Kultura

POZVÁNKA DO OBRAZÁRNY

ZA RUDOLFEM II.

V letohrádku Mitrovských se až do

17. listopadu koná unikátní multimediální výstava Rudolf II.

Výstava připomíná výročí narození

i úmrtí našeho legendárního panovníka.

Zavítejte s námi do časů Rudolfovy vlády,

kdy se Praha stala nejen císařskou rezidencí, ale i evropským kulturním a vědeckým centrem. V říjnu a listopadu je

výstava přístupná denně kromě pondělí,

a to vždy od 10.00 do 16.00 hodin.

Více informací je uvedeno na webu:

www.letohradekbrno.cz.

Mgr. Petr Lukas

I

Moravská galerie zve do prvního patra

Místodržitelského paláce na výstavu

nazvanou Moravská zemská obrazárna

(1817–1961).

Ponořit se do poutavých příběhů a dějin,

prohlédnout si objevy, které nedávno učinili

restaurátoři a nahlédnout do zákulisí Moravské zemské obrazárny s jejím archivem či

restaurátorskou dílnou, je možné od 23. září

až do ledna příštího roku. Výstava Moravská

zemská obrazárna (1817–1961) zahrnuje výběr

uměleckých děl od středověku po klasickou

modernu. Některá z nich jsou vystavena vůbec

poprvé, jiná po dlouhých šedesáti letech, mnohá komplexně zrestaurovaná. Návštěvníci

zhlédnou obrazy věhlasných autorů jako je Emil

Filla, ale i práce neprávem pozapomenutých

autorů, a především autorek. Nahlédnou i do

archivu, knihovny, restaurátorské dílny či fototéky takzvané Obrazárny. Místodržitelský palác

je otevřen od středy do neděle od 10.00 do

18.00 hodin, ve čtvrtek od 10.00 do 19.00

hodin. Více informací je uvedeno na webové

stránce: www.moravska-galerie.cz.

Karolína Krásová I

Ilustrace: Alexey Klyuykov

PRAVĚKÉ ŠPERKY V ANTHROPOSU

Zdobení těla spojuje všechny známé lidské kultury. Zájem o šperky, tetování

a další úpravy těla je vlastní snad každému z nás a bereme to jako věc osobního

vkusu. Jak to ale bylo u našich předků?

Jak vypadali a jak se zdobili lidé doby

kamenné? Na tyto otázky se pokouší

odpovědět výstava Nejstarší šperky

a ozdoby těla.

V ozdobách a zdobeních, které pravěcí

lidé používali, rozeznáváme často hlubokou

symboliku, byl to výraz hierarchie, společenského postavení, sexuální signál, odraz

přináležitosti k etnické skupině, rituální

prvek. Může se rovněž jednat o milodar,

obětinu, ochranný nebo léčivý předmět,

komunikační prostředek, součást počítacího systému nebo dokonce hudební nástroj.

Člověk využíval a dotvářel nasbírané přírodniny a materiály, nebo speciální typy

ozdob vytvářel. Pro některé druhy schránek

lidé z Moravy křižovali Evropu a přinášeli je

z dálky, shromažďovali je, vyměňovali

a uchovávali.

„Překvapující je množství forem a typů

ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie,

mamutoviny, dostupné přírodní materiály.

Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,“ vysvětlila autorka výstavy Martina

Galetová.

Příběh nejstarších šperků a ozdob těla

se odvíjí na příkladu rekonstruované nálezové situace ozdob v hrobě tří jedinců

z Dolních Věstonic a antropologické rekonstrukce šamana z dílny Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2022

Prostřednictvím nálezů z moravských

a českých lokalit nahlédneme do života lidí,

kteří žili na stejném území jako my dnes,

jen přibližně o 30 tisíc let dříve. Můžeme si

také zkusit představit, jak vypadali. Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší nalezených na území České republiky včetně té nejslavnější,

Věstonické venuše. Zobrazení mužů byla

nalezena výjimečně, jejich příkladem je torzo muže z Dolních Věstonic či šamanova

loutka z Brna.

RNDr. Barbora Onderková

I