Informace z radnice

Archeology na Veselé překvapila kvalita a rozsah nálezů. Taková

ny, převrstveny. A tak vzhledem

k rozsahu zkoumané plochy,

musíme si uvědomit, že se jedná

o největší výzkum tohoto typu

v Brně, a objemu archeologických

terénů, lze říci, že dnes by nám

vyhovovala doba dvou let. Troufnu

si však tvrdit, že i kdybychom

výzkum prováděli dva roky, tak by

se nám to zdálo zase málo. Ono

je pořád co zkoumat, dokumentovat. Metodika a možnosti výzkumu i naše poznání se neustále

vyvíjejí. A to nemluvím o možnostech přírodních věd, které jsou

kapitolou samy pro sebe

a archeologie je nedokáže využívat tak, jak by si to zasloužily a jak

by byla potřeba. Takže z mnoha

důvodů je potřeba najít rozumný

kompromis, který je akceptovatelný jak pro archeologii, tak pro

stavebníka.

Archaia Brno o. p. s. je nestátní

nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti. Jejím posláním

je ochrana, záchrana, dokumentace a výzkum archeologických, stavebních a jiných

historických památek, a také

výchova, vzdělávání a popularizace v oblasti archeologie

a památkové péče. S jejím ředitelem Davidem Mertou jsme

vedli rozhovor o archeologickém výzkumu, který prováděli

na Veselé ulici, kde vzniká

Janáčkovo kulturní centrum.

Výsledky práce přiblíží také

výstava a dvě přednášky, které

v dubnu spolupořádá radnice

městské části Brno-střed

(pozvánku najdete v tomto čísle zpravodaje).

Aktuální projekt na Veselé

je co do objemu největším

výzkumem, který byl

v historickém jádru Brna

kdy realizován. Můžete se

prosím pokusit vysvětlit,

v čem je nález na Veselé

unikátní?

Foto Archaia, o.p.s.

Vaše obecně prospěšná

společnost právě provádí

na ulici Veselá záchranný

archeologický výzkum.

A co si jako laik mám pod

tím pojmem záchranný

archeologický výzkum

představit?

Záchranný archeologický výzkum

je výzkum, který se odehrává

v místě budoucí stavby. Jeho

posláním je zdokumentovat

archeologické situace, historické

konstrukce, které zemní práce

prováděné v souvislosti s výstavbou zničí. A také vyzvednout nálezy, artefakty. Vyplývá to z platného

znění památkového zákona, že

stavebník je povinen umožnit

archeologický výzkum a uhradit

náklady na něj.

Kolik času na takovou

práci máte?

Na výzkum bylo domluveno šest

měsíců, a to před tím, než začnou

jakékoliv zemní práce v souvislosti

s vlastní stavbou. Tedy relativně

dost času. Alespoň podle našich

dosavadních zkušeností získaných z jiných výzkumů, které jsme

v historickém jádru Brna v minulosti

prováděli. Čas byl naplánován

i podle poznatků získaných ze

sond, které byly v tomto místě

vykopány před deseti lety, jimiž byl

mimo jiné ověřen stav archeologického terénu, tedy jeho rozsah

a zachovalost. Jednalo se zatím

o nejlépe připravený výzkum s dobrými podmínkami. Jen se to zkomplikovalo posunutím termínu zahájení prací a předání staveniště.

Původně se mělo začít s výzkumem v předjaří s tím, že hlavní práce proběhnou v létě a na podzim.

Tímto posunutím jsme se s hlavní

částí výzkumu dostali do období

podzimu a zimy. A počasí v archeologii, o našem podnebním pásu

nemluvě, hraje dosti zásadní roli…

8

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2016

Takže jste stejně nakonec

museli najít nějaký

kompromisní přístup?

Ano, problém archeologie, zvlášť

ve složitých stratigrafiích městského organismu existujícího déle

než osm set let, představuje opakující se skutečnost, že vždy je

vlastně výsledkem toho kterého

výzkumu určitý kompromis. Nelze

vykopat vše, tak jak bychom si

představovali, nebo jak se vyvine

ze situací, o nichž jsme sice věděli, ale reálně se třeba jevily jinak.

Tento kompromis je potřebný také

vzhledem k veřejnému zájmu

a mínění. A samozřejmě ve vztahu ke stavebníkovi, ať je jím soukromý investor nebo obec či stát.

Určitý problém také představuje

skutečnost, že zkušenosti z minulosti se takřka vždy ukazují ne

zcela přenositelné, naše představy bývají mnohdy něčím naruše-

Výzkum je z našeho pohledu unikátní hned z několika hledisek.

Především se jedná o rozsah

a stav archeologických situací.

Ač jsme byli připraveni na to, co

se zde objeví, přece jen nás na

brněnské poměry velmi dobře

zakonzervované situace z období takřka celého středověku překvapily. Vlastně poprvé, a také

naposledy v historickém jádru

města probíhá výzkum, který

zachytil v celém rozsahu tři

původní středověké parcely

a zázemí čtvrté. Na větší části

dotčené plochy dosahují archeologické terény mocnosti dva až

tři metry. Takovouto situaci jsme

v minulosti v rámci Brna zaznamenali jen v severní části náměstí Svobody a v horní části ulice

Kobližné.

Poprvé jsme v takovémto rozsahu

mohli zkoumat vlastní zástavbu,

to znamená měšťanské domy,

respektive jejich základy a sklepy

od poloviny 13. století až do baroka, kdy byly zbourány a na jejich

místě byla vystavěna kasárna

(v roce 1750). Je to významné

z hlediska pochopení nejstarší