Kultura

VÝSTAVA ČERPÁ ENERGII ZE SLUNCE

POZDRAV Z TATER

V Moravské galerii v Pražákově paláci na Husově 18 je až do 19. ledna k vidění výstava děl mladých umělců, kteří jsou nominováni na prestižní ocenění pro výtvarné umělce do 35 let, Cenu Jindřicha Chalupeckého. V souvislosti s klimatickými změnami se galerie rozhodla jít cestou experimentu – výstava je napojena na fotovoltaickou elektrárnu umístěnou v prostoru budoucího Janáčkova kulturního centra. Moravská galerie je tak první českou státní institucí, která přichází s výstavním projektem využívajícím obnovitelné zdroje. Sami finalisté zároveň souhlasili s tím, že budou evidovat veškerou svou uhlíkovou stopu – tedy ekologickou zátěž podle zvoleného materiálu ve výstavě nebo způsob dopravy. Tímto experimentálním krokem by chtěla galerie vznést podnět k veřejné diskuzi týkající se institucionální praxe. Více o výstavě na webových stránkách www.moravska-galerie.cz. Michaela Paučo

■

Galerie Valchařská oslavila pět let. Do 29. listopadu je zde k vidění výstava slovenského fotografa Vladimíra Koštiala Tatranský pozdrav. Vladimír Koštial (1912–2001) je pozapomenutou postavou dějin slovenské fotografie. Počátky jeho  díla sahají do třicátých let a završil jej na počátku normalizace. Svým fotoaparátem zachytil v podstatě vše, co se v dané době dělo v jeho regionu, totiž v okolí Tatranské Lomnice, nebo obecně v Tatrách. Koštialovy fotografie tak mají hodnotu nejen uměleckou, ale též dokumentární a patří

UTOPICKÉ VIZE VE FAIT GALLERY

BRNO PŘEDMĚSTÍ VÍDNĚ

Moravská galerie otevře 14. listopadu první část rekonstruované expozice starého umění v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí.

Expozice nazvaná Brno předměstí Vídně poukáže na silné umělecké vazby mezi moravskou a rakouskou metropolí. Návštěvník získá lepší představu o umění 19. století díky funkční provázanosti volného a užitého umění. Výstavu otevře zrcadlové bludiště od současných designérů Jana Plecháče & Henryho Wielguse, v němž se zrcadlí ta nejlepší díla z období gotiky a baroka z galerijních sbírek. Jádro expozice je pak rozděleno do čtyř tematických okruhů: od osvícenectví přes biedermeier, vlnu historismu a folklorismu až k secesnímu hnutí. Expozice kombinuje ukázky umění i uměleckého řemesla, vedle obrazů, soch a prací na papíře se tu prezentují i ukázky dobového nábytku, porcelánu a keramiky, skla, textilu a módy, šperků nebo litin. Návštěvník se tak na jednom místě setká s obrazem Jízda králů od Joži Uprky, paravánem namalovaným Alfonsem Muchou, plakátem od Gustava Klimta či nábytkem Josefa Hoffmanna. V expozici nechybí ani relaxační zóna a interaktivní ateliér nejen pro děti. Michaela Paučo

k největším objevům slovenské fotografie posledních let. Galerie Valchařská se nachází ve starém průmyslovém areálu přímo v prostorách Tiskárny Helbich. Její koncept určila právě tiskárna, kde se potkává celá řada lidí – umělci, grafici, kurátoři a v neposlední řadě také tiskaři, kteří společně řeší, jak budou vypadat katalogy a knihy nejenom o umění. Dvakrát do roka zde dostávají prostor začínající umělci a jednou ročně už etablované osobnosti uměleckého světa, kterým je věnována reprezentativní publikace. Více na (mav) ■ www.galerievalcharska.cz.

■

Výstava Karel Malich & utopické projekty je nejkomplexnější prezentací modelů utopických děl, které byly doposud představeny jen fragmentárně. K vidění je ve Fait Gallery do 11. ledna. Utopické architektonické projekty Karla Malicha jsou výsledkem jeho dlouhodobé fascinace prostorovými představami a jejich možnostmi, které skýtaly pro potřeby lidstva budoucnosti. Jejich vize si autor od šedesátých let systematicky zaznamenával formou přípravných kreseb, studií a provizorních maket. Trojrozměrných realizací se však vzhledem k omezeným materiálovým možnostem i nedosažitelným technickým požadavkům dočkal pouze zlomek z nich. Ideám utopického urbanismu budoucích států, měst, ale i dílčích projektů a staveb, předcházel u něj i dalších prezentovaných autorů: Milana Knížáka, Václava Ciglera, Alexe Mlynárčika a studia VAL, Júlia Kollera, Dalibora Chatrného, Stana Filka a Jozefa Jankoviče nejen rozpor s koncepcí stávajících budov a měst, ale především radikální kritika nesvobodné společnosti a rovněž nově i nastolení ekologických témat. Tímea Vitázková

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019 | 25