Volný čas

Narodila se první brněnská mláďata vlků hřivnatých

Vlci hřivnatí, kteří nejsou často

chovaným druhem v zoologických zahradách, se poprvé v historii brněnské zoo rozmnožili.

Na konci ledna bylo zřejmé, že

se v zázemí největších jihoamerických psovitých šelem něco

děje, ale s ohledem na plachost

těchto zvířat se chovatelé až na

konci února mohli přesvědčit,

že se narodila tři mláďata.

Zoo Brno chová vlky hřivnaté od

roku 2000 a tento druh je součástí

Evropského záchovného programu (EEP). Chovný pár obývá společně výběh v horní části Mniší

hory druhý rok – sedmiletá samice

Saartje přijela v roce 2011 z polského Gdaňsku a od roku 2013 jí

dělá společnost tříletý samec Karlos. Na konci ledna chovatelé pozorovali nápadnou změnu v jejich

chování. Zatímco za normálních

okolností jsou oba mírní, samice

zvědavější a samec spíš plachý,

po narození mláďat si výběh intenzivně brání. „V zoologických

zahradách hraje při odchovu mláďat vlků hřivnatých důležitou roli

psychická pohoda rodičů. Jsou to

velmi plachá zvířata, proto potřebují po porodu absolutní klid. Právě

stres bývá častou příčinou úhynu

mláďat brzy po narození. Naše

mláďata jsou dva samci a jedna

samička a mají za sebou první

veterinární prohlídku. O mláďata

se starají oba rodiče a konkrétně

náš poměrně mladý samec je přímo vzorový táta. Pečuje o trojčata

většinu času a matka pak zejména

v době kojení,“ říká kurátorka savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.

Vlk hřivnatý (Chrysocyon brachyurus) se od jiných velkých zástupců

této čeledi liší celkovým vzhledem,

chováním i složením stravy. Přesto,

že ve hřbetě je vysoký téměř

90 cm, váží jen kolem 23 kg. Dlouhé nohy jsou výhodou v prostředí

travnatých a křovinatých porostů,

které jsou jejich přirozeným domovem. K typickým znakům vlka hřivnatého patří rezavá srst, tmavá dolní část nohou, bílá špička ocasu

a hříva na hřbetě, která je tvořena

prodlouženými černými chlupy. Na

rozdíl od jiných psovitých šelem

netvoří smečky a také složením

stravy je vlk hřivnatý velmi netypickou šelmou. Je všežravec, ale v přírodě převážnou část jeho jídelníčku

tvoří rostlinná složka (v sezóně až

50 %), jinak loví drobné hlodavce.

Hlavní komponent potravy je lilkovitá rostlina Solanum lycocarpum.

I Monika Brindzáková, Zoo Brno

Středisko Lesní Moudrost Brno zve na akci pod Špilberkem

Skautské Středisko Lesní Moudrost Brno se blíží k padesáti

letům své činnosti. Protože

50. výročí se opravdu nekoná

každý den, rozhodli se činovníci

střediska připravit akci pro

veřejnost, kde by zájemcům alespoň trochu přiblížili, co se vlastně ve skautském oddíle děje

a co takový skaut či skautka umí.

Akce nese název: Skaut má šikovné ručičky! Pokud vás zajímá, jestli

máte i vy, nebo vaše děti také

„šikovné ručičky“, tak neváhejte

a přijďte si to vyzkoušet na vlastní

oči (nebo spíš na vlastní ruce).

Druhou dubnovou sobotu, tedy

9. 4., na vás na dětském hřišti pod

Špilberkem bude od 10.00 do

13.00 hod. čekat několik stanovišť,

kde si budete moci například prohlédnout a vyzkoušet různé druhy

nástrojů a nářadí a to včetně přesně takové pily, jakou kácel stromy

dřevorubec Drnec v pohádce

„Lotrando a Zubejda“.Také se třeba

i dozvíte, co se dá s takovým

kusem dřeva dál vymyslet…

A pokud jsou vaše prsty spíše na

jemnější činnosti, tak nezoufejte,

na své si přijdete taky, protože si

budete například moci vyzkoušet,

jak uvázat spoustu různých uzlů,

aniž byste se proměnili ve vánočku.

Nebo si třeba zkusíte navlékat

korálky jako indiáni.

Akce je vhodná pro kluky i holky

už od předškolního věku, nejlépe

v doprovodu rodičů. Horní věková

hranice je stanovena na sto let

a doprovod rodičů v takovém případě nutný není.

Informaci o akci naleznete i na

stránkách oddílů Stopaři

http://stopari.webzdarma.cz/

a oddílu Slunečnice

http://www.slunecnice.estranky.cz/.

Něco málo z historie: Nastálo se

středisko ve středu Brna usídlilo již

před 22 lety, kdy dostalo možnost

opravit si zchátralý objekt mateřské

školy a vytvořit si zde klubovnu.

Středisko nyní sdružuje tři oddíly,

a to dívčí oddíl Slunečnic, chlapecký oddíl Stopařů a oddíl oldskautů

Vlků. Oddíly mají pravidelnou činnost a nejdéle fungující oddíl Stopařů oslavil 50 let činnosti již před

třemi roky. Středisko je také správcem pamětní desky skauta

a čestného občana města Brna

JUDr. Velena Fanderlika, která se

nachází na jeho rodném domě na

Šilingrově náměstí, kde se každoročně koná vzpomínka na tohoto

významného Brňana.

I

Pavel Miksa

V Brně skautuje téměř dva tisíce dětí, členů zase přibylo

Téměř dva tisíce dětí a mladých

lidí do osmnácti let se v Brně

hlásí k největší skautské organizaci v Česku. Junák – český

skaut jich v okrese Brno-město

registruje podle nejnovějších

čísel 1998. Další stovky dospělých dobrovolníků pak působí

jako vedoucí či servis skautských oddílů. Brněnských skautů je podle aktuální statistiky celkem 2 840, což je téměř o dvě

stovky víc, než loni.

„Přirozeně nás těší, že skautský

program láká čím dál víc dětí

z Brna a okolí. Pro nás je to důkaz,

že ani po sto letech tradice skautského hnutí neztratil nic ze své přitažlivosti,“ uvedl předseda okresní

rady Junáka Martin Hovorka. Za

poslední dekádu vzrostl počet

brněnských skautů víc než o třeti-

nu: zatímco v roce 2006 bylo v Brně

2 078 členů Junáka, podle statistiky

za letošní rok je jich 2 840. Jen od

loňska se ke skautům ve městě přidalo 184 lidí. Početní přírůstek tvoří

z většiny děti a mladí lidé.

Junák, podobně jako další mládežnické organizace, těží i z demografického vývoje, kdy do

základních škol nastupují silné

populační ročníky. „Dlouhodobě se

nám pestrou činností daří nově

oslovovat především školáky

z prvních až třetích tříd. Nezřídka

ale přicházejí i dvanáctiletí kluci či

děvčata, které zlákají atraktivní cíle

výprav do přírody, mezinárodní

skautská setkání nebo stále populárnější ,keškování‘,“ dodal Hovorka.

V Brně aktuálně působí 77 skautských oddílů, pravidelné schůzky

v klubovnách pořádá 101 družin.

I nejmenší skautské středisko, které sdružuje několik oddílů, má

téměř osmdesát členů, ta největší

střediska jich mají přes tři sta.

Skautům se v Brně daří i díky stovkám dospělých dobrovolníků, kteří

pravidelně a bez nároku na odměnu věnují svůj volný čas výchově

dětí a mladých lidí, nebo zajišťují

servis skautských oddílů jako hospodáři či vedoucí jednotek. Samozřejmostí jsou u skautů kvalifikovaní vedoucí, kteří si své znalosti

průběžně rozšiřují: první kurzy se

nabízejí už náctiletým rádcům družin, oddíloví vedoucí pak musejí

složit zkoušku, při které prokáží

znalosti například z oborů jako je

pedagogika, psychologie, právo,

zdravověda či metodika, a která je

akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

„Skautští vedoucí jsou pro své

mladší svěřence často vzorem,

který jinde postrádají. Věřím, že

především díky jejich každotýdenní

práci, dosáhne počet brněnských

skautů do dvou let rovných tří tisícovek,“ doufá Hovorka.

Junák – český skaut, z. s. skautů

a skautek ČR sdružuje přes 53 tisíc

dětí a mladých lidí a je tedy největší

výchovnou organizací v republice.

V roce 2012 uplynulo 100 let od

prvního skautského tábora, na který vyrazil s několika chlapci zakladatel české skautské tradice Antonín Benjamin Svojsík. Na čas

strávený ve skautském oddíle

může jen v Česku vzpomínat téměř

milion lidí, kteří skautingem prošli,

mezi nimi řada známých osobností

jako herečka Anna Geislerová,

kněz Tomáš Halík či spisovatel

Jáchym Topol.

I

Mgr. Iveta Zieglová

23

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2016