Strana 10
10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2026
Jak jsem již dříve uvedl
vnašem zpravodaji, roz
-
hodnutí zastavit privatizaci
bytů, donichž se podese
-
tiletí neinvestovalo, nás
postavilo před problém:
jak srozpočtem 400 milionů korun co
nejrychleji opravit domy, které potřebují
jen naakutní opravy střech, rozvodů vody,
odpadů, oken avýtahů minimálně 7 miliard
korun.
Ktomu naši nájemníci oprávněně očeká
-
vají, že opravíme azateplíme také fasády,
spravíme chodby, sklepy, byty apod. Kdo
však umí alespoň trochu počítat, ví, že je to
záležitost dalších dlouhých desetiletí.
Aby se situace změnila, je nutné přistou
-
pit k výrazné změně myšlení a přístupu
kesprávě nemovitostí. Co kdybychom staré
domy neopravovali, ale raději postavili nové?
Takové domy by měly lepší dispozice, byly
by energeticky úsporné, díky nižším stro
-
pům by mohly mít více pater, atedy ivětší
množství obytné plochy. Zároveň by byly lev
-
nější nasprávu, nevyžadovaly by tolik oprav
apředevším: jejich výstavba by mohla stát
stejně nebo iméně než složité rekonstrukce
historických budov smokrými sklepy aštu
-
kovými fasádami, památkově chráněnými
okny adveřmi.
Takové budovy jsou sice krásné, ale jejich
sklepy se jen stěží podaří dlouhodobě od
-
vlhčit, historické fasády zateplit adispozice
zlepšit více než omezeně – zejména ubytů
svýměrou přes 120 m². Městská část iná
-
jemníci tak budou mít inadále dispozičně
nevhodné byty svysokými náklady navytá
-
pění aopravy.
Není lepší postavit nové moderní domy,
které budou lépe odpovídat potřebám
našich městských nájemníků, přestěhovat
je donich aztržního prodeje historických
budov vaukci financovat další etapy nové
výstavby? Proluk a volných prostranství
ktomu máme dost. Menší, lépe dispozičně
řešené byty snižší energetickou ztrátou na
-
víc umožní zvýšit příjmy zpronájmu nam².
Vyšší příjmy aefektivnější správa snižšími
náklady jsou klíčem k řešení problému
vkratším horizontu. To vše zapodmínky
zachování, nebo dokonce zvýšení, celkové
výměry podlahové plochy bytového fondu
MČBS ipočtu bytů.
Abychom si tyto „kacířské myšlenky“ ově
-
řili, vyhlašujeme naOISBD dvě architekto-
nické soutěže: nadomy vproluce vKřížové
ulici avKřídlovické ulici. Peníze navýstavbu
prvních stovek nových bytů máme, pozemky
také, tak proč to nezkusit. Vyhrají tak všichni.
Naše městská část zmodernizuje velkou část
bytového fondu, sníží náklady nasprávu
anaši nájemníci získají kvalitnější, energe
-
ticky úspornější adispozičně lepší bydlení.
Pokud máte dotaz či podnět kopravám
nebo rekonstrukcím, neváhejte se namě ob
-
rátit, jsem vám kdispozici. Kontaktní e-mail:
drdla@brno-stred.cz. Poštovní adresa: Rad
-
nice Brno-střed, Martin Drdla, Dominikán-
ská 2, 60169 Brno.
Martin Drdla, MSc.,
zastupitel MČ Brno-střed,
zvolen zaANO
■
KACÍŘSKÉ MYŠLENKY VBYTOVÉ SPRÁVĚ
Krmit holuby ve městě
vypadá jako malý, laskavý
čin: pár drobků, pár spoko
-
jených zobáků ačlověk má
pocit, že pomohl živému
tvoru.
Ten motiv je lidsky pochopitelný, soucit je
ctnost. Jenže právě uměstských holubů se
soucit mění vněco, co má vevýsledku spíš
opačný dopad.
Holubi nejsou „hladoví bezdomovci“
bez jiných možností. Veměstech ajejich
okolí mají stabilní zdroje potravy, včetně
odpadků až pozbytky zgastro provozů.
Když k tomu přidáme pravidelné přikr
-
mování, zvyšujeme dostupnost energie
atím ito, kolik holubů se vdané lokalitě
udrží. Výzkum přikrmování volně žijících
ptáků opakovaně ukazuje, že dodatečná
potrava mění chování, přitahuje zvířata
doohnisek azvyšuje hustotu výskytu. Zní
to abstraktně, ale vpraxi to znamená víc
ptáků namenším prostoru: víc trusu nala
-
vičkách, parapetech afasádách, víc úklidu
placeného zveřejných peněz.
Pro běžného člověka je zdravotní riziko
zholubů většinou nízké, ale roste tam, kde
se hromadí trus aprach, typicky při úklidu
aopravách, ataké uzranitelných osob. Ná
-
klady irizika tak často nesou lidé, kteří nikoho
nekrmili.
Další problém je, čím se obvykle krmí. Nej
-
častější je pečivo azbytky zlidské stravy.
To není jejich přirozené krmivo. Může být
nutričně nevhodné apodporuje nezdravé
návyky. Zbytky navíc lákají ijiné synantropní
druhy. Často nekrmíme jen holuby, ale ne
-
vědomky dotujeme celý řetězec městských
škůdců.
Tady se objevuje paradox. Jednotlivec
vidí před sebou jedno konkrétní zvíře ajeho
okamžitý hlad. Nevidí ale velká data, popu
-
lační trendy, externality adlouhodobé dů-
sledky. Je to podobné jako soteplováním
planety. To, že je dnes venku sníh, neříká
nic otrendu globálního oteplování, ikdyž
takovou argumentaci běžně slyšíte. Naše
intuice je nastavená napřímé, krátkodobé
příčiny anásledky, ne nastatistické trendy
skládající se zmilionů malých příspěvků. Je
to tzv. necitelnost kměřítku. Snadno soucí
-
tíme sjedním jedincem, ale špatně odhadu-
jeme, co se děje stisíci zvířat. Dobrá vůle
tak přispěje ksituaci, která končí utrpením
zvířat izhoršením kvality veřejného prostoru.
Zmorálního hlediska nejde oto odsoudit
soucit. Jde oto, aby soucit mířil správným
směrem. Pokud chceme holubům opravdu
pomoci, dává větší smysl podporovat sys
-
témová řešení: omezovat volně dostupné
zbytky, zlepšovat odpadové hospodářství,
budovat řízené holubníky nebo používat
humánní kontrolu reprodukce tam, kde je
to potřeba. Akdyž narazíme nazraněného
jedince, je etičtější kontaktovat záchrannou
stanici než přisypat hrst drobků davu, který
se zítra rozmnoží apozítří bude znovu trpět.
Krmení holubů je zkrátka učebnicový pří
-
klad toho, jak dobrý úmysl nestačí. Morálka
není jen opocitu, ale odopadu. Auholubů
veměstě ten dopad většinou vychází proti
tomu, co jsme původně chtěli.
Jiří Pertl,
zastupitel MČ Brno-střed,
zvolen zaPiráty
■
PROČ NEKRMIT HOLUBY
Názory zastupitelů
Rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány avydavatel nenese zodpovědnost zajejich obsah.