Rozhovor
FRANTIŠEK ŠEBELA:
SNAŽÍM SE CTÍT TRADICE
Když se pořadatelé projektu Brněnský rok
sportu rozhodovali, jaké hosty pozvat k připomenutí 140. výročí narození Gustava Frištenského a 120. výročí prvního českého sportovního klání v Brně, které v září 1899
uspořádal na dnešní Lidické ulici těžkoatletický klub Hellas, volba na Františka Šebelu
byla jasná. Silák Franta, jak je tento borec také
nazýván, se totiž narodil přesně sto let po
narození našeho nejznámějšího siláka Frištenského, který v těch prvních českých závodech v Brně zvítězil jak v zápase, tak ve vzpírání břemene, ale je isoučasným adůstojným
pokračovatelem Franty Kocourka. Tento
legendární lamželezo je s klubem Hellas spojován, a tak poslední zářijový den nemohl
Franta Šebela oslavu zápasnických výročí
minout. Svými siláckými kousky udivoval při
dopolední exhibici školní děti a odpoledne
i zápasnické legendy jubilujícího klubu.
Co jste říkal na vaši účast při
oslavě siláckých výročí?
Potěšilo mě, že jsem byl pozván jako letošní
čtyřicetiletý jubilant (úsměv) v souvislosti s Frištenským i Frantou Kocourkem, jehož odkaz připomínám. Mám také radost, že jsem se setkal
s mladými zápasníky Hellasu i s naší reprezentantkou ve volném stylu Adélou Hanzlíčkovou,
je to bezva holka (úsměv). Dopoledne jsme
vystupovali před plnou školní tělocvičnou a děti
se mohly přesvědčit, že i při siláckých kouscích
a při zápasení se musí používat hlava.
Absolvoval jste dvě vystoupení
za den, nebyl jste unavený?
Dvě vystoupení denně dělám skutečně výjimečně, ale tato celodenní akce výjimečná událost skutečně byla. Když si mě moderátor zval
k mikrofonu bezprostředně po skončení jednotlivých vystoupení, divil se, že se musím vydýchávat. Moje silácká cvičení vypadají pro většinu
lidí velmi jednoduše, ale energie, kterou do nich
investuji, je značná. Docela by mě zajímalo, kolik
kalorií během toho cirka třicetiminutového
vystoupení spálím (úsměv).
balvan, který mám na hrudi. Dá se to dělat jen
venku, protože když se těžký balvan rozletí,
jednotlivé úlomky můžou poškodit podlahu
v sále a to by se pořadatelům nelíbilo (úsměv).
Při akcích pod střechou tak mívám na prsou
místo kamene těžkou kovadlinu. Umím také roztrhnout telefonní seznam ibalíček karet, ohýbám
třeba i dostihovou podkovu a další...
Všechny ty cviky jste vymyslel
sám?
Ani jeden. To všechno je kuchařka Franty
Kocourka. Naživo jsem ho sice viděl jenom jednou, bylo mi nějakých deset let, ale jeho vystoupení mě nadchlo. Chtěl jsem být jako on. Společně se siláky Schwarzeneggerem a Stallonem se stal mým vzorem. Měl jsem také to štěstí,
že jeden životní vzor jsem měl i doma, protože
můj táta měl také velké svaly a sílu. Už někdy
ve dvanácti jsem začal posilovat, ale nějak to
nešlo (úsměv). Teprve po dvacítce jsem začal
s opravdovým tréninkem, při němž nejde o velikost svalů, ale o sílu. Začal jsem se také více
zajímat o Frantu Kocourka, navštívil jsem jeho
muzeum a hodně o něm četl. Všechny ty jeho
postoje a triky jsem ale musel vypozorovat jen
z fotek a z videa. Svému učiteli jsem bohužel
nikdy osobně nepoděkoval. Zemřel příliš brzy
(7. července 1991, pozn. autora).
Když se dnes řekne Franta
Kocourek, jak reagujete?
Není vystoupení, aby za mnou nepřišel některý z diváků a nepochlubil se, že Franta byl jeho
nejlepší kamarád a nebo že s ním chodil do
třídy. Kdybych ty Frantovy spolužáky počítal, tak
by ta jedna třída měla několik stovek dětí (smích).
Frantu ale ctím a při každém vystoupení ho
zmiňuji. Komentuji i jednotlivé kousky, které
jsem po něm zdědil. Oblíbené je zejména tvarování železné pásoviny do podoby ptáčka kolibříka. Snažím se podle Frantova vzoru o zachování ladných tvarů. Nejdřív ohýbám železo o krk,
potom o předloktí a nakonec kolibříka omotám
kolem ruky. Snažím se podle Frantova vzoru,
aby každý můj takový výtvor byl stejný jako ty
předešlé.
Jaké kousky máte v repertoáru?
Při vystoupeních ohýbám železnou tyč o krk,
o hlavu, přes ohryzek i přes zuby. V zubech také
ohnu velký hřebík a v zubech můžu na požádání
někoho doslova ivynést. Při vystoupeních venku
také roztahuji v zubech plně obsazené osobní
auto i šestitunový náklaďák. Na dvou lanech
udržím dvě startující auta a bývám zavěšený
jen za paty aza krk amůj asistent rozbíjí kladivem
Na fotografii na straně 2 jste
s kolibříkem?
Ano, ale v současné době už vystupuji v pruhovaném trikotu prvorepublikových siláků, kterým i takto vzdávám hold. Vždyť i ten Franta
Kocourek měl v Brně svého předchůdce. Myslím, že v tomto ohledu jsem staromilec a snažím
Vladimír Koudelka ■
se ctít tradice.
František Šebela
Narodil se 14. dubna 1979 v Boskovicích. Základní školu vychodil v Jedovnicích, kde žil do svých pětadvaceti let.
V té době už byl vyučený v oboru
kuchař – číšník (SOU potravinářské
a služeb, Charbulova 106 Brno) a měl
maturitní vysvědčení z roku 1998 za
studium oboru veřejné stravování
v Lomnici u Tišnova. Vystudovanému
oboru se věnoval deset let, v letech
2005–2007 byl mj. zaměstnán jako
samostatný kuchař v Cadenza restaurant v Bentalls centre v Londýně. Přelomový pro jeho současnou kariéru se
stal rok 2008. Absolvoval trenérský
kurz u Petra Stacha, věhlasného trenéra a čtyřnásobného mistra Evropy v kulturistice, a získal osvědčení Trenér kulturistiky a Instruktor fitness centra.
Především ale v tom roce začal veřejně
vystupovat. Díky své píli a umu, i díky
Miloslavu Bernátkovi, brněnskému hledači talentů a spoluzakladateli klubu
Šelepka, vstoupil do podvědomí Brňanů a posléze i do přízně vyznavačů
siláckých vystoupení po celé republice.
Jakkoliv jsou jeho silácké triky profesionálně provedené a srovnatelné
s legendárním Frantou Kocourkem,
jeho vystoupení jsou pro něho především velkým koníčkem. Je zaměstnán
jako dispečer a řidič náklaďáku a své
produkce realizuje především o víkendech ve svém volném čase. V něm si
také rád zahraje na kytaru a zajde na
ryby k pročištění hlavy. Franta Šebela
je ženatý a jeho žena Romana je nejen
jeho největší fanynkou, ale také už i hlídá termíny jeho vystoupení, neboť
Franta ve své dobrosrdečnosti někdy
přislíbil účast na několika akcích najednou:-). Více na www.silakfranta.cz
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019 | 15