Volný čas

HLAVOLAMY

V LETOHRÁDKU

MITROVSKÝCH

BARON TRENCK VE 3D

Až do 17. listopadu milovníci luštění, rébusů, hádanek, logických úkolů nebo skládaček budou moci navštívit zábavnou a hravou výstavu Svět hlavolamů v Letohrádku

Mitrovských.

Historie hlavolamů sahá až do starověkého

Egypta, na Arabský poloostrov za kolébku

hlavolamů bývá považována Čína, odkud se

rozšířily do Japonska. Moderní historie hlavolamů se pak začala psát koncem 19.

a počátkem 20. století. V této době se objevují první sběratelé a vynálezci, kteří některé

hříčky popularizovali natolik, že se z nich stal

opravdový fenomén.

Na výstavě je rozmístěno přes 120 exponátů k prohlédnutí, z nichž zhruba jednu čtvrtinu si návštěvníci mohou vyzkoušet u několika

pracovních stolů.

Otevřeno je od úterý do neděle od 10.00

do 16.00 hodin. Posledního listopadu pak

zahájíme tradiční výstavu betlémů doplněnou

o obří dioráma na téma života Ježíše Krista.

Více informací je zveřejněno na stránkách

www.letohradekbrno.cz. Mgr. Petr Lukas ■

U příležitosti 270 let od úmrtí barona Františka Trencka ve vězení na Špilberku je na

témže místě až do 31. prosince připravená

výstava Baron Trenck. Nová tvář legendy.

Po tři roky Trenckovu mumii zkoumal mezioborový tým brněnských specialistů. Muzeum

města Brna na něm spolupracovalo s odborníky z Masarykovy univerzity a nyní představuje výsledek. Baron Trenck je první historickou osobností, jíž se dostalo plně digitální

rekonstrukce tváře i celého těla, a to dokonce

i pohyblivé. Nejslavnější špilberský vězeň,

velitel pandurů baron František Trenck, zemřel

4. října 1749. Byl pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně

mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017

tým odborníků transportoval na CT vyšetření

a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami

forenzní antropologie a soudního lékařství.

Výsledky se průběžně zpracovávaly pomocí

3D digitálních technologií. Gotické sály Špilberku se proměnily na antropologickou laboratoř, kde návštěvníci poznají, co všechno se

dá zjistit o elitním vojákovi poloviny 18. století,

a dokonce jej uvidí i v pohybu.

Z HISTORIE OSTRAHY

STÁTNÍCH HRANIC

OSLAVA IVANA BLATNÉHO

Michael Kalábek

Technické muzeum zve od 12. listopadu

do 3. května 2020 na výstavu Železná opona 1948–1989.

Výstava představí historii ostrahy státních

hranic, ukáže výzbroj a výstroj jednotek

Pohraniční stráže, způsoby překonávání státních hranic bývalého Československa a prostředky používané při překračování. Zaměří

se na ženijně-technické zařízení na hranicích

a na osudy a příběhy konkrétních osob,

jejichž životy ovlivnila železná opona.

Tuto část doplní problematika cestování

do zahraničí v době trvání železné opony.

Výstava představí i rakouský pohled na železnou oponu a její důsledky pro obyvatele

Rakouska prostřednictvím rakouského muzea v Hornu. K výstavě je připravován také

odborný katalog.

V hlavní budově muzea je dále k vidění

17 stálých expozic a Technická herna, která

zaujme malé i velké návštěvníky. Zábavnou,

interaktivní formou seznamuje s různými

zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi.

Více na http://www.technicalmuseum.cz.

(mav)

■

24 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019

■

Nakladatelství Host a Druhé město společně připravila nové vydání sbírek brněnského básníka Ivana Blatného.

V Moravské zemské knihovně básníka do

20. prosince připomíná výstava Ivan Blatný

– 100 let.

Legendární básník Brna by v prosinci oslavil sté výročí narození. Ve dvaceti letech

debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok nato

vydal sbírku Melancholické procházky, která

mu zajistila doživotní slávu.

Poválečné sbírky Tento večer a Hledání

přítomného času už předcházely Blatného

odchodu do emigrace. Protože se znelíbil

tehdejšímu politickému vedení země, bylo

snahou jeho tvorbu utopit v zapomnění.

Znovu se tak podařilo vydat už jen Melancholické procházky v letech 1968 a 1990.

Nakladatelství Host a Druhé město se proto

rozhodla napravit tento starý dluh. Tři z nově

vydaných sbírek letos vycházejí teprve

podruhé.

Více informací o výstavě i ostatních aktivitách knihovny na www.mzk.cz.

Jana Lokajová

■