Názory zastupitelů

Brněnský ráj sloupků to na pohled

Současné vedení brněnské radnice

klade

zvláštní důraz na

podobu veřejného prostranství –

aby

vypadalo

důstojně a kultivovaně, ale zároveň je lidé i aktivně využívali a chtěli v něm co

nejvíce setrvávat. K tomu přispívá

i to, že se v něm nebudeme cítit

jako uprostřed lovné sezóny marketingových agentur – město má

být pro lidi, a ne pro nejrůznější

„umrtvovače“ veřejného prostoru.

Poté, co se úřady více zasazují

za „čištění“ našeho okolí, kupř. od

nelegálních billboardů, mohly by

se zaměřit i na sloupy s nejrůznějšími oznámeními podél našich silnic.

Na první pohled může tato problematika působit druhořadě, ale

to jen do té doby, než si uvědomíte, že každý sólo stojící sloupek

je zároveň potenciální dopravní

překážkou. Normálně do ní nevrazíte, ale nezapomínejme, že se

může dostavit mikrospánek, potkáte se s pirátem silnic či

„vybržďovačem“ atp. Kdyby tam

nebyla, nemáte předek auta

napadrť a vám samotným nehrozí

tak velké zranění. Jakékoliv sdělení podél silnice „navíc“ prokazatelně rozptyluje řidičovu

pozornost.

Za nezanedbatelný považuji

i negativní dopad na veřejný prostor – zejména značky nepodstat-

Křiklavý příklad nesystematického přístupu v Brně – ačkoli

doslova „na dosah“ stojí stožár

veřejného osvětlení, byl informační ukazatel na vjezd do krematoria na Jihlavské umístěn na

zvláštní sloupek.

ného rázu (kupř. ukazatele, umístěné na četných místech už uprostřed Brna na nejmenovaný

golfový resort, ležící až u Kuřimi)

představují svébytný „vizuální

smog“ zahušťující své okolí.

Namísto pohledu do zeleně

a soustředění se na opravdu důležitá dopravní oznámení je tu „přesloupkováno“ a nepřipadáte si

jako na silnici, nýbrž spíše jako

na slalomové trati.

Last, but not least je zde i finanční

aspekt – místo aby se značka jednoduše přichytila na nejbližší již

existující sloup, musíte připravit

základy, osadit je patkou, koupit

kovový sloupek a pak to vše ještě

udržovat (zejména patky mají tendenci se doslova rozpadat). Nic

z toho není zadarmo – kolik drobných vad na chodcích nebo výtlu-

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese

zodpovědnost za její obsah (§ 4a tiskového zákona).

7

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Září 2016