Rok Bohuslava Fuchse
Devátý díl seriálu představuje slavného architekta v roli učitele a vysokoškolského profesora.
Historie
Bohuslav Fuchs se odpoloviny třicátých
let 20. století stále častěji vyjadřoval (byť
zpočátku technicistně avěcně) kproble
-
matice moderní architektury, jejímž byl
sám aktivním aangažovaným tvůrcem,
ato formou přednášek pro širokou ve
-
řejnost, diskuzí či příspěvků astatí, nejen
vodborném tisku, ale vneposlední řadě
ijako pedagog.
Vletech 1938–1940 působil jako externí
vyučující nalegendární „Baťově“ Škole
umění veZlíně, která jako ojedinělá pod
-
niková škola měla svou koncepcí anáplní
dosáhnout srovnatelné úrovně stehdejší
střední ivysokou školou současně. Orga
-
nizace ústavu asystému výuky vycházela
ze zahraničních zkušeností. Kpedagogic
-
kému sboru vedle Fuchse patřily známé
osobnosti zřad architektů, historiků umění,
výtvarníků adalších, mimo jiné František
Lýdie Gahura, Jan Vaněk, Albert Kutal,
Vincenc Makovský, Eduard Milén, Vladi
-
mír Bouček.
Brněnská technika
Potéto zkušenosti aposkončení druhé
světové války získal Fuchs prestižní na
-
bídku přednášet nabrněnské technice.
11. června 1945 byl vyzván architektem Jiřím
Krohou (vrátivším se poválečné „domácí in
-
ternaci“ natechniku již vkvětnových dnech
krátce poosvobození), „kpředání dokladů
kmístu profesorskému natechnice“, jak
sám Fuchs uvádí vesvém osobním deníku,
kde se kesvému nástupu naškolu dále
zmiňuje, že „21. června 1945 profesorský
sbor schválil mé jmenování naprofesuru
načeské technice“.
Oficiálně od prosince 1945, kdy se
souběžně aktivně věnoval isvé profesi
adalším aktivitám napoválečné obnově
města, působí jako suplent nafakultě ar
-
chitektury apozemního stavitelství Vysoké
školy technické, tehdy ještě Dr.Edvarda
Beneše vBrně. Nastává jeho několika
-
leté mimořádně přínosné působení nabr-
něnské škole vespolečnosti řady dalších
osobností – jeho profesních kolegů, ato
Bedřicha Rozehnala, Miloslava Kopřivy,
Antonína Kuriala ajiných. Fuchsův kariérní
postup vygraduje potéměř dvouleté ana
-
bázi sudělením řádné profesury. Došlo kní
nakonec 9. srpna 1947, kdy byl architekt
„jmenován prezidentem republiky Edvar
-
dem Benešem řádným profesorem pro
odbor stavby měst aplánování navysoké
škole technické Dr.Edvarda Beneše vBrně
súčinností ode dne nastoupení“.
Únik doAnglie?
To se již začalo schylovat kpostupné
změně politického ispolečenského dění
unás. Fuchsovo postavení vbrněnské spo
-
lečnosti, které vyrůstalo zdosud uznáva-
ných zásluh oarchitekturu ikulturní klima
moravské metropole obecně, se zdálo být
ipokomunistickém puči vúnoru 1948 za
-
bezpečené. Ztratil sice možnost architekto-
nické tvorby, kdy veřejných úkolů ubývalo
asoukromá klientela drobných stavebníků
byla postupně decimována, ale spolu se
svými funkcionalistickými souputníky, pro
-
fesory Rozehnalem aKopřivou, udržovali
na brněnské architektonické škole at
-
mosféru nepoznamenanou nastupujícím
komunistickým terorem a jeho „výtvar
-
ným" projevem, socialistickým realismem.
Vtomto čase přichází také zcela nečekaná
nabídka, která by mnohé vyřešila: angličtí
kolegové apřátelé Fuchsovi sjednávají
možnost profesury nauniverzitě vCam
-
bridgi. Pozvážení však architekt nabídku
zosobních ajazykových důvodů odmítá.
Práci čest
Odkonce čtyřicátých let je řada profe
-
sorů brněnské techniky takzvaně kádro-
vána, nevyjímaje Fuchse. Kjeho činnosti
apůsobnosti naškole se vyjadřovala iřada
angažovaných studentů svými posudky,
mimo jiné: „Poznal jsem s. Fuchse jako
profesora navys. škole – jinak ho neznám.
[…] Kestudentům je přívětivý aje (nebo
spíše byl) oblíben. Je známým umělcem
buržoasní republiky amá dobrou pověst
vytříbeného vkusu – ovšemže kosmopo
-
litního. Má mnoho zkušeností odborných,
ale žádné revoluční – není spjat sdělnic
-
kou třídou, spíše stak zvanou avantgardní
inteligencí. Práci čest!“
Vzdor mnohým likvidačním posudkům se
vroce 1950 Bohuslav Fuchs stal proděka
-
nem aorok později dokonce děkanem fa-
kulty architektury apozemního stavitelství.
Znovu se této funkce ujal 1. prosince 1955.
Jeho práce naškole však byla zákulisně
omezována asabotována. Byla předmě
-
tem žárlivosti aintrik mladších ambiciózních
kolegů, kteří mistrně zneužili politického
vývoje v nedemokratických poměrech.
Konec jeho nadějnému azáslužnému pů
-
sobení naVysokém učení technickém udě-
lala vroce 1958 vykonstruovaná brněnská
aféra stakzvaným nezákonným obohaco
-
váním vysokoškolských profesorů. Soudní
proces, který byl vůči Fuchsovi veden,
skončil až vroce 1963 zrušením obžaloby
vdůsledku amnestie prezidenta republiky.
Odchod ztechniky
Poodchodu zbrněnské techniky Bohu
-
slav Fuchs aktivně spolupracoval se Stát-
ním ústavem pro rekonstrukci památkových
měst aobjektů (SÚRPMO) apokračoval
včinnosti vevlastním ateliéru. Vroce 1968
se dočkal rehabilitace, nabízený návrat
nabrněnskou techniku však odmítl.
Přednášky profesora Bohuslava Fuchse
prosluly nejen brilantními pojednáními
oarchitektuře, urbanismu iúzemním plá
-
nování, ale též pro jeho všestranné zna-
losti uměleckých oblastí akultury vůbec,
vše násobeno jeho osobitou rétorikou, léty
již zdokonalenou.
KFuchsovým studentům patřila řada zná
-
mých osobnosti brněnské architektonické
scény: mimo jiné Ivan Ruller (1926–2018),
Jaroslav Drápal (1934–2023), Jan Dvořák
(1925–1998), Lubor Lacina (1920–1998),
Josef Němec (1928–2021), Jan Melichar
(1934). Profesní archivy jmenovaných
jsou dnes integrální součástí mimořádně
cenných sbírkových fondů oddělení dějin
architektury Muzea města Brna, tak jako
archiv celoživotního díla jejich profesora
Bohuslava Fuchse. Kjeho odkazu se hlásí
další generace studentů ijiž etablovaných
architektů pro něž je hlavním tvůrcem
brněnské moderny. Odborná porota Fa-
kulty architektury VUT dodnes uděluje
dvakrát ročně Cenu Bohuslava Fuchse
zanejlepší studentské práce.
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
■
Neformální setkání se studenty brněnské
techniky, 1951, soukromý archiv
Zpravodaj městské části Brno-střed|říjen 2025|15
ROK BOHUSLAVA FUCHSE
(
9
)
FUCHS UČITELEM A VYSOKOŠKOLSKÝM PROFESOREM