Rok Bohuslava Fuchse

Devátý díl seriálu představuje slavného architekta v roli učitele a vysokoškolského profesora.

Historie

Bohuslav Fuchs se odpoloviny třicátých

let 20. století stále častěji vyjadřoval (byť

zpočátku technicistně avěcně) kproble

-

matice moderní architektury, jejímž byl

sám aktivním aangažovaným tvůrcem,

ato formou přednášek pro širokou ve

-

řejnost, diskuzí či příspěvků astatí, nejen

vodborném tisku, ale vneposlední řadě

ijako pedagog.

Vletech 1938–1940 působil jako externí

vyučující nalegendární „Baťově“ Škole

umění veZlíně, která jako ojedinělá pod

-

niková škola měla svou koncepcí anáplní

dosáhnout srovnatelné úrovně stehdejší

střední ivysokou školou současně. Orga

-

nizace ústavu asystému výuky vycházela

ze zahraničních zkušeností. Kpedagogic

-

kému sboru vedle Fuchse patřily známé

osobnosti zřad architektů, historiků umění,

výtvarníků adalších, mimo jiné František

Lýdie Gahura, Jan Vaněk, Albert Kutal,

Vincenc Makovský, Eduard Milén, Vladi

-

mír Bouček.

Brněnská technika

Potéto zkušenosti aposkončení druhé

světové války získal Fuchs prestižní na

-

bídku přednášet nabrněnské technice.

11. června 1945 byl vyzván architektem Jiřím

Krohou (vrátivším se poválečné „domácí in

-

ternaci“ natechniku již vkvětnových dnech

krátce poosvobození), „kpředání dokladů

kmístu profesorskému natechnice“, jak

sám Fuchs uvádí vesvém osobním deníku,

kde se kesvému nástupu naškolu dále

zmiňuje, že „21. června 1945 profesorský

sbor schválil mé jmenování naprofesuru

načeské technice“.

Oficiálně od prosince 1945, kdy se

souběžně aktivně věnoval isvé profesi

adalším aktivitám napoválečné obnově

města, působí jako suplent nafakultě ar

-

chitektury apozemního stavitelství Vysoké

školy technické, tehdy ještě Dr.Edvarda

Beneše vBrně. Nastává jeho několika

-

leté mimořádně přínosné působení nabr-

něnské škole vespolečnosti řady dalších

osobností – jeho profesních kolegů, ato

Bedřicha Rozehnala, Miloslava Kopřivy,

Antonína Kuriala ajiných. Fuchsův kariérní

postup vygraduje potéměř dvouleté ana

-

bázi sudělením řádné profesury. Došlo kní

nakonec 9. srpna 1947, kdy byl architekt

„jmenován prezidentem republiky Edvar

-

dem Benešem řádným profesorem pro

odbor stavby měst aplánování navysoké

škole technické Dr.Edvarda Beneše vBrně

súčinností ode dne nastoupení“.

Únik doAnglie?

To se již začalo schylovat kpostupné

změně politického ispolečenského dění

unás. Fuchsovo postavení vbrněnské spo

-

lečnosti, které vyrůstalo zdosud uznáva-

ných zásluh oarchitekturu ikulturní klima

moravské metropole obecně, se zdálo být

ipokomunistickém puči vúnoru 1948 za

-

bezpečené. Ztratil sice možnost architekto-

nické tvorby, kdy veřejných úkolů ubývalo

asoukromá klientela drobných stavebníků

byla postupně decimována, ale spolu se

svými funkcionalistickými souputníky, pro

-

fesory Rozehnalem aKopřivou, udržovali

na brněnské architektonické škole at

-

mosféru nepoznamenanou nastupujícím

komunistickým terorem a jeho „výtvar

-

ným" projevem, socialistickým realismem.

Vtomto čase přichází také zcela nečekaná

nabídka, která by mnohé vyřešila: angličtí

kolegové apřátelé Fuchsovi sjednávají

možnost profesury nauniverzitě vCam

-

bridgi. Pozvážení však architekt nabídku

zosobních ajazykových důvodů odmítá.

Práci čest

Odkonce čtyřicátých let je řada profe

-

sorů brněnské techniky takzvaně kádro-

vána, nevyjímaje Fuchse. Kjeho činnosti

apůsobnosti naškole se vyjadřovala iřada

angažovaných studentů svými posudky,

mimo jiné: „Poznal jsem s. Fuchse jako

profesora navys. škole – jinak ho neznám.

[…] Kestudentům je přívětivý aje (nebo

spíše byl) oblíben. Je známým umělcem

buržoasní republiky amá dobrou pověst

vytříbeného vkusu – ovšemže kosmopo

-

litního. Má mnoho zkušeností odborných,

ale žádné revoluční – není spjat sdělnic

-

kou třídou, spíše stak zvanou avantgardní

inteligencí. Práci čest!“

Vzdor mnohým likvidačním posudkům se

vroce 1950 Bohuslav Fuchs stal proděka

-

nem aorok později dokonce děkanem fa-

kulty architektury apozemního stavitelství.

Znovu se této funkce ujal 1. prosince 1955.

Jeho práce naškole však byla zákulisně

omezována asabotována. Byla předmě

-

tem žárlivosti aintrik mladších ambiciózních

kolegů, kteří mistrně zneužili politického

vývoje v nedemokratických poměrech.

Konec jeho nadějnému azáslužnému pů

-

sobení naVysokém učení technickém udě-

lala vroce 1958 vykonstruovaná brněnská

aféra stakzvaným nezákonným obohaco

-

váním vysokoškolských profesorů. Soudní

proces, který byl vůči Fuchsovi veden,

skončil až vroce 1963 zrušením obžaloby

vdůsledku amnestie prezidenta republiky.

Odchod ztechniky

Poodchodu zbrněnské techniky Bohu

-

slav Fuchs aktivně spolupracoval se Stát-

ním ústavem pro rekonstrukci památkových

měst aobjektů (SÚRPMO) apokračoval

včinnosti vevlastním ateliéru. Vroce 1968

se dočkal rehabilitace, nabízený návrat

nabrněnskou techniku však odmítl.

Přednášky profesora Bohuslava Fuchse

prosluly nejen brilantními pojednáními

oarchitektuře, urbanismu iúzemním plá

-

nování, ale též pro jeho všestranné zna-

losti uměleckých oblastí akultury vůbec,

vše násobeno jeho osobitou rétorikou, léty

již zdokonalenou.

KFuchsovým studentům patřila řada zná

-

mých osobnosti brněnské architektonické

scény: mimo jiné Ivan Ruller (1926–2018),

Jaroslav Drápal (1934–2023), Jan Dvořák

(1925–1998), Lubor Lacina (1920–1998),

Josef Němec (1928–2021), Jan Melichar

(1934). Profesní archivy jmenovaných

jsou dnes integrální součástí mimořádně

cenných sbírkových fondů oddělení dějin

architektury Muzea města Brna, tak jako

archiv celoživotního díla jejich profesora

Bohuslava Fuchse. Kjeho odkazu se hlásí

další generace studentů ijiž etablovaných

architektů pro něž je hlavním tvůrcem

brněnské moderny. Odborná porota Fa-

kulty architektury VUT dodnes uděluje

dvakrát ročně Cenu Bohuslava Fuchse

zanejlepší studentské práce.

(Pokračování příště)

Jindřich Chatrný

■

Neformální setkání se studenty brněnské

techniky, 1951, soukromý archiv

Zpravodaj městské části Brno-střed|říjen 2025|15

ROK BOHUSLAVA FUCHSE

(

9

)

FUCHS UČITELEM A VYSOKOŠKOLSKÝM PROFESOREM