Informace z radnice
Když uslyšíme sirény
Zabezpečení varování obyvatelstva má zásadní význam na zmenšení vlivu mimořádných událostí
na zdraví a životy obyvatelstva.
Varovný signál „Všeobecná
výstraha“ zazní při skutečných
hrozbách nebo již vzniklých
mimořádných událostech.
Varování obyvatelstva je úkolem
státu. Ministerstvo vnitra má povinnost ze zákona o IZS zajistit a provozovat jednotný systém varování
a vyrozumění obyvatelstva, tyto
úkoly plní generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru
ČR. Povinnost varování obyvatelstva mají i obce a provozovatelé
jaderných zařízení, dále je to úkolem zaměstnavatelů vůči svým
zaměstnancům, vedení škol vůči
žákům a studentům, správy úřadů,
nemocnic a obdobných zařízení
vůči svým klientům.
Jednotný systém varování a vyrozumění v ČR je tvořen elektromechanickými, elektronickými sirénami a místními informačními
systémy. Elektromechanické sirény
často nazývané rotační či motorové
sirény „nemluví“, ale na druhou stranu v poměru cena a služba, mají
stále své místo v lokalitách s nižší
úrovní rizika. Elektronické sirény
jsou moderní a spolehlivá zařízení
s vysokými užitkovými parametry.
Tyto sirény jsou schopny nejen
vyhlásit stanovený varovný signál,
ale i reprodukovat verbální informace uložené v paměti sirény. Místní
informační systémy mají velký
význam pro orgány místní samosprávy. Jsou to například: místní
rozhlas a televize, mobilní rozhlašovací prostředky (vozidla s rozhlasovým zařízením, mobilní sirény)
a osobní hlášení (hlídka policie,
hasičů – při lokálně omezených
mimořádných událostech).
V ČR přibližně třetinu celkového
počtu sirén představují novější
elektronické přístroje, zbytek tvoří
starší rotační typy. Asi polovinu
všech sirén vlastní hasiči, druhou
pak obce a velké podniky.
Jaké druhy varovných
signálů můžeme slyšet
a jak je rozeznáme?
VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA – od
roku 2001 platí pouze jeden varovný signál, který oznamuje hrozící
nebezpečí a může zaznít v kteroukoliv denní i noční dobu. Signál
„Všeobecná výstraha“ je kolísavý
tón po dobu 140 sekund a může
zaznít 3҂ po sobě. U „mluvících“
sirén následuje informace o druhu
ohrožení, např. „chemická havárie“,
v každém případě ale také příslušná tísňová informace zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu zpravidla v obecním rozhlase,
vysílají ji radiovozy policie/hasičů
nebo také zazní v televizi a rozhlase.
ZKOUŠKA SIRÉN – je celoplošně
prováděná vždy první středu
v měsíci ve dvanáct hodin. Preventivní zkouška ověřuje funkčnost systému a také slyšitelnost sirén. Signál
„Zkouška sirén“ je nepřerušovaný
tón sirény po dobu 140 sekund.
U „mluvících“ sirén je doplněna
informace „Zkouška sirén“. V místech, kde se hojně vyskytují zahra-
niční návštěvníci je informace
o zkoušce sirén nahrána i cizojazyčně a to v němčině a angličtině,
případně v ruštině. Zkouška sirén
není tedy varovným signálem!
POŽÁRNÍ POPLACH – tento signál upozorňuje pouze ke svolání
jednotek požární ochrany k výjezdu
na zásah. Signál „Požární poplach“
je 1҂ přerušený tón po dobu
60 sekund, u elektronické sirény
napodobující zvuk trubky („Hoří“).
Požární poplach také není varovným signálem!
V praxi se stává i to, že na základě
rozhodnutí vlády se sirény rozeznějí
po celém území ČR i jako forma
pietního aktu – forma uctění památky při velkých ztrátách na životech.
Například v roku 2014 při úmrtí
vojáků ČR na misi v Afghánistánu,
loňská tragédie v Uherském Brodě
anebo pohřeb prezidenta Václava
Havla.
V příštím díle bude naznačeno jak
postupovat, když zazní varovný signál Všeobecná výstraha v souvislosti s evakuací.
Informace jsou zpracovány z podkladů MV a informačně vzdělávacího projektu HZS JMK –Vaše cesty k bezpečí. I Ludmila Zrůstová
Na prezentaci činnosti traumateamu během
zemětřesení v Nepálu na radnici je vstup zdarma
Radnice městské části Brno-střed zve na prezentaci činnosti Traumateamu ČR při
zemětřesení v Nepálu v roce
2015. Prezentace se uskuteční
ve čtvrtek 14. dubna 2016
v 16.00 hod. ve Společenském
sále radnice Brno-střed na Dominikánské 2. Vstup je volný.
Rozsáhlé zemětřesení v Nepálu
dne 25. dubna 2015 s epicentrem
přibližně 77 km od hlavního města
Káthmándú postihlo až 8 milionů
lidí a vyžádalo si kolem devíti tisíc
obětí na životech.
Katastrofická událost poškodila
a zničila mnoho památek v Údolí
Káthmándú, které jsou zapsané
do seznamu světového kulturního
dědictví UNESCO. Ve venkov-
ských oblastech bylo zničeno až
90 procent budov. Podle statistik
zde žije téměř polovina obyvatel
pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost dosahuje až padesáti
procent u obyvatelstva v produktivním věku. Katastrofa vyvolala
v České republice velkou vlnu solidarity.Vláda se rozhodla vyslat do
země poničeného Nepálu Traumateam ČR.Tvořilo jej devět lékařů a deset sester z FN Brno a 23
členů HZS hl. města Prahy. Prostřednictvím autentických záběrů
a poutavého komentování dokumentu nám průběh činnosti Traumateamu ČR při humanitární misi
v Nepálu přiblíží MUDr. Petr
Nestrojil CSc., primář Traumacentra FN Brno-Bohunice.
I
Ludmila Zrůstová
Informujeme
Na Kozí horce vzniká nové přístaviště
S novou plavební sezónou se
můžou návštěvníci Brněnské
přehrady těšit i na nové přístaviště.To v těchto dnech vzniklo
na Kozí horce. Vybudování
nového přístaviště vyjde Dopravní podnik města Brna na
víc než 2,4 milionu korun.
„Přístaviště na Kozí horce je jedno z nejvíce využívaných na celé
Brněnské přehradě. Přístup
k němu a následně i na loď byl
ale problematický. Důvodem byla
šířka přístupové cesty, terénní
nerovnosti a taky schody,“ popsal
Miloš Havránek, generální ředitel
DPMB, důvody ke stavbě.
Na Kozí horce vzniklo stejné přístaviště jako je U Kotvy, tedy vysunuté přístavní molo s přístavním
můstkem, kdy konstrukce mola je
pevná a přístavní můstek se
v neplavební sezóně musí odvézt.
Nástupní molo z betonové rampy
přitom bude navazovat na štěrkovou cestu.
„Přístaviště bude bezbariérové
a zajistí cestujícím pohodlný
výstup z lodí v podstatě přímo na
pláži. Mnohem víc obezřetní, ale
budou muset být naši kapitáni a to
kvůli většímu množství plavců
v daném místě,“ dodal Martin
Ecler, vedoucí lodní dopravy
DPMB.
Na původním přístavišti lodě
dopravního podniku zastavovaly
už od samého začátku lodní dopravy v Brně, tedy od 5. května 1946.
Tehdy poprvé vypluly lodě Brno,
Morava a malý člun Svratka.
Celá stavba má být dokončena
10. dubna. O šest dní později na
hladinu Brněnské přehrady vyplují i lodě a zahájí jubilejní 70. plavební sezónu.
I
Barbora Lukšová
11
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2016