Vilém Spilka: Album Skala je jako kaleidoskop

Kamenná kolonie oslavila sté výročí a při této příležitosti vzniklo album Skala. Koordinátorem jeho vzniku se ujal hudebník Vilém Spilka.

12|Zpravodaj městské části Brno-střed|říjen 2025

Vilém Spilka se narodil v roce 1975

vBrně. Začínal nahousle, ale skuteč

-

nou lásku khudbě vněm probudila až

kytara někdy večtrnácti ipřesto, že

mu housle zajistily určitou popularitu

vesvazarmovském (později skautském)

oddíle naStarém Brně, kde také po

-

znal mnoho obyvatel Kamenky včetně

iniciátora alba Skala Radima Horáka

asourozenců Matouškových. Kytara

mu učarovala harmonickými možnostmi

aty jej přivedly kjazzu. Poprvé veřejně

vystoupil vroce 1994 vAlterně aodté

doby stihl vystudovat JAMU, absolvovat

stáže naUNT vTexasu, založit několik

kapel aspoluzaložit mezinárodní fes

-

tival JazzFestBrno. Vroce 2011 se na-

chomýtnul unové aslibně se rozvíjející

jazzové katedry JAMU avýsledkem

bylo jeho angažmá jako vedoucího

katedry, které trvá dodnes. Zacovidu

pojal bláznivý nápad azačal se učit

nakontrabas. Vestudiu tohoto nástroje

pokračuje inadále aspodobným entu

-

ziasmem, sjakým se věnoval vpubertě

aadolescenci kytaře. Svoji hyperaktivitu

ukájí vedle organizačních aktivit přede

-

vším vkapelách Vilém Spilka Quartet

aSAKOBI, se kterými se taktéž namočil

doprojektu Skala.

Kamenná kolonie bývala osídlena svéráz

-

nými usedlíky, básníky, sochaři, malíři

i hudebníky. Někteří tam žijí dodnes,

jiné nahradili usedlíci noví. Řada znich

vzdala Kamence hold albem Skala, které

vyšlo kestému výročí založení původně

dělnické kolonie. Koordinace hudebního

obsahu desky se ujal Vilém Spilka, umě

-

lecký ředitel adramaturg etablovaného

mezinárodního festivalu JazzFestBrno,

šéf Katedry jazzu naJanáčkově akademii

ahudebník navolné noze.

Jak vznikl nápad kvytvoření

alba?

Stouhle trochu bláznivou, ale bohulibou

myšlenkou, zamnou přišel někdy před rokem

apůl můj kamarád architekt amilovník hudby

aumění vůbec Radim Horák. VKamence si

se svou ženou krásně opravil domek, bydlí

přímo pod skálou anatamním mikrosvětě mu

záleží. Kamenka letos slaví 100 let odsvého

vzniku aRadim se rozhodl toto významné vý

-

ročí připomenout něčím hodnotným, ideálně

hudebním. Aprotože věděl, že se světšinou

muzikantů zKamenky znám, oslovil mě súko

-

lem postarat se omuzikantskou stránku věci.

Netušil jsem, co mě čeká, ananabídku naiv-

ně kývl. Chvílemi jsem toho trochu litoval, ale

veškerý pesimismus zmizel vmomentě, kdy

jsem držel vruce LP, které je nejen nádherným

artefaktem, ale také poutavým dokumentem

mystériem opředeného života vKamence.

Proč právě Skala?

Spřipomínkou tohoto původního neofici-

álního názvu kolonky přišla dnes nejstarší

obyvatelka Kamenné čtvrti Drahomíra Kan

-

torová. Název se nám zalíbil pro svoji úder-

nost itajemnost aukázal se také vhodným

inspiračním zdrojem pro obal alba.

Jaká byla vaše role?

Role postupně převážila z pouhého

tvůrce inakoordinátora afundraisera. Ra

-

dim se doprojektu pustil sopravdovouver-

vou aspolečnými silami se nám podařilo toto

dílo předfinancovat natolik, že jsme se mohli

pustit jak donáročných příprav hudebního

materiálu, tak dovelkorysého zpracování

obalu desky sluxusním bookletem vefan

-

tastické tiskové kvalitě. Ode mě se oče-

kávala koordinace natáčení, což znamená

dostat najeden termín dostudia zvukaře,

svoji kapelu, která vše zastřešovala, akní

postupně jednotlivé muzikanty, kteří mají

keKamence nějaký vztah, žili vní nebo

alespoň tvořili.

Jaký je váš vztah keKamence?

Žilo zde, nebo ještě žije, mnoho mých ka-

marádů, už vdětství jsem se prostřednictvím

původně svazarmovského, později skaut

-

ského oddílu seznámil sRadimem Horákem,

Michalem aMartinem Matouškovými, Lacem

Garajem. Později jsem se přes muzikantské

konexe seznámil sMilanem Vidlákem, En

-

druem, Julkem Vaverkou nebo Robertem

Antonínem, kteří buď vnějaké fázi života

vkolonce žili, nebo stále žijí. Vždy jsem si

vážil Toma Jegra, který je pravověrný roc

-

ker avKamenné kolonii strávil kus svého

života. Imponuje mi zdejší všudypřítomný

antikonzum ajemná lehkomyslnost obyvatel

Kamenky, ze kterých pramení umění, které

jinde nenajdete.

Kdo se svámi navzniku alba

podílel?

Album vznikalo vpotu tváře nejen naší,

ale také Jiřího Topola Novotného, který vše

natáčel, designéra Tobiáše Grolicha, vý

-

konných producentů Tomáše Pokorného,

Petra Macečka aBáry Juraškové adalších

spolupracovníků zvydavatelství BIVAK Re

-

cords, bez nichž by tato deska světlo světa

nespatřila. Vestudiu MAMU v Žabčicích jsme

strávili několik víkendů, zvukař Topol myslím

iněkolik bezesných nocí, ale výsledek zato

snad stojí.

Čím je deska jedinečná?

Především pestrostí – stylovou, instru-

mentační ikoncepční. Nadesce můžete

slyšet hudbu odmetalu pominimalismus.

Energický jazz, komorní dialog dvou fléten,

lidovky vpodání ženského sboru, šanson,

tango, Afrikou inspirovanou hudbu hranou

nakoru iromantický altpop. Album ale díky

citlivému zvukovému zpracování nepůsobí

roztříštěně, spíš jako kaleidoskop, vekterém

se skladbu odskladby přesýpají vnečekané

hudební obrazce.

Kdo si naalbu zahrál?

Profesionálové iamatéři, bývalí isoučasní

rezidenti Kamenky. Vyzdvihnout musím již

zmíněného Milana Vidláka, bývalého kla

-

víristu Orchestru Gustava Broma, rockového

kytaristu Toma Jegra, beatboxera Endrua,

který sblízkým spolupracovníkem Kirillem

Yakovlevem přispěl Afrikou zabarvenou mi

-

VILÉM SPILKA:

ALBUM SKALA JE JAKO KALEIDOSKOP

Rozhovor

niaturou Idamba, flétnistky Sáru Sukovou

aKateřinu Čechovou, jež citlivě interpretují

kompozici Niny Matouškové věnovanou

legendám Arnoštu Bourkovi aVítězslavu

Drápalovi, Bohuslava Fišera, který se ujal

přednesu melodie zlidovělé písničky Vširém

poli studánečka věnované architektu Petru

Hurníkovi azaranžované skvělým multiin

-

strumentalistou afolklórním ijazzovým guru

Jiřím Slavíkem.

To je dlouhý výčet.

Ato ještě musím zmínit sbor Šlajerky, jež

zazpívaly tklivou píseň Děvčátko zkolonie