Názory občanů
VĚC: VYJÁDŘENÍ BEZMEZNÉ VDĚČNOSTI ZA BEZPŘÍKLADNOU POMOC
A OCHOTU PŘI ŘEŠENÍ MÉ BYTOVÉ OTÁZKY
Jmenuji se Jaromír Smrček a zhruba před
10 lety jsem se dostal do tíživé životní situace,
kdy jsem přišel o střechu nad hlavou a veškeré finanční prostředky. V té době jsem zůstal na ulici. Jaké pak bylo mé štěstí, když jsem
v rámci projektu Housing First získal sociální
byt. Tento jsem po dobu 1 roku řádně užíval
a platil řádně a včas nájemné a všechny výdaje s užíváním bytu spojené.
Na konci roku mně přišlo sdělení, že mi
městská rada nájem neprodloužila, a to bez
udání důvodu. Stalo se tak pravděpodobně
v důsledku nějakých formálních nesrovnalostí. Nezbývalo mně pak nic jiného, než se
obrátit přímo na některé členy zastupitelstva
– konkrétně pana starostu Vojtěcha Mencla
a pana Jana Mandáta (oblast bydlení).
I když jsem v pomoc moc nedoufal, jelikož
jsem se z dřívějška přesvědčil, že politici hájí
jen své zájmy a osud obyčejných lidí je jim
lhostejný! U výše jmenovaných jsem se kupodivu setkal s vlídným jednáním a nebývalou
ochotou se mojí záležitostí zabývat. Toto
nebývá v dnešní době vůbec obvyklé, a proto
si myslím, že tito jsou opravdu lidé na svém
místě.
Máme-li v zastupitelstvu takovéto výjimečné osobnosti, není tento svět zase tak moc
špatný, jak jsem se domníval. Těmto obětavým lidem vděčím doslova za svůj život, neboť
jsem byl rozhodnut, že v případě negativního
výsledku nejsem již schopen dále čelit této
zoufalé situaci, a proto tuto situaci vyřeším
radikálně, a to jednou pro vždy! K tomu účelu
jsem měl připravenou už potřebnou dávku
různých léků. Nicméně vše se v dobré obrátilo a já doufám, že i v budoucnu mi bude
osud nakloněn.
Proto mé poděkování patří těmto lidem
a dalším sociálním pracovnicím projektu Housing First, které mně vždy a ve všem podporovaly, p. Mgr. Janě Janečkové, p. Mgr. Markétě Musilové a p. Mgr. Martině Střechové.
hodnutí dotyčný nerespektoval, tak ve zrychleném řízení čelil například trestu veřejně
prospěšných prací. To mělo odstrašující účinek. V praxi fungoval tak, že radnice jej mohly
udělit pouze lidem, kteří v dané lokalitě neměli trvalé bydliště, a to za přestupky, kterými
hříšník opakovaně významně narušil tamní
veřejný pořádek.
Nový zákon o přestupcích však tuto možnost před zhruba dvěma roky zrušil, dokonce
se poněkud absurdně argumentovalo tím,
že se stejně těchto možností moc nevyužívalo. Za necelé čtyři roky obce tento trest
udělily v 940 případech. Počty nejtěžších zločinů naštěstí také klesají, ale je dobře, že
máme legislativu, která je může trestat a je
efektivní. Od té doby už minimálně jednou
proběhla zákonodárná inciativa, aby se možnost této sankce vrátila zpět. Uvidíme, jak
dlouho zákonodárci naléhání na opětovné
zavedení budou odolávat.
Fakt je ten, že na území naší městské části
se v některých lokalitách koncentrují osoby,
které pravidla skutečně opakovaně nedodržují a na bezpečnostní komisi jsou tyto záležitosti opakovaně projednávány a probírány.
Myslím si, že pravidla by měla platit pro všechny, že fungující společnost je spojená jak
s právy, tak s povinnostmi. Věřím, že ke změně legislativy v této oblasti nakonec dojde!
Zachráněný občan:
Jaromír Smrček ■
ZÁKAZ POBYTU
Řada starostů, zastupitelů a příslušníků bezpečnostních sborů i na obcích mnohem menších, než Brno-střed si v minulosti chválila
možnost zákazu pobytu pro osoby opakovaně páchající přestupky, u kterých byly jakékoliv pokuty dlouhodobě nevymahatelné.
Dnes tak dochází k situacím, kdy si někteří
lidé, kteří nedodržují pravidla, doslova nedělají
z ničeho těžkou hlavu a nerespektují žádnou
autoritu. Institut zákazu pobytu byl v minulosti
využíván a na mnoha místech se osvědčil.
Možnost až tříměsíčního vykázání člověka
nerespektujícího společná pravidla z města,
o kterém místní úřady s rozšířenou působností samy rozhodovaly, byla jako jedna
z mála účinnou i proto, že pokud ani toto roz-
Mgr. Tomáš Řepa, PhD., ■
občan MČ Brno-střed
JAK (NE)ZKLAMAT OBČANY?
S velkým nadšením uvítali obyvatelé Masarykovy čtvrti projekt „Dáme na vás“ a hned
v prvním ročníku 2017 přihlásili dva projekty
„Komunitní a volnočasové centrum se zázemím pro Kraví horu“ a „Ploty na komunitní centrum“. V roce 2018 další projekt „Sál pro komunitní centrum Lerchova“.
Zpočátku ani netušili, že projekty získají tak
obrovskou podporu veřejnosti, stanou se nejúspěšnějšími projekty městské části a v celkovém pořadí dva z nich obsadí 2. místo
v Brně.
Vše se vyvíjelo velmi slibně. Na podzim roku
2018 byl úspěšně realizován projekt opravy
plotů, v lednu 2019 byl vydán „Souhlas s realizací stavebního záměru“ pro komunitní centrum. O to více nás v únoru překvapilo, že Kan-
celář participace místo vyhlášení výběrového
řízení na stavební firmu začala s průzkumy stavu venkovní kanalizace a vodovodu, které nikdo nepožadoval.
Tak došlo k tomu, že byl projekt náhle
o 2 miliony dražší z důvodu neplánované
rekonstrukce vodovodu a kanalizace. Tuto
nepříznivou situaci nezvrátil ani posudek
odborníka na vodohospodářské stavby, ze
kterého vyplynulo, že je kanalizace průtočná,
ani faktická upozornění na mnohá pochybení
v protokolu posouzení stavu vodovodní přípojky.
Nepříznivý vývoj mohlo ještě zvrátit 3. 9.
2019 Zastupitelstvo města Brna, které však
k argumentaci občanů nepřihlédlo a oba projekty ukončilo.
Znamená to tedy konec pro komunitní centrum a víceúčelový sál?
Stále existuje několik možností. Dofinancování opravy městem jako v případě projektu
„Rozhledna Holedná“ (na její stavbu město
uvolnilo 6 mil. Kč navíc), nebo garance opravy
případných poruch jako u projektu „Mládežnické klubovny na Bílé hoře“. Anebo budou
muset občané zvolit postup finanční sbírky
„Lerchova sobě“? Opravdu se v 16miliardovém
rozpočtu města Brna nenajde potřebná částka
pro lidi, kteří už 18 let usilují o smysluplné využití
ladem ležícího areálu? Věřím, že ano.
Odpověď je jednoduchá: Držte se hesla
participativního rozpočtu a „Dejte na nás“.
Mgr. Irena Greplová, ■
občanka MČ Brno-střed
Tato rubrika obsahuje názory čtenářů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2019 | 11