Volný čas

HLAVOLAMY V LETOHRÁDKU MITROVSKÝCH

BARON TRENCK VE 3D

Až do 17. listopadu milovníci luštění, rébusů, hádanek, logických úkolů nebo skládaček budou moci navštívit zábavnou a hravou výstavu Svět hlavolamů v Letohrádku Mitrovských. Historie hlavolamů sahá až do starověkého Egypta, na Arabský poloostrov za kolébku hlavolamů bývá považována Čína, odkud se rozšířily do Japonska. Moderní historie hlavolamů se pak začala psát koncem 19. a počátkem 20. století. V této době se objevují první sběratelé a vynálezci, kteří některé hříčky popularizovali natolik, že se z nich stal opravdový fenomén. Na výstavě je rozmístěno přes 120 exponátů k prohlédnutí, z nichž zhruba jednu čtvrtinu si návštěvníci mohou vyzkoušet u několika pracovních stolů. Otevřeno je od úterý do neděle od 10.00 do 16.00 hodin. Posledního listopadu pak zahájíme tradiční výstavu betlémů doplněnou o obří dioráma na téma života Ježíše Krista. Více informací je zveřejněno na stránkách www.letohradekbrno.cz. Mgr. Petr Lukas ■

U příležitosti 270 let od úmrtí barona Františka Trencka ve vězení na Špilberku je na témže místě až do 31. prosince připravená výstava Baron Trenck. Nová tvář legendy. Po tři roky Trenckovu mumii zkoumal mezioborový tým brněnských specialistů. Muzeum města Brna na něm spolupracovalo s odborníky z Masarykovy univerzity a nyní představuje výsledek. Baron Trenck je první historickou osobností, jíž se dostalo plně digitální rekonstrukce tváře i celého těla, a to dokonce i pohyblivé. Nejslavnější špilberský vězeň, velitel pandurů baron František Trenck, zemřel

4. října 1749. Byl pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017 tým odborníků transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství. Výsledky se průběžně zpracovávaly pomocí 3D digitálních technologií. Gotické sály Špilberku se proměnily na antropologickou laboratoř, kde návštěvníci poznají, co všechno se dá zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století, a dokonce jej uvidí i v pohybu.

Z HISTORIE OSTRAHY STÁTNÍCH HRANIC

OSLAVA IVANA BLATNÉHO

Michael Kalábek

Technické muzeum zve od 12. listopadu do 3. května 2020 na výstavu Železná opona 1948–1989. Výstava představí historii ostrahy státních hranic, ukáže výzbroj a výstroj jednotek Pohraniční stráže, způsoby překonávání státních hranic bývalého Československa a prostředky používané při překračování. Zaměří se na ženijně-technické zařízení na hranicích a na osudy a příběhy konkrétních osob, jejichž životy ovlivnila železná opona. Tuto část doplní problematika cestování do zahraničí v době trvání železné opony. Výstava představí i rakouský pohled na železnou oponu a její důsledky pro obyvatele Rakouska prostřednictvím rakouského muzea v Hornu. K výstavě je připravován také odborný katalog. V hlavní budově muzea je dále k vidění 17 stálých expozic a Technická herna, která zaujme malé i velké návštěvníky. Zábavnou, interaktivní formou seznamuje s různými zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi. Více na http://www.technicalmuseum.cz. (mav)

■

24 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019

■

Nakladatelství Host a Druhé město společně připravila nové vydání sbírek brněnského básníka Ivana Blatného. V Moravské zemské knihovně básníka do 20. prosince připomíná výstava Ivan Blatný – 100 let. Legendární básník Brna by v prosinci oslavil sté výročí narození. Ve dvaceti letech debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok nato vydal sbírku Melancholické procházky, která mu zajistila doživotní slávu. Poválečné sbírky Tento večer a Hledání přítomného času už předcházely Blatného odchodu do emigrace. Protože se znelíbil tehdejšímu politickému vedení země, bylo snahou jeho tvorbu utopit v zapomnění. Znovu se tak podařilo vydat už jen Melancholické procházky v letech 1968 a 1990. Nakladatelství Host a Druhé město se proto rozhodla napravit tento starý dluh. Tři z nově vydaných sbírek letos vycházejí teprve podruhé. Více informací o výstavě i ostatních aktivitách knihovny na www.mzk.cz. Jana Lokajová

■