Historie
HISTORIE ZASE TROCHU JINAK
Rubrika Historie je mezi čtenáři zpravodaje
dlouhodobě velmi oblíbená. Historika
Michala Doležela v její tvorbě nyní vystřídá
významná brněnská spisovatelka a historička Milena Flodrová.
Společně s Michalem Doleželem jsme se
podívali do nejhlubší historie osídlení na území
dnešního Brna, seznámili se s příběhy brněnských pamětníků klíčových momentů 20. století,
které byly zaznamenány v rámci projektu Paměť
národa, a začetli se do historie domů a areálů
v naší městské části. Panu Doleželovi děkujeme
za bezmála 50 velmi zajímavých článků.
Nově pro vás bude rubriku Historie naplňovat významná brněnská publicistka a historička Milena Flodrová. I když ji zajisté velká
část Brňanů zná, dovolíme si ji krátce představit. Paní Flodrová v letech 1953–1958
vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy
univerzity v Brně. V letech 1958–1991 pak
pracovala v oddělení archeologie a historie
Muzea města Brna na Špilberku.
O brněnském místopisu, historii, osobnostech a památkách publikovala řadu knih
a odborných článků, výsledky svých výzkumů shrnula například v knihách o dějinách
a názvosloví brněnských ulic či o brněnských hřbitovech: 100 let v Brně, Brněnské
hřbitovy, Brno v proměnách času, Pamětní
desky a pomníky v Brně a dalších. Největší
popularitu si bezesporu zasloužila přednáškovou činností, od šedesátých let doposud
uspořádala stovky veřejných přednášek,
rozhlasových a také televizních besed věnovaných dějinám Brna. Stála také u zrodu
Internetové encyklopedie města Brna. Za
svou odbornou práci věnovanou našemu
městu jí byla v roce 2000 udělena Cena
města Brna a v roce 2006 Cena Jihomoravského kraje.
Milena Flodrová nám v sérii článků představí zajímavosti o názvosloví brněnských
ulic, nastíní hlubší historii několika domů na
náměstí Svobody a provede nás také místy,
kudy chodil a kde v Brně bydlel student
(kad) ■
Tomáš Masaryk.
Foto: M. Schmerková, MMB
HRAVÉ NÁZVOSLOVÍ BRNĚNSKÝCH ULIC
Asi není všeobecně známo, že je jen jedna
jediná ulice v Brně, z dnes už více než 1670
brněnských ulic, která si podržela své jméno od raného středověku dodnes.
Tou ulicí, která navíc leží přímo v srdci Brna,
je Zámečnická, latinsky platea Seratores. Už
od 14. století v ní totiž sídlili zámečníci, jimž
se latinsky říkalo seratores nebo tornatores,
německy pak Schlosser. Tento název si udržela až do 17. století, kdy už latinské názvy
pro ulici – platea zanikly. Od 23. září 1839 se
jí sice občas říkalo také Drechslergasse, tedy
spíše Soustružnická, ale i to ve smyslu onoho
zámečnictví. Od 20. prosince 1918 však oficiálně zůstala už jen Schlossergasse –
Zámečnická, a to až do 10. května 1945. Od
té doby už je to jen Zámečnická a snad se
už název ani měnit nebude muset.
Jejím přesným opakem je Masarykova,
neméně známá to ulice ve středu města, která
názvů naopak za dobu své existence vystřídala
víc než dost. Ve 14. století se totiž dělila na ulice
dvě. Její část od dnešního náměstí Svobody
po Františkánskou nesla název: platea Sellatores, tedy Sedlářská podle tam sídlících sedlářů a výrobců koženého zboží, a odtamtud až
k tehdejší Židovské bráně, jež stála naproti
dnešnímu nádraží, to byla platea Judeorum
nebo též platea Ephippiaris, tedy Židovská,
protože byla jakýmsi vstupem do samostatné
brněnské Židovské čtvrti. V 15. století se do ní
počítal ještě i takzvaný Judenplatz, neboli
Židovský plácek, při dnešní křižovatce ulice
Masarykovy s ulicí Josefskou. Ten však byl
v 17. století přejmenován na Judentorgasse –
U Židovské brány a v 18. století se poté vše
ustálilo na názvu ulice Sattlergasse–Judengasse, neboli Sedlářská–Židovská.
Ne ovšem nadlouho, už 11. září 1836 byla ona
část Judengasse–Židovská přejmenována,
a to právě při slavnostní návštěvě Brna rakouským císařem Ferdinandem V. Dobrotivým, který
byl také posledním korunovaným králem českým, a to jeho jménem na Ferdinandsgasse–
Ferdinandova. Až do 23. září 1839 tak celá ulice
nesla název Sattlergasse–Ferdinandsgasse,
neboli Sedlářská–Fedinandova.
Pokračování na straně 14
Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2021 | 13