Volný čas
HLAVOLAMY
V LETOHRÁDKU
MITROVSKÝCH
BARON TRENCK VE 3D
Až do 17. listopadu milovníci luštění, rébusů, hádanek, logických úkolů nebo skládaček budou moci navštívit zábavnou a hravou výstavu Svět hlavolamů v Letohrádku
Mitrovských.
Historie hlavolamů sahá až do starověkého
Egypta, na Arabský poloostrov za kolébku
hlavolamů bývá považována Čína, odkud se
rozšířily do Japonska. Moderní historie hlavolamů se pak začala psát koncem 19.
a počátkem 20. století. V této době se objevují první sběratelé a vynálezci, kteří některé
hříčky popularizovali natolik, že se z nich stal
opravdový fenomén.
Na výstavě je rozmístěno přes 120 exponátů k prohlédnutí, z nichž zhruba jednu čtvrtinu si návštěvníci mohou vyzkoušet u několika
pracovních stolů.
Otevřeno je od úterý do neděle od 10.00
do 16.00 hodin. Posledního listopadu pak
zahájíme tradiční výstavu betlémů doplněnou
o obří dioráma na téma života Ježíše Krista.
Více informací je zveřejněno na stránkách
www.letohradekbrno.cz. Mgr. Petr Lukas ■
U příležitosti 270 let od úmrtí barona Františka Trencka ve vězení na Špilberku je na
témže místě až do 31. prosince připravená
výstava Baron Trenck. Nová tvář legendy.
Po tři roky Trenckovu mumii zkoumal mezioborový tým brněnských specialistů. Muzeum
města Brna na něm spolupracovalo s odborníky z Masarykovy univerzity a nyní představuje výsledek. Baron Trenck je první historickou osobností, jíž se dostalo plně digitální
rekonstrukce tváře i celého těla, a to dokonce
i pohyblivé. Nejslavnější špilberský vězeň,
velitel pandurů baron František Trenck, zemřel
4. října 1749. Byl pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně
mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017
tým odborníků transportoval na CT vyšetření
a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami
forenzní antropologie a soudního lékařství.
Výsledky se průběžně zpracovávaly pomocí
3D digitálních technologií. Gotické sály Špilberku se proměnily na antropologickou laboratoř, kde návštěvníci poznají, co všechno se
dá zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století,
a dokonce jej uvidí i v pohybu.
Z HISTORIE OSTRAHY
STÁTNÍCH HRANIC
OSLAVA IVANA BLATNÉHO
Michael Kalábek
Technické muzeum zve od 12. listopadu
do 3. května 2020 na výstavu Železná opona 1948–1989.
Výstava představí historii ostrahy státních
hranic, ukáže výzbroj a výstroj jednotek
Pohraniční stráže, způsoby překonávání státních hranic bývalého Československa a prostředky používané při překračování. Zaměří
se na ženijně-technické zařízení na hranicích
a na osudy a příběhy konkrétních osob,
jejichž životy ovlivnila železná opona.
Tuto část doplní problematika cestování
do zahraničí v době trvání železné opony.
Výstava představí i rakouský pohled na železnou oponu a její důsledky pro obyvatele
Rakouska prostřednictvím rakouského muzea v Hornu. K výstavě je připravován také
odborný katalog.
V hlavní budově muzea je dále k vidění
17 stálých expozic a Technická herna, která
zaujme malé i velké návštěvníky. Zábavnou,
interaktivní formou seznamuje s různými
zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi.
Více na http://www.technicalmuseum.cz.
(mav)
■
24 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019
■
Nakladatelství Host a Druhé město společně připravila nové vydání sbírek brněnského básníka Ivana Blatného.
V Moravské zemské knihovně básníka do
20. prosince připomíná výstava Ivan Blatný
– 100 let.
Legendární básník Brna by v prosinci oslavil sté výročí narození. Ve dvaceti letech
debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok nato
vydal sbírku Melancholické procházky, která
mu zajistila doživotní slávu.
Poválečné sbírky Tento večer a Hledání
přítomného času už předcházely Blatného
odchodu do emigrace. Protože se znelíbil
tehdejšímu politickému vedení země, bylo
snahou jeho tvorbu utopit v zapomnění.
Znovu se tak podařilo vydat už jen Melancholické procházky v letech 1968 a 1990.
Nakladatelství Host a Druhé město se proto
rozhodla napravit tento starý dluh. Tři z nově
vydaných sbírek letos vycházejí teprve
podruhé.
Více informací o výstavě i ostatních aktivitách knihovny na www.mzk.cz.
Jana Lokajová
■