Informace z radnice

Když uslyšíme sirény

Zabezpečení varování obyvatelstva má zásadní význam na zmenšení vlivu mimořádných událostí

na zdraví a životy obyvatelstva.

Varovný signál „Všeobecná

výstraha“ zazní při skutečných

hrozbách nebo již vzniklých

mimořádných událostech.

Varování obyvatelstva je úkolem

státu. Ministerstvo vnitra má povinnost ze zákona o IZS zajistit a provozovat jednotný systém varování

a vyrozumění obyvatelstva, tyto

úkoly plní generální ředitelství

Hasičského záchranného sboru

ČR. Povinnost varování obyvatelstva mají i obce a provozovatelé

jaderných zařízení, dále je to úkolem zaměstnavatelů vůči svým

zaměstnancům, vedení škol vůči

žákům a studentům, správy úřadů,

nemocnic a obdobných zařízení

vůči svým klientům.

Jednotný systém varování a vyrozumění v ČR je tvořen elektromechanickými, elektronickými sirénami a místními informačními

systémy. Elektromechanické sirény

často nazývané rotační či motorové

sirény „nemluví“, ale na druhou stranu v poměru cena a služba, mají

stále své místo v lokalitách s nižší

úrovní rizika. Elektronické sirény

jsou moderní a spolehlivá zařízení

s vysokými užitkovými parametry.

Tyto sirény jsou schopny nejen

vyhlásit stanovený varovný signál,

ale i reprodukovat verbální informace uložené v paměti sirény. Místní

informační systémy mají velký

význam pro orgány místní samosprávy. Jsou to například: místní

rozhlas a televize, mobilní rozhlašovací prostředky (vozidla s rozhlasovým zařízením, mobilní sirény)

a osobní hlášení (hlídka policie,

hasičů – při lokálně omezených

mimořádných událostech).

V ČR přibližně třetinu celkového

počtu sirén představují novější

elektronické přístroje, zbytek tvoří

starší rotační typy. Asi polovinu

všech sirén vlastní hasiči, druhou

pak obce a velké podniky.

Jaké druhy varovných

signálů můžeme slyšet

a jak je rozeznáme?

VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA – od

roku 2001 platí pouze jeden varovný signál, který oznamuje hrozící

nebezpečí a může zaznít v kteroukoliv denní i noční dobu. Signál

„Všeobecná výstraha“ je kolísavý

tón po dobu 140 sekund a může

zaznít 3҂ po sobě. U „mluvících“

sirén následuje informace o druhu

ohrožení, např. „chemická havárie“,

v každém případě ale také příslušná tísňová informace zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu zpravidla v obecním rozhlase,

vysílají ji radiovozy policie/hasičů

nebo také zazní v televizi a rozhlase.

ZKOUŠKA SIRÉN – je celoplošně

prováděná vždy první středu

v měsíci ve dvanáct hodin. Preventivní zkouška ověřuje funkčnost systému a také slyšitelnost sirén. Signál

„Zkouška sirén“ je nepřerušovaný

tón sirény po dobu 140 sekund.

U „mluvících“ sirén je doplněna

informace „Zkouška sirén“. V místech, kde se hojně vyskytují zahra-

niční návštěvníci je informace

o zkoušce sirén nahrána i cizojazyčně a to v němčině a angličtině,

případně v ruštině. Zkouška sirén

není tedy varovným signálem!

POŽÁRNÍ POPLACH – tento signál upozorňuje pouze ke svolání

jednotek požární ochrany k výjezdu

na zásah. Signál „Požární poplach“

je 1҂ přerušený tón po dobu

60 sekund, u elektronické sirény

napodobující zvuk trubky („Hoří“).

Požární poplach také není varovným signálem!

V praxi se stává i to, že na základě

rozhodnutí vlády se sirény rozeznějí

po celém území ČR i jako forma

pietního aktu – forma uctění památky při velkých ztrátách na životech.

Například v roku 2014 při úmrtí

vojáků ČR na misi v Afghánistánu,

loňská tragédie v Uherském Brodě

anebo pohřeb prezidenta Václava

Havla.

V příštím díle bude naznačeno jak

postupovat, když zazní varovný signál Všeobecná výstraha v souvislosti s evakuací.

Informace jsou zpracovány z podkladů MV a informačně vzdělávacího projektu HZS JMK –Vaše cesty k bezpečí.  Ludmila Zrůstová

Na prezentaci činnosti traumateamu během

zemětřesení v Nepálu na radnici je vstup zdarma

Radnice městské části Brno-střed zve na prezentaci činnosti Traumateamu ČR při

zemětřesení v Nepálu v roce

2015. Prezentace se uskuteční

ve čtvrtek 14. dubna 2016

v 16.00 hod. ve Společenském

sále radnice Brno-střed na Dominikánské 2. Vstup je volný.

Rozsáhlé zemětřesení v Nepálu

dne 25. dubna 2015 s epicentrem

přibližně 77 km od hlavního města

Káthmándú postihlo až 8 milionů

lidí a vyžádalo si kolem devíti tisíc

obětí na životech.

Katastrofická událost poškodila

a zničila mnoho památek v Údolí

Káthmándú, které jsou zapsané

do seznamu světového kulturního

dědictví UNESCO. Ve venkov-

ských oblastech bylo zničeno až

90 procent budov. Podle statistik

zde žije téměř polovina obyvatel

pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost dosahuje až padesáti

procent u obyvatelstva v produktivním věku. Katastrofa vyvolala

v České republice velkou vlnu solidarity.Vláda se rozhodla vyslat do

země poničeného Nepálu Traumateam ČR.Tvořilo jej devět lékařů a deset sester z FN Brno a 23

členů HZS hl. města Prahy. Prostřednictvím autentických záběrů

a poutavého komentování dokumentu nám průběh činnosti Traumateamu ČR při humanitární misi

v Nepálu přiblíží MUDr. Petr

Nestrojil CSc., primář Traumacentra FN Brno-Bohunice.



Ludmila Zrůstová

Informujeme

Na Kozí horce vzniká nové přístaviště

S novou plavební sezónou se

můžou návštěvníci Brněnské

přehrady těšit i na nové přístaviště.To v těchto dnech vzniklo

na Kozí horce. Vybudování

nového přístaviště vyjde Dopravní podnik města Brna na

víc než 2,4 milionu korun.

„Přístaviště na Kozí horce je jedno z nejvíce využívaných na celé

Brněnské přehradě. Přístup

k němu a následně i na loď byl

ale problematický. Důvodem byla

šířka přístupové cesty, terénní

nerovnosti a taky schody,“ popsal

Miloš Havránek, generální ředitel

DPMB, důvody ke stavbě.

Na Kozí horce vzniklo stejné přístaviště jako je U Kotvy, tedy vysunuté přístavní molo s přístavním

můstkem, kdy konstrukce mola je

pevná a přístavní můstek se

v neplavební sezóně musí odvézt.

Nástupní molo z betonové rampy

přitom bude navazovat na štěrkovou cestu.

„Přístaviště bude bezbariérové

a zajistí cestujícím pohodlný

výstup z lodí v podstatě přímo na

pláži. Mnohem víc obezřetní, ale

budou muset být naši kapitáni a to

kvůli většímu množství plavců

v daném místě,“ dodal Martin

Ecler, vedoucí lodní dopravy

DPMB.

Na původním přístavišti lodě

dopravního podniku zastavovaly

už od samého začátku lodní dopravy v Brně, tedy od 5. května 1946.

Tehdy poprvé vypluly lodě Brno,

Morava a malý člun Svratka.

Celá stavba má být dokončena

10. dubna. O šest dní později na

hladinu Brněnské přehrady vyplují i lodě a zahájí jubilejní 70. plavební sezónu.



Barbora Lukšová

11

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2016