Volný čas
Narodila se první brněnská mláďata vlků hřivnatých
Vlci hřivnatí, kteří nejsou často
chovaným druhem v zoologických zahradách, se poprvé v historii brněnské zoo rozmnožili.
Na konci ledna bylo zřejmé, že
se v zázemí největších jihoamerických psovitých šelem něco
děje, ale s ohledem na plachost
těchto zvířat se chovatelé až na
konci února mohli přesvědčit,
že se narodila tři mláďata.
Zoo Brno chová vlky hřivnaté od
roku 2000 a tento druh je součástí
Evropského záchovného programu (EEP). Chovný pár obývá společně výběh v horní části Mniší
hory druhý rok – sedmiletá samice
Saartje přijela v roce 2011 z polského Gdaňsku a od roku 2013 jí
dělá společnost tříletý samec Karlos. Na konci ledna chovatelé pozorovali nápadnou změnu v jejich
chování. Zatímco za normálních
okolností jsou oba mírní, samice
zvědavější a samec spíš plachý,
po narození mláďat si výběh intenzivně brání. „V zoologických
zahradách hraje při odchovu mláďat vlků hřivnatých důležitou roli
psychická pohoda rodičů. Jsou to
velmi plachá zvířata, proto potřebují po porodu absolutní klid. Právě
stres bývá častou příčinou úhynu
mláďat brzy po narození. Naše
mláďata jsou dva samci a jedna
samička a mají za sebou první
veterinární prohlídku. O mláďata
se starají oba rodiče a konkrétně
náš poměrně mladý samec je přímo vzorový táta. Pečuje o trojčata
většinu času a matka pak zejména
v době kojení,“ říká kurátorka savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.
Vlk hřivnatý (Chrysocyon brachyurus) se od jiných velkých zástupců
této čeledi liší celkovým vzhledem,
chováním i složením stravy. Přesto,
že ve hřbetě je vysoký téměř
90 cm, váží jen kolem 23 kg. Dlouhé nohy jsou výhodou v prostředí
travnatých a křovinatých porostů,
které jsou jejich přirozeným domovem. K typickým znakům vlka hřivnatého patří rezavá srst, tmavá dolní část nohou, bílá špička ocasu
a hříva na hřbetě, která je tvořena
prodlouženými černými chlupy. Na
rozdíl od jiných psovitých šelem
netvoří smečky a také složením
stravy je vlk hřivnatý velmi netypickou šelmou. Je všežravec, ale v přírodě převážnou část jeho jídelníčku
tvoří rostlinná složka (v sezóně až
50 %), jinak loví drobné hlodavce.
Hlavní komponent potravy je lilkovitá rostlina Solanum lycocarpum.
Monika Brindzáková, Zoo Brno
Středisko Lesní Moudrost Brno zve na akci pod Špilberkem
Skautské Středisko Lesní Moudrost Brno se blíží k padesáti
letům své činnosti. Protože
50. výročí se opravdu nekoná
každý den, rozhodli se činovníci
střediska připravit akci pro
veřejnost, kde by zájemcům alespoň trochu přiblížili, co se vlastně ve skautském oddíle děje
a co takový skaut či skautka umí.
Akce nese název: Skaut má šikovné ručičky! Pokud vás zajímá, jestli
máte i vy, nebo vaše děti také
„šikovné ručičky“, tak neváhejte
a přijďte si to vyzkoušet na vlastní
oči (nebo spíš na vlastní ruce).
Druhou dubnovou sobotu, tedy
9. 4., na vás na dětském hřišti pod
Špilberkem bude od 10.00 do
13.00 hod. čekat několik stanovišť,
kde si budete moci například prohlédnout a vyzkoušet různé druhy
nástrojů a nářadí a to včetně přesně takové pily, jakou kácel stromy
dřevorubec Drnec v pohádce
„Lotrando a Zubejda“.Také se třeba
i dozvíte, co se dá s takovým
kusem dřeva dál vymyslet…
A pokud jsou vaše prsty spíše na
jemnější činnosti, tak nezoufejte,
na své si přijdete taky, protože si
budete například moci vyzkoušet,
jak uvázat spoustu různých uzlů,
aniž byste se proměnili ve vánočku.
Nebo si třeba zkusíte navlékat
korálky jako indiáni.
Akce je vhodná pro kluky i holky
už od předškolního věku, nejlépe
v doprovodu rodičů. Horní věková
hranice je stanovena na sto let
a doprovod rodičů v takovém případě nutný není.
Informaci o akci naleznete i na
stránkách oddílů Stopaři
http://stopari.webzdarma.cz/
a oddílu Slunečnice
http://www.slunecnice.estranky.cz/.
Něco málo z historie: Nastálo se
středisko ve středu Brna usídlilo již
před 22 lety, kdy dostalo možnost
opravit si zchátralý objekt mateřské
školy a vytvořit si zde klubovnu.
Středisko nyní sdružuje tři oddíly,
a to dívčí oddíl Slunečnic, chlapecký oddíl Stopařů a oddíl oldskautů
Vlků. Oddíly mají pravidelnou činnost a nejdéle fungující oddíl Stopařů oslavil 50 let činnosti již před
třemi roky. Středisko je také správcem pamětní desky skauta
a čestného občana města Brna
JUDr. Velena Fanderlika, která se
nachází na jeho rodném domě na
Šilingrově náměstí, kde se každoročně koná vzpomínka na tohoto
významného Brňana.
Pavel Miksa
V Brně skautuje téměř dva tisíce dětí, členů zase přibylo
Téměř dva tisíce dětí a mladých
lidí do osmnácti let se v Brně
hlásí k největší skautské organizaci v Česku. Junák – český
skaut jich v okrese Brno-město
registruje podle nejnovějších
čísel 1998. Další stovky dospělých dobrovolníků pak působí
jako vedoucí či servis skautských oddílů. Brněnských skautů je podle aktuální statistiky celkem 2 840, což je téměř o dvě
stovky víc, než loni.
„Přirozeně nás těší, že skautský
program láká čím dál víc dětí
z Brna a okolí. Pro nás je to důkaz,
že ani po sto letech tradice skautského hnutí neztratil nic ze své přitažlivosti,“ uvedl předseda okresní
rady Junáka Martin Hovorka. Za
poslední dekádu vzrostl počet
brněnských skautů víc než o třeti-
nu: zatímco v roce 2006 bylo v Brně
2 078 členů Junáka, podle statistiky
za letošní rok je jich 2 840. Jen od
loňska se ke skautům ve městě přidalo 184 lidí. Početní přírůstek tvoří
z většiny děti a mladí lidé.
Junák, podobně jako další mládežnické organizace, těží i z demografického vývoje, kdy do
základních škol nastupují silné
populační ročníky. „Dlouhodobě se
nám pestrou činností daří nově
oslovovat především školáky
z prvních až třetích tříd. Nezřídka
ale přicházejí i dvanáctiletí kluci či
děvčata, které zlákají atraktivní cíle
výprav do přírody, mezinárodní
skautská setkání nebo stále populárnější ,keškování‘,“ dodal Hovorka.
V Brně aktuálně působí 77 skautských oddílů, pravidelné schůzky
v klubovnách pořádá 101 družin.
I nejmenší skautské středisko, které sdružuje několik oddílů, má
téměř osmdesát členů, ta největší
střediska jich mají přes tři sta.
Skautům se v Brně daří i díky stovkám dospělých dobrovolníků, kteří
pravidelně a bez nároku na odměnu věnují svůj volný čas výchově
dětí a mladých lidí, nebo zajišťují
servis skautských oddílů jako hospodáři či vedoucí jednotek. Samozřejmostí jsou u skautů kvalifikovaní vedoucí, kteří si své znalosti
průběžně rozšiřují: první kurzy se
nabízejí už náctiletým rádcům družin, oddíloví vedoucí pak musejí
složit zkoušku, při které prokáží
znalosti například z oborů jako je
pedagogika, psychologie, právo,
zdravověda či metodika, a která je
akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
„Skautští vedoucí jsou pro své
mladší svěřence často vzorem,
který jinde postrádají. Věřím, že
především díky jejich každotýdenní
práci, dosáhne počet brněnských
skautů do dvou let rovných tří tisícovek,“ doufá Hovorka.
Junák – český skaut, z. s. skautů
a skautek ČR sdružuje přes 53 tisíc
dětí a mladých lidí a je tedy největší
výchovnou organizací v republice.
V roce 2012 uplynulo 100 let od
prvního skautského tábora, na který vyrazil s několika chlapci zakladatel české skautské tradice Antonín Benjamin Svojsík. Na čas
strávený ve skautském oddíle
může jen v Česku vzpomínat téměř
milion lidí, kteří skautingem prošli,
mezi nimi řada známých osobností
jako herečka Anna Geislerová,
kněz Tomáš Halík či spisovatel
Jáchym Topol.
Mgr. Iveta Zieglová
23
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2016