Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 14

Historie
14|Zpravodaj městské části Brno-střed|říjen 2025
Mojmíra Soldátová, rozená Smetáková, se
narodila 17. června 1924 vBrně doúřed
-
nické rodiny. Zaválky pracovala vobchodě
abyla natýden uvězněna gestapem kvůli
protinacistickým názorům.
Poválce vystudovala právnickou fakultu
vBrně avroce 1945 vstoupila doKSČ, tehdy
ještě zpřesvědčení aobdivu kSovětskému
svazu. Doroku 1949 učila jazyky vhotelové
škole. Nalyžařském výcviku se studenty spon
-
tánně vznikla diskusní skupina, která kritizo-
vala komunistický režim. Studenti ji ponávratu
požádali, aby jim pomohla spřepisem proti
-
komunistických letáků. Nazákladě udání byla
Mojmíra 20. května 1949 zatčena StB – právě
vden, kdy se dozvěděla, že je těhotná.
Vyšetřování probíhalo vBrně azahrnovalo
mnohahodinové výslechy, ikdyž se kní vy
-
šetřovatelé vzhledem ktěhotenství chovali
relativně slušně. Přesto utrpěla psychické
ifyzické následky, včetně krvácení, abyla
několikrát hospitalizována. Dne 17. září 1949
ji Státní soud vBrně odsoudil za„sdružování
proti republice“ kšesti letům vězení. Byla
vyloučena zKSČ, její manžel přišel omísto
varmádě ajejí bratr byl vyhozen ze studií.
Porodila vcivilní nemocnici, ale odceru
mohla pečovat jen čtyři měsíce, poté byla
svěřena prarodičům. Mojmíra si trest odpyká
-
vala vevěznicích naPankráci, vČeské Lípě
aMinkovicích, kde pracovala vprádelně
abrousila korálky. Vroce 1953 byla podmí
-
něně propuštěna.
Později učila nazákladní škole vBrně až
dosvých osmdesáti let. Byla členkou Konfe
-
derace politických vězňů anositelkou oce-
nění zaúčast vprotikomunistickém odboji.
Celý příběh Mojmíry Soldátové si můžete
přečíst nawebu: www.pametnaroda.cz.
Markéta Koubková
■
PAMĚŤ NÁRODA: MOJMÍRA SOLDÁTOVÁ
Sprvní francouzskou okupací Brna přelomu
let 1805 a1806 vsouvislosti sbitvou uSlav
-
kova, odkteré letos uplyne 220 let, se pojí
jedno zajímavé apodrobné svědectví oteh
-
dejších událostech achování Francouzů
veměstě Brně.
Jedná se odeník brněnského osvícence,
měšťana aváženého obchodníka Kajetána
Unterweegera (1752–1817). Tento pramen se
dochoval aje díky překladu pana profesora
Dušana Uhlíře kdispozici ivtištěné formě
včeštině pod názvem: Francouzi vBrně vroce
1805, aneb Moje utrpení vTrasslerově domě
vBrně zapřítomnosti Francouzů od15. listo
-
padu 1805 do10. ledna 1806.
Výjimečné bylo ito, že deník byl vydán jen
pár dní poté, co byl dopsán. Poslední záznam
je z12. ledna 1806 aTrasslerův tiskařský dům,
sídlo jednoho znejstarších brněnských knih
-
kupectví, jej vydal už 20. ledna 1806. Právě zde
natéto adrese Trasslerova domu se přitom
nadnešní ulici Orlí 3 vedle hostince Učerného
orla tyto události odehrály. Unterweeger zpo
-
zice správce domu svým deníkem svého za-
městnavatele Josefa Georga Trasslera (1759–
1816) informoval otom, kolik je francouzská
okupace stála aco ji provázelo. Sám Trassler
se vobavách před válečnými událostmi vtuto
dobu přestěhoval nasvou další tiskařskou
pobočku vpolském Krakově. Vdeníku na
-
jdeme podrobný popis chování ubytovaných
dle tehdy zavedeného systému rekvírování,
kdy vojáci sdělili své požadavky amělo být
oně postaráno naúkor majitelů. Sám císař Na
-
poleon tento systém nazval, že válka má živit
válku, tedy že se vojákům zmnohdy již velmi
vzdálené vlasti doveze jen to nejnutnější, vše
ostatní si naopak třeba isilou vezmou odoby
-
vatelstva.
Unterweeger ještě před bitvou ke dni
22. listopadu podrobně informoval omnož
-
ství zásob, které francouzská armáda získala.
Jen bot mělo být nejméně pět tisíc párů. Vo
-
jáci dostávali také peníze, svíčky nebo dřevo
natopení. Záznam ze dne bitvy popisoval
dění nabojišti zpohledu brněnských měš
-
ťanů, kteří slyšeli silnou kanonádu aúdajně
zřetelně istřelbu zmušket. Deník správně určil
závěr bitvy naodpoledne kolem 16 hodiny,
kdy všechno utichlo adoměsta se začal valit
příliv raněných, mezi nimi ivysocí důstojníci
agenerálové. Sám Unterweeger přitom uznal,
že ohledně přesného popisu dění nabojišti
byl odkázán nazprostředkovaná svědectví,
jejichž hodnověrnost měl potvrdit až čas.
Místy šlo osebevědomá prohlášení rakous
-
kých důstojníků, jak se však vzápětí ukázalo,
nic nemohlo být vzdálenější pravdě. Bitva
uSlavkova 2. prosince 1805 skončila jasnou
porážkou rusko-rakouské koalice.
Obzvláště cenné jsou pasáže popisující
tužby apřání vbitvě uSlavkově těžce raněného
generála Paula Thiébaulta (1769–1846), který
se vTrasslerově domě léčil od4. prosince. Ze
zápisků je poznat, že byl Unterweeger mnohdy
vystaven velmi náročným úkolům, kterým bylo
těžké vyhovět. Spomocí několika pomocníků
však nakonec situaci zvládl, ikdyž si stěžoval
natvrdé zacházení ze strany Francouzů. Asi
nejvtipnější pasáží zcelého deníku je ta, kde
si Unterweeger naříká, že generál, kterému se
již udělalo lépe, se začal shánět podámské
společnosti. To však správce domu razantně
odmítl stvrzením, že přece není žádný kuplíř.
Deník zachytil ipohřeb generála Rogera
Valhuberta (1764–1805) dne 8. prosince vkos
-
tele svatého Jakuba ataké počátky epidemie,
která se při vysoké koncentraci lidí anedosta
-
tečné hygieně začala živelně šířit celým krajem.
Generál se zTrasslerova domu přestěhoval
vsamotném závěru roku 1805, když už se cítil
zdravotně mnohem lépe. Závěr francouzské
okupace autor popisoval jako stále velké
množství výstřelků vojáků, utrpení raněných
acivilního obyvatelstva. Deník byl zakončen
přesným vyúčtováních všech výdajů, které byly
vsouvislosti sokupací města učiněny scelko
-
vou částkou 869 zlatých a51 krejcarů.
Napoleonské války se nám mohou zdát již
velmi vzdálené. Konflikty však bohužel mají
tu jedinečnou vlastnost, že prakticky nemění
svou podstatu spočívající vtouze poexpanzi,
majetku, marné slávě či surovinách, ale ne-
uvěřitelně dynamicky proměňují své podoby
nazákladě využití nových technologií. Atento
vývoj bohužel sledujeme inyní. Možná iproto
je důležité vracet se dominulosti anezapo
-
mínat přitom inatakto vzdálené události.
Mimochodem město Brno má letos souběh
hned utří významných výročí – 380 let oddo
-
bývání Brna Švédy vroce 1645, již zmíněných
220 let odbitvy uSlavkova roku 1805 a80 let
odkonce druhé světové války vroce 1945.
Všechna tato výročí stojí zato připomínat!
Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D.
■
TRASSLERŮV DŮM A FRANCOUZSKÁ
OKUPACE ROKU 1805
Zpravodaj Brno-střed