Informace z radnice

Kontrasty městské části Brno-střed

pohled na životní prostředí a obyvatelstvo

Překročení denního imisního limitu v MČ Brno-střed

V rámci zpracování Strate gického plánu MČ Brno-střed

jsme díky analýze určitých

oblastí zjistili množství zajímavých faktů, které vás možná překvapí. Naše městská

část je společně s městskou

částí Brno-Bystrc jedinou, která se na strategické plánování

v Brně rozhodla zaměřit.

Imise, hluk, mikroklima

Jedním z výstupů analýzy například je, že většina území naší

městské části a tím pádem i drtivá většina obyvatel trpí značným

dopravním zatížením. Doprava

je také hlavním zdrojem zatížení

životního prostředí.

Z mapy imisí, tj. nežádoucích

látek v ovzduší, v případě této

mapy jde o polétavý prach

o velikosti do 10 mikrometrů,

vyplývá silné zatížení veřejných

prostranství na jihovýchodě území MČ Brno-střed. Konkrétně se

jedná o Malý městský okruh,

oblast jižně od Zvonařky, Mendlovo náměstí, pás ulic od Úvozu

až po Vídeňskou a frekventovanou křižovatku Poříčí-Her špická.

Na základě hodnocení imisí,

hluku a mikroklimatu, respektive teplotních poměrů, můžeme

rozdělit MČ Brno-střed do tří

oblastí:

I. Nejlépe vychází katastrální

území Stránice (konkrétně

Masarykova čtvrť), které

vykazuje jak teplotně, tak

hlukově a imisně, nejlepší

hodnoty.

II. Imisemi a hlukem jsou zatíženy velmi intenzivně oblasti

okolo hlavních komunikací

Heršpická, Poříčí, Úvoz,

Koliště, Lidická, Kounicova,

Kotlářská.

III. Jako poslední, poměrně

kompaktně negativně hodnocené území, vychází celá

východní oblast od centra

města, mezi ulicemi Milady

Horákové a Dornychem.

Oblast je nejen zatížena

vysokými imisemi, především na jihovýchodě území,

ale i vyšším hlukem a zejména se jedná o rozsáhlý tepelný ostrov s nadprůměrnými

teplotami. Je to dáno nedostatkem ploch zeleně a vyšší koncentrací výrobních

areálů.

Z analýzy tedy vyplývá, že jedním z cílů městské části by mělo

být odvedení tranzitní a

zbytkové dopravy do oblastí

výrazně méně osídlených.

Obyvatelstvo

Městská část Brno-střed měla

k 1. 1. 2017, podle údajů Ministerstva vnitra ČR, celkem 82 874

obyvatel, z toho 43 007 mužů

a 39 867 žen. Počet obyvatel

městské části tvoří 22 % obyva-

Věková struktura obyvatel MČ Brno-střed

tel města Brna. Údaj registru

obyvatel MČ pak udává 89 458

obyvatel. Z dlouhodobého hlediska se překvapivě vyvíjel počet

obyvatel podle metodiky počtu

obyvatel ze sčítání lidu rychlým

růstem, a to z 73 771 obyvatel

v roce 1869 (2 287 domů) na

maximum 145 187 v roce 1930

(5271 domů), aby postupně klesl

na 64 316 v roce 2011 (4098

domů). Reálně byla městská

část urbanisticky plánována

a stavěna na takřka dvakrát

vyšší počet obyvatel, než v ní

dnes žije. Situaci může ale relativizovat v čase rozdílná metodika sčítání lidu.

Na území městské části žije celkem 6 536 cizinců, což je čtvrtina

všech cizinců pobývajících na

území města Brna. 2 529 jich zde

má hlášený trvalý pobyt a 4 007

přechodný pobyt.

Vývoj počtu obyvatel

MČ Brno-střed v letech

2008–2017

Pramen: ČSÚ

Věková struktura obyvatel je

poměrně nepříznivá, počet dětí

ve věku 0–14 let je podle registru

obyvatel 12 859, avšak tuto hodnotu přesahuje počet obyvatel

nad 65 let, kterých je 15 581.

Obyvatel v produktivním věku

mezi 15 až 64 lety je v městské

části 61 018. Index stáří (počet

obyvatel ve věku 65+ na počet

dětí ve věku 0–14) dosáhl v roce

2016 poměrně vysoké hodnoty

121,2 a celkově neustále roste.

Zastoupení jednotlivých věkových složek obyvatel, a tím pádem i index stáří, se v rámci

městské části výrazně liší. Vyšší

podíl obyvatel do 14 let a nižší

index stáří je zaznamenán na

východní straně městské části,

kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality, ale také na náměstí

Svobody. Naopak nejvyšší podíl

seniorů a vysoký index stáří

vykazuje okolí Masarykovy čtvrti

a Štýřice, viz mapa.

Prognóza vývoje obyvatel do

roku 2050 je pro městskou část

rovněž zatím nepříznivá. Celkovým trendem je stárnutí obyvatel,

a to jak zdola, snižujícím se počtem narozených dětí, který je od

roku 2010 nižší než 1 000 dětí

ročně, tak prodlužováním střední

délky života. Průměrný věk za

posledních 15 let v podstatě

stagnuje – v roce 2016 dosahoval 41,3 let, zatímco v roce v roce

2001 41,4 let. Ve srovnání

s rokem 1991, kdy činil 40,7 let,

však mírně vzrostl.

Cílem městské části by tedy evidentně mělo být udržení a přilákání mladých rodin, které by zde

žily. Možností je celá řada, jak

podpora bytové výstavby, výstavba v prolukách a nevyužitých

částech města, ulehčení parkování rezidentům ve městě, či jiné

motivační prvky.



RNDr. Filip Chvátal,

předseda komise výstavby,

územního rozvoje

a strategického plánování

RMČ Brno-střed

7

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Březen 2017